Při invazivních výkonech v kardiologii, ať už pri koronárních nebo při výkonech v elektrofyziologii, mají kardiologové většinou k dispozici, mimo osobní ochranné pomůcky (zástěra, nákrčník, brýle), stropní závěsné stínění, obr. 1, stínění se závěsem na stole pacienta a občas také pomocné boční stínění, obr. 2. Tato pomocná stínění mají pomoci odstínit záření, kterým jsou ozářeny nechráněné části těla kardiologa, např. paže a spodní část dolních končetin. Z hlediska radiační ochrany, kdy jsou kardiologové nejvíce ozařováni z rozptýleného záření, je velmi důležité správné použití těchto stínění za účelem co největší redukce osobních dávek.
Obr. 1: Stropní závěsné stínění (Mavig)
Obr. 2: Stolní závěsné stínění s bočním stíněním (Mavig)
Otázkou zde je, co znamená správné použití pomocných stínění, zejména z hlediska jejich umístění vzhledem k pacientovi a kardiologovi. Správným umístěním ochranných stínění se zabývala studie publikovaná v roce 2011 v Journal of American College of Cardiology: Cardiovascular Interventions [1]. Autoři této studie provedli několik měření na antropomorfním fantomu (napodobenina lidského těla), ve kterých zkoumali, jak ovlivňuje umístění pomocných stínění dávku kardiologovi.
Z měření vyplynulo, že poloha stínění hraje velkou roli. Z hlediska závěsného stropního stínění s použitím při femorálním nebo radiálním přístupu platí, že čím blíže je stínění umístěno k pacientovi (výřez umístěn těsně nad pacienta), tím lépe. Umístění stínění cca 5 cm nad pacienta již znamená zvýšení dávky kardiologovi z rozptýleného záření o 10-20%. Posunutí stínění 20 cm kraniálně znamená zvýšení dávky kardiologovi o 20-50%. To je zjištění, které je v praxi často porušováno, protože většina lékařů umisťuje stínění co nejblíže pacientovi, aby vytvořili co největší „radiační stín“, nikoliv co nejblíže sobě, jako je tomu v případě použití deštníku v dešti. Použití stolního závěsného stínění snižuje dávku z rozptýleného záření o více než 90% v dolní části těla kardiologů. Jednorázové stínící roušky snižují dávku kardiologovi až o 60%, zejména v horní části těla.
Pro implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů umožňují stolní závěsná stínění snížení dávek až o 100% v dolní části těla kardiologů. Použití jednorázových stínících roušek pak umožňuje snížení dávky v horní části těla kardiologů o 40-60%. Zde bohužel není možné použít stropní závěsné stínění.
Použitá literatura:
[1] Fetterly KA, Magnuson DJ, Tannahill GM, Hindal MD, Mathew V. Effective use of radiation shields to minimize operator dose during invasive cardiology procedures. JACC: Cardiovascular Interventions, 2011; 4(10): 1133-1139
[2] Klein LW, Maroney J. Optimizing operator protection by proper radiation shield positioning in the interventional cardiology suite. JACC: Cardiovascular Interventions, 2011; 4(10): 1140-1141