Nyní si řekneme něco o tom, jak se liší děti od dospělých z hlediska zobrazování. Na začátek je nutné říct, že děti nejsou „jen“ malí dospělí, ale jsou zde určité anatomické a fyziologické rozdíly.

Rozdělme si pediatrickou populaci alespoň hrubě podle věku: Jako novorozenci se označují děti do 28. dne od narození. Za kojence se považují děti do 12. měsíce života. Jedinci ve věku 1-12 let se označují jako děti a ve věku 13-16 jako adolescenti.

Co se týká fyzických parametrů, tak nejvýrazněji se pediatrická populace liší ve velikosti. Poměr hlavy k tělu je podstatně vyšší u dětí než u dospělých. Výškově se za střed těla u dospělých považuje spona stydká, zatímco u dětí je to pupek. Kůže dětí je mnohem tenčí a jejich pokožka (epidermis) obsahuje mnohem menší množství keratinu než pokožka dospělých. Proto jsou děti mnohem citlivější na absorpci škodlivých látek.

Povrch těla vzhledem k celkové váze těla je opět u dětí vyšší než u dospělých. V průběhu dospívání se tento poměr mění a jejich vzhled se více podobá vzhledu dospělých.

Co se týká hmotnosti a velikosti, lze pro děti ve věku 2-14 let použít následující aproximaci: výška (palce) = věk (roky)*2,5 + 30.

Zde jsou popsány rozdíly mezi dětmi a dospělými trochu podrobněji:

• Lebka – představuje 23% hmotnosti kostry po narození a je tvořena dvěma fontanelami, které postupně dozrávají. V dospělosti tvoří lebka pouze 12% hmotnosti kostry. Děti mají taktéž kratší krk.
• Kostra – u dětí je tvořena převážně chrupavkami než kostmi, v průběhu dozrávání se podíl chrupavky zmenšuje. Kosti u dětí jsou méně denzní, více pórovité, proto i způsob hojení zlomenin je u dětí a dospělých rozdílný.
• Mozek – u dětí představuje asi 25% celkové hmostnosti, zatímco v dospělosti představuje mozek pouze 2% celkové hmotnosti. Po narození ještě není zralá hematoencefalická bariéra, proto některé látky touto bariérou snadno pronikají.
• Srdce – je u dětí proporčně velmi velké, v průběhu dozrávání se tento poměr mění, ačkoliv srdce roste. V 1. roce života se velikost srdce zdvojnásobí, v 9. roku života je srdce dítěte 6x větší. Současně se zvětšuje množství cév, aby byl dobře zásoben srdeční sval. U novorozenců má myokard menší kontraktilitu, proto ani tlak při kontrakci není tak velký.
• Srdeční výdej je po narození 300-400 ml/kg za minutu, za několik měsíců klesne na 200 ml/kg za minutu a v dospívání dosáhne hodnoty cca 100 ml/kg za minutu.
• Srdeční tep je běžně 150 tepů za minutu, s věkem klesá.
• Systolický tlak krve je po narození 80 mmHg, v dospívání dosahuje hodnot 120 mmHg.
• Hltan je u dětí tvořen téměř výhradně měkkými tkáněmi.
• Hrtan je u dětí trychtýřovitého tvaru, u dospělých je spíše cylindrického tvaru.
• Játra jsou u dětí velká a společně se slezinou jsou uloženy níže a vpředu, proto nejsou chráněny žeberním košem. Děti mají slabší břišní svaly, což způsobuje vzhled jakoby většího bříška.
• Dalším rozdílem je proporčně větší jazyk u dětí v porovnání s dospělými.
• Močový měchýř je u dětí uložen v bříšku, v průběhu dozrávání klesá níže do pánve.
• Intenzivní proces růstu a zrání u dětí je podmíněn větším bazálním metabolismem. Děti potřebují více energie, přibližně 3-4x více než dospělí. Děti taktéž spotřebují více kyslíku než dospělí a to asi 2x.
• Voda tvoří u dospělých asi 50-60% hmotnosti, u dětí je to 70-80% hmotnosti.
• Imunitní systém dětí není zralý, proto jsou děti náchylnější na infekce.

Použitá literatura:
Damilakis, J. Radiation dose management of pregnant patients, pregnant staff and pediatric patients in diagnostic and interventional radiology. EUTEMPE-RX, Module 11, 16.-20.5.2016, Heraklion, Crete, Greece