Obecně se ví, že vnímání rizika lidmi je závislé na konkrétní situaci. Část lidí se domnívá, že existuje „prospěšné“ záření (terestriální a kosmické) a „škodlivé“ záření (lékařské ozáření). Z toho plyne první poznatek, že lidé se sice obávají rentgenového (rtg) vyšetření hrudníku, ale nebojí se létat. O tom, jaké dávky obdržíme při létání, více zde.
V radiační ochraně se uplatňují čtyři hlavní principy, z nichž jeden je princip zdůvodnění. Tento princip nám říká, že benefit plynoucí z ozáření by měl převýšit riziko plynoucí z ozáření. Aplikováno v medicíně to znamená, že redukce počtu morbidit/mortalit (nemocnosti/úmrtí) díky rtg výkonu by měla převýšit riziko plynoucí z ozáření. To je však velmi obtížně prokazatelné, protože hodnocení konkrétního ozáření (myšleno pouhou znalostí dávky) bez znalosti klinických okolností není relevantní [1].
Uveďme pár příkladů: riziko plynoucí z CT hlavy při podezření na trauma je rozdílné pro 8-leté dítě a pro 80-letého člověka, stejně tak jako není riziko z CT břicha stejné pro 40-letého člověka s bolestmi bederní páteře a téhož člověka s prokázanou rakovinou slinivky [1].
Když se v lékařství mluví o riziku plynoucím z ozáření, používá se pro vyjádření porovnání s jinými činnostmi, ať už běžně prováděnými nebo i určitými specifickými činnostmi. Někdy se jedná o porovnání dávky typické pro daný výkon s dávkou z přírodního pozadí, ve kterém celoživotně žijeme, jindy se jedná o porovnání rizika s rizikem plynoucím např. z vykouření jedné cigarety [1].
Zde je krátká ukázka činností vedoucích k úmrtí jedné osoby ve skupině čítající 1 mil. lidí (v závorce je uveden důvod úmrtí) v důsledku různých činností [1], [2], např. když každý jednotlivec z jednoho miliónu lidí vykouří 1,4 cigarety, tak jeden z těchto lidí zemře, stejně tak když každý jednotlivec vypije 0,5 l vína, tak jeden z těchto lidí zemře v důsledku cirhózy jater atd.:
- Vykouření 1,4 cigarety (rakovina, kardiovaskulární onemocnění)
- Konzumace 0,5 litru vína (cirhóza jater)
- 2-denní pobyt v New Yorku nebo v Bostonu (znečištěné ovzduší)
- 1-letá konzumace vody z Miami (rakovina z chloroformu)
- Konzumace 100 steaků připravených na uhlí (rakovina z benzopyrenu)
- Konzumace 40 polévkových lžic arašídového másla (rakovina jater z aflatoxinu B)
- Konzumace 1000 banánů (rakovina z radioaktivního draslíku K-40)
- Chůze 27 km (nehoda)
- Cestování 10 km na motorce (nehoda)
- Cestování 370 km autem (nehoda)
- Let 1600 km letadlem (nehoda)
- Let 9700 km letadlem (rakovina z kosmického záření)
- Rtg snímek hrudníku s efektivní dávkou 0,1 mSv (rakovina z lékařského ozáření)
Šokující, že? :) A to zde nejsou uvedeny extrémní sporty, u kterých jsou rizika ještě podstatně vyšší, např. při závěsném létání (hang gliding), při sportovním potápění, při seskoku volným pádem a jiné [2].
Závěrem bych řekla, že jeden rtg snímek hrudníku tedy představuje zanedbatelné riziko ve srovnání s riziky plynoucími z jiných aktivit, které v životě provádíme. Na druhou stranu je i tak kladen důraz na omezování počtu radiodiagnostických výkonů (uplatněním principu zdůvodnění), protože počet radiodiagnostických výkonů provedených u nás i v dalších vyspělých zemích je obrovský. Vždyť jen v roce 2006 bylo celosvětově provedeno cca 3,6 mld. radiodiagnostických výkonů [3]!
Česká republika v tomto směru nezaostává za světem, v roce 2006 zde bylo provedeno cca 5,8 mil. radiodiagnostických výkonů a cca 2,5 mil. dentálních radiodiagnostických výkonů [3].
Použitá literatura:
[1] Loose R. Radiation dose issues and risk. Imaging referral guidelines in Europe: Now and the future. EC referral guidelines workshop, Vienna, Austria, 2012
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/Micromort
[3] United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation. Sources and effects of ionizing radiation. Report to the General assembly with scientific annexes. UNSCEAR 2008. United Nations, New York, 2010