Použití ochranného stínění pánve je minulostí. Proč tomu tak přesně je, si můžete poslechnout v podcastu IKEM.

Více o použití, resp. nepoužití, ochranného stínění ať už v primárním svazku nebo v rozptýleném záření se můžete dozvědět v některých z mých předešlých příspěvků:
• Použití ochranného stínění u rtg vyšetření (1)
• Použití ochranného stínění u rtg vyšetření (2)
• Použití ochranného stínění u skiagrafických vyšetření
• Použití ochranného stínění u skiaskopicky vedených výkonů

Dne 20.4.2022 se uskuteční webinář na velmi zajímavé téma „Are radiation risks below 100 mGy for example through recurrent CT procedures of real concern for radiological protection?“. Více zde: IOMP-ICRP Webinar: Are radiation risks below 100 mGy for example through recurrent CT procedures of real concern for radiological protection? , April 20, 2022 – International Organization for Medical Physics

V tomto příspěvku bych ráda řekla něco více o tom, jaká je a kam směřuje role klinického radiologického fyzika (KRF) v radiodiagnostice a intervenční radiologii. Budu při tom vycházet z nově vydané knihy Clinical Imaging Physics. Current and emerging practice, která se mi nedávno dostala do rukou. Hlavním editorem byl profesor Ehsan Samei, takže už toto jméno samo o sobě říká, že knížka bude zajímavá a na dobré úrovni.

Když se vrátíme o dekádu zpět, tak hlavním úkolem KRF v radiodiagnostice bylo testování rtg systémů, tj. primárně šlo o provádění zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti (přístup k testování se pro každé pracoviště liší, někde byly a jsou zkoušky prováděny externími subdodavateli), a případně také stanovení diagnostických referenčních úrovní. V posledních letech k tomu přibylo také provedení externích klinických auditů. Nicméně ta jeho hlavní role v dnešní době se posouvá více do klinické části a o tom si právě dnes řekneme.

Na začátku si vypůjčím hned první tabulku z citované publikace, viz obr. 1. V tabulce je skvěle shrnuto, co se očekává od KRF. Ačkoliv je to myšleno obecně, pod tabulkou je pak volný překlad a objasnění, co je tím myšleno primárně v radiodiagnostice a intervenční radiologii.

Obr. 1: Očekávání a klíčové činnosti klinického radiologického fyzika [1]

• Ad 1) „Vědec v místnosti“: KRF je člověk, který by ze své podstaty měl mít vědecké myšlení a porozumět tzv. evidence-based přístupu. Tedy dokáže analyzovat závěry plynoucí z různých publikací, porozumět limitacím a poznatky technicky převést do klinické praxe v konkrétních situacích.
• Ad 2) Zajištění kvality a bezpečnosti: KRF by měl v klinické praxi zajistit požadovanou kvalitu, přesnost a bezpečnost napříč všemi zobrazovacími systémy. Existuje nepřeberné množství zobrazovacích systémů a z neznalosti a neoptimálního nastavení některých těchto systémů mohou vznikat chyby v diagnostice. KRF by měl být schopen zajistit, aby každý systém poskytoval to, co od něho klinik, který na něm pracuje, očekává, z hlediska kvality obrazu a bezpečnosti, aby se tak co nejvíce zamezilo možným chybám.
• Ad 3) Splnění požadavků regulátorů: KRF by měl zajistit, že rtg systémy a praxe při provádění různých výkonů bude splňovat požadavky kladené regulátory, např. soulad s atomovým zákonem a příslušnými vyhláškami. Od KRF se očekává velmi aktivní přístup při aplikaci nových poznatků (měl by být inovátor), protože legislativa je většinou o krok pozadu a není tedy možné očekávat, že se nové techniky objeví tak rychle v různých dokumentech a doporučeních.
• Ad 4) Relevantní hodnocení technologie: KRF by měl být schopen zhodnotit, zda daná zobrazovací technologie umožňuje dosažení požadovaného výsledku, a to zejména v kontextu prováděných testů a měření (QC), avšak uzpůsobit tato měření na hodnocení celkového výstupu ze systému neboli přejít od compliance-based (dodržení toho, co tvrdí výrobce a co je dáno legislativou) k performance-base hodnocení.
• Ad 5) Optimalizace: Jedna z velmi podstatných činností, kterou by měl provádět KRF v týmu společně s radiologem, radiologickým asistentem a případně také aplikačním technikem. Každému pracovišti vyhovuje jiný přístup, proto obecné nastavení od výrobce nemusí být vždy ideální a je potřeba přizpůsobit zobrazovací techniku potřebám daného pracoviště. Jedná se o nastavení zobrazovacího řetězce, zejména z hlediska kvality obrazu (včetně postprocessingu) a dávky tak, aby systém skutečně poskytoval maximum z toho co umí, nikoliv aby se stalo, že systém v rámci různých testů a měření prokáže skvělé charakteristiky, které se však v klinické praxi pak neuplatní.
• Ad 6) Sledování (monitorování) situace: Tím je zde myšlena retrospektivní analýza aktuálního přístupu nejen z hlediska optimalizace, ale i z hlediska kvality a bezpečnosti celého zobrazovacího řetězce a případných komplikací vznikajících z jiných důvodů než neoptimálního nastavení techniky.
• Ad 7) Pořízení nové technologie: KRF by měl umět zanalyzovat výhody a nevýhody různých zobrazovacích systémů a to nejen obecně, ale také z hlediska výkonů a potřeb jednotlivých pracovišť, aby pak nově pořízené zobrazovací systémy vyhovovali požadavkům kliniků, tj. aby byly ušity na míru daných pracovišť. S tím souvisí zavádění nových technik, např. v dřívější době zavedení přímé digitalizace, cone-beam CT, pokročilejší rekonstrukce atd.
• Ad 8) Převzetí technologie: Tímto bodem je myšlen správný postup při zavádění nového systému do klinické praxe. Např. při zakoupení nového zobrazovacího systému by měl být KRF nápomocen z hlediska technických znalostí radiologovi a radiologickému asistentovi, aby se správně nastavil přístup k použití nového systému.
• Ad 9) Spolupráce s výrobcem: To je bod, který bohužel není příliš relevantní v České republice. K výrobci se téměř nikdo z nás nedostane a maximum, co pro nás mohou čeští zástupci výrobců udělat je, že předají naše požadavky dále, aby se dostali až k výrobcům a ti je pak případně mohli zhodnotit a zkusit aplikovat při dalším vývoji. Každý výrobce má různě po světě několik svých referenčních pracovišť, kde probíhá testování zobrazovacích systémů v praxi a jejich další modifikace, ale obecně v České republice až na výjimky spolupráce s výrobci příliš nerozkvétá.
• Ad 10) Posun v praxi: KRF by měl být nápomocen při zlepšování klinické praxe, aby dokázal zanalyzovat a v klinické praxi uplatnit nové poznatky, a tím tu praxi posunout dále.
• Ad 11) Konzultant pro výzkum: KRF by měl být schopen poskytnout relevantní publikace a rady v různých vědeckých projektech týkajících se zobrazování.
• Ad 12) Poskytovatel dalšího vzdělání: KRF by měl být schopen dále vzdělávat kliniky, resp. pracovníky pracující se zobrazovacími systémy, z hlediska použití zobrazovací systémů, např. jak systém funguje a jak nefunguje :), ale také z hlediska radiační ochrany a optimalizace.

Ještě bych se vrátila k bodu 1). Každý radiologický fyzik v rámci svého studia získá velmi dobré fyzikální a matematické základy a také analytické myšlení. Na tom je dále stavěna odborná část – dozimetrie, detekce, zobrazovací technika, zpracování obrazu. K tomu se přidávají i znalosti z lékařské oblasti – anatomie, patologie, patofyziologie, radiobiologie… A propojením všech těchto oblastí dohromady by KRF  měl být odborníkem, který dokáže analyzovat různé problémy a navrhnout k nim smysluplné řešení nebo změnu přístupu, např. na základě odborných publikací, který bude vhodnější, bezpečnější, konzistentnější a za přijatelnou cenu (finanční náklady, ale také z hlediska zdravotní újmy). Tohoto bychom měli využívat v naší práci a být tím „mozkem“, který posune klinickou praxi dále (skvěle to popisuje jeden slogan, který jsem nedávno zahlédla v jedné přednášce „Today’s research is tomorrow‘ s practice“), samozřejmě ve spolupráci s lékaři, nejen radiology, radiologickými asistenty, servisními a aplikačními techniky. My, kliničtí radiologičtí fyzici :), bychom měli být ti, co vědí, jak daná technologie funguje, jak ji správně používat a optimalizovat, abychom nezpůsobili více škody než užitku. Některé z výše uvedených bodů bohužel nemohou splnit externí radiologičtí fyzici, protože se jedou na pracoviště pouze občas podívat, tak doufejme, že v budoucnu bude stále více těch, kteří opravdu jsou v té jedné nemocnici a snaží se splnit to, co se od nich očekává ;).

