Parametry CT skenování (3)

Tloušťka rekonstruovaného řezu
U víceřadých spirálních CT skenerů jsou data nabírána jako volumetrická, tj. nejedná se o jednotlivé řezy, ale o náběr „bloku“ (špalku) dat. Z těchto dat se poté rekonstruují různé roviny, nejčastěji axiální, ale lze zrekonstruovat i koronální nebo sagitální roviny. Nicméně platí, že rekonstruovaný řez nelze zrekonstruovat o šířce menší, než je šířka detekčního elementu. To znamená, že když je velikost detekčního elementu 0,5 mm, nelze zrekonstruovat řezy o tloušťce menší než 0,5 mm, ale pouze o tloušťce 0,5 mm nebo tlustší. Je-li při náběru dat použita technika svázání detekčních elementů, tj. dva detekční elementy jsou považovány za jeden, pak je nejmenší možná tloušťka řezu, který lze zrekonstruovat, 1,0 mm (2*0,5 mm). [1]

Nyní si řekneme něco o vlivu tloušťky řezu na výsledný obraz. Menší tloušťka rekonstruovaného řezu vede k tomu, že pro daný řez je detekováno méně rtg fotonů. Šum, jak již víme, je nepřímo úměrný druhé odmocnině počtu fotonů, tj. máme-li méně fotonů, máme více šumu. Typicky se tedy v tenších rekonstruovaných řezech objevuje více šumu (není-li použita žádná další korekce na expoziční parametry, která by tento šum redukovala). V případech, kdy jsou automaticky nastavovány expoziční parametry tak, aby byl získán obraz dostatečné kvality, může malá tloušťka řezu vést k výraznému zvýšení dávky pacientovi. Proto by tloušťka rekonstruovaného řezu měla být volena i s ohledem na dávku. [1]

Výhodou tenších rekonstruovaných řezů je to, že je zde menší vliv partial volume effectu (efektu částečného objemu). Tento efekt se uplatňuje v případech, kdy je objekt zájmu menší než tloušťka rekonstruovaného řezu, takže je objekt zprůměrován přes celou tloušťku řezu i s okolní tkání a nemusí být ve výsledném obraze viditelný. Tak může dojít k přehlédnutí např. menších nodulů a lézí, nebo k rozmazání hranic orgánů. [1]

Nevýhodou tenkých řezů je vyšší šum, což zpravidla vede ke zvýšení dávky, protože se CT skener vždy snaží dosáhnout určité kvality obrazu. Proto by např. u obézních pacientů neměla být tloušťka rekonstruovaných řezů příliš malá, neboť to u nich vede k výraznému zvýšení dávky. Rekonstrukce obrazu se vždy provádí retrospektivně za předpokladu, že původní nabraná data jsou k dispozici. Proto je možné na základě požadavku popisujícího radiologa zrekonstruovat i řezy o větší tloušťce. Ukázka rekonstruovaných řezů různých tlouštěk je uvedena na obr. 1, 2 a 3.

CT_slices_1Obr. 1: Rekonstruované řezy o tloušťce 5 mm, 3 mm a 1 mm [2]

CT_slices_2Obr. 2: Rekonstruované řezy o tloušťce 5 mm, 3 mm a 1 mm [2]

CT_slices_3Obr. 3: Rekonstruované řezy o tloušťce 5 mm, 3 mm a 1 mm [2]

Použitá literatura:
[1] Wolbarst AB, Capasso P, Godfrey DJ, Price RR, Whiting BR, Hendee WR. Advances in Medical Physics 2012. Volume 4. Medical Physics Publishing, 2012
[2] McNitt-Gray M. Teaching cases 1: Collimation vs. slice width, dose and scan time. Technology Assessment Institute: Summit on CT Dose. 2010

Další články:
1) Doba rotace rentgenky, proud rentgenky
2) Pitch faktor a ukázka interakce pitch faktoru a dalších parametrů
3) Tloušťka rekonstruovaného řezu
4) Konfigurace detektoru
5) Napětí rentgenky
6) Rekonstrukční kernel/algoritmus

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *