Rozdíl mezi prostým rentgenovým snímkem a CT vyšetřením hrudníku

Navzdory rychlému rozvoji zobrazovacích modalit v posledních desetiletích je prostý rentgenový snímek hrudníku („klasický snímek hrudníku“) stále nejčastěji prováděným diagnostickým vyšetřením ze všech [1]. Na snímku hrudníku lze hodnotit kostní tkáně hrudníku, srdce a velké cévy. Prostý snímek hrudníku je sumační snímek, všechny orgány, které jsou ve skutečnosti 3D, jsou zobrazeny do 2D roviny. Při tomto zobrazení jsou díky velkému kontrastu tkání dobře viditelné plíce. Plicní tkáň se na prostém snímku zobrazí tmavě díky malé hustotě tkáně, protože plíce jsou naplněny vzduchem. Naopak okolní tkáně s vyšší hustotou (měkké tkáně i kosti) jsou zobrazeny světlejší až bílou barvou. Je to z toho důvodu, že měkkými tkáněmi projde díky jejich vyšší hustotě méně záření, které poté dopadá na receptor obrazu (kazeta s filmem nebo digitální receptor), který je tímto zářením exponovaný. Výsledné zčernání filmu v daném místě závisí na množství záření, které prošlo objektem v dané oblasti.

Prosté snímkování hrudníku je vhodné pro přehledové vyšetření, např. pro pracovníky dolů, ale v případě nejasností je standardně prováděno další vyšetření, nejčastěji se jedná o CT hrudníku.

Mezi výhody prostého zobrazení hrudníku patří velmi nízká dávka (0,1 mSv [2], některé zdroje uvádějí i méně než 0,1 mSv [3]). Další výhodou je jeho nízká cena.

Prostý snímek hrudníku je prováděn ve stoje, pacient je orientován čelem k vertigrafu (držák kazety s filmem nebo digitálního receptoru) a zády k rentgence (PA projekce). Tato geometrie je volena kvůli nižší dávce na prsní tkáň, která patří mezi velmi citlivé orgány. Při této geometrii jsou nízkoenergetické fotony, které jsou absorbovány v tkáni, ale nepřispívají k zobrazení, pohlceny svalovými, kostěnými a tukovými tkáněmi na zádech, což je výhodnější, než kdyby byly pohlceny prsní tkání při předozadní projekci (AP projekci).

CT vyšetření hrudníku poskytuje detailnější informace o jednotlivých tkáních hrudníku ve srovnání s prostým snímkem hrudníku, protože se jedná o 3D zobrazení a na jednotlivých CT řezech jsou zobrazeny zvlášť všechny orgány, nikoliv jejich sumace jako v případě prostého snímku. CT umožňuje např. detailnější zhodnocení abnormalit na cévách i plicích, zhodnocení hromadění krve nebo jiné tekutiny v orgánech, zhodnocení aneuryzmat (výdutí), stanovení stádia plicních tumorů atd [1, 4]. Výsledný CT obraz poskytuje podstatně více detailů, ale za cenu vyšší dávky ve srovnání s prostým snímkem hrudníku.

Dávka pro CT zobrazení hrudníku uváděná v literatuře se pohybuje v rozmezí 5-20 mSv [3]. Vyšší dávka u CT ve srovnání s prostým snímkem je způsobena tím, že v průběhu CT vyšetření rotuje kolem pacienta rentgenka, který vydává rentgenové záření kontinuálně při celé rotaci, kdy se posunuje vyšetřovací stůl s pacientem, zatímco při prostém snímku je provedena jedna krátká expozice. Dávka závisí na kvalitě CT obrazu (čím více detailů, tím vyšší dávka), na délce zobrazované oblasti (s rostoucí délkou roste i dávka), na expozičních parametrech, na rekonstrukci, která zpracovává data do výsledného obrazu a také na samotném CT přístroji (spirální CT, dual-source CT…).

Jednotlivé tkáně na CT obrazu jsou znázorněny různými stupni šedi, které závisí na Hounsfieldově čísle pro danou tkáň. Hounsfieldovo číslo souvisí s materiálem dané tkáně. Např. pro vzduch je -1000, pro měkkou tkáň -300 až -100, pro vodu je to 0 a pro kostní struktury a kontrastní látky je to až +3000 [6]. Jednotlivé stupně šedi patrné na CT řezu na obrázku lze měnit pomocí funkce windowing a leveling, které umožňují nastavení, kdy např. všechny tkáně s nižším Hounsfieldovým číslem než je určitá zadaná hodnota jsou zobrazeny černě nebo naopak všechny tkáně s vyšším Hounsfieldovým číslem než je určitá zadaná hodnota jsou zobrazeny bíle. Parametry tohoto zobrazení lze měnit ve výsledném obraze. CT tedy poskytuje lepší rozlišení tkání od sebe a více detailů ve srovnání s prostým rentgenovým snímkem.

Výhodou prostého snímku hrudníku je nízká dávka a cena vyšetření, nevýhodou je méně informací obsažených v obraze. Výhodou CT vyšetření je podstatně více detailů v obraze, nevýhodou je dávka o dva řády vyšší (cca 50-200 krát) a vyšší cena vyšetření.

Pro srovnání – dávka z pozadí v ČR za jeden rok je 3 mSv.

Použitá literatura:
[1] Sutton, D. Textbook of radiology and imaging. Volume 1, Seventh edition, Churchill Livingstone, 2003
[2] www.radiologyinfo.org
[3] rpop.iaea.org
[4] www.nhlbi.nih.gov/health/health-topics/topics/cct/
[5] www.auntminnie.com
[6] Bushberg, J. T., Seibert, J. A., Leidholdt, E. M., Jr., Boone, J. M. The essential physics of medical imaging, Second edition, Lippincott Williams & Wilkins, 2001

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *