Skiaskopie je metoda rentgenového zobrazení, která je určena ke sledování dynamických dějů, např. zavádění katétrů a dalšího instrumentária v dutinách pacienta. Při skiaskopii se používá pouze malý proud v kombinaci s dostatečnou filtrací, použitím které se sníží dávka na kůži pacientů. Obraz není stejně kvalitní jako v případě skiasgrafie, ale pro navádění instrumentária je to dostatečné. Dříve se jednalo výhradně o kontinuální snímkování, tj. po celou dobu sledování byl použit malý proud, ale kontinuálně. Dnes je tomu jinak, skiaskopie je standardně prováděna v pulzním režimu, tj. proud neběží po celou dobu, ale pouze v krátkých pulzech, např. 15 pulzů za sekundu. Použitím pulzní skiaskopie je snížena dávka pacientovi, ale frekvence 15 pulzů/s je stále dostatečná na to, aby se lékaři provádějícímu zavádění instrumentária pohyb na displeji jevil jako kontinuální.

Kino mód, někdy označovaný jako skiagrafický mód nebo akviziční mód, je taktéž metoda rentgenového zobrazení určená ke sledování dynamických dějů, ale v tomto případě je tím myšleno sycení určitého orgánu/tkáně kontrastní látkou. Lékař zavede instrumentárium pod skiaskopickou kontrolou do vhodné pozice a poté provede nástřik kontrastní látkou, jejíž šíření je zaznamenáno ve skiagrafickém módu. Ve skiagrafickém módu je použit vyšší proud a nižší filtrace, obraz je kontrastnější, tkáňové struktury jsou lépe a detailněji viditelné. Kino mód je opět pulzní, nikoliv kontinuální, ale v případě kino módu se mluví častěji o framech za sekundu než o pulzech za sekundu, fr/s. Pro sycení koronárních tepen (intervenční kardiologie) se běžně používá 15 fr/s, pro sycení dolních končetin (intervenční radiologie) 2-4 fr/s. Při 15 fr/s se pohyb kontrastní látky jeví jako kontinuální. Při 2-4 fr/s nejde ani tak o kontinuální pohyb jako spíše o provedení digitální subtrakční angiografie (DSA), kdy je od snímku oblasti nasycené kontrastní látkou odečten snímek oblasti před nasycením a výsledkem je obraz cév nasycených kontrastní látkou.

Skiagrafický a skiaskopický snímek, viz obr. 1. Poměr mezi dávkou na 1 snímek v kino módu a ve skiaskopickém módu je roven 6-15.

Obr. 1: Skiagrafický a skiaskopický snímek

Na obr. 2 je snímek po nasycení kontrastní látkou a snímek po odečtení nativního snímku, tj. DSA.

Obr. 2: Snímek s kontrastní látkou a DSA

Dříve se hlavní rozdíl mezi skiaskopií a kino módem udával v tom, že skiaskopie byla kontinuální, zatímco kino mód pulzní, jak ukazuje obr. 3. V dnešní době je spíše rozdíl v použití, skiaskopie se používá jako kontrola při zavádění instrumentária, kino mód pro zachycení průběhu šíření kontrastní látky.

Obr. 3: Průběh proudu při skiagrafii a skiaskopii [1]

Závěr: Primárně je skiaskopie určena pro sledování dynamických dějů po delší dobu (desítky sekund až minuty), zatímco kino mód je určen pro zobrazení dynamických dějů po krátkou dobu (několik sekund). Skiaskopie a kino mód se od sebe liší i nastavením, proto i výsledná dávka na jeden snímek při skiaskopii a v kino módu se výrazně liší.

Použitá literatura:
[1] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/PulsedContinuousExposures.jpg
[2] National Council on Radiation Protection and Measurements. Radiation dose management for fluoroscopically-guided interventional medical procedures. NCRP Report No. 168, 2010