Mentální retardace způsobená ozářením plodu v prenatálním období

Při ozáření plodu v těhotenství hraje významný vliv fáze těhotenství a taktéž dávka, kterou plod obdrží (přehled dávek pro různé rentgenové výkony je uveden zde). Jako vhodná populace pro posouzení účinků záření na vyvíjející se plod je považována skupina těhotných žen žijících v oblasti Hiroshimy a Nagasaki v době svržení atomových bomb v srpnu roku 1945. Mimo to jsou popisovány účinky záření i na populaci myší, u kterých bylo provedeno množství experimentů.

Období vývoje plodu od početí lze rozdělit do několika období, která se liší citlivostí na ionizující záření.

Období vývoje plodu z hlediska citlivosti ke vzniku mentální retardace:
1) Období od početí do 8. týdne od početí
2) Období 8.-15. týden od početí
3) Období 16.-25. týden od početí

V období od početí do 8. týdne těhotenství je citlivost plodu na ozáření velmi velká. Poškození zářením v tomto období vede k samovolnému potratu nebo ke smrti embrya. Ta embrya, která přežijí, se vyvíjejí standardně. To znamená, že v období od početí po 8. týden je to „všechno nebo nic“, tj. buď dojde k usmrcení embrya nebo se vyvíjí úplně normálně.

V období 8.-15. týdne od početí je při expozici ionizujícím zářením pravděpodobnost vzniku mentální retardace nejvyšší. Tato pravděpodobnost závisí na dávce, kterou je plod ozářen. Čím vyšší dávka, tím je vyšší pravděpodobnost mentální retardace. Avšak výskyt retardace v důsledku ozáření má prahovou hodnotu. Prahová hodnota se liší pro různé studie, ale u všech autorů se pohybuje v rozmezí 0,1-0,3 Gy. To znamená, že obdrží-li plod dávku menší než je prahová hodnota, k výskytu retardace v důsledku ozáření nedochází. Avšak i tak se může vyskytnout spontánně vzniklá retardace.

Je-li dávka, kterou obdrží plod v 8.-15. týdne od početí větší než 1 Gy, dochází se 40%-ní pravděpodobností ke vzniku retardace. S rostoucí dávkou pak narůstá i pravděpodobnost výskytu. Současně dochází k poklesu inteligenčního kvocientu (IQ). Ve studii autoři uvádějí, že pokles IQ je přibližně 20-30 bodů na 1 Gy, přičemž pokles IQ je úměrný dávce, tj. čím vyšší dávka, tím větší pokles IQ.

V období 16.-25. týdne od početí je pravděpodobnost vzniku retardace menší než v předešlém období, pro dávku 1 Gy je pravděpodobnost vzniku mentální retardace přibližně 20%. Opět platí, že s rostoucí dávkou narůstá i pravděpodobnost výskytu mentální retardace. Dochází taktéž k poklesu IQ, avšak pokles je menší než v případě ozáření v období 8.-15. týdne od početí. Pokles IQ je odhadován na 10-20 bodů na 1 Gy.

Některé studie uvádějí, že pokles IQ v důsledku prenatální expozice může být bezprahovým procesem, tj. že k poklesu IQ dochází i při nižších hodnotách než 0,1 Gy. Zde je potřeba si uvědomit, že praktický dopad je nevýznamný, protože pokles IQ v průměru o 20 bodů na 1 Gy znamená pokles IQ o 2 body a méně při dávce menší než 0,1 Gy.

Závěr: Dávka 0,1-0,3 Gy na plod, což je prahová hodnota pro vznik mentální retardace, je relativně velká a není jí nikdy dosaženo při obvyklých skiagrafických výkonech, často ani při CT výkonech v oblasti pánve. Avšak těchto hodnot může být dosaženo při některých intervenčních výkonech prováděných v oblasti pánve.

Použitá literatura:
[1] Trott KR. Radiation risks after exposure in utero. European Training and Education for Medical Physics Experts in Radiology. Module 2 – Radiation biology for medical physicists in radiology. 13.-18.4.2015, Pavia, Italy
[2] Benotmane R. Prenatal effects of ionising radiation according to ICRP. European Training and Education for Medical Physics Experts in Radiology. Module 2 – Radiation biology for medical physicists in radiology. 13.-18.4.2015, Pavia, Italy
[3] International Commission on Radiological Protection. The 2007 Recommendations of the International Commission on Radiological Protection. ICRP Publication 103. Ann. ICRP 37 (2-4).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *