Riziko poškození plodu ozářením v těhotenství

Existuje velké množství epidemiologických, klinických a experimentálních dat, avšak nejistota stanovení rizika plynoucího z ozáření v prenatálním období je značná. Riziko poškození plodu deterministickými účinky (mentální retardace, vrozené defekty, potrat…) je v důsledku přírodního ozáření velmi malé. Obecně platí, že je-li dávka na plod menší než 100 mSv, pak je riziko malé až neexistující.

Vyvíjející se plod je v průběhu prenatálního období velmi citlivý na ozáření. Při ozáření vyššími dávkami se mohou projevit dva druhy účinků, deterministické a stochastické účinky. Podstatou deterministických účinků je poškození větší populace buněk, což pak může vést ke smrti této buněčné populace nebo tato populace není schopna dalšího dělení. Stochastické účinky spočívají v poškození jednotlivých buněk na úrovni DNA – mutace buněk, přičemž buňky se dále dělí a propagují mutaci dále. V důsledku mutace buněk pak může dojít ke vzniku rakoviny.

Účinky záření závisí na týdnu těhotenství, reparačních mechanismech plodu a na absorbované dávce záření. Vyvíjející se plod je nejcitlivější na ozáření v období preimplantace a organogeneze a v průběhu prvního trimestru. V průběhu druhého trimestru je citlivost menší a v průběhu třetího trimestru ještě menší. Výsledky animálních studií na savcích ukazují, že poškození plodu deterministickými účinky, tj. mentální retardace, vrozené defekty, poruchy růstu, se nevyskytují při dávkách až do hodnoty 200 mGy aplikované v období těhotenství nejcitlivějším na ozáření.

Při posuzování rizika poškození plodu ozářením je potřebné zohlednit výskyt poškození, která se v populaci vyskytují i spontánně, tj. bez ozáření. Např. riziko samovolného potratu ještě před první zmeškanou periodou je 1:3, riziko samovolného potratu v případě známého těhotenství je 1:7, riziko vrozených malformací je 1:33, riziko vrozeného mentálního poškození je 1:200. Obecně pro populaci pak platí, že riziko vzniku rakoviny v průběhu života je 1:3, riziko úmrtí v důsledku rakoviny je 1:5 a riziko vzniku leukémie u dětí je 1:500.

Pravděpodobnost toho, že nedojde ke vzniku malformací ani rakoviny po ozáření je uvedena na obr. 1.

Risk in pregnancyObr. 1: Pravděpodobnost, že se nevyskytne u jedince malformace ani rakovina v dětském věku v  závislosti na ozáření

Ze souhrnu na obr. 1 je zřejmé, že obdrží-li plod dávku menší než 1 mSv, pak je riziko vzniku poškození zanedbatelné vzhledem k výskytu spontáních poškození (riziko spontánních poškození je uvedeno v řádku pro dávku 0 mSv). Riziko je velmi malé až do dávky 50 mSv, prahem pro uvážení ukončení těhotenství je dávka na plod 100 mSv.

Z výše uvedeného vyplývá, že riziko poškození plodu v důsledku malých dávek ionizujího záření je velmi malé až zanedbatelné. Riziko je větší u větších dávek záření na plod, avšak těch je dosahováno při radiodiagnostických výkonech velmi výjimečně, jedná se o intervenční výkony prováděné v oblasti pánve nebo břišní dutiny. Při běžných vyšetřeních, např. planárních rtg snímcích, je riziko poškození plodu zanedbatelné.

Použitá literatura:
[1] Dauer LT, Miller DL, Schueler B, Silberzweig J, Balter S, et al. Occupational radiation protection of pregnant or potentially pregnant workers in IR: A joint guideline of the Society of Interventional Radiology and the Cardiovascular and Interventional Radiological Society of Europe. J Vasc Interv Radiol 2015; 26: 171-181

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *