Existuje souvislost mezi mamografickým screeningem a rakovinou štítné žlázy?

V nedávné době se v médiích začala diskutovat spojitost mezi mamografickým screeningem a zvýšeným počtem rakovin štítné žlázy u žen. Ale existuje mezi těmito dvěma skutečnostmi nějaká souvislost? Nebo je důvod zvýšeného počtu rakovin štítné žlázy v něčem jiném?

Mamografický screening se bezesporu stal důležitým krokem v lékařské péči, protože významně přispěl ke snížení počtu úmrtí v důsledku rakoviny prsu. Ve spojitosti s mamografickým screeningem se však objevily obavy, zda nejsou rozptýleným zářením významně ozařovány další orgány. Tato problematika byla zkoumána v několika studiích, např. [1], ve kterých lékaři-radiologové zkoumali, do jaké míry je ozařována štítná žláza rozptýleným zářením při mamografickém vyšetření a jestli je zdůvodněné, popř. nutné, použít stínění štítné žlázy. Obava z ozáření štítné žlázy měla mimo jiné původ ve studii [2], ve které autor uvedl, jakou dávku obdrží další orgány mimo prsní tkáň právě při mamografickém vyšetření. Autor provedl simulaci mamografického vyšetření na antropomorfním fantomu(antropomorfní fantom je těleso, které je vzhledem podobné člověku a má podobné fyzikální vlastnosti – rozptyl a zeslabení – jako lidské tělo) metodou Monte Carlo pro velké množství rentgenových spekter pro kraniokaudální a mediolaterální šikmou projekci. Pro co nejreálnější simulaci byla k fantomu připojena tkáň ve tvaru prsu, která z hlediska fyzikálních vlastností odpovídala prsní tkáni. Tato prsní tkáň byla homogenní a z 50 % byla tvořená tukovou tkání a z 50 % glandulární (žláznatou) tkání, navíc byla celá směs obklopena vrstvou kůže o tloušťce 4 mm. Odhad dávek byl proveden pro 66 orgánů antropomorfního fantomu, včetně odhadu dávky na štítnou žlázu [1].

Maximální dávka na štítnou žlázu z rozptýleného záření při oboustranném mamografickém vyšetření se dvěma projekcemi na každý prs zprůměrovaná pro všechna spektra je rovna 3,3 mikroGy pro digitální mamografický systém a 4,3 mikroGy pro filmový mamografický systém. Z této absorbované dávky lze použitím tkáňového váhového faktoru z doporučení International Commission on Radiological Protection [3] (w=0,04) stanovit efektivní dávku. Ta je rovna 0,13 mikroSv pro digitální mamografický systém a 0,17 mikroSv pro filmový mamografický systém, v průměru 0,15 mikroSv [1].

Pro lepší představu je vhodné srovnat spočtenou efektivní dávku s efektivní dávkou, kterou obdrží každý jednotlivec z přírodního pozadí. Efektivní dávka z přírodního pozadí je rovna cca 3 mSv/rok, takže efektivní dávku 0,15 mikroSv obdrží každý jednotlivec z přírodního pozadí za 26 minut. Dávka z mamografického vyšetření, kterou obdrží štítná žláza při oboustranném mamografickém vyšetření, je tedy rovna dávce, kterou je štítná žláza každého jedince ozářena již za 26 minut z přírodního pozadí.

Přejdeme-li od efektivní dávky k riziku vzniku rakoviny štítné žlázy, pak v průměru pouze u 1 ze 166 milionů žen dojde ze vzniku rakoviny štítné žlázy v důsledku mamografického vyšetření [1].

Doteď jsme se zabývali rizikem vzniku rakoviny štítné žlázy v důsledku mamografického vyšetření. Nyní se budeme zabývat rizikem, které plyne z použití stínění štítné žlázy.

