Princip zdůvodnění

V radiační ochraně obecně existují čtyři základní principy, které je nutné dodržovat. Jedná se o princip zdůvodnění, princip optimalizace, limitování dávek a bezpečnost zdrojů. V radiační ochraně v medicíně jsou uplatňovány hlavně první dva principy, tedy princip zdůvodnění a princip optimalizace.

Princip zdůvodnění je jedním ze základních principů uplatňovaných v radiační ochraně v medicíně. Tento princip říká, že z každé metody v lékařství využívající ozáření pacienta ionizujícím zářením by měl plynout dostatečný benefit pro ozářeného pacienta nebo pro společnost, aby došlo k vyvážení újmy způsobené ozářením. Jednoduše řečeno to znamená, že podstoupí-li pacient nějaký radiodiagnostický výkon s použitím ionizujícího záření, které je škodlivé a způsobuje tedy určitou újmu pacientovi, měl by z tohoto výkonu plynout určitý benefit pro pacienta, např. diagnostika onemocnění nebo zlepšení stavu nemoci (při intervenčních výkonech).

Prakticky se princip zdůvodnění uplatňuje následovně: Před žádostí o vyšetření s použitím ionizujícího záření by mělo být uváženo, zda je možné získat požadovanou diagnostickou informaci bez použití ionizujícího záření. Zde se nabízí ultrazvukové vyšetření (US) nebo vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Není-li možné použít US ani MR, měla by být jasně stanovena indikace, proč je vyšetření s použitím ionizujícího záření požadováno, aby bylo možné zhodnotit benefit plynoucí z tohoto vyšetření. Zvláště v těhotenství by měl být kladen důraz na zdůvodnění vyšetření s použitím ionizujícího záření. Typickým příkladem nedodržování principu zdůvodnění je např. provádění rentgenového snímku plic u každého pacienta, který navštíví určitou ordinaci. Dalším příkladem je provádění CT vyšetření v krátkých časových intervalech v průběhu určité léčby, např. u pacienta je diagnostikována nemoc, pacient má brát léky cca půl roku a každý měsíc v průběhu tohoto půl roku je mu provedeno CT vyšetření, přičemž samotný výsledek CT vyšetření v dané situaci nic nezmění, pacient bude brát léky i nadále, zde tedy není dostatečný benefit pro pacienta.

Princip zdůvodnění se obtížně aplikuje u vyšetření, o které požádá sám pacient jako samoplátce, protože se domnívá, že mu toto vyšetření nechce lékař předepsat. Lékař správně usuzuje, že výsledek vyšetření nezmění postup léčby, ale pacient to svádí na neochotu lékaře indikovat toto vyšetření, nebo lékaři je jasné, že dané vyšetření nemůže pomoci s diagnostikou určité nemoci, ale pacient to opět svádí na neochotu lékaře. Proto při požadavku samoplátců na CT vyšetření není problémem neochota pracovišť provést vyšetření, ale spíše zdůvodnění daného vyšetření, tedy je-li újma plynoucí z dávky dostatečně vyvážena možným benefitem.

Kvůli principu zdůvodnění nejsou téměř nikdy prováděna vyšetření s použitím ionizujícího záření na dobrovolnících, zatímco např. u MR vyšetření je v rámci výzkumu skoro vždy vyšetřovanou skupinou i skupina dobrovolníků. I přesto existuje výjimka, kdy je vyšetření s použitím ionizujícího záření provedeno na dobrovolnících, a to v rámci některých výzkumů nebo při zavádění nových vyšetřovacích metod do praxe. Skupiny dobrovolníků jsou však velmi malé ve srovnání se skupinami dobrovolníků pro MR vyšetření.

Obecně nejsou pro ozáření pacientů stanoveny dávkové limity, zatímco pro ozáření pracovníků limity stanoveny jsou. Pro ozáření pacientů jsou stanoveny pouze směrné hodnoty ve formě diagnostických referenčních úrovní, které představují průměrnou dávku pro konkrétní vyšetření.

Rozdíl mezi limitem a diagnostickou referenční úrovní je v tom, že limit nesmí být překročen, zatímco referenční úroveň ano. Dochází-li však k častému překračování referenční úrovně, mělo by bý zjištěno proč tomu tak je a popř. by měla být provedena náprava. Kdyby referenční úroveň byla limitem, pak by se mohlo stát, že např. lékař provádějící intervenční výkon uprostřed výkonu skončí, protože kdyby pokračoval, překročil by daný limit.

Použitá literatura:
[1] Corbett, R. H., Faulkner, K. Justification in radiation protection. British Journal of Radiology, No. 71, 905-907, 1998

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *