Dávky z jednotlivých rentgenových vyšetření

Podstoupí-li pacient rentgenové (rtg) vyšetření, obdrží určité orgány při tomto vyšetření určitou dávku. Ozářené orgány se liší pro různé typy vyšetření, např. při snímku břišní dutiny je ozářen žaludek, střeva, játra, slezina atd, zatímco při snímku kolene je ozářen pouze kolenní kloub, část stehenní kosti a část lýtkové a holenní kosti. Aby bylo možné porovnat dávky z jednotlivých rtg vyšetření, je nutné pro každou vyšetřovanou oblast a daný typ vyšetření stanovit tzv. efektivní dávku.

Typické efektivní dávky pro různé druhy rtg vyšetření jsou následující:

Skiagrafické vyšetření Efektivní dávka (mSv)
Lebka 0,1
Dentální vyšetření 0,005
Hrudník 0,02-0,1
Krční páteř 0,1
Hrudní páteř 0,4-1,0
Bederní páteř 2,4
Mamografie 0,4
Břišní dutina 1,5
Pánev 1,0
IVU 3,0
Koleno, kotník, loket, zápěstí 0,005
Kostní denzitometrie 0,001-0,015
CT vyšetření Efektivní dávka (mSv)
Hlava 1-2
Dentální vyšetření 6
Hrudník 5-7
Koronarografie 5-15
Kalciové skóre 2-6
Břicho 5-7
Kolonografie 4-12
Pánev 3-4
Intervenční výkon Efektivní dávka (mSv)
Hlava/krk angiografie 1-28
Hlava/krk terapeutický výkon 12-49
Aortografie 12
Koronarografie 3-7
Koronarografie+PTCA 10-24
RFA v kardiologii 2-50
Břišní angiografie 12
Diagnostický výkon – břišní dutina 2-60
Terapeutický výkon – břišní dutina 3-150
Stent-graft v břišní aortě 2-28
ERCP diagnostická 3-4
ERCP diagnostická+terapeutická část 10-20
TIPS 70
Chemoembolizace 60
Diagnostický výkon – pánev 5-50
Terapeutický výkon – pánev 6-100

 

Použité zkratky:
IVU = intravenózní vylučovací urografie
PTCA = perkutánní transluminální koronární angioplastika (článek zde)
RFA = radiofrekvenční ablace (článek zde)
ERCP = endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (článek zde)
TIPS = transjugulární intrahepatický portosystémový shunt
Výkon na břišní dutině zahrnuje různé výkony v oblasti jater, slinivky atd.
Výkon v pánvi zahrnuje různé výkony v oblasti ledvin a urogenitálního ústrojí.

Podrobnosti o koronarografii zde, kalciovém skóre zde, o angiografii zde.

Dávky se však pro jednotlivá vyšetření mohou lišit v závislosti na požadavku lékaře, požaduje-li lékař pouze jednu projekci nebo více, dále se liší v závislosti na délce a průběhu výkonu, probíhá-li výkon bez komplikací či nikoliv, ale závisí také na anatomických vlastnostech pacienta (odstupy tepen, průchodnost cév a dalších orgánů) a použitém rtg zařízení. A v neposlední řadě závisí dávky i na hmotnosti a velikosti pacienta. Čím vyšší hmotnost pacienta, tím více záření se v něm pohltí, a tedy tím méně doletí na výsledný receptor obrazu, který je za pacientem (za pacientem z hlediska rtg svazku). Proto je potřeba použít více rtg záření, aby na receptor obrazu dopadlo dostatečné množství fotonů pro získání kvalitního obrazu.

14 komentářů u „Dávky z jednotlivých rentgenových vyšetření

  1. M. Zidkova

    Děkuji za zajímavé a hezky propracované stránky! Ráda bych však touto cestou autorce poděkovala také za laskavou ochotu odborně poradit v otázkách radiodiagnostiky i při řešení osobních problémů!

  2. Dalko

    Mám dost velký strach o své zdravý a to z toho důvodu, že poslední dobou mě lékaři často rentgenovali. Tady je výpis RTG co mi byli provedeny v nedávné době: 21.6.2013 – 2x RTG pravého rameního kloubu (luxace), 14.2.2014 – 1x RTG pravého koleního kloubu (podvrknutí), 23.5.2014 – 4x RTG hlavy (podezření na otřes mozku), 19.8.2014 – 2x RTG dolní levé osmičky (trhání), 15.9.2014 – 1x RTG plic (náběh na zápal plic), a ještě mi chtějí dělat jeden RTG plic aby zjistili jestli je ten zápal plic už v pohodě … po tom druhém vyšetření jsem pokaždé doktorúm říkal, že jsem již rentgen několikrát měl, ale většinou mi odvětili, že tam chtěj vidět a že mě tenhle RTG nezabije … Mám opravdu velký strach o to, že díky těmto všem vyšetřením budu mít v budoucnu potíže. A tak se vás chci zeptat jak moc jsem byl vystaven ionizačnímu záření, jestli jsem přesáh nějaký ten limit a jak moc je oprávněn můj strach …Ještě dodám, že většina RTG mi byla prováděna u nás v maloměstě, kde je naše poliklinika vybavena opravdu starým rentgenem a je oproti tim co mají ve nemocnicích dost malej a tak se ještě chci optat jestli se od něj dostávaj jiné dávky, než od těch novějších ?

    *…vážím 100Kg a měřím 189Cm

    Děkuji mnohokrát

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

      Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhé planární rentgenové snímky, tak můžete být klidný, rtg Vám v těchto dávkách neublíží, dávky jsou velmi malé.

      K překročení limitu nedošlo, protože není žádný stanoven. Jen pro představu, vy jste podstoupil asi 10 rtg snímků. Dávka ze všech těchto vyšetření je podstatně menší než dávka z jednoho CT vyšetření, které podstupují tisíce lidí každý den. Takže opravdu můžete být naprosto klidný.

      Pěkný den. L. Súkupová

  3. Mirek

    Dobrý den, chci se zeptat, dávky u rtg snímku jsou uváděny pro jeden snímek, že? Zdroje se totiž dost liší v uváděných hodnotách efektivní dávky. U vás jsem se dočetl dávku pro snímek hrudní páteře 1mSv což by při čtyřech snímcích byla už relativně vyšší dávka 4mSv, jinde jsem zase četl dávku 0,4mSv. Děkuji předem za odpověď. Mirek

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den,

      efektivní dávka na jeden snímek hrudní páteře se liší v rozsahu 0,6-1,0 mSv (převzato z 5 studií), International Atomic Energy AGency uvádí průměrnou hodnotu 1,5 mSv, Health Physics Society uvádí 0,4 mSv. Takže mnou uváděná hodnota je tak nějak uprostřed. Vždy záleží na tom, jaká technologie se použije (zda nové detektory s přímou digitalizací nebo nepřímá digitalizace), případně někde se používají ještě klasické systémy film-fólie, a taktéž na tom, jaké jsou expoziční parametry. Je to záležitost každého pracoviště. Průměrná hodnota pro Českou republiku je 0,8 mSv.

      S pozdravem. L. Súkupová

  4. Jarmila Sváčková

    Dobrý den,
    mám obavu z důvodu, že jsem během 3 týdnů měla rentgen bederní páteře a CT bederní páteře kvůli
    vyhřezlé ploténce, která utlačuje sedací nerv v levé noze.
    Jak jsem se nyní dočetla MR bederní páteře je daleko čitelnější a bez záření. Mohou mi tyto dvě záření tak rychle za sebou nějak ublížit ? Jakou jsem asi dostala dávku? Podle Vašich tabulek 6-7 mSv.
    (49 let, 174 cm, 72 kg). Moc mě mrzí, že to lékaři neřeší, je jen na pacientovi, aby si vše nastudoval a pak
    podle toho také jednal, je to pro mě ponaučení do budoucna.
    Děkuji za odpověď. Jarmila

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den, jedno CT nepředstavuje až tak velké riziko, jak by se mohlo zdát. Lékaři k tomu jistě měli důvod, proč udělali CT, předpokládám jako akutní vyšetření. MR vyšetření nepatří mezi akutní vyšetření, proto Vám ho neprovedli. Na MR je sice výhodou, že se nevyužívá ionizujícího záření, ale na druhé straně je vyšetření podstatně hůře dostupné kvůli dlouhým čekacím dobám. Mimo to MR vyšetření trvá alespoň půl hodiny, kdy musíte nehnutě ležet, což pro člověka s vyhřezlou plotýnkou je dost obtížné. Dávku Vám bohužel přesně nespočítám, k tomu bych potřebovala znát expoziční parametry, ale předpokládám, že to bude okolo 5-6 mSv.

      Pěkný den. L. Súkupová

  5. Masko

    Dobrý den,
    v posledních 4 měsících mi byla provedena 4 CT vyšetření hlavy. Je to důvod se znepokojovat? Děkuji.

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den,

      je-li CT provedeno optimalizovanou technikou, pak jsou dávky z CT hlavy velmi malé, pro 4 CT hlavy cca 6-8 mSv. Jedná se o nízkou dávku. Navíc mozek dospělých není tak citlivý na ozáření jako mozek dětský, takže bych se určitě neznepokojovala.

      S pozdravem. Lucie Súkupová

  6. Marie

    Dobrý den.
    Také bych se ráda zeptala, zda mám důvod k obavám?
    Za svůj život jsem absolvovala dost vyšetření:
    2-3x CT mozku
    1x CT břicha
    1x MR mozku
    1x MR slinivky a žlučníku
    alespoň 4x rtg břicha
    1x rtg krční
    1x rtg hrudní
    1x bederní páteře
    1x rtg kotníku
    několikrát rtg zubů
    2x scintigrafie plic a nohou.
    Je mi teprve 30, jak velké je riziko vzniku nádorů, rakoviny po takovém ozáření? Jakou dávku jsem celkově dostala? Děkuji.

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den,

      pro stanovení celkové dávky nejsou Vámi uvedené informace bohužel dostatečné, potřebovala bych k tomu více informací. Nicméně velmi hrubě lze říct, že efektivní dávka z 2,5x CT mozku je rovna (opravdu jen hrubý výpočet z průměrných efektivních dávek pro dané typy vyšetření) 2,5*1,6 mSv = 4 mSv, dávka z CT břicha 10 mSv a z 2x scintigrafie plic je rovna cca 2*0,75 mSv = 1,5 mSv. Celková efektivní dávka je tedy 4 mSv + 10 mSv + 1,5 mSv = 15,5 mSv. Zbývající rtg vyšetření (rtg břicha, krční, hrudní a bederní páteře) cca 2,5 mSv. Takže celkem cca 18 mSv.

      V různých studiích byla prokázána závislost mezi dávkou a výskytem rakoviny až při vyšších dávkách, přesněji při dávkách nad 100 mSv. Těchto dávek zdaleka nedosahujete, takže u Vás nelze říci, jestli se daným ozářením zvýšila pravděpodobnost vzniku rakoviny či nikoliv. Takže nemusíte mít obavy. Obecně však platí, že každý z nás más pravděpodobnost 17-40%, že se u nás za život vyskytne rakovina, bez ohledu na jekékoliv ozáření.

      S pozdravem. L. Súkupová

  7. Olina

    Dobrý den.Mám dotaz ohledně ct kolonografie .Mohla by jste mi prosim spočitat celkovou dávku zářeni na pristroji TOshiba Aquilion 16 multislice. O kolik procent by byla dávka nižši na Toshiba Aquilion 64 s AIDR a Toshiba Aqulion Prime.Děkuji

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den,

      takto jednoduše bohužel odpovědět nelze. Jde o konkrétní nastavení každého CT skeneru. Ale v případě použití iterativní rekonstrukce (AIDR, jak uvádíte) se dávka díky této technologii může snížit až o 40% ve srovnání se systémem bez iterativní rekonstrukce.

      L. Súkupová

Napsat komentář: Lucie Súkupová Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *