Srdce je dutý svalový orgán, který svými pravidelnými kontrakcemi zajišťujě neustálý oběh krve a mízy v organismu. Ačkoliv srdcem protéká neustále velké množství krve, není srdce zásobeno touto krví „zevnitř“, ale je zásobeno „zvenku“. Z aorty těsně nad aortální chlopní odstupují dvě koronární (věnčité) tepny, které se táhnou po celém srdci „zvenku“. Ty zajišťují vlastní zásobení srdce [1]. Srdce a jeho koronární tepny jsou znázorněny na obr. č. 1 [2].

Obr. 1: Srdce a jeho koronární tepny (ACD = arteria coronaria dx., ACS = arteia coronaria sin.)

Srdeční sval (myokard)  je zásoben dvěma hlavními koronárními tepnami – pravou (ACD) a levou (ACS), ze kterých odstupují další větve. Zmenší-li se průtok krve tepnou nebo dojde-li k úplnému uzavření tepny, např. v důsledku ischemické choroby srdeční (ICHS), pak postupně dochází i k odumření myokardu a člověk prodělává infarkt myokardu. U takového člověka je potřeba ho co nejrychleji dopravit do nemocnice, kde se lékaři pokusí o zprůchodnění uzavřené tepny.

Podstatou ICHS je zmenšený krevní průtok myokardem, často v důsledku postižení koronárních tepen arteriosklerózou (aterosklerózou). Jedná se o dlouhodobě probíhající degenerativní onemocnění vnitřní vrstvy tepen, provázené nahromaděním cholesterolu, na který se nachytávají další části, a tvoří se aterosklerotické pláty. Na tom se může uchytit např. krevní sraženina. Tím dochází ke zmenšení průtoku daným místem, až nakonec může dojít k úplnému uzavření, tedy k výše zmíněnému infarktu myokardu.

Pravá příčina ICHS zatím není jasná, ale jedná se o komplexní děj ovlivněný mnoha faktory. Mezi faktory podmiňující vznik aterosklerózy patří zvýšená hladina LDL cholesterolu („zlý“ cholesterol) a triacylglycerolů, nízký HDL cholesterol („hodný“ cholesterol), kouření, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus (cukrovka). ICHS je častější u mužů [1].

Mezi symptomy ICHS patří bolest na hrudi, problémy s nadechnutím, slabost, pocení a další [3].

ICHS lze diagnostikovat několika způsoby, např. pomocí elektrokardiogramu (EKG), krevními testy nebo koronarografií. V závislosti na projevech onemocnění je nasazena léčba [1], a to buď:
1) léčba medikamentózní
2) koronární bypass
3) perkutánní transluminální koronární angioplastika

Uvedené pořadí druhů léčby však neodpovídá reálné četnosti indikování léčby. Je-li to možné, pak je volena léčba medikamentózní, ale při špatné odezvě na tuto léčbu může lékař přistoupit k jiné metodě léčby. Způsob léčby vybírá lékař na základě mnoha faktorů, mezi které patří např. okamžitý stav pacienta, má-li sklon k tvorbě plaků, v jakém stavu jsou ostatní jeho cévy, jaká je odezva na medikamentózní léčbu a mnoha dalších.

V této části článku bych ještě uvedla něco málo k prvním dvěma způsobům léčby. Třetímu způsobu léčby bude věnován příští článek.

Ad 1)
Medikamentózní léčba představuje léčbu léky, které předepíše lékař. Může se jednat např. o léky snižující množství LDL cholesterolu („zlý“ cholesterol) v krvi, čímž se snižuje množství materiálu, který se usazuje v tepnách. Současně může být zvýšen HDL cholesterol („hodný“ cholesterol). Mezi léky snižující množství LDL cholesterolu patří léky obsahující statiny. Dalšími léky jsou léky, které ředí krev, aby nedocházelo ke vzniku sraženin, např. aspirin [4].

Ad 2)
Koronární bypass označuje léčbu, kdy je obnoven průtok myokardem pomocí jiné cévy, která se „našije“ přes uzavřenou tepnu tak, aby přemostila uzavřený úsek tepny. Pro bypass se používají cévy např. z rukou a nohou. Po bypassu je tedy obnoveno krevní zásobení pomocí „našité“ cévy [5].

Použitá literatura:
[1] Súkupová, L. Radiační zátěž pacientů v intervenční kardiologii. Dizertační práce, ČVUT – Fakulta jaderná a fyzikálně inženárská, 2012
[2] Štejfa, M. a kol. Kardiologie. 3. přepracované a doplněné vydání, Avicenum, Grada Publishing, 2007
[3] http://www.mayoclinic.com/health/heart-disease/DS01120/DSECTION=symptoms
[4] http://www.mayoclinic.com/health/coronary-artery-disease/DS00064/DSECTION=treatments-and-drugs
[5] http://www.mayoclinic.com/health/coronary-bypass-surgery/MY00087