Idiopatická skolióza u adolescentů vyžaduje časté rtg vyšetření pro zjištění vývoje onemocnění. Při tomto vyšetření se vyšetřuje celý průběh páteře kombinací několika expozic, nejčastěji dvě až tři, jak je ukázáno na obr. 1.
Obr. 1: Kombinace ezpozic při vyšetření pacientů se skoliózou [1]
Vzhledem k tomu, že pacienti chodí na tato vyšetření opakovaně a navíc se jedná velmi často o děti a mladé lidi, je snahou u těchto vyšetření minimalizovat radiační zátěž pacientů. K redukci dávek je možné využít několika přístupů nebo nástrojů, např. použít vyšší přídavnou filtraci, použít PA projekci (vyšetřovaný pacient stojí zády k rentgence a obličejem k detektoru) místo AP projekce a také použít ochranné stínění prsní tkáně nebo gonád. U stínění gonád se může vyskytnout problém při použití expoziční automatiky, o kterém bylo více napsáno v jednom z předešlých článků. V případě skládání několika expozic je pak možné pro redukci dávky použít co nejmenší overlap (překrytí) exponovaných oblastí.
Studiem radiační zátěže pacientů při rtg vyšetření se zabývalo několik studií. Autoři Hwang et al. [1] se zabývali tím, jak velký je overlap mezi jednotlivými expozicemi při různé délce vyšetřovaného objemu a také stanovením radiační zátěže při měření na antropomorfním fantomu představujícím 10leté dítě o výšce 140 cm a byl použit skiagrafický systém RADspeed Safire (Shimadzu). Ukázka překrytí pro různé délky vyšetřované oblasti (Radiographic Length, RL) je uvedena na obr. 2.
Obr. 2: Barevně je znázorněna délka overlapu pro RL 60 cm (a), pro RL 74 cm (b), pro RL 75 cm (c) a pro RL 100 cm
Z obr. 2 je zřejmé, že u tří skládaných expozic je překryv největší, v jedné části se dokonce překrývají všechny tři expozice (modrý úsek na obr. 2 (c)). Z délky overlapů a RL autoři graficky znázornili závislost (šedá křivka na obr. 3, popis osy Y vpravo) a stanovili také závislost efektivní dávky na RL a potenciálně overlapu (černé tečky na obr. 3, popis osy Y vlevo). Z této závislosti vyplývá, že největší overlap je u RL 75-80 cm, kdy se kombinovaná pole překrývají i více než 40 cm. Takovéto expozici s velkými překryvy odpovídá efektivní dávka 0,30 mSv. Je-li překryv menší, je menší i efektivní dávka. Nejnižší zjištěná efektivní dávka byla 0,19 mSv.
Obr. 3: Závislost efektivní dávky a překryvu na RL [1]
Při vyšetřeních páteře v celé její délce obdrží určitou dávku záření i některé radiosenzitivní orgány – štítná žláza, prsní tkáň, plíce, žaludek a tlusté střevo. Největší ekvivalentní dávku obdrží prsní tkáň (autoři provedli studii v AP projekci) a pohybuje se v rozmezí 0,35-0,85 mSv. Prsní tkáň dívek je proto při těchto vyšetřeních tím hlavním orgánem, u kterého bychom se měli zabývat redukcí dávky kvůli její radiosenzitivitě. Proto se doporučuje provádět rtg vyšetření v PA projekci, je-li to možné. Může to být problém u menších dětí.
Ovaria dívek obdrží velmi nízké dávky, pouze okolo 0,20 mSv. Varlata u chlapců obdrží větší dávky, pohybují se v rozsahu 0,40-0,75 mSv. Avšak obecně již gonády nepatří mezi tak významně radiosenzitivní orgány, jak bylo popsáno v již zmiňovaném článku.
Jiná studie [2] uvádí, že efektivní dávky se při těchto vyšetřeních pohybují v rozmezí 0,03-0,47 mSv v závislosti na pracovišti, projekci a věku pacienta.
Jiný přístup pro získání rtg obrazů páteře popsali autoři studie [3]. V této studii byl také použit antropomorfní fantom, avšak bylo testováno zobrazení pomocí optimalizovaného lokalizačního skenu na CT, dále také použití klasického skiagrafického systému DigitalDiagnost (Philips) a EOS systému. Vzhledem k tomu, že je CT dostupné na mnoha pracovištích, zatímco rtg systém pro skládání obrazů pouze v omezené míře, jeví se použití optimalizovaného CT lokalizačního skenu jako možné. Autoři testovali různá nastavení projekcí (AP, PA, LAT), napětí a proudu, případně elektrického množství. Ve všech simulovaných případech použití EOS znamenalo nejmenší orgánové dávky, potenciálně tedy i výslednou efektivní dávku, která však v této studii nebyla stanovena. V případě, kdy není k dispozici EOS systém, se jeví jako vhodné z hlediska dávkové zátěže pacientů použití optimalizovaného CT lokalizačního skenu.
Použitá literatura
[1] Hwang YS, Lai PL, Tsai HY, Kung AC, Lin YY, He RJ, Wu CT. Radiation dose for pediatric scoliosis patients undergoing whole spine radiography: Effect of the radiographic length in an auto-stitching digital radiography system. European Journal of Radiology 2018; 108: 99-106.
[2] Gialousis G, Yiakoumakis EN, Makri TK, Papadoupoulou D, Karlatira M, Karaiskos P, et al. Comparison of dose from radiological examination for scoliosis in children among two pediatric hospitals by Monte Carlo simulation. Health Physics 2008; 94: 471-478.
[3] Alrehily F, Hogg P, Twiste M, Johansen S, Tootell A. Scoliosis imaging: An analysis of radiation risk in the CT scan projection radiograph and a comparison with projection radiography and EOS. Radiography 2019; 25(3): e68-e74.