Otázky:
Q1: Které z následujících tvrzení je pravdivé?
a) Průměrná doba latence u radiačně-indukovaných nádorů je více než 20 let
b) Biologická účinnost rtg záření narůstá s frakcionací
c) U jedince celotělově ozářeného gama zářením dávkou větší než 10 Gy se projeví gastrointestinální syndrom, ale nikoliv hematopoetický syndrom
d) Riziko vzniku radiačně-indukované rakoviny lineárně narůstá s rostoucím věkem
Q2: U kterého z vývojových fázích plodu je práh pro vznik radiačně-indukované mentální retardace nejnižší?
a) 0.-2. týden vývoje
b) 3.-7. týden vývoje
c) 8.-15. týden vývoje
d) 16.-25. týden vývoje
Q3: Heterogenní objekt se svým transmisním profilem je zobrazen na obrázku níže. Jak tuto vlastnost zobrazovaného objektu označujeme?
a) Rozlišení objektu
b) Detail obrazu
c) Kontrast objektu
d) Dynamický rozsah
Q4: Které ze spekter na obrázku níže má nejvyšší kvalitu?
a) Modré
b) Zelené
c) Fialové
d) Oranžové
Q5: Které ze spekter na předešlém obrázku má při daných parametrech (stejné kV a mAs) největší polotloušťku?
a) Modré
b) Zelené
c) Fialové
d) Oranžové
Q6: Jakým způsobem lze změnit tvar modrého spektra v oranžové spektrum (na předešlém obrázku)?
a) Zvýšením kV
b) Snížením HVL
c) Přidáním filtrace
d) Snížením mAs
Q7: Která z následujících interakcí je dominantní v měkké tkáni pro rtg fotony o energii 80 keV?
a) Fotoelektrický jev
b) Comptonův rozptyl
c) Produkce párů
d) Rayleighův rozptyl
Q8: Přechodný erytém (zarudnutí) kůže v důsledku velké dávky na kůži se v průběhu 14 dnů může objevit u pacientů, u nichž dávka na kůži dosáhla hodnoty:
a) 0-2 Gy
b) 2-5 Gy
c) 5-10 Gy
d) 10-15
Q9: Která z následujících tkání/orgánů je nejvíce radiosenzitivní (nejcitlivější na ozáření)?
a) Mozek
b) Tuk
c) Kostní dřeň
d) Lymfatická tkáň
Q10: Studie na všech populacích uvedených níže s výjimkou jedné prokázaly, že s rostoucím ozářením narůstá pravděpodobnost vzniku radiačně-indukované rakoviny. Na které populaci se to neprokázalo?
a) Přeživší populace z Hiroshimy a Nagasaki
b) Pacienti podstupující rtg vyšetření srdce+plic
c) Pacienti podstupující radioterapii
d) Pracovníci s radiem (prvkem radium)
Q11: Jaký je limit efektivní dávky, kterou smí jedinec obdržet při CT vyšetření?
a) 5 mSv
b) 15 mSv
c) 50 mSv
d) Limit neexistuje
Q12: Který z následujících parametrů ovlivňuje dávku pacientovi a současně kvalitu obrazu?
a) mAs a kV
b) Pitch faktor
c) Filtrace
d) Všechny z možností
Q13: Dávkový výstup rentgenky je přibližně úměrný:
a) kV
b) kV^2
c) mAs^2
d) Úhlu anodového terčíku
Q14: Zvětšení vzdálenosti mezi pacientem a flat panel detektorem vede k:
a) Menší geometrické neostrosti způsobené nenulovou velikostí ohniska
b) Větší dávce pacientovi
c) Menšímu zvětšení obrazu
d) Nevede k žádné změně
Q15: Rtg i CT vyšetření u těhotné pacientky představuje pro plod typicky dávku v rozmezí (s výjimkou CT břicha a/nebo pánve):
a) 0-10 mGy
b) 10-20 mGy
c) 20-30 mGy
d) Více než 30 mGy
Q16: International Commission on Radiological Protection v reportu 118 uvádí, že prahová hodnota absorbované dávky v oční čočce, která vede ke vzniku radiačně-indukované katarakty, je podstatně nižší, než jsme domnívali dříve. Prahová hodnota je:
a) 20 mGy
b) 50 mGy
c) 0,5 Gy
d) 1,0 Gy
Q17: Seřaďte následující modality podle velikosti ohniska od nejmenšího po největší: mamografie, skiagrafie, skiaskopie, CT.
a) Mamografie, skiagrafie, skiaskopie, CT
b) CT, mamografie, skiaskopie, skiagrafie
c) Skiaskopie, mamografie, CT, skiagrafie
d) Mamografie, skiaskopie, skiagrafie, CT
Q18: Doplňte správnou možnost: —– zlepšuje prostorové rozlišení.
a) Digitální zoom
b) Elektronické zvětšení
c) Geometrické zvětšení
d) Všechny z možností
Q19: U které z modalit se standardně využívá geometrické zvětšení?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT
Q20: U které z modalit se standardně využívá elektronické zvětšení?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT
Q21: Co platí pro pulzní skiaskopii (ve srovnání s kontinuální skiaskopií)?
a) Způsobuje menší pohybovou neostrost a nižší dávku pacientovi
b) Způsobuje větší pohybovou neostrost, ale nižší dávku pacientovi
c) Způsobuje menší pohybovou neostrost, ale větší dávku pacientovi
d) Způsobuje větší pohybovou neostrost a větší dávku pacientovi
Q22: Jak je umístěna podélná osa rentgenky (osa katoda-anoda) vzhledem k podélné ose CT skeneru?
a) Kolmo
b) Šikmo
c) Paralelně
d) Záleží na každém výrobci
Q23: Jak je umístěna podélná osa rentgenky (osa katoda-anoda) vzhledem k rovině CT obrazu?
a) Kolmo
b) Šikmo
c) Paralelně
d) Záleží na každém výrobci
Q24: Z jakého materiálu je nejčastěji vyroben bow-tie filtr CT skeneru?
a) Měď
b) Zlato
c) Hliník
d) Teflon
Q25: V jakém rozlišení jsou standardně rekonstruované CT řezy?
a) Matice 256 px x 256 px, hloubka 8 bitů
b) Matice 256 px x 256 px, hloubka 12 bitů
c) Matice 512 px x 512 px, hloubka 8 bitů
d) Matice 512 px x 512 px, hloubka 12 bitů
Q26: Která z modalit využívá spektra s největší polotloušťkou?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT
Q27: Která z modalit využívá spektra s nejmenší polotloušťkou?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT
Q28: Ramp filtr u CT je:
a) Vyroben z teflonu
b) Vyroben ze směsi mědi a hliníku
c) Pouze matematický a používá se u rekonstrukce obrazu
d) Každý výrobce implementuje ramp filtr různého „složení“
Q29: Použiji-li stejnou expozici, např. 80 kV, 5 mAs, na různé anatomické oblasti pacienta. Ve které oblasti způsobí expozice nejvyšší efektivní dávku?
a) Na hlavě
b) Na hrudníku
c) Na zápěstí
d) Na stehenní kosti
Q30: Která z velikostí ohniska ovlivňuje ostrost obrazu?
a) Skutečná velikost ohniska
b) Efektivní velikost ohniska
c) Skutečná i efektivní velikost ohniska
d) Žádná z možností
Odpovědi:
A1: a) Průměrná doba latence u radiačně-indukovaných nádorů je více než 20 let.
A2: c) 8.-15. týden vývoje.
A3: c) Kontrast objektu.
A4: d) Oranžové. Nejvyšší kvalitou je myšlena nejvyšší střední energie.
A5: d) Oranžové.
A6: c) Přidáním filtrace. Filtrací se odfiltrují hlavně nízkoenergetické fotony a zvýší se efektivní energie spektra.
A7: b) Comptonův rozptyl.
A8: b) 2-5 Gy.
A9: c) Kostní dřeň.
A10: b) Pacienti podstupující rtg vyšetření srdce+plic. Report BEIR VII (UNSCEAR) to pro rtg srdce a plic neuvádí. Důvodem, že se to neprokázalo, je to, že dávky u rtg srdce a plic jsou velmi nízké. Report dále uvádí, že u pacientů, jejichž efektivní dávka je nižší než cca 100 mSv, nemá smysl odhadovat riziko spojené s ozářením kvůli velké nejistotě spojené s tímto odhadem.
A11: d) Limit neexistuje. Na lékařské ozáření, kterým je i CT vyšetření, se limity nevztahují. Zavádí se pouze diagnostické referenční úrovně, které mají charakter směrných hodnot.
A12: d) Všechny z možností.
A13: b) kV^2. S vyšší hodnotou kV narůstá nejen pronikavost, ale i efektivita produkce rtg fotonů. Dále je výstup rentgenky ůměrný i hodnotě mAs, ale pouze lineárně.
A14: b) Větší dávce pacientovi.
A15: a) 0-10 mGy.
A16: c) 0,5 Gy. Dříve byla prahová hodnota 2 Gy.
A17: d) Mamografie, skiaskopie, skiagrafie, CT.
A18: b) Elektronické zvětšení. Jedná se o možnost skiaskopických a angiografických systémů uváděných pod pojmem „zoom“, kdy se využívá pouze menší část plochy receptoru obrazu. Nezaměňovat s pojmem digitální zoom, kdy je pouze určitá část již pořízeného obrazu zvětšena při prohlížení.
A19: a) Mamografie.
A20: c) Skiaskopie. Nepoužívá se vždy, ale skiaskopické i angiografické systémy možnost zoomu standardně mají.
A21: a) Způsobuje menší pohybovou neostrost a nižší dávku pacientovi.
A22: c) Paralelně.
A23: a) Kolmo.
A24: d) Teflon.
A25: d) Matice 512 px x 512 px, hloubka 12 bitů.
A26: d) CT.
A27: a) Mamografie.
A28: c) Pouze matematický a používá se u rekonstrukce obrazu.
A29: b) Na hrudníku. Z uvedených oblastí obsahuje hrudník nejvíce radiosenzitivních orgánů (plíce, prsní tkáň, část žaludku), proto i efektivní dávka bude nejvyšší.
A30: b) Efektivní velikost ohniska.
Použitá literatura:
Radiological Physics 2016. Raphex diagnostic examination. 2013-2016. Radiological and Medical Physics Society of New York
https://humanhealth.iaea.org/HHW/MedicalPhysics/TheMedicalPhysicist/Studentscorner/HandbookforTeachersandStudents/Chapter_08.pdf
https://weblinkpage.wixsite.com/radphysics