Otázky:
Q1: Jaká je bitová hloubka pixelů detektoru, je-li možné zobrazit signál s rozlišením kontrastu 0,1%?
a) 2
b) 4
c) 8
d) 10
Q2: Všechny z následujících možností patří do elektromagnetického spektra s výjimkou jednoho. Kterého?
a) Gama záření
b) Rtg záření
c) Pozitronové záření
d) Mikrovlny
Q3: Mějmě hypotetický model atomu, který má vazebnou energii na slupce K 21 keV, na slupce L 14 keV a na slupce M 9 keV. Předpokládejme, že na slupce K vzniklo volné místo v elektronovém obalu. Jakou výslednou energii může mít vzniklé rtg záření?
a) Pouze 5 keV
b) Pouze 7 keV
c) 9 a 14 keV
d) 5, 7 a 12 keV
Q4: Rtg záření vzniklé rozptylem nebo brzděním nabitých částic se nazývá:
a) Čerenkovovo záření
b) Brzdné záření
c) Charakteristické záření
d) Elektrony Braggova píku
Q5: V rentgence se mění množství energie urychlených elektronů na rtg záření, ale také na teplo. Jaká část energie (v %) je vynaložena na vznik rtg fotonů?
a) 0
b) 1
c) 10
d) 50
Q6: Které tvrzení o spektrech uvedených na obrázku níže je pravdivé? Spektra převzatá z knihy Bushberg, et al.
a) Pouze spektrum uvedené vlevo je použitelné klinicky
b) Spektrum vlevo je použitelné pro ženy s menšími prsy (menší tloušťka komprimované tkáně), zatímco spektrum vpravo je použitelné pro ženy s většími prsy
c) Spektrum vlevo je použitelné pro ženy s většími prsy, zatímco spektrum vpravo je použitelné pro ženy s menšími prsy
d) Pouze spektrum uvedené vpravo je klinicky použitelné
Q7: Pro ideální zobrazovací řetězec by plocha pod křivkou v ROC (receiver operating characteristic) grafu měla mít plochu:
a) 0
b) 0,5
c) 1
d) 10
Q8: Teoreticky je vnitřní rozlišení (v lp/mm) rtg systému s flat panel detektorem se čtvercovým polem o velikosti 20 cm a matici 1024×1024 pixelů rovno:
a) 0,2 lp/mm
b) 1,3 lp/mm
c) 2,6 lp/mm
d) 4,2 lp/mm
Q9: Dynamický rozsah v digitální mamografii je typicky v rozsahu několika tisíc stupňů šedi. Jaká bitová hloubka tomu odpovídá?
a) 4
b) 8
c) 12
d) 16
Q10: Který z následujících parametrů nekvantifikuje radiační zátěž z CT vyšetření?
a) Pitch faktor
b) CTDI
c) DLP
d) Efektivní dávka
Q11: Heel efekt vzniká v důsledku absorpce v:
a) Anodě
b) Katodě
c) Krytu rentgenky
d) Žádná z možností
Q12: Za jakým účel se využívá rotační anoda v rentgence?
a) Využití malého ohniska k produkci vyšší hodnoty anodového proudu
b) Zvýšení maximální energie rtg svazku
c) Nižší tepelné zatížení anody
d) Redukce ceny rtg systému
Q13: Jaký je základní rozdíl mezi rentgenkou skiagrafického a multislice CT systému?
a) CT rentgenka pracuje při vyšším napětí
b) Skiagrafická rentgenka pracuje při vyšším napětí
c) CT rentgenka je mnohem menší, aby se vešla do gantry
d) CT rentgenka má mnohem větší tepelnou kapacitu
Q14: Charakteristické záření o energiích 20 a 23 keV je produkováno na terčíku ze kterého materiálu?
a) Wolfram
b) Rhodium
c) Molybden
d) Hliník
Q15: Současné zobrazovací rtg systémy využívají jakého generátoru napětí?
a) Jednofázový dvoupulzní
b) Třífázový šestipulzní
c) Třífázový dvanáctipulzní
d) Vysokofrekvenční
Q16: Rtg spektra, převzatá z knihy Bushberg, et al., na obrázku níže jsou produkována s odlišnými:
a) mA
b) kV
c) kV a materiálem terčíku
d) kV a filtrací
Q17: Jaký je maximální možný anodový proud generovaný rentgenkou při napětí 100 kV po dobu 0,1 s, je-li nominální zatížení anody 70 kW?
a) 7 mA
b) 70 mA
c) 700 mA
d) 7000 mA
Q18: Jaký je většinou transformační poměr u vysokonapěťových tranformátorů?
a) 50-100
b) 500-1000
c) 5000-10000
d) 50000-100000
Q19: Pro kterou z kombinací anody a terčíku bude mít rtg svazek generovaný při napětí 30 kV nejmenší polotloušťku?
a) Mo a Mo
b) Mo a Rh
c) Rh a Rh
d) W a Ag
Q20: Nevýhodou digitální mamografie ve srovnání s filmovou mamografií (myšlena kombinace film-fólie) je:
a) Horší kontrast
b) Nižší DQE (detective quantum efficiency, detekční kvantová účinnost)
c) Vyšší střední dávka v mléčné žláze
d) Horší prostorové rozlišení
Q21: Digitální tomosyntéza pro zobrazení prsní tkáně (někdy označovaná jako 3D mamografie) neumožňuje:
a) Rekonstrukci ohniskových rovin v kraniokaudálních i laterálních projekcích
b) Získání několika obrazů s dávkou odpovídající běžné mamografii
c) Získání obrazů ekvivalentních rekonstrukci z CT dat
d) Rekonstrukci syntetického 2D mamografického obrazu
Q22: Na níže uvedeném obrázku jsou rekonstruované CT obrazy. V čem se od sebe odlišují?
a) kV
b) mAs
c) Tloušťkou rekonstruovaného řezu
d) Rekonstrukčním kernelem
Q23: Artefakty na obrázku níže jsou způsobeny:
a) Pohybem pacienta
b) Podvzorkováním
c) Přítomností zubních výplní
d) Nesprávným nastavením detektoru
Q24: Při určitém CT vyšetření hlavy dospělého pacienta uvedl CT skener na konzoli hodnotu CTDI_vol 50 mGy a odhadovaná efektivní dávka je 2 mSv. Jak se změní hodnota CTDI_vol, použiji-li úplně stejné nastavení kV a mAs pro vyšetření břicha dospělého pacienta?
a) CTDI_vol i efektivní dávka se sníží
b) CTDI_vol se sníží a efektivní dávka se zvýší
c) CTDI_vol se zvýší a efektivní dávka se sníží
d) CTDI_vol i efektivní dávka se zvýší
Q25: Hodnota CTDI_vol uváděná CT skenerem je nevhodným parametrem pro odhad dávky pacienta, protože:
a) Pacient může mít odlišný průměr, než je průměr PMMA fantomu, pro který je hodnota CTDI_vol uvedená
b) Mohla být použita odlišná hodnota pitch faktoru
c) Mohla být použita odlišná hodnota mAs
c) Mohla být použita odlišná hodnota kV
Q26: Níže uvedený obrázek byl pořízen v průběhu provádění jednoho testu na rtg zařízení. K čemu tento test slouží?
a) Zjištění senzitivity a linearity
b) Zjištění kolmosti svazku a souhlasu radiačního a světelného pole
c) Zjištění velikosti detektoru
d) Zjištění rozlišení při nízkém kontrastu
Q27: Který z následujících parametrů nejméně ovlivňuje kvantový šum v CT obraze?
a) kV
b) Síla iterativní rekonstrukce
c) Velikost pacienta
d) Střed a šířka okna pro zobrazení stupňů šedi (WW, WL)
Q28: Která z následujících možností vede ke zvětšení CT obrazu zobrazeného na monitoru?
a) Zvětšení matice
b) Zvětšení FoV (field of view)
c) Zmenšení zobrazeného FoV
d) Zmenšení vzdálenosti mezi pacientem a detektorem
Q29: Zmenším-li FoV použitím primárních clon na angiografickém systému s flat panel detektorem (bez pixel binningu), jaký efekt to bude mít na prostorové rozlišení a dávku pacientovi?
a) Rozlišení se zlepší, dávka pacientovi vzroste
b) Rozlišení se zhorší, dávka pacientovi vzroste
c) Rozlišení zůstane stejné, dávka pacientovi klesne
d) Rozlišení se zlepší, dávka pacientovi klesne
Q30: Intervenční referenční bod, definovaný v České technické normě ČSN EN 60601-2-43, pro skiaskopické systémy s C-ramenem se nachází:
a) Na vstupu flat panel detektoru
b) V izocentru rotace C-ramene
c) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k rentgence
d) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k flat panel detektoru
Odpovědi:
A1: d) 10. Je-li systém schopen zobrazit rozlišení kontrastu 0,1%, musí mít dynamický rozsah minimálně 1000, tj. 2^10=1024. Pak rozlišení kontrastu 0,1% odpovídá rozdílu v signálu 1.
