Popisuje energii absorbovanou v daném místě látky a je rovna podílu střední sdělené energie předané ionizujícím zářením látce v malém prostoru a hmotnosti této látky. Jednotkou je Gray, zkratka Gy, rozměr J/kg.

Kvantifikace objemu a hustoty kalcia usazeného v koronárních tepnách. Využívá se jako indikátor rizika pacienta, že utrpí srdeční příhodu.

Technika pro redukci rozptýleného záření v obrazu. Podstatou je vytvoření vzduchové mezery (air gap) mezi zobrazovaným objektem a receptorem obrazu, aby mohlo rozptýlené záření "odletět" pryč a nezhoršovalo kvalitu obrazu. Nevýhodou techniky je zvětšený obraz, proto není možné tuto techniku použít při velkoformátových vyšetřeních, např. při rtg vyšetření srdce a plic.

Typ zobrazovacího módu na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech, při kterých je nabíráno několik obrazů určité anatomické struktury plnící se kontrastní látkou, např. při koronarografii. Označuje se také jako akvizice, cine mód, skiagrafický mód.

Akronym pro "tak nízké, jak je rozumně dosažitelné", z původního anglického "as low as reasonably achievable". Jeden ze základních principů radiační ochrany. Při lékařském ozáření se uplatňuje jako princip optimalizace.

Zkreslení vysokých frekvencí zobrazovaného objektu při nedostatečném vzorkování signálu. Aby se předešlo aliasingu, musí být vzorkovací frekvence vyšší než dvojnásobek nejvyšší frekvence, kterou je potřeba zobrazit, tj. musí být splněno tzv. Nyquistovo kritérium. Např. máme-li detektor s detekčním elementem o velikosti 0,2 mm, pak nejmenší detail, který bude v obraze viditelný, má frekvenci 1/(2*0,2 mm)=2,5 mm^(-1), čemuž odpovídá velikost 0,4 mm. Bude-li mít zobrazovaný detail menší velikost než 0,4 mm, pak se nám jeho signál nepodaří tímto detektorem správně navzorkovat. Tento signál na sebe bere podobu neboli alias jiné frekvence, od toho název aliasing.

Neužitečný signál v obrazu, který má původ v okolních orgánech a tkáních pacienta. Jako anatomický šum lze při rtg vyšetření srdce a plic označit žebra a prsa, které překrývají srdce a plíce. Redukci anatomického šumu lze provést např. použitím digitální subtrakční angiografie nebo spektrálním zobrazením, kdy je možné správným nastavením odečíst z obrazu různé tkáně. Anatomickým šumem trpí zejména 2D modality (skiagrafie, skiaskopie, mamografie), ale tomografické modality již méně (CT, tomosyntéza).

Tvořena anodovým terčíkem, na který dopadají urychlené elektrony z katody. V důsledku interakcí elektronů na terčíku dochází ke vzniku rtg záření - brzdného a charakteristického. Materiálem anody je nejčastěji wolfram, pro mamografii také molybden a rhodium. Efektivita vzniku rtg záření je pouze 1 %, zbývající energie urychlených elektronů je přeměněna na teplo. Anoda může být stacionární nebo rotační, stacionární anody umožňuje vyprodukovat pouze velmi malé množství rtg fotonů, používá se u dentálních rtg systémů a u některých mobilních skiagrafických systémů. Rotační anoda pak u všech ostatních rtg systémů. Množství rtg fotonů, které dokáže rentgenka vyprodukovat v krátkém čase, je i jednou z charakteristik rentgenek. Mezi nejvýkonnější rentgenky patří CT rentgenky a rentgenky angiografických systémů.

Jedná se o závislost anodového proudu na elektrickém potenciálu mezi katodou a anodou, kterým jsou urychlovány elektrony vznikající na katodě. S rostoucí hodnotou elektrického potenciálu je více elektronů urychleno z katody na anodu, roste tedy i anodový proud. Jakmile jsou již všechny elektrony urychleny, tak ani se zvyšující se hodnotou napětí nedochází k nárůstu anodového proudu. Nicméně to platí pouze pro malé zvýšení elektrického potenciálu Vzroste-li potenciál významně, např. z 80kV na 120kV při stejném žhavícím proudu, např. 5A, vzroste i anodový proud z původní hodnoty 800mA na 1100mA. Důvodem je to, že s vyšším elektrickým potenciálem je vyšší produkce elektronů, které jsou jakoby "vytrháváno" z katody, proto se zvyšuje i anodový proud. Oblast, kdy s rostoucím elektrickým potenciálem nedochází ke zvýšení anodového proudu, se nazývá oblast nasyceného proudu a pracují v ní rentgenky mimo mamografické, mamografické rentgenky pracují v oblasti nenasyceného proudu.

Proud, který je tvořen elektrony uvolněnými na katodě, které jsou elektrickým potenciálem urychleny a dopadají na anodu. Jedná se o ten proud, o kterém mluvíme v souvislosti s mA nebo mAs, zvláště radiologičtí asistenti. Zvýšením anodového proudu dochází k úměrnému zvýšení počtu vyprodukovaných rtg fotonů, tj. zvýším-li anodový proud 2x, dvojnásobí se i množství vzniklých rtg fotonů.

Forma šumu, která nepříznivě ovlivňuje kvalitu obrazu. Vzniká nejčastěji v důsledku nesprávné detekce, interpretace nebo při rekonstrukci obrazu.

Číslo, které vyjadřuje počet protonů v jádře. U elektricky neutrálního atomu je i stejný počet elektronů v elektronovém obalu. Značí se Z a nazývá se také protonové číslo.

Při přeskoku elektronu z vyšší elektronové slupky na nižší se rozdíl vazebných energií vyzáří buď ve formě charakteristického záření nebo je energie předána elektronu na vnější slupce, které se uvolní. Označuje se Augerův elektron.

Modulace proudu rentgenky při náběru dat na CT na základě zeslabení rtg svazku pacientem při každé projekci (princip fungování je popsán u expoziční automatiky). Skládá se z modulace podélné a úhlové. Ve srovnání s konstantním proudem poskytuje lepší kvalitu obrazu, často s nižší dávkou pacientovi. Anglicky se označuje "automatic tube current modulation", zkratka ATCM.

Označuje se zkratkou ADRC (Automatic Dose/Dose Rate Control). Tento způsob řízení mění paralelně proud, délku pulzu (expoziční čas), napětí, filtraci a velikost ohniska. Využívá se na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech. Snahou ADRC je získat na receptoru obrazu (flat panel detektoru) dostatečnou dávku nebo dávkový příkon tak, aby byly expoziční parametry uzpůsobeny danému zobrazovacímu módu. Např. v kardiologii musí být zachována co nejkratší délka pulzu, aby se neprojevila pohybová neostrost. U zobrazení břicha je nutné získat aspoň určitou hodnotu kontrastu obrazu, proto je snahou použít, je-li to možné, nižší hodnotu napětí, případně filtrace. Pro redukci geometrické neostrosti je snahou použít malé ohnisko, avšak to je limitováno výkonovým zatížením, tak se využívá spíše při skiaskopii než při akvizici (cine).

Označuje se zkratkou ABC (Automatic Brightness Control). Jedná se o automatické řízení jasu obrazu na displeji při skiaskopii. Vztahuje se k zesilovači obrazu, u flat panel detektorů je tato funkce nahrazena ADRC.

Množství informací uložených v každém pixelu obrazové matice, konkrétně počet stupňů šedi. Je-li bitová hloubka matice 8, pak může pixel nabývat 2^8 (=256) hodnot, tedy 0 až 255, kdy 0 odpovídá černé a 255 bílé barvě.

Simuluje bodový zdroj (ideálně delta funkce). V rtg diagnostice lze bodový impulz simulovat mikrodírou v olověné desce. Měření odezvy na bodový impulz vyžaduje velkou přesnost nastavení a taktéž významně zatěžuje rentgenku. Odezva na bodový impulz se označuje jako "point spread function" a je jednou z charakteristik zobrazovacího systému.

Typ filtru, kterým prochází rtg svazek CT skeneru před tím, než vystoupí z rentgenky. Funkcí bow-tie filtru, který je komplementární k oválnému průřezu těla, je vytvoření homogennější fluence rtg fotonů na detektoru.

Vzniká při brždění urychlených elektronů na anodě (při jejich interakci díky coulombickým sílám s atomy anodového terčíku). Interaguje-li elektron blízko jádra, vznikají rtg fotony vyšších energií než při interakci dále od jádra. Spektrum brzdného záření je spojité. Maximální energie rtg fotonů ve spektru odpovídá elektrickému potenciálu mezi katodou a anodou, tj. je-li potenciál 90 kV, nejvyšší energie rtg fotonů ve spektru bude 90 keV.

Simuluje štěrbinový zdroj. V rtg diagnostice lze čárový impulz simulovat mikroštěrbinou v olověné desce. Měření odezvy na čárový impulz vyžaduje velkou přesnost nastavení štěrbiny vzhledem k ohnisku, rentgenku zatěžuje zatěžuje méně než při měření odezvy na bodový impulz. Odezva na čárový impulz se označuje jako "line spread function" a je jednou z charakteristik zobrazovacího systému.

Celková brzdná schopnost vztažená k hustotě materiálu, ve kterém je částice brzděna.

Celková šířka všech řezů, které jsou nabírány ve stejnou dobu, na jednu rotaci gantry na CT skeneru, který má více řad detektorů. V současné době je možné nabírat až 320 řezů najednou a pokrýt tak šířku až 16 cm.

Je přibližně rovna podílu ztráty energie nabité ionizující částice na krátkém úseku její dráhy a této dráhy. Skládá se ze srážkové brzdné schopnosti a radiační brzdné schopnosti. Brzdná schopnost se vztahuje pouze na nabité částice, proto nelze nikdy u fotonů mluvit o jejich brzdné schopnosti. iJednotkou je kev/mm.

Součet všech účinných průřezů odpovídajících různým reakcím a procesům mezi dopadající částicí daného druhu s určitou energií a danou terčovou entitou. U rtg záření s energiemi používanými v radiodiagnostice se jedná o účinný průřez fotoelektrického jevu, Comptonova rozptylu a Rayleighova rozptylu.

Vzniká při předání energie urychlených elektronů z anody elektronům anodového terčíku, čímž dojde k jejich uvolnění. Uvolněné místo na dané elektronové slupce je obsazeno elektronem ze vzdálenější elektronové slupky. Rozdíl vazebných energií na elektronových slupkách je vyzářen ve formě charakteristického záření. Spektrum charakteristického záření je diskrétní.

Český metrologický institut. Institut, jehož část pro ionizující záření se zabývá základní metrologií, kalibrací etalonů a měřidel a taktéž typovým schválením měřidel a jejich následným ověřováním.

Parametr popisující poměr kontrastu a šumu, anglicky označované "contrast to noise ratio". Jedná se o parametr, který se využívá k hodnocení kvality obrazu. Uplatňuje se především u analogových modalit, u digitálních se místo CNR používá SNR.

CT vyšetření kloubů po intraartikulární (do kloubu) aplikaci kontrastní látky.

Podíl nárůstu dávky za krátkou dobu a této doby. Jednotkou je Gy/s.

Vyfouknutí balonku, který se využívá pro dilataci stenotických (zúžených) míst v cévách při perkutánní transluminální (koronární) angioplastice.

Udává, jak efektivně může daný zobrazovací systém produkovat obraz s určitou hodnotou SNR vzhledem k ideálnímu detektoru. Zkratka DQE, jejíž název je možné přeložit jako detekční kvantová účinnost. Úzce souvisí s NEQ. DQE je rovno poměru počtu rtg kvant fotonů, kolika je obraz hoden, a počtu NEQ kvant rtg fotonů, které přispěly k tvrobě obrazu. Neboli zapsáno DQE = (SNRout)^2/(SNRin)^2, kde SNRout je poměr signál/šum na výstupu detektoru a SNRin na vstupu detektoru. Tento vztah vyjadřuje schopnost detektoru přenést obraz s určitým šumem ze vstupu na výstup.

Zařízení, které se využívá k detekci záření, které prošlo tělem pacienta. Energie záření je v detektoru převedena na elektrický signál, který tvoří výsledný obraz. Patří sem např. systémy přímé digitalizace (DR s přímou a nepřímou konverzí), nepřímé digitalizace (CR), CCD detektory, scintilační detektory.

Účinky, jejichž podstatou je poškození buněk vedoucí k jejich smrti nebo již samotná smrt buněk. Tyto účinky jsou prahové, tj. vyskytují až při překročení určité prahové hodnoty dávky. Je-li dávka menší než prahová hodnota, dochází i tak k poškození buněk zářením, ale ozářený orgán (tkáň) je schopen funkci buněk kompenzovat, takže se poškození navenek neprojeví. Je-li dávka vyšší než prahová hodnota, tak již orgán nedokáže funkci orgánu kompenzovat a poškození se projeví. Závažnost poškození narůstá s rostoucí dávkou. Patří sem poškození kůže, katarakta, akutní nemoc z ozáření.

Úroveň dávky, jejíž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg (pro některé rtg výkony se liší) při použití standardních postupů a správné praxe neočekává. DRÚ jsou směrné hodnoty pro lékařské ozáření, které přispívají k usměrnění lékařských expozic. Nemají charakter závazných ukazatelů a jsou metodou prvního přiblížení k posouzení optimalizace. Jejich časté překračování je podnětem k prošetření příčin nepřiměřeně vysoké zátěže pacientů a k nápravným opatřením týkajícím se zpravidla techniky vyšetření. Anglicky se označuje diagnostic reference level. Existují národní a místní DRÚ.

Fáze srdečního cyklu, při které srdeční sval relaxuje a plní se krví. Jedná se o klidovou fázi srdečního cyklu, které náleží ta nižší ze dvou hodnot, které jsou při měření tlaku krve uváděny.

Akronym pro standardní formát dat z různých vyšetřovacích modalit, pochází z původního anglického "digital image communications in medecine".

Typ zobrazovacího módu na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech, který se využívá při zobrazení oblastí s velkým anatomickým šumem (překryv okolními tkáněmi), typicky při zobrazení abdominální oblasti nebo mozkových tepen. Podstatou je odečtení dvou anatomických obrazů od sebe, jedním je nativní obraz anatomické oblasti, tzv. maska, druhým je obraz s kontrastní látkou stejné anatomické oblasti. Ideálně je výsledkem zobrazení prostorové distribuce kontrastní látky v anatomické oblasti. Označuje se zkratkou DSA.

Nauka o měření a výzkumu ionizujícího záření. Jedná se o součást jaderné fyziky, která úzce souvisí s radiační fyzikou, radiační chemií, jadernou energetikou, radioaktivitou životního prostředí a aplikacemi ionizujícího záření a radionuklidů ve výzkumu, medicíně, biologii... Z hlediska radiodiagnostiky se jedná o měření dávek pacientům nebo pracovníků se zářením, případně měření dávek při různých měřeních v rámci zajištění kvality.

Simultánní akvizice dat jednozdrojovým CT skenerem za účelem obdržet dvě sady součinitelů zeslabení, které jsou poté použity pro stanovení materiálového složení jednotlivých skenovaných tkání. Akvizice s použitím dvou spekter (energií) je dosaženo u různých výrobců různými technologiemi, např. rychlým přepínáním napětí v rámci jedné rotace (kWp switching) nebo střídáním napětí mezi sousedními řezy. Jinou technologií pak je použití dvouzdrojového CT.

CT skenery se dvěmi retgenkami, které umožňují simultánní akvizici dat se dvěma různými napětími. Rentgenky jsou vůči sobě posunuty o cca 90 stupňů. Standardně se využívá jednoho nižšího (70 kV, 80 kV) a druhého vyššího napětí (140 kV, 150 kV) v kombinaci s cínovou filtrací, která umožňuje lepší spektrální separaci, a tedy přesnější stanovení koeficientů zeslabení pro zjištění materiálového složení.

Termoemisí se na katodě uvolňují elektrony, které jsou elektrickým potenciálem mezi katodou a anodou urychlovány na anodu. Není-li elektrický potenciál dostatečný, hromadí se uvolněné elektrony v oblasti okolo katody a tvoří tzv. elektronový mrak. Tím je katoda stíněna, vzniká efekt stínění katody. Je-li elektrický potenciál mezi katodou a anodou vyšší, doputuje více elektronů z katody na anodu a efekt stínění katody se projeví méně. Při dostatečné hodnotě potenciálu, od cca 40 kV výše, již doputují všechny elektrony na anodu a efekt stínění katody se neprojevuje. V této fázi je produkce rtg fotonů limitována již pouze množstvím elektronů vyprodukovaných na katodě, ale již není ovlivněna elektrickým potenciálem. Při nižších hodnotách potenciálu je výsledné množství vzniklých rtg fotonů závislé nejen na množství vyprodukovaných elektronů, ale i na elektrickém potenciálu, který elektrony urychluje.

Spektrum se při průchodu zobrazovaným objektem zeslabuje nerovnoměrně, fotony nižších energií se zeslabují více. Zeslabení v daném voxelu je pak vyhodnoceno jako vyšší, což vede u CT ke vzniku artefaktů. Artefakty lze redukovat vyšší filtrací spektra, aby byly nízkoenergetické fotony odstraněny.

Efektivní energie rtg spektra odpovídá energii monoenergetického svazku, který má stejnou polotloušťku jak daný rtg svazek.

Projekce ohniska do roviny paralelní s osou katoda-anoda. Udává se šířkou a délkou ohniska. Skutečná a efektivní šířka ohniska jsou stejné, skutečná a efektivní délky ohniska se liší. Vztah mezi nimi je efektivní délka = skutečná délka*sin(alfa), kde alfa je sklon anodového terčíku. Efektivní délka ohniska je vždy menší než skutečná délka ohniska.

Součin proudu rentgenky a expozičního času. Jednotkou je As, častěji používaná mAs.

Popisuje ionizační účinky fotonového záření ve vzduchu a je rovna podílu celkového náboje iontů stejného znaménka vzniklých v malém objemu vzduchu při úplném zabrzdění všech elektronů, které byly uvolněny fotony rtg záření, a hmotnosti vzduchu v tomto objemu. Jednotkou je C/kg, dříve Rentgen.

Systém automatického řízení expozice. Expoziční automatika je tvořena jedním nebo více detektory, typicky ionizačními komůrkami nebo polovodičovými detektory, které ukončí expozici po tom, jakmile na ně dopadla dostatečná dávka (absorbovaly dostatečnou energii). Tato dávka je přednastavená servisním technikem v závislosti na tom, jaká kvalita obrazu je požadována na pracovišti. Systém s expoziční automatikou pak nevyžaduje, aby radiologický asistent nastavoval před rtg vyšetřením kV i mAs, ale postačuje pouze napětí. Součin proudu a času je pak nastaven expoziční automatikou, resp. proud je také přednastavený a mění se expoziční čas. Podobným způsobem, ale komplikovaněji, funguje i automatická modulace proudu na CT nebo automatické řízení dávky/dávkového příkonu na angiografických systémech nebo C-ramenech.

Doba, po kterou probíhá expozice. S rostoucí hodnotou lineárně narůstá množství vzniklých fotonů, jedná se o kvantitativní změnu rtg spektra. Optimální doba expozice se liší pro různé zobrazované orgány, např. pro zobrazení srdce a plic by měla být krátká, aby byla minimalizována pohybová neostrost. U některých expozic není možné vyprodukovat dostatečné množství rtg fotonů za krátkou dobu, resp. dostatečnou hodnotu elektrického množství, proto může dojít k prodloužení doby expozice. Jednotkou expozičního času je s (sekunda), nejčastěji se využívá ms.

Objekt simulující zeslabení rtg svazku podobné lidskému tělu, využívá se pro popis kvality obrazu. Nejčastěji vytvořen z plexiskla, vody nebo jiného materiálu, který se vlastnostmi (zeslabení a rozptyl) podobá lidskému tělu. Fantom obsahuje různé objekty, nejčastěji pro rozlišení při vysokém a nízkém kontrastu, avšak existují i sofistikované fantomy, např. antropomorfní, voxelizované.

Spojité spektrum záření, ve kterém jsou odfiltrovány rtg fotony nízkých energií výstupním okénkem rentgenky. S vyšší energií pak počet fotonů narůstá až přibližně po střední energii spektra, od této energie počet fotonů klesá. Maximání energie ve spektru odpovídá elektrickému potenciálu mezi katodou a anodou rentgenky.

Každý detekční element detektoru má jinou citlivost a hodnotu temného šumu, proto detektor při homogenní expozici nedává homogenní signál. Flat-field kalibrací se sjednotí odezva všech detekčních elementů tak, aby detektor poskytoval při homogenním ozáření homogenní obraz.

Množství rtg fotonů interagujících nebo procházejících určitým objemem. Fluence je definována jako podíl počtu částic, které dopadly v daném bodě prostoru na malou kouli a obsahuj jejího příčného řezu. Jednotkou je m-2.

"Mistička", ve které je umístěno katodové vlákno. Funkcí mističky je fokuzovat tok elektronů produkovaných katodovým vláknem do co nejužšího svazku, který pak dopadá na anodu. Fokuzace je provedena tak, že na mističku, ve které se nachází katoda, je přivedeno záporné napětí. Vznikající elektrony jsou tedy odpuzovány a tok elektronů je užší, lépe fokuzovaný, takže i velikost ohniska je menší, čímž se zlepšuje geometrická neostrost.

Prvek v zobrazovacím řetězci, který převádí energii fotonů viditelného světla vznikajících ve scintilačním materiálu (scintilátoru) z původních rtg fotonů na elektrický signál. Je součástí scintilačních detektorů, které využívají např. CT skenery.

Full Width at Half Maximum. Šířka profilu měřená v polovině maxima výšky píku. Využívá se pro popis energetické rozlišovací schopnosti.

Neostrost, která vzniká v důsledku nenulové velikosti ohniska. Ideálně by velikost ohniska měla být nulová, aby vznikal co nejmenší polostín (penumbra), avšak menší velikost ohniska značně omezuje výkon ohniska.

Schopnost detektoru absorbovat a vyhodnotit rtg záření prošlé pacientem. Je ovlivněna rekonstrukcí samotného detektoru (materiál, tloušťka), velikostí detekčních elementů a sept mezi nimi.

Efekt, který se projevuje tím, že intenzita rtg pole není plně homogenní, ale liší se ve směru od katody k anodě. Odchylka dosahuje i hodnot 20-30% od intenzity v centrální části, větší intenzita je na straně katody, menší na straně anody. Heel efekt závisí na velikosti pole a na úhlu sklonu anodového terčíku. Čím je menší pole, tím je heel efekt méně významný, čím větší je úhel sklonu terčíku, tím méně je významný. Heel efekt je pro nás neužitečný, proto se koriguje, a to buď přidáním homogenizačního filtru, nebo správnou kalibrací detektoru. Heel efektu se využívá v mamografii, kdy je hutnější, tedy více zeslabující, část pacientky (hrudní stěna) umístěna směrem ke katodě, méně zeslabující část (prsní tkáň) směrem k anodě.

Náběr dat u CT, kdy rotuje rentgenka v gantry okolo pacienta a současně se posunuje stůl s pacientem. Výsledná data jsou nabrána jakoby ve tvaru šroubovice. Při rekonstrukci jsou pak data interpolována ze sousedních řezů.

Číslo, které vyjadřuje počet nukleonů (neboli protonů a neutronů) v jádře. Hmotnostní číslo proto, protože hmotnost atomu závisí právě na počtu nukleonů. Značí se A a nazývá se také nukleonové číslo.

Lineární součinitel zeslabení vztažený k hustotě zeslabujícího materiálu.

V případě CT se jedná o profily zeslabení v jednotlivých projekcích, které slouží jako vstupní data pro rekonstrukci výsledného obrazu. Hrubá data se označují také jako sinogram.

Signál tkáně, vyplývající z jejího zeslabení, který je větší než signál vedlejší tkáně. Nejčastěji se využívá ve spojitosti s CT obrazem.

Signál tkáně, vyplývající z jejího zeslabení, který je menší než signál vedlejší tkáně. Nejčastěji se využívá ve spojitosti s CT obrazem.

International Atomic Energy Agency. Organizace založená v roce 1957 jako součást OSN. Vykonává dohled nad mírovým využíváním jaderné energie a poskytuje pomoc zemím při zdokonalování systému jaderné bezpečnosti.

International Commission on Radiological Protection. Nezávislá komise založená v roce 1928, která se zabývá radiační ochranou a poskytováním doporučení k jejímu zajištění.

Nafouknutí balonku, který se využívá pro dilataci stenotických (zúžených) míst v cévách při perkutánní transluminální (koronární) angioplastice.

Fiktivní bod, který je definován normou ČSN 60601-2-43. Pro angiografický systém se nachází ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace C-ramene směrem k rentgence. Představuje bod, ve kterém rtg svazek vstupuje do pacienta. Kumulativní kerma uváděná v Radiation Dose Structured Reportu je stanovena v tomto bodě.

Záření, které má dostatečnou energii k tomu, aby dokázalo ionizovat molekuly vody. Patří sem elektromagnetické fotonové záření - rtg, gama, a dále pak částicové záření - elektrony, pozitrony, protony, neutrony, alfa částice, těžké štěpné produkty...

International Radiation Protection Association. Asociace založená v roce 1965, která se zabývá zdokonalováním kultury radiační ochrany a jejím uplatněním celosvětově.

Látka tvořená atomy se stejným nukleonovým číslem, ale různým protonovým číslem.

Bod, kolem kterého rotuje rentgenka v gantry CT skeneru nebo C-rameno u angiografických systémů.

Signál tkáně, vyplývající z jejího zeslabení, který je srovnatelný se signálem vedlejší tkáně, tj. tkáně se jeví jako tkáně stejného nebo podobného zeslabení. Nejčastěji se využívá ve spojitosti s CT obrazem.

Látka tvořená atomy s jádry v excitovaném stavu.

Látka tvořená atomy se stejným neutronovým číslem, ale různým protonovým číslem.

Látka tvořená atomy se stejným protonovým číslem, ale různým neutronovým číslem.

Rozlišení stejné ve všech třech osách (X, Y, Z). Využívá se u CT pro popis voxelů, např. voxel o velikosti 1mm x 1mm x 1mm.

Tvořená spirálovitě navinutým wolframovým vláknem s příměsí thoria, které zvyšuje efektivitu emise elektronů a prodlužuje životnost katody. Katoda slouží k produkci elektronů, které jsou urychlovány z katody na anodu.

Jedná se o závislost anodového proudu na žhavícím proudu. S rostoucí hodnotou žhavícího proudu významně narůstá i anodový proud, je-li elektrický potenciál mezi katodou a anodou dostatečný k urychlení všech elektronů, tedy s malou změnou hodnoty žhavícího proudu dochází k velké změně anodového proudu. Není-li elektrický potenciál dostatečný (vyskytuje se efekt stínění katody), pak se změnou žhavícího proudu nemusí být spojena i změna anodového proudu.

Popisuje přenos energie z nepřímo ionizujícího záření na přímo ionizující a je rovna podílu součtu počátečních kinetických energií všech nabitých částic uvolněných nenabitými částicemi v elementu látky a hmotnosti tohoto elementu. Jednotkou je Gray, značka Gy. Rozměr J/kg. Název je akronym pro Kinetic Energy Released in MAtter.

Podíl kermy za krátkou dobu a této doby. Jednotkou je Gy/s.

Matematický filtr aplikovaný na hrubá data při CT rekonstrukci za účelem odstranění artefaktů a zlepšení kvality obrazu (vyhlazení nebo zvýraznění detailů).

Systematické ověřování a hodnocení lékařských radiologických postupů za účelem zlepšení kvality péče o pacienta. Ověřování probíhá na dvou úrovních - v rámci interního a externího klinického auditu. Podstatou interního klinického auditu je kontrola souladu mezi lokální praxí a místními radiologickými standardy. Podstatou externího klinického auditu je kontrola souladu mezi místními a národními radiologickými standardy.

Významný pokles renálních funkcí pacienta, který se vyskytne v krátké době po intravenózním podání kontrastní látky. Vyznačuje se zvýšenou hladinou kreatininu ve srovnání s hladinou kreatininu před podáním kontrastní látky. Anglicky se označuje "contrast-induced nephrotoxicity".

Podle atomového zákona se vymezuje tak, kde by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo že by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než tři desetiny limitu pro radiačního pracovníka pro kůži anebo končetiny nebo 15 mSv pro oční čočku. Kontrolované pásmo je stavebně oddělená a označená část pracoviště. Jedná se nejčastěji o vyšetřovny, ve kterých je v průběhu výkonu přítomen lékař, typicky katetrizační laboratoře, skiaskopické vyšetřovny, CT vyšetřovny (jsou-li prováděny intervenční výkony). Pravidelnou práci může v kontrolovaném pásmu vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A.

Matematická operace s jednotlivými prvky matice obrazu, při které se mění hodnoty jednotlivých prvků matice. Jedná se např. o zvýraznění hran, redukci šumu a jiné. Využívá se u CT rekonstrukce pro redukci rozmazání při zpětné rekonstrukci, u rtg obrazu z důvodu zvýraznění hran aj.

Odpadní produkt metabolismu vyskytující se v krevním řečišti, který se využívá k hodnocení funkčnosti ledvin. Obvyklé hodnoty kreatininu jsou v rozsahu 0,5 až 1,5 mg/dL.

Artefakt, který vzniká při náběru CT dat při špatné funkci, příp. špatné kalibraci, jednoho z detektorů. Z důvodu rotace rentgenky s protilehlými detektory vzniká v rekonstruovaném obraze artefakt kruhového vzhledu.

Souvisí se statistickým charakterem distribuce rtg fotonů dopadajících na jednotlivé detekční elementy detektoru. Stanovuje se jako odmocnina počtu detekovaných fotonů v daném detekčním elementu. Souvisí s veličinou poměr signálu a šumu SNR (Signal to Noise Ratio).

Podíl energie předané v daném místě nabitou ionizující částicí materiálu při průchodu po krátké dráze, a této dráhy. Jednotkou je keV/mm.

Představuje část fotonů, které se při dopadu svazku fotonů na zeslabující materiál určité tloušťky zeslabí. U monoenergetického fotonového svazku to představuje tu část fotonů, které jsou odstraněny po první interakci ze svazku. Jedná se o množství komplementární k množství fotonů, které projdou bez interakce. Jednotkou je cm-1.

Sken, který se provádí jako první při CT vyšetření, na něm se poté zvolí oblast zájmu, která je skenována. Kažý výrobce CT skenerů označuje lokalizační sken jiným termínem - scanogram (Toshiba), scout (GE), surview (Philips), topogram (Siemens).

Základní radiologická screeningová metoda pro vyšetření prsu. Provádí se pomocí speciálního rtg přístroje – mamografu, který použitím rtg záření nízkých energií (20-40 keV) dokáže zobrazit tkáně v prsu. Záření nízkých energií se používá z toho důvodu, že umožňuje rozlišení tkání mezi sebou (glandulární tkáň, tuková tkáň, kalcifikace, případně nádorová tkáň) díky větším rozdílům v zeslabení záření jednotlivými tkáněmi ve srovnání se zářením vyšších energií.

Standardy, které jsou vypracovány pro dané pracoviště, jsou vyhlášeny za platné a používány na daném pracovišti.

Závislost modulačního přenosového faktoru na prostorové frekvenci.

Podíl kontrastu obrazu a objektu pro určitou frekvenci. Závislost modulačního přenosového faktoru na prostorové frekvenci se označuje modulační přenosová funkce.

Spektrum záření, které se skládá pouze z fotonů jedné energie. Takové spektrum je diskrétní. Někdy se označuje i jako monochromatické. Monoenergetické spektrum poskytují některé radioaktivní prvky při svém rozpadu.

Rekonstrukce obrazu jiné než základní roviny pro zvýraznění informací obsažených v obraze. Nově vzniklá rekonstruovaná rovina je většinou paralelní s jinou základní rovinou, ale není to nutností. Anglicky se označuje "multiplanar reconstruction", zkratka MPR.

Elektrický potenciál mezi katodou a anodou, kterým jsou urychlovány elektrony vznikající na katodě směrem k anodě. S rostoucím napětím roste pronikavost vznikajícího rtg záření, ale také efektivita vzniku rtg fotonů, kterých je při vyšším napětí produkováno na anodě více, tj. se změnou napětí dochází ke kvantitativní i kvalitativní změně rtg spektra. Jednotkou napětí je kV.

Soubor doporučení a návod pro tvorbu místních radiologických standardů na pracovištích využívajících ionizující záření. Podle NRS vypracuje každé pracoviště využívající ionizující záření pro lékařské účely své MRS, kterými se řídí při provádění výkonu. MRS je tedy standard, který je vyhlášen a používán na daném pracovišti.

National Council on Radiation Protection and Measurements. Národní komise USA založená roku 1929, která vydává doporučení v radiační ochraně. Jedná se o obdobu ICRP.

Spojité spektrum záření, ve kterém klesá počet rtg fotonů s rostoucí energií. Maximání energie ve spektru odpovídá elektrickému potenciálu mezi katodou a anodou rentgenky.

Záření, které nemá dostatečnou energii k tomu, aby dokázalo štěpit molekuly vody. Patří sem ultrazvukové záření, záření magnetické rezonance, optické záření...

Neostrost, která souvisí se strukturou zesilující fólie u systémů film-fólie.

Počet neutronů v jádře. Značí se N.

Udává minimální počet kvant potřebný pro získání dané hodnoty SNR neboli kolika kvant rtg fotonů je daný obraz hoden. Jinak lze říct, že NEQ popisuje, jak dobře by byly nízkokontrastní struktury detekovány v obraze s limitní homogenní hodnotou šumu ideálním pozorovatelem, což může být převedeno na detekci obecným pozorovatelem za specifických podmínek. Zkratka NEQ, česky snad možné přeložit jako počet ekvivalentních kvant šumu.

Je metrika kvality obrazu používaná pro charakteristiku a popis vzhledu šumu různých frekvencí v obraze. Šum je často definován pouze prostřednictvím variance nebo standardní odchylky, detailnější popis šumu poskytuje právě noise power spektrum, zkratka NPS, do češtiny možné přeložit jako spektrum šumu. Někdy se označuje Wiener spektrum.

Je dán jako součin napětí (elektrického potenciálu mezi katodou a anodou) a maximálního anodového proudu za určitých podmínek. Těmito podmínkami je napětí 100kV a doba expozice 0,1s. Prakticky se jedná hlavně o hodnotu proudu, který je rentgenka schopná vyprodukovat při napětí 100kV po dobu minimálně 0,1s. Nominální výkon rentgenky je zjišťuje ze zatěžovacích charakteristik rentgenky, které definují, jaké expoziční parametry (kV, mA, ms) je rentgenka schopná vyprodukovat. Nominální výkon pro CT rentgenky je cca 80-120kW, pro angiografické rentgenky 60-100kW, pro C-ramen 20-50kW, pro pojízdné skiagrafické rentgeny 2-20kW, pro stacionární skiagrafické rentgeny 20-80kW.

Číslo, které vyjadřuje počet nukleonů (neboli protonů a neutronů) v jádře. Značí se A a nazývá se také hmotnostní číslo.

Látka tvořená atomy se stejným protonovým i neutronovým číslem.

Nechť je vzdálenost středů dvou sousedních detekčních elementů d. Pak nejvyšší možná frekvence v obrazu, která bude navzorkována bez zkreslení, je dána vztahem F = 1/2d. Jedná se o Nyquistovu frekvencu. Detail, kterému odpovídá vyšší frekvence než Nyquistova, nebude v obraze správně navzorkován.

Podstatou tohoto typu rekonstrukce je automatická segmentace různých tkání na základě CT čísel. Ve výsledném rekonstruovaném obraze uživatel získá lepší přehled o anatomickém uspořádání a zobrazení 3D objektu je tak přehlednější. Anglicky se označuje "volume rendering technique", zkratka VRT.

Objemový kermový (dávkový) index výpočetní tomografie představuje dávku na jeden řez, zjednodušeně „hustotu“ skenování každého řezu. Výchozí veličinou pro stanovení CTDI_VOL je vážený kermový index výpočetní tomografie CTDI_W (měří v PMMA fantomu o průměru 16 cm nebo 32 cm), přičemž platí CTDI_VOLéCTDI_W/pitch faktor. Součinem hodnoty CTDI_VOL s délkou skenu lze získat veličinu P_KL, která kvantifikuje celkový výstup CT skeneru pro danou sérii. Jednotkou CTDI_VOL je mGy.

3D rekonstrukce anatomické oblasti, kdy určitým součinitelům zeslabení, kterým odpovídají různé orgány, jsou přiřazeny různé barvy. Anglicky se označuje "volume rendering".

Určitá anatomická oblast, která je hlavním zájmem při zobrazení. Anglicky se označuje "region of interest", zkratka ROI.

Stínění vyrobené ze speciálního materiálu, který významně zeslabuje rtg záření. Nejčastěji se využívalo olovo (má vysoké protonové číslo, takže efektivně zeslabuje záření), ale v současné době je olovo nahrazováno lehčími prvky, např. bismutem, cínem, yttriem... Samotné olovo není pro svou křehlost vhodné pro výrobu stínění, proto se kombinuje s lehčími prvky, např. PVC, aby byl získán stabilnější materiál pro každodenní použití. Mezi ochranná stínění patří ochranné zástěry, nákrčníky, rukavice, stropní a stolní závěsná stínení a jiné. U každého stínění se udává jeho stínící účinek ve veličině stínící ekvivalent (mm Pb).

Místo na anodovém terčíku, ve kterém dochází k produkci rtg záření. Ideálně by mělo být ohnisko nekonečně malé (bodové), aby byla minimalizována geometrická neostrost. Z technického hlediska to není možné a ohnisko musí mít určitou velikost.

Proces, který se používá při zobrazení dat, např. při popisu radiologem. Jedná se o nastavení stupňů šedi pro daný obraz, souvisí s pojmy šířka okna (window width) a střed okna (window level). Anglicky se označuje "windowing".

U CT podélná osa pacienta, kolmá k axiálnímu řezu.

Poměr velikosti posunu stolu na jednu rotaci gantry a celkové kolimace svazku. Je to bezrozměrné číslo. Je-li pitch faktor=1, navazují jednotlivá nabíraná data těsně na sebe. Je-li větší než 1, pak jsou mezi nabíranými daty mezery. Je-li menší než 1, pak jsou některá data přeskenovávaná pro získání vyššího signálu. Při konstantních parametrech skenování (bez použití automatické modulace proudu, ATCM) platí, že čím větší pitch faktor, tím menší dávka pacientovi. V současnosti však při použití ATCM tento vztah již neplatí.

Obrazový element (2D), který odpovídá jednomu bodu matice obrazu. Zkratka pochází z anglického "picture element".

Polymetylmetakrylát, někdy označovaný jako plexisklo, je materiál, který se z hlediska absorpce a rozptylu podobá lidskému tělu, proto se často využívá pro simulaci zeslabení, které je podobné jako u pacienta.

Při náběru dat na CT rentgenka kontinuálně produkuje záření. Data jsou nabírána v průběhu několika obrazů v rámci každé rotace. Typicky se jedná o 1000 až 3000 obrazů na jednu rotaci. Tyto obrazy jsou základem rekonstrukce výsledného obrazu. Anglické označení "views per rotation", zkratka VPR.

ATCM, která moduluje proud na základě zeslabení v podélné ose pacienta. Např. při CT skenu hrudníku je proud v oblasti ramen vyšší, v oblasti plic nižší.

Neostrost, která je způsobena pohybem zobrazovaných tkání v průběhu expozice. Expoziční čas by měl být přizpůsoben vyšetřované oblasti. Např. v kardiologii při vyšetření koronárních tepen je žádoucí, aby expoziční čas byl max. cca 10-20 ms, zatímco při vyšetření abdominální oblast lze tolerovat i expoziční čas delší než 50 ms.

Tloušťka vrstvy zeslabujícího materiálu, která zeslabí intenzitu svazku fotonů na polovinu. Souvisí s lineárním součinitelem zeslabení. Značí se zkratkou HVL z anglického half value layer. Jednotkou je mm. Pro každý materiál je hodnota polotloušťky různá. Nejčastěji používaným materiálem pro popis polotloušťky je hliník a měď, pak se polotloušťka uvádí jako např. 3,5 mm Al.

Spektrum záření, které se skládá z fotonů několika energie. Takové spektrum je spojité. Někdy se označuje i jako polychromatické. Rtg spektrum používané v rtg diagnostice je polyenergetické.

3D rekonstrukce určitého orgánu nebo tkáně, kdy jsou částečným zobrazením eliminovány okolní tkáně a orgány. Anglicky se označuje "surface rendering".

Materiál, který následuje za základní filtrací a zeslabuje fotony všech energií, ale zejména fotony nižších energií, které by se pouze pohltily v pacientovi (zvýšily dávku), ale nepřispěly by k tvorbě obrazu. Je tvořena hlavně hliníkem a mědí, ale využívá se i tantal a zlato. V případě mamografie se využívá filtrace tak, aby byly zeslabeny energie před a za charakteristickými píky (využití K-hrany), ale aby fotony v oblasti charakteristických píků byly zachovány.

Cílem principu optimalizace je zajistit, aby velikost individuálních dávek, pravděpodobnost ozáření a počet jednotlivců vystavených ozáření byly na co nejnižší úrovni s přihlédnutím k současným odborným znalostem a hospodářským a sociálním faktorům. Tento princip se označuje jako ALARA. Při implementaci principu optimalizace při lékařském ozáření je nutné získat dostatečnou diagnostickou informaci za co nejnižších dávek, spřihlédnutím k hospodářským a společenským faktorům. Ideálně je výsledkem rtg obraz dostatečné kvality získaný při co nejnižší dávce.

Z každé metody v lékařství využívající ozáření pacienta ionizujícím zářením by měl plynout dostatečný benefit pro ozářeného pacienta nebo pro společnost, aby došlo k vyvážení újmy způsobené ozářením. Jeden ze základních pilířů radiační ochrany, společně s principem optimalizace.

Náběr dat řízený EKG pacienta takovým způsobem, že v určitém čase od R vlny srdečního cyklu dojde k náběru určitého množství dat. Kompletní data jsou nabrána v průběhu několika srdečních cyklů po sobě. Protože dochází ke spuštění dat v určité době od R vlny, je nutné, aby měl pacient pravidelné EKG. Ze získaných dat je možné zrekonstruovat pouze určitou srdeční fázi, typicky se jedná o diastolu. Někdy se označuje jako prospektivní EKG-gating.

Schopnost zobrazovacího systému odlišit dva rozdílné objekty s vysokým kontrastem tak, aby nesplynuly v jeden objekt. Objekty mají vysoký kontrast ve srovnání s pozadím, proto se prostorové rozlišení označuje také jako rozlišení při vysokém kontrastu. Udává se v počtu párů čar na jednotku délky, lp/mm, lp/cm.

Číslo, které vyjadřuje počet protonů v jádře. U elektricky neutrálního atomu je i stejný počet elektronů v elektronovém obalu. Značí se Z a nazývá se také atomové číslo.

Proud rentgenky, který vyjadřuje množství elektronů, které jsou urychlovány elektrickým potenciálem z katody směrem k anodě. S rostoucí hodnotou proudu lineárně narůstá množství vznikajících fotonů, jedná se o kvantitativní změnu rtg spektra. Jednotkou proudu je A (Ampér), nejčastěji se využívá mA.

Látka tvořená atomy se stejným protonovým číslem.

Popis provádění výkonů, kterými se řídí pracovnící při provádění konkrétních výkonů. Existují národní a místní radiologické standardy.

Písemný postup pro každý standardní typ lékařského ozáření, kterým se pracoviště řídí při provádění daného výkonu. Radiologický standard existuje na dvou úrovních - národní a místní. Národní radiologické standardy jsou souborem doporučení a návodem pro tvorbu místních radiologických standardů.

Rekonstrukce obrazu, resp. konkrétní roviny, při které se zobrazí pixely s vyšší nebo maximální hodnotou intenzity, ideálně se zobrazí oblasti naplněné kontrastní látkou. Anglicky se označuje "maximum intensity projection", zkratka MIP.

Rekonstrukce obrazu, resp. konkrétní roviny, při které se zobrazí pixely s nejnižšími hodnotami intenzity. Využívá se např. při popisu žlučových cest. Anglicky se označuje "minimum intensity projection", zkratka MinIP.

Dávka určitého záření, která je potřebná k vyvolání stejného účinku, jaký má referenční záření, kterým je často fotonové záření. Je definována jako podíl dávky referenčního záření a dávky určitého záření pro vyvolání stejných biologických změn.

Algoritmus pro rekonstrukci 3D modelu z 2D dat, jehož výsledkem je pohled na určitou anatomickou oblast v perspektivě.

Rentgenka slouží k produkci rtg záření. Je to trubice s vakuem uvnitř, jejíž součástí je žhavená katoda, která slouží jako zdroj elektronů. Tyto elektrony jsou urychlovány z katody, dopadají na terčík neboli anodu, čímž vzniká rentgenové záření.

Spektrum rtg fotonů, zobrazované jako počet rtg fotonů určité energie v závislosti na energii. Typické rtg spektrum se skládá z brzdného záření se spojitým spektrem a s píků charakteristického záření s diskrétním spektrem.

Náběr dat řízený EKG pacienta, kdy k náběru dat dochází v průběhu celého srdečního cyklu po dobu několika srdeční cyklů po sobě. Ze získaných dat je možné zrekonstruovat kteroukoli srdeční fázi (systolu nebo diastolu).

Vztah, kterým se řídí termionická emise elektronů z povrchu zahřátého katodového vlákna, přičemž platí, že čím vyšší je teplota, tím vyšší je emise (hustota proudu) elektronů. Vztah vypadá následovně: J = A*T^2*e^(-W/(k*T)), kde J je hustota proudu elektronů (A/cm^2), A je materiálová konstanta (A/(cm^2*K^2)), T je teplota (K), k je Boltzmannova konstanta (eV/K), W je výstupní práce kovu (eV).

U CT rovina odpovídající axiálnímu řezu, tedy kolmá k podélné ose Z pacienta.

Schopnost zobrazovacího systému odlišit dva objekty s malým rozdílem v lineárním součniteli zeslabení, resp. objekt na pozadí, které se od sebe velmi málo liší z hlediska zeslabení. Je významně ovlivněno šumem. Označuje se také rozlišení kontrastu.

Schopnost zobrazovacího systému odlišit dva rozdílné objekty s vysokým kontrastem tak, aby nesplynuly v jeden objekt. Objekty mají vysoký kontrast ve srovnání s pozadím, proto se prostorové rozlišení označuje také jako prostorové rozlišení. Udává se v počtu párů čar na jednotku délky, lp/mm, lp/cm.

Množství tepla, které je anoda schopná předat do okolí za jednotku času. Nejčastěji se vyjadřuje v MHU/min nebo kW. Označuje se také jako disipace energie z anody.

Při ozáření plynem plněné ionizační komory dochází k ionizaci plynu uvnitř komory. Zavedením elektrického potenciálu mezi elektrodami (katodou a anodou) dochází k pohybu nabitých částic (elektrony a ionty) směrem k elektrodám. Se zvyšující se hodnotou elektrického potenciálu mezi elektrodami je vychytáno více nabitých částic, tedy větší náboj, dokud nedojde k saturaci, tj. dále se zvyšující elektrický potenciál mezi katodou a anodou nevede ke zvýšení vychytaného náboje. Elektrony driftují směrem k anodě, kladné ionty směrem ke katodě. Avšak u kladných iontů dochází často k rekombinacím. Efektivita sběru náboje je pak dána poměrem iontů sebraných elektrodami a počtem původně vzniklých iontů v aktivním objemu ionizační komory.

Lokalizační sken, který se provádí na začátku CT vyšetření. Na tomto skenu se poté plánuje oblast zájmu, která je skenována. Označení scanogram používá výrobce Toshiba.

Vznik fotonů viditelného světla ve scintilačním materiálu v důsledku absorpce energie rtg fotonu. Scintilační materiál se využívá v CT detektorech a také v zesilovačích obrazu.

Lokalizační sken, který se provádí na začátku CT vyšetření. Na tomto skenu se poté plánuje oblast zájmu, která je skenována. Označení scout používá výrobce GE.

Náběr dat u CT, kdy rotuje rentgenka v gantry okolo pacienta a stůl s pacientem se nepohybuje. Po jedné rotaci se rentgenka zastaví, posun se stůl s pacientem a opět proběhne rotace rentgenky okolo pacienta. Výsledná data jsou nabrána ve tvaru špalku, ze kterých jsou poté zrekonstruovány jednoltivé řezy. Využívá se hlavně ve spojitosti s mnohořadými CT, kdy je možné v rámci jedné rotace pokrýt i oblast okolo 12-14 cm. Tato technika náběru dat se označuje také jako "step and shoot". Využívá se např. pro CT sken srdce.

Profily zeslabení v jednotlivých projekcích, které slouží jako vstupní data pro rekonstrukci výsledného obrazu. Sinogram se označuje i jako hrubá data, anglicky "raw data".

Šířka okna označuje rozsah hodnot, které jsou aktuálně zobrazeny ve stupních šedi. Je-li šířka okna 400 a střed okna (window level) 500, budou zobrazeny všechny hodnoty od 300 do 700. Hodnoty nižší než 300 se zobrazí černě, hodnoty vyšší než 700 bíle. Využívá se u digitálních modalit, u CT odpovídá CT číslům v Hounsfieldových jednotkách. Anglicky se označuje jako "window width", zkratka WW.

Diagnostická metoda pro zobrazení lidských tkání, která využívá průchodu rentgenového záření zobrazovaným objektem. Je založena na principu rozdílného zeslabení rtg záření v různých tkáních. Výsledný obraz je zachycován na receptor obrazu (film, CR, DR). Z obrazu poté je možné odhadnout vnitřní stavbu či poranění vyšetřovaného orgánu nebo tkání. Nejčastěji se tato metoda používá k vyšetření kostí, zubů a kloubů, ale lze jí dobře zobrazit i některé měkké tkáně, např. srdce a plíce. Jedná se o velmi dobře dostupnou metodu, která je často indikována jako jedna z prvních diagnostických metod.

Typ zobrazovacího módu na angiografických systémech a pojízdných C-ramenech, který se využívá pro obrazovou kontrolu při zavádění instrumentária do pacienta. Tento mód je dávkově méně zatěžující než akviziční mód, ale také kvalita obrazu je horší.

Velikost plošinky na anodovém disku, ze které jsou produkovány rtg fotony. Udává se šířkou a délkou ohniska. Skutečná a efektivní šířka ohniska jsou stejné, skutečná a efektivní délky ohniska se liší. Vztah mezi nimi je efektivní délka = skutečná délka*sin(alfa), kde alfa je sklon anodového terčíku. Efektivní délka ohniska je vždy menší než skutečná délka ohniska.

Podle atomového zákona se vymezuje tam, kde by efektivní dávka mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozáření pro radiačního pracovníka pro oční čočku, kůži a končetiny. Sledované pásmo je stavebně oddělená a označená část pracoviště s rtg zdroji, ve které vykonávají činnosti radiační pracovníci kategorie A a B. Jedná se nejčastěji o skiagrafické vyšetřovny, operační sály s C-rameny využívanými pro skiaskopickou kontrolu, ovladovny u katetrizačních sálů.

Parametr popisující poměr signálu a šumu, anglicky označované "signal to noise ratio". Jedná se o parametr, který se využívá k hodnocení kvality obrazu. Uplatňuje se především u digitálních modalit, u analogových se místo SNR používá CNR. Je-li počet detekovaných fotonů N, pak SNR = N/šum. Šum odpovídá odmocnině počtu detekovaných fotonů, tedy odmocnině N. Pak SNR = N/odmocnina(N) = odmocnina(N).

Veličina udávající dávkový výstup CT skeneru pro danou sérii vyšetření. P_KL lze stanovit jako integrál CTDI_VOL přes celou délku skenovaného objemu. Veličina P_KL je výchozí veličinou pro stanovení dávky pacientovi. Její jednotkou je mGy*cm.

Veličina používaná pro kvantifikaci stínícího účinku (zeslabení) ochranného stínění proti rtg záření. Nejčastěji se udává jako stínící ekvivalent v mm Pb, např. 0,35 mm Pb. To znamená, že daný materiál (i bez obsahu olova) zeslabí rtg svazek stejně jako 0,35 mm olova. Ochranná stínění se vyrábějí se stínícím ekvivalentem nejčastěji mezi 0,2 mm Pb a 1,00 mm Pb. Stínící ekvivalent se kvantifikuje za podmínek stanovených normami.

Účinky, jejichž podstatou je pozměnění genetické informace buňky. Jedná se o účinky, které se v ozářené populaci vyskytují s určitou pravděpodobností, ale nelze označit konkrétního jedince z ozářené populace, u kterého se toto poškození vyskytne. Pro popis těchto účinků se používá lineární bezprahový model, tj. vyskytují při jakékoliv dávce a pravděpodobnost jejich výskytu narůstá s rostoucí dávkou. S rostoucí dávkou však nenarůstá závažnost poškození. Patří sem solidní tumory a leukémie.

Střed okna označuje střední hodnotu ze zobrazených hodnot. Je-li šířka okna (window width) 400 a střed okna 500, budou zobrazeny všechny hodnoty od 300 do 700. Hodnoty nižší než 300 se zobrazí černě, hodnoty vyšší než 700 bíle. Využívá se u digitálních modalit, u CT odpovídá CT číslům v Hounsfieldových jednotkách. Anglicky se označuje jako "window level", zkratka WL.

Průměrná vzdálenost, do níž pronikne částice za daných okolností v určitém materiálu. Závisí nepřímo úměrně na hustotě materiálu. Nelze je použít pro fotony.

Střední vzdálenost mezi dvěma po sobě následujícími interakcemi fotonů. Odpovídá hodnotě 1/lineární součinitel zeslabení. Jednotkou je cm.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Organizace, která vykonává dozor v oblasti radiační ochrany a při využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření.

Šum je náhodná složka signálu v obraze, která je nežádoucí, protože nenese diagnostickou informaci. Šum má určitou strukturu nebo vzhled, který je ovlivněn mnoha faktory. Absolutní šum narůstá s rostoucí dávkou, relativní šum vyjádřený jako poměr signál/šum narůstá nepřímo úměrně s druhou odmocninou dávky.

Správa uložišť radioaktivních odpadů. Instituce, která se podílí na zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů.

Státní ústav radiační ochrany. Vědecko-výzkumná instituce, která připravuje a zpracovává odborné podklady pro výkon státní správy před ionizujícím zářením, zajišťuje odborný výcvik a výuku pracovníků, dále provádí soustavné monitorování pozadí, měření radonu v budovách, zabývá se i lékařským ozářením a osobní dozimetrií.

Lokalizační sken, který se provádí na začátku CT vyšetření. Na tomto skenu se poté plánuje oblast zájmu, která je skenována. Označení surview používá výrobce Philips.

Fáze srdečního cyklu, při které se srdeční sval stahuje a vypuzuje krev ze srdce pryč. Systole odpovídá vyšší ze dvou hodnot uváděných při měření krevního tlaku.

Radiologie, při které jsou obrazová data přenášena k prohlížení a popisu na vzdálené diagnostické stanice, např. mimo dané oddělení, pracoviště nebo i zemi.

Množství tepla, které může být vyprodukováno na anodě, aniž by došlo k jejímu poškození. Pro diagnostické rentgenky může jít až do milionu Joulů.

Množství tepla předané z anody, které je schopen pojmout kryt rentgenky.

Při interakci urychlených elektronů s anodou dochází ke vzniku fotonů rtg záření, ale také ke vzniku velkého množství tepla. Pouze přibližně 1% kinetické energie elektronů je využito na produkci rtg záření (množství energie využité na vznik rtg záření je úměrné kinetické energii urychlených elektronů a protonovému číslu Z materiálu terčíku, čím vyšší, tím lepší; např. v radioterapii se pro energie elektronů 6MeV spotřebuje přes 50% kinetické energie elektronů na vznik rtg záření), zbytek na vznik tepla. Velké množství tepla by mohlo vést ke zničení anody, proto je nutné, aby každá rentgenka byla chlazena. Odvádění tepla se děje buď obtékajícím olejem nebo vodou, chlazení olejem je efektivnější.

Proces, kterým jsou produkovány elektrony na katodovém vlákně, které jsou urychlovány elektrickým potenciálem na anodu. K termoemisi dochází díky tomu, že jakmile obvodem katody, tedy i katodovým vláknem, prochází proud, tzv. žhavící, dochází vlivem odporu k zahřívání katodového vlákna. Po zahřátí na určitou teplotu pak dochází k termoemisi (Edisonův efekt) elektronů z katodového vlákna. Termoemise je úměrná druhé mocnině teploty katodového vlákna. Výsledné množství vyprodukovaných rtg fotonů je přímo úměrné množství elektronů, které jsou vyprodukovány katodou, je-li potenciál mezi katodou a anodou dostatečný k urychlení všech elektronů. Není-li tomu tak, projevuje se efekt stínění katody.

Lokalizační sken, který se provádí na začátku CT vyšetření. Na tomto skenu se poté plánuje oblast zájmu, která je skenována. Označení topogram používá výrobce Siemens.

Podíl pravděpodobnosti, že pro danou terčovou entitu nastane určitá interakce vyvolaná dopadem nabitých nebo nenabitých částic určitého druhu a energie, a fluence dopadajících částic. Jednotkou je m2, případně častěji používaný barn (1 barn = 1*10-28 m2).

ATCM, která moduluje proud v průběhu rotace gantry na základě zeslabení v dané úhlové projekci. Při zadopřední projekci je potřeba menšího množství rtg fotonů, při boční projekci je potřeba vyššího množství, v předozadní projekci je opět množství nižší. Při úhlové modulace proud osciluje.

United Nations Scientific Committee for Effects of Atomic Radiation. Vědecká skupina založená v roce 1955 při OSN, která se zabývá radiační ochranou.

Vazebná energie elektronu odpovídá energii, kterou je potřeba dodat elektronu, aby došlo k jeho uvolnění z energetické slupky. Vazebná energie elektronů na jednotlivých slupkách se liší, nejvyšší je na slupce nejbližší jádru (K), směrem od jádra se snižuje (L, M, N, O...).

Vážený kermový (dávkový) index výpočetní tomografie představuje dávku na jednu rotaci rentgenky. Je výchozí veličinou pro stanovení CTDI_VOL, která se využívá u multidetektorových CT. Měří se v PMMA fantomu o průměru 16 cm nebo 32 cm v centrální a periferní části. Stanoví se jako CTDI_W = 1/3*CTDI_centr+2/3*CTDI_perif. Jednotkou CTDI_W je mGy. Normováním CTDI_W k pitch faktoru lze získat hodnotu CTDI_VOL.

Objemový element (3D), získaný jako součin pixelu a tloušťky řezu. Zkratka pochází z anglického "volume element".

Materiál, kterým prochází rtg svazek při výstupu z rentgenky. Základní filtrace zahrnuje výstupní okénko rentgenky, chladící olej a kryt rentgenky.

Proud, který protéká žhavicím obvodem, jehož součástí je katodové vlákno. Vlákno je průchodem proudu zahříváno a termoemisí dochází k uvolňování elektronů. Žhavicí proud rentgenky se pohybuje v rozmezí 5-15A, napětí ve žhavicím obvodu je menší než 15V.