Angiografie

Termín angiografie obecně označuje zobrazení cév, ale patří sem i zobrazení srdečních komor. Při angiografii jsou viditelně zobrazeny cévy, a to včetně cév uvnitř jednotlivých orgánů, např. v mozku, v ledvinách atd. Výsledný angiografický obraz se nazývá angiogram.

Cévy lze zobrazit buď neinvazivní metodou, např. pomocí výpočetní tomografie (CT) magnetické rezonance (MR) nebo ultrazvuku (US), nebo invazivní metodou, kdy je nutná manipulace v cévním řečišti (lékař zavede katetr do cévního řečiště nejčastěji tepnou v třísle nebo na zápěstí, poté jím pohybuje v cévách a dostane se s ním az k potřebnému místu v řečišti). Mezi invazivní metody patří katetrizace, např. srdečních tepen, ledvinných tepen a další. Invazivní angiografie se nejčastěji provádí pomocí rentgenového (rtg) zařízení, kdy lékař po celou dobu výkonu sleduje pod rtg kontrolou, kde v cévách pacienta je v daném okamžiku katetr.

Hlavní rozdíl z pohledu pacienta mezi neinvazivním a invazivním vyšetřením je v tom, že při neinvazivním vyšetření se vyšetření provádí bez jakéhokoliv dalšího zásahu na pacientovi, s výjimkou podání kontrastní látky, kdy je pacientovi zavedena nitrožilně kanyla, kterou je aplikována kontrastní látka v průběhu vyšetření. Při invazivním výkonu lékař po celou dobu ovládá katetr uvnitř cév pacienta a pohybuje s ním, pomocí tohoto katetru také aplikuje kontrastní látku. Výhodou invazivního výkonu je možnost okamžitého léčebného výkonu v případě, že lékař objeví významně zúžené místo na cévě (perkutánní transluminální angioplastika).

Pomocí angiografie lze posoudit zásobení jednotlivých orgánů krví, zda je či není zúžená příslušná céva, lze také posoudit různé cévní malformace, např. výdutě, ale i cévní zásobení nádorů nebo zdroje krvácení.

Angiografie se dělí na dvě základní skupiny, a to podle toho, jaké cévy jsou vyšetřovány. Jedná-li se o vyšetření tepen, mluvíme o arteriografii, jedná-li se o vyšetření žil, mluvíme o flebografii.

Angiografie může zahrnovat vyšetření cév v určité části těla. Pomocí CT lze vyšetřit např. mozkové tepny, karotické tepny, aortu (hrudní i břišní nebo obě současně), tepny horních a dolních končetin, pánevní tepny, tepny ledvin, plic atd. Dále lze provést vyšetření žil, např. žil horních a dolních končetin. Podobně lze cévy zobrazit i na MR. Mezi časté diagnostické výkony prováděné invazivně pod rtg kontrolou patří např. vyšetření koronárních tepen srdce (koronarografie).

Na obr. č. 1 jsou zobrazeny MR koronarografie a angiogram z invazivní koronarografie, na obr. č. 2 jsou zobrazeny CT koronarografie a opět angiogram z invazivní koronarografie.

O výběru metody, kterou bude provedena angiografie, rozhoduje indikující lékař.

Použitá literatura:
[1] Yang, Q., Kuncheng, L., Liu, X., Bi, X., Liu, Z., An, J., Zhang, A., Jerecic, R., Li, D. Contrast-enhanced whole-heart coronary magnetic resonance angiography at 3,0-T. Journal of American College of Cardiology, Vol. 53, 2009
[2] Scheffel, H., Alkadhi, H., Leschka, S. et al. Low-dose CT coronary angiography in the step-and-shoot mode: diagnostic performance. Heart, Vol. 94, 2008

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *