Archiv pro rubriku: Risk assessment & communication

Riziko vzniku rakoviny prsu v důsledku mamografického screeningu

Screening v lékařské péči znamená plošné vyšetřování populace za účelem detekce nádorového onemocnění v co nejranějším stádiu nemoci. V ČR existuje několik screeningových programů, např. mamografický screening, screeningové vyšetření tlustého střeva a screeningové vyšetření děložního čípku [1].

Mamografický screening je definovaný jako pravidelné preventivní vyšetřování prsní tkáně u žen. Tyto ženy přicházejí ve většině případů bez jakýchkoliv příznaků. Cílem mamografického screeningu je zachycení rozvíjejícího se zhoubného nádoru prsu v co nejčasnějším stádiu. Přínos mamografického screeningu je v tom, že onemocnění zachycené v časné fázi je snáze léčitelné a vede k vyšší kvalitě života a taktéž k vyšší délce života pacientek [1].

V ČR je mamografický screening prováděn u žen bez symptomů od 45. věku života (hradí pojišťovna) a poté každé dva roky. V literatuře se objevují otázky ohledně toho, zda právě pravidelné provádění mamografického screeningu nevede ke vzniku rakoviny prsu v důsledku „častého“ ozařování prsní tkáně, která je velmi citlivá na ionizující ozáření. Jaké je tedy skutečně riziko plynoucí z provádění pravidelného mamografického screeningu?

Výpočtem rizika se zabývala studie [2] provedená v Kanadě a publikovaná v roce 2010. Autoři studie stanovili riziko pro různé věkové kategorie žen (až do věku žen 109 let), přičemž vycházeli ze skutečnosti, že radiačně-indukovaná rakovina se vytvoří nejdříve za 10 let po expozici. Riziko bylo stanoveno pro průměrnou dávku 3,7 mGy, kterou obdrží pacientka při jednom mamografickém vyšetření obou prsů.

Počet výskytů rakoviny prsu na 100 000 žen pro různá věková rozmezí je uveden v tabulce 1 společně s počtem úmrtí v důsledku rakoviny prsu opět na 100 000 žen [2] (do statistiky je zahrnut počet výskytů a úmrtí v důsledku rakoviny prsu obecně, nikoliv rakoviny prsu v důsledku mamografického screeningu).

Tab 1 mamoTabulka 1: Počet výskytů a úmrtí v důsledku rakoviny prsu v závislosti na věku [2]

Tabulka 1 říká, že na 100 000 žen ve věku 40-49 let je každoročně u 138 žen zjištěna rakovina prsu a z těchto 138 žen přibližně 16 žen zemře v důsledku rakoviny prsu.

Výskyt rakoviny prsu v důsledku pravidelného mamografického screeningu je však podstatně nižší, viz obrázek 1.

Mamo obr 1Obrázek 1: Počet radiačně-indukovaných rakoviny prsu v důsledku mamografického screeningu [2] (data se vztahují na průměrnou dávku 3,7 mGy, která odpovídá jednomu mamografickému vyšetření obou prsou)

Z obrázku 1 je možné vyčíst, že na 100 000 žen, které podstoupili vyšetření ve věku 45 let (křivky v grafu označují věk, kdy pacientka podstoupila vyšetření), tak o 25 let později, tj. ve věku 70 let (osa X označuje věk, ke kterému se vztahuje riziko uvedené na ose Y), je riziko vzniku rakoviny prsu 0,19. To znamená, že u 100 000 žen ani u jedné nevznikne rakovina, při počtu 1 milion žen pak vznikne přibližně u dvou žen ročně radiačně-indukovaná rakovina prsu [2].

Předešlý výpočet uvažoval pouze jedno mamografické vyšetření, avšak žena podstupuje mamografické vyšetření pravidelně. Kdyby 100 000 žen podstupovalo vyšetření s periodou 1 rok po celou dobu ve věku 40-55 let a poté každé dva roky až do věku 74 let (v ČR je však perioda 2 roky pro ženy od věku 45 let, tedy ženy v ČR podstupují vyšetření méně často), vznikla by radiačně indukovaná rakovina prsu u 86 žen z těchto 100 000 pravidelně vyšetřovaných. Přibližně 11 z těchto 86 by bohužel v důsledku radiačně-indukované rakoviny prsu zemřelo [2].

Závěrem lze říci, že riziko vzniku radiačně-indukované rakoviny prsu v důsledku mamografického screeningu je velmi nízké a toto riziko je vyváženo benefitem, protože dojde k odhalení rakoviny prsu u velkého množství žen, které jsou úspěšně vyléčeny. Ženy by měly pravidelně podstupovat mamografická screeningová vyšetření.

Použitá literatura:
[1] http://www.mamo.cz/index.php?pg=mamograficky-screening
[2] Yaffe M. J., Mainprize, J. G. Risk of radiation-induced breast cancer from mammographic screening. Radiology, 2011; 258(1): 98-105

Riziko vzniku fatální rakoviny v důsledku ozáření

Při rentgenovém (rtg) vyšetření je daná část lidského těla ozářena určitou dávkou. Z hlediska stochastických účinků, viz Deterministické a stochastické účinky ozáření, se dávky, kterými bylo ozářeno lidské tělo v průběhu života, sčítají. Na základě výsledné hodnoty dávky lze stanovit, jaké je riziko úmrtí na rakovinu neboli riziko fatální rakoviny, která vznikla v důsledku ozáření.

Riziko fatální rakoviny se vyjadřuje jako koeficient rizika na 1 Sv, popř. na jinou hodnotu efektivní dávky. Koeficient rizika fatální rakoviny se liší podle věku, kdy došlo k ozáření. Čím mladší je pacient v době ozáření, tím vyšší je koeficient rizika, tj. čím je pacient mladší, tím je na záření citlivější. Vyšší citlivost dětí a mladých lidí má dva důvody:

1) U mladších lidí, speciálně pak u dětí, probíhá dělení buněk ve větší míře než u dospělého člověka. Tím je rychlejší i propagace určitého poškození způsobeného ozářením, např. mutace buňky, která pak může vyústit ve vznik fatální rakoviny.

2) Doba, po kterou se pak mohou projevit následky zmutované buňky, je delší u dětí a mladých lidí než u starších lidí, např. desetileté dítě má v průměru před sebou cca 75 let života, kdy se může vyskytnout poškození způsobené mutací buňky v důsledku ozáření, zatímco sedmdesátiletý člověk má před sebou cca 10 let života, kdy se poškození může projevit.

Koeficient rizika závisí také na ozářené části lidského těla, např. při ozáření kolene a břišní dutiny stejnou dávkou je riziko plynoucí z ozáření vyšší pro břišní dutinu, protože v oblasti břišní dutiny je mnoho orgánů citlivých na ozáření (žaludek, tenké střevo, játra), zatímco samotné koleno tak citlivé zdaleka není.

Na obr. č. 1 je znázorněn graf vyjadřující riziko vzniku fatální rakoviny v důsledku ozáření. Na ose X je vynesen věk, kdy byl člověk ozářen, na ose Y je vynesen koeficient rizika vyjádřený v % na 1 Sv.

Obr. č. 1: Koeficient rizika vzniku fatální rakoviny [1]

Interpretaci koeficientu rizika lze provést následovně:
Koeficient rizika je roven 0,11/Sv pro děti ve věku 0-9 let (viz obr. č. 1). To znamená, že obdrží-li každé ze 100 dětí ve věku 0-9 let efektivní dávku 1 Sv, pak 11 z nich zemře v důsledku fatální rakoviny. Taková interpretace zní strašlivě. Je to způsobeno tím, že dávka 1 Sv je dost velká a při běžných rtg vyšetřeních dosahuje efektivní dávka jednotek mSv, tj. tisícinové dávky.
V lepším měřítku pak lze koeficient 0,11/Sv intepretovat následovně: bude-li ozářen jeden milión dětí ve věku 0-9 let efektivní dávkou 0,02 mSv (typická efektivní dávka pro snímek hrudníku), pak u dvou z nich se vyskytne fatální rakovina. Ozáříme-li stejnou efektivní dávkou jeden milión lidí ve věku cca 70 let (koeficient rizika 0,03/Sv), pak pouze „polovina“ člověka zemře v důsledku fatální rakoviny, resp. ozáříme-li dva milióny lidí ve věku cca 70 let, pak pouze jeden člověk zemře v důsledku fatální rakoviny.

Efektivní dávka pro snímek hrudníku je velmi nízká, proveďme výpočet ještě pro jiné vyšetření, např. CT hrudníku s efektivní dávkou 7 mSv. Následně je uveden koeficient rizika úmrtí v důsledku fatální rakoviny společně s počtem zemřelých na jeden milión ozářených lidí pro jednotlivé věkové kategorie.

  • 0-9 let: 0,11/Sv, tj. 770 zemře
  • 10-19 let: 0,10/Sv, tj. 700 zemře
  • 20-29 let: 0,07/Sv, tj. 490 zemře
  • 30-39 let: 0,055/Sv, tj. 385 zemře
  • 40-49 let: 0,05/Sv, tj. 350 zemře
  • 50-59 let: 0,05/Sv, tj. 350 zemře
  • 60-69 let: 0,04/Sv, tj. 280 zemře
  • 70-79 let: 0,03/Sv, tj. 210 zemře
  • 80 a více let: 0,01/Sv, tj. 70 zemře

Z koeficientů rizika a taktéž z počtu zemřelých je zřejmé, že děti a mladiství jsou cca 10-krát citlivější na ozáření než lidé starší 80 let a cca 2-krát citlivější než lidé ve věku 40-49 let.

Použitá literatura:
[1] http://www.cyberphysics.co.uk/topics/radioact/effects.htm