Jak jsem zmiňovala v předešlém článku, tento článek bude o použití softwaru CODE pro odhad dávek na plod. Software je dostupný online po bezplatné registraci zde.
Software umožňuje stanovit dávky na plod z různých modalit v různých fázích těhotenství. Navíc je možné stanovit dávku na plod u pracovnic (lékařky, radiologické asistentky, zdravotní sestry), které byly přítomny na katetrizačním sále.
Zůstaňme nejprve u vyšetření (ozáření) těhotných pacientek. Po přihlášení je nutné zvolit druh modality, viz obr. 1 vlevo. Na výběr máme Radiography (=skiagrafie), Fluoroscopy (=intervenční a skiaskopické výkony) a Computed Tomography (=výpočetní tomografie, CT).
Obr. 1: Výběr zobrazovací modality
Zvolím tedy nejprve skiagrafii. Po kliknutí se mi objeví požadavek na doplnění dalších údajů, viz obr. 2. Prvním povinným údajem je fáze těhotenství (1., 2. nebo 3. trimestr). Druhým údajem je typ vyšetření, viz obr. 3. Z nabízených skiagrafických vyšetření je zřejmé, že se odhad dávek na plod dá provést pouze pro ta rtg vyšetření, u kterých se celý plod nebo jeho část může vyskytnout v primárním rtg svazku. Pro jiná vyšetření nemá cenu dávku na plod stanovovat. V dalším kroku se pak volí projekce použitá u skiagrafického vyšetření, viz obr. 4. U projekce na břicho („Abdomen“) je v prvním trimestru nutné ještě zadat hloubku umístění plodu v AP směru (v případě, že není známá, se zadává hodnota 9 cm).
Obr. 2: Skiagrafie – výběr fáze těhotenství
Obr. 3: Skiagrafie – výběr typu skiagrafického vyšetření
Obr. 4: Skiagrafie – výběr projekce u skiagrafického vyšetření
V dalších krocích se vybere hodnota napětí, použité mAs a vzdálenost ohnisko – kůže pacientky. Poté následuje zadání výstupu rentgenky (mGy/mAs) pro danou hodnotu napětí (kV_0) a vzdálenost ohnisko – detektor (FDD_0) a celková filtrace. Tyto údaje je potřeba vzít ze zkoušky dlouhodobé stability (ZDS). Pak už se jen stiskne tlačítko „Calculate“ a výsledkem je dávka na plod pro dané vyšetření, viz obr. 5 pro údaje přibližně použitelné pro rtg břicha v PA projekci. Expoziční parametry a informace o rtg ze ZDS se samozřejmě liší pro každé vyšetření, nelze je zobecnit.
Obr. 5: Výsledná hodnota dávky na plod a s tím spojené riziko pro rtg břicha v PA projekci
Výsledná dávka na plod pro mnou zadané údaje je 3.8 mGy, což je velmi nízká dávka, proto s tím není spojen vyšší výskyt malformací, než je spontánní výskyt (neboli výskyt bez ozáření), podobně riziko vzniku rakoviny v dětském věku (0-19 let) je stejné, jako je spontánní výskyt.
Nyní se přesuňme k CT, skiaskopii si necháme na příští článek. Po kliknutí na CT máme na výběr fázi těhotenství. Zde je dělení odlišné než u skiagrafie, volíme podle týdne, nikoliv trimestru. Zvolím např. 0-7. týden těhotenství. Následně se mi objeví další řádky k doplnění údajů, viz. obr. 6.
Obr. 6: CT – zadání parametrů vyšetření a parametrů pacientky
Jak už jsem zmínila výše, tak hloubka plodu se zadává jako 9 cm, není-li z CT dat zjištěno jinak. Poté se zadá hodnota mAs, napětí, pitch faktor, kolimace, obvod pacientky v oblasti plodu a parametry CTDI_free-in-air a CTDI_w ze ZDS. Následně je ještě nutné zadat rozsah CT skenu, buď posunutím červených svislých čar na obrázku vpravo nebo zadáním konkrétních hodnot v cm pod obrázkem (start of scan, end of scan). Já jsem si opět vybrala libovolné, ale použitelné parametry pro CT břicha, viz obr. 7, kde už je vypočítaná i dávka na plod a s tím spojené riziko.
Obr. 7: Výsledná hodnota dávky na plod a s tím spojené riziko pro CT břicha
Z obr. 7 je zřejmé, že ani CT vyšetření břicha neznamená velkou dávku na plod, ale vždy záleží na konkrétním nastavení při CT vyšetření.
V případě, že by si člověk nevěděl rady s některými parametry, existuje i nápověda označená „Help“, viz obr. 8 žlutou barvou. Každá z modalit má svoji nápovědu.
Obr. 8: Nápověda v CODE