Při posuzování kvality rtg obrazu je někdy obtížné přesně popsat, jaký je rozdíl mezi dvěma rtg obrazy, tedy jestli jde o rozdíl v kontrastu, šumu, ostrosti, elektrickém množství, a tedy dávce atd. Proto se v tomto příspvěku podíváme na dvojici rtg obrazů a zkusíme určit, v čem se obrazy od sebe liší, a čím může být rozdíl způsoben.
Níže jsou uvedeny dva rtg obrazy srdce a plic pořízené na skiagrafickém systému u vertigrafu, tedy vestoje, s použitím expoziční automatiky (AEC). Který parametr byl pravděpodobně změněn, abychom z obrazu 1 dostali obraz 2? Ještě malé upřesnění: Při měření průměrné hodnoty signálu v různých oblastech a jeho směrodatné odchylky se obrazy mezi sebou neliší.
- Napětí (kV) při expozici.
- Elektrického množství (mAs) při expozici.
- Typ postprocessingu.
- Velikost ohniska použitého při expozici.
Řešení:
Nejprve zkusme určit, v čem se liší tyto dva rtg obrazy z pohledu kvality, a následně se pokusíme určit, co by mohlo být důvodem.
Oba obrazy mají velmi podobný, spíše stejný, kontrast, tedy rozdíl mezi zeslabením plicní tkáně a kostní tkáně, případně měkké tkáně a kosti. Obraz 2 působí ostřejší, je více viditelná plicní kresba, ale současně v obraze vizuálně vnímáme více šumu. Obraz 1 vnímáme jakoby rozmazanější, ale kostní struktury a bublina v žaludku, stejně jako obrys pacienta, mají podobně viditelné ohraničení, tj. obraz 1 netrpí pohybovými artefakty, které by vedly k rozmazání struktur, jako jsou např. žebra a kontura bránice. Obrazy se mezi sebou neliší viditelností tkání, nedochází tedy k tomu, že by se ztrácely objekty v šumu.
Nyní se podívejme na nabízené odpovědi:
Odpověď 1 není dobře, protože obrazy mají stejný kontrast.
Odpověď 2 by mohla být dobře, protože na obrazu 2 je vizuálně více šumu, ale při měření signálu a směrodatné odchylky jsou hodnoty stejné v obou obrazech. To by nebyl případ různých hodnot mAs. Kdyby totiž byla použita jiná hdonota mAs, lišila by se také úroveň šumu. Takže toto také není správná odpověď.
Odpověď 3 by mohla být dobře, jiným typem postprocessingu, konkrétně použitím ostřícího filtru, dochází ke zvýšení subjektivně vnímaného šumu, a také ostrosti, ale jinak se obrazy mezi sebou neliší. V této možnosti nás utvrzuje i informace, že při měření průměrné hodnoty signálu v různých oblastech a jeho směrodatné odchylky se obrazy mezi sebou neliší. Tedy změna není způsobena expozicí, ale postprocessingem.
Odpověď 4 by mohla být dobře v tom případě, že by v obrazech nebyla použita AEC, tedy že obraz 2 byl získán při použití menšího ohniska, které za daný expoziční čas vyprodukovalo méně rtg fotonů, tedy nižší hodnotu mAs, ale to jsme již vyloučili v odpovědi 2. Současně je řečeno, že byla použita AEC.
Správná odpověď je tedy 3., byl použit různý typ postprocessingu, konkrétně na obraze 1 postprocessing pro vyhlazení, na obraze 2 ostřící postprocessing.