Použitá literatura
[1] Samei E, Pfeiffer DE. Clinical imaging physics. Current and emerging practice. Wiley Blackwell 2020; ISBN 9781118753453

V předešlém článku jsme si řekli, co je to kerma K, kolizní kerma K_col a radiační kerma K_rad. V tomto článku si řekneme více o tom, jaký mají průběh kerma a absorbovaná dávka v médiu.

Obecně platí, že přenos energie z nenabitých částic (fotonů) na nabité částice (elektrony) v určité oblasti neznamená, že se energie ve stejné oblasti absorbuje. Je toho z toho důvodu, že sekundární elektrony mají nenulový dosah, jsou schopny se někam přemístit.

Nyní ke vztahu mezi kermou K a absorbovanou dávkou D. Jak bylo již dříve řečeno, kerma má dvě složky – kolizní kermu K_col a radiační kermu K_rad. Avšak z důvodu, že většina fotonů představujících K_rad z objemu zájmu odchází, je pro nás relevantní veličinou K_col. Nechť pro D a K_col platí následující vztah:

β = D/K_col        (1)

Nakresleme si zjednodušenou závislost kermy K_col a absorbované dávky D na hloubce pro ideální fotonový svazek, který se nezeslabuje, ani zde nedochází k rozptylu. Závislost je uvedena na obr. 1.

Obr. 1: Závislost K_col a D na hloubce pro fotonový svazek bez zeslabení a rozptylu fotonů

z_max je hloubka maximální dávky, oblast před z_max je build-up oblast (není zde rovnováha nabitých částic). Oblast za z_max je oblastí, kde je splněna rovnováha nabitých částic (CPE). Hloubka z_max odpovídá dosahu sekundárních elektronů, který závisí na energii elektronů. S rostoucí energií původních fotonů, tedy i sekundárních elektronů, je z_max větší.

Jakmile fotonový svazek dopadá na médium, K_col na povrchu je nejvyšší, protože je zde největší fluence fotonů. V materiálu se začínají uvolňovat nabité částice, zvyšuje se fluence nabitých částic s rostoucí hloubkou, až dosáhne maximální hodnoty v hloubce z_max. Oblast před z_max se proto nazývá build-up oblastí. Za touto oblastí už pak následuje oblast rovnováhy nabitých částic (pro nás jsou nabitými částicemi elektrony), kdy K_col je rovna D (β = 1).

V reálných situacích, kdy se fotonový svazek zeslabuje a rozptyluje, je však průběh jiný. Tento průběh je znázorněn na obr. 2. Osa Y na obr. 2 je v logaritmickém měřítku, jinak by K_col a D exponenciálně klesaly, protože i zeslabení fotonů v médiu je exponenciální.

Obr. 2: Závislost K_col a D na hloubce pro reálný fotonový svazek (osa Y je v logaritmickém měřítku)

Kolizní kerma K_col je na vstupu do média nejvyšší, poté se zmenšuje s rostoucí hloubkou z důvodu zeslabení a rozptylu fotonového svazku. Oblast za build-up oblastí je oblastí přechodné rovnováhy nabitých částic, kde existuje konstantní vztah mezi K_col a D.

Z obr. 2 lze říct, že za build-up oblastí absorbovaná dávka D kopíruje průběh K_col. K_col ale nabývá ve stejné hloubce menší hodnoty než D (β › 1), protože D je v této hloubce tvořena elektrony vzniklými v menší hloubce. Názorněji je tato situace uvedena na obr. 3, kde je také uveden dosah sekundárních elektronů.

Obr. 3: Znázornění vztahu mezi K_col a D, včetně dosahu sekundárních elektronů (osa Y je v logaritmickém měřítku, jinak by kerma i dávka exponenciálně klesaly)

Použitá literatura
Podgorsak EB. Radiation oncology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, Vienna, 2005. ISBN: 92-0-107304-6.
Dance DR, Christofides S, Maidment ADA, McLean ID, Ng KH. Diagnostic radiology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, Vienna, 2014. ISBN: 978-92-131010-1.
Online video Medical Physics.

V jednom z předešlých příspěvků jsme si řekli, co je to kerma a absorbovaná dávka. V tomto a následujícím příspěvku si řekneme ještě něco více.

Energie interagujících fotonů (jsme v rtg diagnostice) je předávána ve dvou krocích. V prvním kroku předávají rtg fotony svou energii sekundárním částicím (elektronům) prostřednictvím různých interakcí (fotoefekt, Comptonův rozptyl…). Elektrony pak získají tuto energii ve formě kinetické energie. Kerma (akronym pro „Kinetic Energy Released per unit MAss“) kvantifikuje průměrné množství energie předané nepřímo ionizujícím zářením přímo ionizujícímu záření (od fotonů elektronům) v malém objemu média, aniž by bylo důležité to, co se s energií děje pak. Kerma je nestochastická veličina, která se uplatňuje pouze u nepřímo ionizujícího záření (fotony a neutrony). V druhém kroku předávají nabité částice (elektrony) svoji kinetickou energii okolnímu médiu. Pro kvantifikaci této předané energie okolnímu médiu se používá veličina absorbovaná dávka. Někdy však může dojít k tomu, že elektrony ztrácí svou energii prostřednictvím radiačních ztrát, pak se do absorbované dávky nezapočítávají.

Energie sekundárních elektronů, kterou získaly od fotonů, může být vynaložena buď na srážkové ztráty nebo na radiační ztráty. Celková kerma se proto skládá ze dvou základních částí, kolizní kermy K_col a radiační kermy K_rad a platí:

K = K_col + K_rad          (1)

K_col je ta část kermy, která vede k produkci elektronů, které pak ztrácejí svoji kinetickou energii srážkami (kolizemi), typicky ionizací jako následek působení Coulombických sil, podél své dráhy pohybu v látce. K_col je tedy očekávaná hodnota energie předaná nabitým částicím (elektronům) na jednotku hmotnosti v daném bodu zájmu s odečtením radiačních ztrát a energie, kterou předá jedna nabitá částice druhé nabité částici.

K_rad je ta část kermy, která vede k produkci fotonů při brzdění nabitých částic. Jedná se hlavně o tvorbu fotonů brzdného záření v důsledku interakce Coulombických sil elektronu s atomovým jádrem, ale patří sem také anihilace záření (v rtg diagnostice se nevyskytuje). Podíl energie, kterou vynaloží sekundární elektrony na radiační ztráty, se značí g. Pak lze předešlý vztah (1) přepsat na:

K_col = K*(1 -g )              (2)

Mějme obr. 1, na kterém je znázorněn původní interagující foton s energií hν₀, nově vzniklý foton s energií hν‘a pak vzniklý elektron e- a další nově vzniklý foton hν“.

Obr. 1: Interakce původního fotonu za vzniku fotonu a elektronu a poté opět fotonu

Uveďme si nyní do obr. 1 výše zmíněné veličiny K, K_col a K_rad. Výsledek je uvedený na obr. 2.

Obr. 2: Interakce se zmíněnými veličinami K, K_col a K_rad

Foton hν‘ nepatří mezi radiační ztráty, protože mezi jeho vznikem a původním fotonem nedošlo k předání energie nabité částici (elektronu).

V dalším článku si řekneme více o vztahu mezi kolizní kermou K_col a absorbovanou dávkou D.

Použitá literatura
Podgorsak EB. Radiation oncology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, Vienna, 2005. ISBN: 92-0-107304-6.
Dance DR, Christofides S, Maidment ADA, McLean ID, Ng KH. Diagnostic radiology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, Vienna, 2014. ISBN: 978-92-131010-1.
Online video Medical Physics.

Často mi od vás, čtenářů, především pak čtenářek, chodí dotazy ohledně ozáření v těhotenství. Ve velké většině případů se jedná o zbytečný strach, ale proberme si to postupně.

Jde-li žena-pacientka na rentgenové (rtg) vyšetření, často se v čekárně setká s upozorněním, že má oznámit personálu, je-li těhotná nebo mohla by být těhotná. Už tady ta situace vzbuzuje v ženách strach, že ono rtg záření je skutečně nebezpečné. V některých případech dokonce vzbuzuje v pacientkách jednání, jako kdyby rtg obecně bylo téměř toxické, tj. jsem v blízkosti rtg vyšetřovny a jsem těhotná, plod určitě bude poškozený. Ale je to špatná domněnka. Rtg vyšetřovna není nebezpečná, rtg záření tam vzniká pouze tehdy, je-li v daném okamžiku provedena expozice neboli ono rtg vyšetření. Ani před ním, ani po něm nehrozí žádné nebezpečí vám, ani vašemu nenarozenému miminku, a to ani přímo na rtg vyšetřovně, už vůbec ne v jejím okolí.

Přejděme dále. Samotná těhotná pacientka má podstoupit rtg vyšetření. Oznámila personálu, že je těhotná. Jedná-li se o rtg vyšetření mimo oblast břicha a pánve, je možné rtg vyšetření provést bez jakýchkoliv obav. Např. rtg vyšetření kotníku, kolene, ramene, plic, zubů… Plod v těchto případech obdrží nulovou dávku, proto mu z těchto rtg vyšetření nehrozí jakékoliv nebezpečí. Použití ochranné zástěry má víceméně psychologický efekt, takže není potřeba ji striktně vyžadovat.

Jedná-li se o rtg vyšetření v oblasti břicha a pánve, je potřeba, aby lékař-radiolog na daném pracovišti posoudil, je-li vyšetření skutečně nutné. Jde-li odložit, pak se to doporučuje. Nejde-li to, např. z porodnických nebo ortopedických indikací, pak se provede. Dávka na plod z rtg vyšetření břicha a pánve se pohybuje v dávkách do 10 mGy. Prahová dávka pro vznik poškození je však až 100 mGy (je to přibližně stanovená hranice, neplatí, že je to hranice striktně oddělující bezpečné dávky od nebezpečných), tj. dávky jsou hluboko pod touto hranicí. Takže i takové rtg vyšetření je pro nenarozené miminko bezpečné, pacientky se nemusí obávat.

Nyní se posuneme k vyšetření, které využívá taktéž rtg záření, ale ve větší míře, a to CT vyšetření. Zde opět platí, že jedná-li se o CT vyšetření mimo oblast břicha a pánve, pak je možné ho provést bez jakýchkoliv obav. Plod už zde dostane malinkou dávku z rozptýleného záření z těla pacientky, ale ve většině případů se jedná o dávky na plod menší než 0,01 mGy. To platí i pro CT mozku, např. z důvodu cévní mozkové příhody nebo traumatu. Mírně vyšší dávky na plod, dávky do 1 mGy se mohou vyskytnout při CT vyšetření hrudníku (ale vzpomeňme si, že prahová hodnota pro vznik poškození je 100 mGy). V případě CT vyšetření z důvodu polytraumatu, např. automobilové nehody, je dávka na plod při vyšetření od mozku až po stehenní kosti v rozmezí 10-30 mGy, tj. opět hluboko pod hranicí 100 mGy.

Jedná-li se o cílené CT vyšetření břicha a/nebo pánve, zde je situace obtížnější a závisí na období vývoje plodu a současně na provedení konkrétního CT vyšetření. Z hlediska vývoje plodu platí, že jedná-li se o 0.-2. týden po početí, platí pravidlo „všechno nebo nic“, tj. buď dojde k samovolnému potratu nebo se plod vyvíjí úplně normálně bez jakýchkoliv poškození. V této fázi vývoje není zdůvodněné umělé přerušení těhotenství, tělo si s touto situací poradí samo.

