Černobyl (12)

21. května 1986
Vliv havárie černobylské jaderné elektrárny na životní podmínky v Československu

(čtk): Komise, která řídí a vyhodnocuje měření radioaktivity všech složek životního prostředí, vody i potravin, vydala přehled o vývoji radiační situace na území ČSSR. Vyplývá z něj, že po dobu zvýšeného výskytu radioaktivních látek byla zajištěna nezávadnost všech potravin dodávaných do obchodní sítě, včetně mléka a mléčných výrobků.

Dávkové příkony vnějšího záření na volném prostranství se z běžných přírodních hodnot okolo 0,1 mikrogray za hodinu, neboli 10 mikrorentgenů za hodinu zvýšily v počátečním období na 0,2-0,5 mikrogray za hodinu. Od 10. května už toto zvýšení není větší než 0,3 mikrogray za hodinu neboli 30 mikrorentgenů za hodinu a od 17. května než 0,15 mikrogray za hodinu neboli 15 mikrorentgenů za hodinu.

Kontaminace povrchů jódem 131 je od 10. května menší než 10 kilobecquerelů na m2 a kontaminace césiem 137 menší než 1 kilobecquerel na m2, maximální hodnoty nepřesáhly trojnásobek těchto hodnot.

K výraznější kontaminaci vod nedošlo, obsah radionuklidů v nich je nízký, pod 1 becquerel na litr.

Úroveň kontaminace jódem 131 u mléka dodávaného pro obyvatelstvo nepřekročila limit stanovený našimi hygieniky jako horní mez pro zdravotně nezávadnou konzumaci této potraviny. Od 15. května se tato úroveň pohybuje od 50 do 400 becquerelů na litr a nadále klesá.

Nebylo potřebné přistoupit k omezování konzumu mléka a prováděna byla pouze určitá preventivní opatření přímo ve výrobě mléka, která se týkala způsobu krmení dobytka.

Na základě celkových výsledků měření lze potvrdit, že dočasné zvýšení úrovně kontaminace bylo mnohokrát nižší, než aby i při trvalém působení představovalo ohrožení zdraví. Nebyly a evidentně nebudou překročeny hodnoty doporučené Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii jako hodnoty vyžadující provedení ochranných opatření.

Celkové hodnocení vývoje situace ukazuje, že z hlediska zdravotního u nás nebylo zapotřebí podnikat kroky, které by vedly k narušování zvyklostí a potřeb obyvatelstva, např. ve výživě nebo omezování jejich pohybu v přírodě.

Cernobyl_20

31. května 1988
Dva roky po havárii v Černobylu
Život v dezaktivované oblasti

MOSKVA: Nyní je mimořádně důležité informovat o skutečné radiační situaci a umět příslušné informace správně vysvětlit, zdůrazňuje list Pravda v zamyšlení nad nedávnou vědeckou konferencí Lékařské aspekty havárie v černobylské jaderné elektrárně, která se konala v Kyjevě. Konference se zúčastnili jak sovětští, tak zahraniční odborníci.

V prvních dnech po havárii (duben 1986) bylo v moskevských a kyjevských nemocnicích s podezřením z nemocni z ozáření hospitalizováno asi 500 lidí. Předběžná diagnóza se potvrdila v 237 případech. Od té doby 193 lidí nastoupilo do zaměstnání, kde není vystaveno ozáření, 16 zatím ještě nepracuje. 28 lidí se nepodařilo zachránit.

Úmrtnost se v oblastech, kde se následky havárie projevily, nejen nezvýšila, ale naopak poklesla. Porodnost se zde ve stejném období prakticky nezměnila. Podle odborníků z různých zemí není v souvislosti s havárií potřeba očekávat nějaké genetické odchylky.

Havárie v Černobylu vytvořila mimořádnou situaci, na niž nebyly psychologicky připraveni ani široké vrstvy obyvatelstva, ani řada činitelů, vědců a lékařů, píše list. Upozorňuje, že mezi obyvatelstvem se šíří různé nepodložené pověsti, obavy a nedůvěra k lékařům. To se ovšem negativně odráží na jejich zdraví. Řda Kyjevanů například dobrovolně omezila příjem potravin.

Na syndromu radiofobie neseme vinu všichni, cituje list ředitele Biofyzikálního ústavu ministerstva zdravotnictví SSSR L. Iljina, který zdůrazňuje především převažující neznalost obyvatelstva v oblasti ochrany před radiací. Zcela odůvodněná a účelná hygienická a organizační opatření část obyvetelstva proměnila v omezování, které má mnohdy škodlivý charakter.

Někteří lidí například odmítají navštěvovat pláže, parky, nekupují potraviny na trhu, masově přestávají využívat zahrádky a cokoliv na nich pěstovat. List v této souvislosti cituje řadu zahraničních odborníků, kteří konstatují, že oblast je dobře dezaktivována a radioaktivita nepřevyšuje obecně stanovené normy.

Cernobyl_21

26. dubna 1991
Pět let po Černobylu
Utajené počty

KYJEV – Za pět let, které odplynuly od výbuchu na černobylské jaderné elektrárně, zahynulo v důsledku radiace 7000 osob. Prohlísil to včera přední ukrajinský expert na problematiku černobylské havárie a obvinil sovětské vedení, že tuto skutečnost důkladně tají.

Volodymyr Šovkošytnyj, náměstek předsedy komise ukrajinského parlamentu, jež má na starosti záležitosti související s jadernou havárií z 26. dubna 1986, v projevu při příležitosti pátého výročí nejhorší jaderné katastrofy v dějinách dále uvedl, že sovětští vědci a zdravotníci oficiálně odmítají, že by v důsledku černobylské havárie zahynuly tisíce lidí. Svazová vláda se stále snaží předstírat, že se „vlastně nic nestalo“, uvedl Šovkošytnyj. Na odmořování se podle jeho slov podílelo kolem 700 000 osob. Z nich asi jedna osoba ze sta během uplynulých pěti let zemřela. Podle oficiálních sovětských zdrojů zahynulo v důsledku Černobylu 31 osob.

Cernobyl_22

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *