Tisíce těhotných žen jsou každoročně ozářeny při radiodiagnostických vyšetřeních, ačkoliv někteří tvrdí, že by u nich tyto výkony neměly být prováděny z důvodu možného poškození plodu, není-li vyšetření nezbytně nutné. Při jednoduchých diagnostických vyšetřeních je zvýšení rizika vzniku účinků ozáření na plod neprokazatelné (tak nízké dávky, že u nich nelze prokázat, že by zvyšovaly riziko vzniku různých poškození plodu). U náročnějších výkonů, hlavně terapeutických, se může vliv ozáření projevit [1].

Samotný plod však není po celou dobu svého vývoje stejně citlivý na ionizující záření.
V prvních třech týdnech po početí se poškození z ozáření projeví ve formě „všechno nebo nic“, tzn. dojde buď k zániku oplozeného vajíčka nebo se nic nestane.
Nejcitlivější fází vývoje plodu na ionizující záření je období velké organogeneze, tj. období mezi 3. a 8. týdnem po početí. Zde existuje vyšší riziko vzniku poškození orgánů. Jedná se o prahový jev, který se projevuje od prahové dávky 100 mGy [2].
Mezi 8. a 25. týdnem od početí je zárodek citlivý na vyvolání mentální retardace, prahem pro tyto účinky je opět dávka 100 mGy [2], [1] uvádí práh mezi 100 a 200 mGy.

Výše zmíněné účinky ozáření (3.-8. týden, 8.-25. týden) patří mezi tzv. účinky deterministické, které jsou prahové, tj. ke vzniku poškození dojde, je-li překročena prahová dávka. Závažnost poškození roste s rostoucí dávkou. Důvodem je smrt části ozářené buněčné populace nebo neschopnost se dále dělit [2].
Mimo deterministické účinky však existují i účinky stochastické, které jsou bezprahové, pravděpodobnost jejich výskytu roste s rostoucí dávkou. Důvodem je pozměněná buněčná informace. Mezi tyto účinky patří pozdní nádorové projevy a genetické změny. Na vznik stochastických účinků je plod citlivý od 4. týdne po početí [1]. Podrobněji budou deterministické a stochastické účinky probrány v některém z dalších článků.

Nyní tedy přímo k dávkám na plod při jednotlivých vyšetřeních. Při prostém snímku břišní dutiny je dávka na plod maximálně (opravdu v krajním případě) cca 4 mGy, stejně tak při snímku pánve. Při snímku hrudníku je dávka na plod menší než 0,01 mGy, stejně tak při snímku lebky [1].
Při CT vyšetřeních jsou dávky na plod vyšší. Následně uvedené dávky jsou průměrné dávky na plod, v závorce je uvedena hodnota maximální. Pro CT hlavy je dávka na plod menší než 0,01 mGy, pro CT hrudníku je dávka na plod 0,06 mGy (1,0 mGy), pro CT břicha 8 mGy (50 mGy), pro CT pánve 25 mGy (80 mGy) [1].

Z uvedených hodnot vyplývá, že dosažení prahové dávky není pravděpodobné při prostých vyšetřeních a dokonce ani u mnohých CT vyšetření. Mezi výkony, u kterých může být prahová hodnota dosažena, patří skiaskopicky vedené intervenční terapeutické výkony prováděné v oblasti pánve [1]. Tyto výkony trvají několik desítek minut až hodiny a je při nich prováděno velké množství expozic (chemoembolizace, drenáže…).

Obecně platí, že umělé ukončení těhotenství není zdůvodněné pro dávky na plod menší než 100 mGy. V případě dávky na plod vyšší než 100 mGy by mělo být přihlédnuto k dalším okolnostem, jako je doba od početí a hodnota dávky na plod [1].

A co z toho vyplývá? Že riziko vzniku poškození plodu v důsledku ozáření při radiodiagnostickém vyšetření je velmi nízké (s výjimkou skiaskopicky vedených terapeutických výkonů v pánvi). Ženy, u nichž bylo provedeno rentgenové vyšetření, aniž by tušily, že jsou těhotné, nemusí mít obavy o plod.

Ještě jednou pro uklidnění těhotných žen. Při téměř všech rentgenových vyšetřeních (týká se to všech vyšetření provedených mimo oblast plodu, tj. hlava, zuby, hrudník, horní a dolní končetiny, a velké většiny vyšetření i v oblasti pánve) je dávka na plod tak nízká, že o poškození plodu ani nepřemýšlejte ;) Každopádně i tak platí, jestliže jste těhotná, je nutné to oznámit obsluhujícímu personálu před výkonem!

Použitá literatura:
[1] International Atomic Energy Agency. Radiation protection in pregnancy. Training material on Radiation protection in diagnostic and interventional radiology.
[2] Kodl, O a kol. Radiační ochrana při zubních diagnostických vyšetřeních. 3. přeprac. vydání, nakladatelství Havlíček, 2007

Klíčová slova: rentgen v těhotenství, CT v těhotenství, rentgen a poškození plodu v těhotenství, ozáření v těhotenství