Bylo-li CT vyšetření v oblasti břicha a/nebo pánve provedeno v období od 3. týdne od početí, je nutné odhadnout dávku na plod pro dané CT vyšetření a anatomické poměry pacientky. V této fázi je nutná spolupráce pracoviště, na kterém provedli CT vyšetření, a radiologického fyzika, který odhadne dávku na plod na základě všech parametrů vyšetření a pacientky. Je-li odhadnutá dávka na plod menší než 100 mGy, situaci není potřeba dále řešit, opět to není důvod k umělému ukončení těhotenství. Je-li dávka na plod vyšší než 100 mGy, což se může stát např. pro komplikovaná CT vyšetření, pak je nutné uvážit další okolnosti (jedná-li se o dlouho očekávané těhotenství, náboženské důvody), doporučuje se konzultace s genetickou poradnou. Ještě podotýkám, že hranice 100 mGy není striktní, je to pouze přibližná hranice, od které je potřeba začít se daným případem zabývat.

Publikované studie dokazují poškození plodu až od podstatně vyšších dávek, řádově okolo 500-1000 mGy. Takže ani překročení dávky 100 mGy na plod neznamená, že se poškození plodu určitě vyskytne. Pravděpodobnost vzniku poškození je sice vyšší než u dávek pod 100 mGy, ale existují případy, kdy ani dávka na plod 400 mGy nezpůsobila vůbec žádné poškození plodu a dítě se narodilo zdravé.

Bez ohledu na velikost dávky na plod při rtg vyšetření v těhotenství je potřeba si uvědomit, že bohužel existuje i výskyt spontánně vzniklých poškození, tedy bez ohledu na rtg ozáření. Např. pravděpodobnost spontánního potratu je větší než 15 %, výskyt genetických abnormalit 4-10 %, poruchy růstu se vyskytují u cca 4 % jedinců.

Závěrem lze říct, že rtg vyšetření se stala pro těhotné pacientky velkým strašákem, ale často zbytečným. Právě stres způsobený tím, že se pacientka užírá myšlenkami, jestli se něco nestalo nenarozenému dítěti při rtg vyšetření, je v mnoha případech větším nebezpečím než samotné rtg vyšetření. Trápí-li vás taková situace, zeptejte se na daném pracovišti, měli by vám poskytnout relevantní informace, abyste se nemusela zbytečně obávat.

Dobrý den,

ráda bych Vám, všem čtenářům, poděkovala za návštěvy na webu www.sukupova.cz, který v těchto dnech oslaví páté narozeniny. Díky :).

Web vznikl na popud lidí okolo mě, kteří se mě často ptali, co znamená vyšetření v tunelu. Takže prvním článkem logicky musel být článek o vyšetření v tunelu :). Poté jsem psala o různých tématech z oblasti radiodiagnostiky, ať už o radiační ochraně nebo o technických aspektech rtg zobrazování. Celkem bylo za těch 5 let na webu uveřejněno 223 příspěvků.

Na web chodí nejčastěji lidé, kteří se učí na různé zkoušky a atestace, především radiologičtí asistenti a radiologové. Mimo ty však i moji kolegové – radiologičtí fyzici, ale i lidé z různých institucí, kteří hledají detailnější informace o zobrazování. A v nemalé míře pak i lidé, kteří hledají informace o ozáření z důvodů obav, typicky těhotné ženy po rtg nebo CT vyšetření a maminky dětí, kterých se týkají rtg vyšetření. Tu a tam přijdou i nějaké dotazy, na které se snažím samozřejmě co nejdříve odpovědět.

Počet návštěv za těch 5 let je vyšší než 80 tisíc, přičemž návštěv za první rok bylo přibližně 4,5 tisíce, zatímco poslední rok už to bylo více než 25 tisíc. Nejčastěji se jednalo o čtenáře z České republiky (87% návštěv), dále pak ze Slovenska (7%), Brazílie (1%), Německa (1%) a USA (1%).

Nejčastěji hledaná klíčová slova jsou následující (v pořadí, jak mi je poskytl analytický nástroj):

• Rentgenka
• Stochastické účinky
• CT hrudníku
• Akutní nemoc z ozáření
• Lucie Súkupová :)
• Kostní denzitometrie
• Nemoc z ozáření
• Deterministické účinky
• Cena CT vyšetření a různé modifikace těchto slov byly na dalších asi 6 místech v seznamu.

Přiznávám, že občas mi dochází nápady o čem psát, proto uvítám, když mi klidně napíšete, jaké téma by Vás zajímalo nebo jaké téma byste uvítali.

Ještě jednou děkuji, že chodíte na tento web, velmi mě těší, že Vás téma zajímá.

Přeji krásné léto. Lucie Súkupová