A2: c) Pozitronové záření.
A3: d) 5, 7 a 12 keV.
A4: b) Brzdné záření.
A5: b) 1.
A6: a) Pouze spektrum uvedené vlevo je použitelné klinicky. Spektrum vpravo je nevhodná kombinace anody a filtru, která vede k zeslabení píků charakteristického záření, což je nežádoucí.
A7: c) 1.
A8: c) 2,6 lp/mm. Velikost detekčního elementu je 20 cm/1024 = 200 mm/1024 = 0,195 mm. Rozlišení v lp/mm se stanoví jako 1/(2*velikost detekčního elementu) = 1/(2*0,195) = 2,6 lp/mm.
A9: c) 12. 2^12=4096, tedy několik tisíc.
A10: a) Pitch faktor.
A11: a) Anodě.
A12: a) Využití malého ohniska k produkci vyšší hodnoty anodového proudu. Teplo vznikající na anodovém terčíku je rozloženo do větší plochy, chlazení je efektivnější, je možné produkovat více rtg fotonů, tedy vyšší proud.
A13: d) CT rentgenka má mnohem větší tepelnou kapacitu.
A14: b) Rhodium.
A15: d) Vysokofrekvenční.
A16: b) kV.
A17: c) 700 mA.
A18: b) 500-1000.
A19: a) Mo a Mo. Tato kombinace propustí nejvíce rtg fotonů nižších energií (charakteristické fotony), ze všech uvedených kombinací.
A20: d) Horší prostorové rozlišení. U filmové mamografie bylo prostorové rozlišení vyšší než 11 lp/mm, zatímco u digitální mamografie je pro detekční element o velikosti 50-100 um prostorové rozlišení 5-10 lp/mm. U CR systémů je to okolo 10 lp/mm.
A21: c) Získání obrazů ekvivalentních rekonstrukci z CT dat. Obrazy z digitální tomosyntézy jsou koronální nebo sagitální, avšak axiální nikoliv.
A22: d) Rekonstrukčním kernelem.
A23: c) Přítomností zubních výplní
A24: b) CTDI_vol se sníží a efektivní dávka se zvýší. CTDI_vol pro břicho je uváděno pro PMMA fantom o průměru 32 cm, zatímco pro hlavu pro fantom o průměru 16 cm. Hodnoty mezi nimi jsou přibližně CTDI_vol(16 cm) = 2*CTDI_vol(32 cm). Tedy hodnota CTDI_vol se sníží. Efektivní dávka se zvýší, protože v oblasti břicha má člověk více radiosenzitivních orgánů (tlusté střevo, játra, žaludek…) než v oblasti hlavy, stejné množství záření „způsobí“ vyšší efektivní dávku.
A25: a) Pacient může mít odlišný průměr, než je průměr PMMA fantomu, pro který je hodnota CTDI_vol uvedená. Hodnota CTDI_vol se vztahuje k fantomu o průměru 16 cm nebo 32 cm, pro odhad dávky pacientovi z CT je potřeba korigovat hodnotu CTDI_vol na aktuální průměr pacienta v dané oblasti, tj. je potřeba získat hodnotu SSDE.
A26: b) Zjištění kolmosti svazku a souhlasu radiačního a světelného pole.
A27: d) Střed a šířka okna pro zobrazení stupňů šedi (WW, WL).
A28: c) Zmenšení zobrazeného FoV. Zmenšením FoV se mi stávající FoV „roztáhne“ přes celý monitor, čímž se mi zvětší CT obraz.
A29: c) Rozlišení zůstane stejné, dávka pacientovi klesne. Prostorové rozlišení se změnou FoV (velikosti pole) nemění. Měnilo by se, kdyby se jednalo o zoom (zvětšení). Dávka pacientovi klesne, protože se méně tkání nachází v primárním rtg svazku. Nicméně v praxi se stává, že dávka na detektor je mírně zvýšena, protože zvětšením daného FoV na celý monitor vzroste subjektivně vnímaný šum. Mírné zvýšení dávky vede k tomu, že i zvětšený obraz se subjektivně jeví jako stejně zašuměný jako při větším FoV.
A30: c) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k rentgence.
Použitá literatura:
Radiological Physics 2016. Raphex diagnostic examination. 2013-2016. Radiological and Medical Physics Society of New York.