Psychologické aspekty ozáření (2)

O psychologických aspektech ozáření jsme si něco řekli již v článku Psychologické aspekty ozáření (1). V tomto článku si řekneme ještě něco dalšího.

Při hodnocení pravděpodobnosti stochastických účinků ozáření se často využívá lineárního bezprahového modelu (linear non-threshold model, LNT). Jedná se o model, který předpokládá lineární závislost pravděpodobnosti vzniku stochastických účinků na dávce ozáření, tj. pravděpodobnost výskytu stochastických účinků je přímo úměrná dávce ionizujícího záření, kterou byl organismus ozářen. Bezprahový model říká, že při každé dávce mimo nulovou již existuje určitá pravděpodobnost výskytu stochastických účinků a jako bezpečná je tedy považována pouze nulová dávka ionizujícího záření. Nulové dávky nelze dosáhnout, protože celoživotně je každý z nás ozářen dávkou z přírodního pozadí. LNT model tím vzbuzuje v lidech strach z ozáření, všechny radioaktivní atomy jsou považovány za velmi nebezpečné, a lidé se proto snaží jakémukoliv ozáření za každou cenu vyhnout.

LNT model také nezahrnuje další skutečnosti, jakými je např. to, že každý z nás si nese určitou genetickou informaci, v důsledku které vzniká rakovina v průměru u 25% populace bez ohledu na ozáření. Pak ani nulová hodnota dávky záření, které stejně nelze dosáhnout, neznamená, že je pravděpodobnost vzniku rakoviny nulová. Takže v podstatě neexistuje bezpečný dávkový práh, tj. hodnota dávky, při které by byla pravděpodobnost vzniku stochastických účinků nulová.

Lineární bezprahový model, používaný pro odhad výskytu stochastických účinků, využívá extrapolace  počtu zemřelých v důsledku ozáření k nízkým dávkám. To znamená, že zemře-li při určitém ozáření populace větší dávkou x členů z ozářené populace, pak při polovičním ozáření zemře x/2 členů z této ozářené populace. Tento případ extrapolace počtu zemřelých k nízkým dávkám lze interpretovat i následovně pomocí příkladu s aspirinem: 100 tablet aspirinu má smrtelné následky. Neznamená to však, že i požití jedné tablety aspirinu má smrtelné následky. Přesně tak je to s extrapolací počtu zemřelých k nízkým dávkám ozáření.

Názor odborníků na platnost lineárního bezprahového modelu (LNT) však není jednotný. Některé studie dokonce uvádějí, že při nízkých dávkách má záření pozitivní účinky na organismus, pak se mluví o tzv. hormezi. Obecně však platí, že oblast nízkých dávek není prozkoumána, takže nelze jednoznačně říct, jak tomu opravdu je. Souhrn závislostí pravděpodobnosti výskytu stochastických účinků na dávce pro oblast nízkých dávek je uveden na obr. 1.

LNT_modelObr. 1: Varianty lineárního bezprahového modelu (1 rem = 10 mSv)

Číslem 1 je označen známý lineární bezprahový model, který byl popsán výše, a číslem 3 model tzv. hormeze, tj. při nízkých dávkách má záření pozitivní vliv na organismus. Čísla 2 a 4 vyjadřují další možné varianty LNT.

Použitá literatura:
[1] Johnson R. Psychological and mental health aspects of ionizing radiation exposure. Radiation Safety Counseling Institute

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *