Z příspěvku „Partial volume effect“ vyplynulo, že čím tenčí zrekonstruované CT řezy, tím větší pravdepodobnost, že lékařům při popisování snímků neunikne léze. To by pak znamenalo, že udělají-li se při každém vyšetření co nejtenčí řezy, žádná léze neunikne. Avšak tato skutečnost není tak přímočará.

Mějme zrekonstruovaný CT řez o tloušťce 3 mm a voxel v tomto řezu o velikost 1 mm x 1 mm x 3 mm. Aby CT systém správně zobrazil rekonstruovaný řez, potřebuje mít v daném řezu v každém voxelu dostatečný signál, přesně řečeno dostatečný signál ve formě energie fotonů rentgenového záření absorbovaného v daném elementu detektoru. Nechť je pro řez o tloušťce 3 mm množství energie absorbované v detektoru dostatečné.

Zrekonstruují-li se řezy o tloušťce 1 mm místo 3 mm, pak i energie v každém elementu detektoru klesne na jednu třetinu. To nemusí být dostatečné pro požadovanou kvalitu obrazu. Proto CT skener zvýší množství produkovaných fotonů, dojde tedy k nárůstu proudu rentgenky (mA), ale tím i k nárůstu dávky, kterou pak obdrží pacient.

Obecně platí, že protokoly CT skeneru jsou kompromisem mezi dostatečnou kvalitou obrazu a dávkou.