Stínění štítné žlázy může omezovat nastavení vhodné pozice pro vyšetření a taktéž může tvořit artefakty v obraze. Současně může nepříznivě ovlivnit řízení expoziční automatiky, která navolí jiné expoziční parametry v důsledku přítomnosti tohoto stínění. Tím dochází ke ztrátě kontrastu v obraze. Ze všech těchto důvodů pak může vyplynout nutnost expozici opakovat, což je velmi nevýhodné z hlediska další radiační zátěže pacientek [1]. Ukázka rtg obrazu prsu s použitím a bez použití ochranného stínění štítné žlázy je uvedena na obr. 1.

mammography_shieldingObr. 1: Rtg obraz prsu s použitím (A) a bez použití ochranného stínění štítné žlázy [1]

Velmi zajímavé na celé této skutečnosti je, že k nárůstu rakoviny štítné žlázy došlo taktéž u mužů, nikoliv pouze u žen. Jedno z možných vysvětlení je uvedeno ve studii [4], která jako důvod zvyšujícího se počtu rakovin štítné žlázy uvádí nárůst v počtu zubních rentgenových vyšetření. Dokonce American Dental Association považuje za velmi dobrý nápad používat stínění štítné žlázy při zubních rentgenových vyšetřeních, čímž by mělo být omezeno ozáření štítné žlázy.

Krátké shrnutí na závěr:

Při mamografickém screeningu je štítná žláza pacientek ozářena z rozptýleného záření nízkou až zanedbatelnou dávkou. Riziko vzniku rakoviny štítné žlázy v důsledku mamografického vyšetření je proto velmi nízké až zanedbatelné. Naopak samotné stínění štítné žlázy může způsobit znehodnocení mamografického snímku a v některých případech je nutné opakovat expozici. Proto se použití stínění štítné žlázy nedoporučuje.

Spojitost mezi mamografickým vyšetřením a rakovinou štítné žlázy nebyla vědecky prokázána.

Použitá literatura:
[1] Sechopoulos, I., Hendrick, R. E. Mammography and the risk of thyroid cancer. American Journal of Roentgenology 2012;198:705-707
[2] Sechopoulos, I., Suryanarayanan, S., Vedantham, S., D’Orsi, C. J., Karellas, A. Radiation dose to organs and tissues from mammography: Monte Carlo and phantom study. Radiology, 2008;246:434-443
[3] International Commission on Radiological Protection. ICRP Publication 103: the 2007 recommendations of the International Commission on Radiological Protection. ICRP, Pergamon Press, 2007
[4] Kopans, D. B. Mammograms and thyroid cancer: The facts about breast-cancer screening. Massachusetts General Hospital, Imaging, 2011, http://www.massgeneral.org/imaging/about/newsarticle.aspx?id=2720

2 komentáře u „Existuje souvislost mezi mamografickým screeningem a rakovinou štítné žlázy?

  1. misa

    Jsem ráda, že se mamografie nemusíme obávat, děkuji moc za vysvětlení! Jak je to ale s rtg vyšetřením zubů? Je opravdu dávka na štítnou žlázu tak vysoká? Mohla byste prosím uvést, které vyšetření (OPG, IO RTG, RVG) vyžaduje stínění? Je chybou, pokud při RVG nebyla použita ochrana štítné žlázy? A jaká je prosím u uvedených vyšetřeních efektivní dávka? Děkuji předem za odpověď a přeji hezký den.

    1. Lucie Súkupová Autor příspěvku

      Dobrý den,
      děkuji za dotaz. Ochranné stínění štítné žlázy by mělo být použito vždy, je-li štítná žláza přímo v rtg svazku, popř. blízko něho. Nelze to však použít pro každý typ vyšetření v dentální radiologii. Při intraorálních snímcích je možné použít stínění, ale u panoramatických vyšetření to možné není, protože stínění nepříznivě ovlivňuje primární rtg svazek. Efektivní dávka při intraorálním snímku je cca 0,001-0,008 mSv, při panoramatickém vyšetření 0,003-0,030 mSv (dávky uvedené v doporučení Evropské komise 136 – European guidelines on radiation protection in dental radiology). Jsou to velmi nízké až zanedbatelné efektivní dávky, při jednom snímku plic obdrží člověk efektivní dávku cca 0,02 mSv a za jeden den obdrží člověk efektivní dávku 0,008 mSv z přírodního pozadí.
      Pekny den. L. Sukupova

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *