Popisuje energii absorbovanou v daném místě látky a je rovna podílu střední sdělené energie předané ionizujícím zářením látce v malém prostoru a hmotnosti této látky. Jednotkou je Gray, zkratka Gy, rozměr J/kg.

Kvantifikace objemu a hustoty kalcia usazeného v koronárních tepnách. Využívá se jako indikátor rizika pacienta, že utrpí srdeční příhodu.

Technika pro redukci rozptýleného záření v obrazu. Podstatou je vytvoření vzduchové mezery (air gap) mezi zobrazovaným objektem a receptorem obrazu, aby mohlo rozptýlené záření "odletět" pryč a nezhoršovalo kvalitu obrazu. Nevýhodou techniky je zvětšený obraz, proto není možné tuto techniku použít při velkoformátových vyšetřeních, např. při rtg vyšetření srdce a plic.

Typ zobrazovacího módu na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech, při kterých je nabíráno několik obrazů určité anatomické struktury plnící se kontrastní látkou, např. při koronarografii. Označuje se také jako akvizice, cine mód, skiagrafický mód.

Akronym pro "tak nízké, jak je rozumně dosažitelné", z původního anglického "as low as reasonably achievable". Jeden ze základních principů radiační ochrany. Při lékařském ozáření se uplatňuje jako princip optimalizace.

Zkreslení vysokých frekvencí zobrazovaného objektu při nedostatečném vzorkování signálu. Aby se předešlo aliasingu, musí být vzorkovací frekvence vyšší než dvojnásobek nejvyšší frekvence, kterou je potřeba zobrazit, tj. musí být splněno tzv. Nyquistovo kritérium. Např. máme-li detektor s detekčním elementem o velikosti 0,2 mm, pak nejmenší detail, který bude v obraze viditelný, má frekvenci 1/(2*0,2 mm)=2,5 mm^(-1), čemuž odpovídá velikost 0,4 mm. Bude-li mít zobrazovaný detail menší velikost než 0,4 mm, pak se nám jeho signál nepodaří tímto detektorem správně navzorkovat. Tento signál na sebe bere podobu neboli alias jiné frekvence, od toho název aliasing.

Neužitečný signál v obrazu, který má původ v okolních orgánech a tkáních pacienta. Jako anatomický šum lze při rtg vyšetření srdce a plic označit žebra a prsa, které překrývají srdce a plíce. Redukci anatomického šumu lze provést např. použitím digitální subtrakční angiografie nebo spektrálním zobrazením, kdy je možné správným nastavením odečíst z obrazu různé tkáně. Anatomickým šumem trpí zejména 2D modality (skiagrafie, skiaskopie, mamografie), ale tomografické modality již méně (CT, tomosyntéza).

Tvořena anodovým terčíkem, na který dopadají urychlené elektrony z katody. V důsledku interakcí elektronů na terčíku dochází ke vzniku rtg záření - brzdného a charakteristického. Materiálem anody je nejčastěji wolfram, pro mamografii také molybden a rhodium. Efektivita vzniku rtg záření je pouze 1 %, zbývající energie urychlených elektronů je přeměněna na teplo. Anoda může být stacionární nebo rotační, stacionární anody umožňuje vyprodukovat pouze velmi malé množství rtg fotonů, používá se u dentálních rtg systémů a u některých mobilních skiagrafických systémů. Rotační anoda pak u všech ostatních rtg systémů. Množství rtg fotonů, které dokáže rentgenka vyprodukovat v krátkém čase, je i jednou z charakteristik rentgenek. Mezi nejvýkonnější rentgenky patří CT rentgenky a rentgenky angiografických systémů.

Jedná se o závislost anodového proudu na elektrickém potenciálu mezi katodou a anodou, kterým jsou urychlovány elektrony vznikající na katodě. S rostoucí hodnotou elektrického potenciálu je více elektronů urychleno z katody na anodu, roste tedy i anodový proud. Jakmile jsou již všechny elektrony urychleny, tak ani se zvyšující se hodnotou napětí nedochází k nárůstu anodového proudu. Nicméně to platí pouze pro malé zvýšení elektrického potenciálu Vzroste-li potenciál významně, např. z 80kV na 120kV při stejném žhavícím proudu, např. 5A, vzroste i anodový proud z původní hodnoty 800mA na 1100mA. Důvodem je to, že s vyšším elektrickým potenciálem je vyšší produkce elektronů, které jsou jakoby "vytrháváno" z katody, proto se zvyšuje i anodový proud. Oblast, kdy s rostoucím elektrickým potenciálem nedochází ke zvýšení anodového proudu, se nazývá oblast nasyceného proudu a pracují v ní rentgenky mimo mamografické, mamografické rentgenky pracují v oblasti nenasyceného proudu.

Proud, který je tvořen elektrony uvolněnými na katodě, které jsou elektrickým potenciálem urychleny a dopadají na anodu. Jedná se o ten proud, o kterém mluvíme v souvislosti s mA nebo mAs, zvláště radiologičtí asistenti. Zvýšením anodového proudu dochází k úměrnému zvýšení počtu vyprodukovaných rtg fotonů, tj. zvýším-li anodový proud 2x, dvojnásobí se i množství vzniklých rtg fotonů.

Forma šumu, která nepříznivě ovlivňuje kvalitu obrazu. Vzniká nejčastěji v důsledku nesprávné detekce, interpretace nebo při rekonstrukci obrazu.

Číslo, které vyjadřuje počet protonů v jádře. U elektricky neutrálního atomu je i stejný počet elektronů v elektronovém obalu. Značí se Z a nazývá se také protonové číslo.

Při přeskoku elektronu z vyšší elektronové slupky na nižší se rozdíl vazebných energií vyzáří buď ve formě charakteristického záření nebo je energie předána elektronu na vnější slupce, které se uvolní. Označuje se Augerův elektron.

Modulace proudu rentgenky při náběru dat na CT na základě zeslabení rtg svazku pacientem při každé projekci (princip fungování je popsán u expoziční automatiky). Skládá se z modulace podélné a úhlové. Ve srovnání s konstantním proudem poskytuje lepší kvalitu obrazu, často s nižší dávkou pacientovi. Anglicky se označuje "automatic tube current modulation", zkratka ATCM.

Označuje se zkratkou ADRC (Automatic Dose/Dose Rate Control). Tento způsob řízení mění paralelně proud, délku pulzu (expoziční čas), napětí, filtraci a velikost ohniska. Využívá se na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech. Snahou ADRC je získat na receptoru obrazu (flat panel detektoru) dostatečnou dávku nebo dávkový příkon tak, aby byly expoziční parametry uzpůsobeny danému zobrazovacímu módu. Např. v kardiologii musí být zachována co nejkratší délka pulzu, aby se neprojevila pohybová neostrost. U zobrazení břicha je nutné získat aspoň určitou hodnotu kontrastu obrazu, proto je snahou použít, je-li to možné, nižší hodnotu napětí, případně filtrace. Pro redukci geometrické neostrosti je snahou použít malé ohnisko, avšak to je limitováno výkonovým zatížením, tak se využívá spíše při skiaskopii než při akvizici (cine).

Označuje se zkratkou ABC (Automatic Brightness Control). Jedná se o automatické řízení jasu obrazu na displeji při skiaskopii. Vztahuje se k zesilovači obrazu, u flat panel detektorů je tato funkce nahrazena ADRC.