1) V těhotenství nelze žádnou dávku označit za bezpečnou. Nicméně existují doporučení, která poskytují informace o tom, která expozice v těhotenství je zdůvodněná. Více zde.
2) Pouze velice zřídka se stává, že je doporučeno ukončení těhotenství v důsledku radiologického výkonu.
3) Provedení rentgenového snímku končetin (kotník, ruka, paže, rameno, koleno…) v těhotenství je bezpečné, je však nutné dodržení principu zdůvodnění a optimalizace.
4) Taktéž srdeční katetrizační výkon může být v těhotenství proveden, je-li benefit plynoucí z vyšetření významný (riziko v důsledku neprovedení výkonu je větší než riziko plynoucí z výkonu).
5) Pro většinu těhotných žen je možné, aby i v těhotenství pokračovaly v práci na radiologickém oddělení.
6) Strach z neplodnosti v důsledku radiologického vyšetření pacienta je neopodstatněný.
7) Existují jasná kritéria pro přijetí ženy v reprodukčním věku pro vyšetření v nukleární medicíně. Více zde.
8) Většinu vyšetření v nukleární medicíně lze provést taktéž v těhotenství, je-li vyšetření zdůvodněno.
9) Po určitou dobu po radioterapii jódem by se žena měla vyhnout těhotenství.
10) Pro většinu těhotných žen je možné, aby i v těhotenství pokračovaly v práci na oddělení nukleární medicíny.
11) Členka rodiny se může v případě nutnosti podílet na CT vyšetření dítěte jako psychická podpora, není-li tato členka rodiny těhotná.
12) Dávky při CT vyšetření dítěte jsou bezpečné, ale vyšetření by mělo být dostatečně kliniky zdůvodněno.
13) K radiačnímu poškození kůže dochází zřídka, ale ta možnost existuje, jako např. při srdečních katetrizačních výkonech.
14) Vzniku radiačního poškození kůže při skiaskopicky vedených výkonech může být velmi často zabráněno. Více zde.
15) V důsledku dlouholeté práce na katetrizačních sálech může dojít ke vzniku katarakty u lékařů provádějících tyto výkony, zvláště pak při nesprávném používání ochranných pomůcek.
16) I přes celoživotní práci na katetrizačním sále je možné se vyhnout jakýmkoliv poškozením, jsou-li správně uplatňovány principy radiační ochrany.
17) Pouze u velmi malého procenta pacientů podstupujících intervenční výkony lze očekávat vznik radiačního poškození kůže, a s tím související potřeby kontroly kůže.
18) V mnoha situacích došlo k tomu, že lékař nebyl schopen správně diagnostikovat radiační poškození kůže u pacienta po skiaskopicky vedeném výkonu. Více zde.
19) U některých pacientů existuje zvýšené riziko vzniku radiačního poškození kůže v důsledku intervenčního výkonu.
20) Dávka při jednom dentálním rentgenovém vyšetření je menší než dávka, kterou každý jedinec obdrží z přírodního pozadí za jeden den. V případě panoramatického vyšetření obdrží pacient takovou dávku, kterou obdrží za několik málo dnů z přírodního pozadí.
21) Existuje jednoduchá cesta ke snížení dávek při zubních vyšetřeních o více než 50 %. Více zde.
22) Při optimalizovaném zubním vyšetření na pravidelně kontrolovaném rentgenovém přístroji není nutné používat ochrannou zástěru.
23) U zubních rentgenových přístrojů jsou prováděny pravidelné testy, jejichž popis by měl být součástí manuálu těchto přístrojů.
24) Riziko pro plod plynoucí ze zubního vyšetření provedeného v těhotenství je velmi malé. Více zde.
25) Dávka, kterou pacient obdrží při denzitometrickém vyšetření, odpovídá přibližně dávce, kterou každý jedinec obdrží za několik málo dnů z přírodního pozadí.
26) Není potřeba, aby pacienti podstupující denzitometrické vyšetření používali ochrannou zástěru.
27) Existují doporučení pro ženy, které si přejí podstoupit denzitometrické vyšetření kvůli osteoporóze. Více zde.
28) Neexistuje limit pro počet denzitometrických vyšetření, která mohou být u jedné osoby provedena.
29) Neexistuje důvod, proč by po denzitometrickém vyšetření mělo být ukončeno kojení.
30) Riziko pro plod plynoucí z denzitometrického vyšetření provedeného v těhotenství je velmi malé. Více zde.
31) Je-li správně sestrojeno zařízení pro denzitometrická vyšetření, pak v místnosti sousední je ozáření populace na nízké úrovni a není potřeba dalšího přídavného stínění místnosti.
32) Je-li potřeba provést u pacienta CT vyšetření, radiodiagnostické vyšetření nebo MR vyšetření ve stejný den jako bylo provedeno PET/CT vyšetření, může být provedeno.
33) Riziko plynoucí z PET/CT vyšetření a také z jiných radiologických vyšetření je u dětí vyšší ve srovnání s dospělými.
34) Pacienti po PET/CT vyšetření nepředstavují žádné nebezpečí pro spolucestující v městské hromadné dopravě a jiných hromadných prostředcích.
35) Není nutné, aby pacienti omezovali své aktivity po PET/CT vyšetřeních. Je-li to však možné, neměli by být doprovázeni těhotnými ženami a dětmi.
36) Riziko pro obsluhující personál, který se stará příležitostně (několikrát do týdne) o pacienty po PET/CT vyšetřeních, je nevýznamné.
37) Dávka plynoucí ze zdůvodněné jedné CT koronarografie je zanedbatelná, ale dávky z opakovaných CT koronarografii bez správné klinické indikace začínají být problém.
38) Existují doporučení pro symptomatické a asymptomatické pacienty podstupující CT vyšetření srdce. Více zde.
39) Informace o riziku rakoviny, které plyne z CT angiografických vyšetření, jsou zde.
40) Pro případ obav z možného těhotenství existuje několik jednoduchých pravidel, která by měla být následována před dentálním vyšetřením žen, které mohou být těhotné. Více zde.
41) Obezřetnost u těhotných žen při vyšetřeních v diagnostické radiologii je jiná než v případě nukleárně medicínských vyšetření. V radiologii závisí dávka na plod na provedeném vyšetření, zatímco v nukleární medicíně závisí na aplikované aktivitě farmaka, které se po určitou dobu drží v těle. Více zde.
42) Typické dávky na plod z nukleárně medicínských vyšetření jsou uvedeny zde.
43) Určitá opatření vedoucí k ochranně plodu mohou být provedena u žen, které podstoupily radioterapii jódem, aniž by před terapií věděly, že jsou těhotné. Jedná se např. o zvýšenou hydrataci, čímž může být podpořeno rychlejší vyloučení jódu z močového měchýře. Více zde.
44) Organizace WHO a EU vytvořily kritéria pro provádění denzitometrických vyšetření na pacientech jako součásti výzkumných studií. Více zde.
45) Při dostatečné obezřetnosti je možné, aby těhotná žena pokračovala v práci i v průběhu těhotenství jako obsluhující personál v místnosti, kde se provádí kostní denzitometrie.
46) Použitím digitálního receptoru obrazu v dentální radiologii a následováním kritérií pro snížení dávek lze snížit dávky pacientům. Více zde.
47) U osoby provádějící kostní denzitometrické vyšetření není vyžadováno, aby nosila ochrannou zástěru, je-li zařízení vhodně navrženo/sestrojeno.
48) Některými kroky lze snížit dávku pacientům podstupujících CT vyšetření srdce. Více zde.
49) Opakované radiologické výkony zvyšují riziko plynoucí z ozáření pro pacienta, který tyto výkony podstupuje.
50) Není žádoucí, aby těhotná žena doprovázela partnera, kamaráda/kamarádku nebo dítě na PET/CT vyšetření.
51) Kojení by nemělo být prováděno alespoň po dobu 2 hodin po PET vyšetření.
52) CT vyšetření významně přispívají k individuálním dávkám pacientům a taktéž ke kolektivní dávce.
53) Pro redukci dávek v pediatrii a k získání maximální diagnostické informace z vyšetření je potřeba uvážit několik technických specifikací. Více zde.
54) Existuje několik kroků, které pomáhají redukovat dávky v pediatrii u skiaskopicky vedených výkonů. Více zde.
55) Opakované intervenční výkony zvyšují riziko vzniku kožního erytému.
56) Dávky v intervenční kardiologii odpovídají přibližně sto-násobku až tisíci-násobku dávky, kterou pacient obdrží při rentgenovém vyšetření hrudníku.
57) Většina radiodiagnostických vyšetření je bezpečná, jsou-li prováděna pečlivě. S těmito vyšetřeními je spojeno malé riziko, pokud nejsou opakována.
58) Pro dávky pacientům při radiodiagnostických výkonech neexistují limity. To znamená, že žádná dávka není příliš vysoká, je-li výkon klinicky zdůvodněn.
59) Jediný efekt plynoucí z dávky, kterou pacient obdrží při radiodiagnostickém nebo nukleárně-medicínském výkonu, je lehce zvýšené riziko vzniku rakoviny. Toto riziko je aditivní, tj. sčítá se pro všechny výkony, a roste tedy s rostoucím počtem výkonů a s rostoucí dávkou.
60) Každý jedinec na této planetě je v průběhu celého života ozařován z přírodního pozadí. Do tohoto pozadí lze zahrnout půdy, budovy, jídlo a taktéž vesmír.
61) Každý těhotná žena může podstoupit rentgenové diagnostické vyšetření, je-li klinicky zdůvodněno a je-li provedeno obezřetně.
62) Ultrazvukové vyšetření a vyšetření na magnetické rezonanci nevyužívá ionizujícího záření.
63) Ultrazvuk je velmi užitečný pro vyšetření pánve a břicha, zvláště pak u těhotných žen.
64) Žena by neměla kojit po radioterapii jódem.
65) Existují omezení pro léčbu pacientů radioizotopy, která se týkají obsluhujícího personálu a návštěvníků v nemocnicích.
66) Pacient se nestává radioaktivním po externí radioterapii, proto tento pacient nepředstavuje žádné riziko pro své okolí.
67) Pacient se stává radioaktivním na několik dnů až týdnů po zavedení radioaktivních implantátů do těla. Tento pacient je propuštěn až tehdy, je-li to považováno za bezpečné. Obsluhující personál podá těmto pacientům bezpečnostní instrukce.
68) Pacient se stává lehce radioaktivním i po vyšetření v nukleární medicíně, ale obecně nepředstavuj nebezpečí pro své opatrovníky.
Použitá literatura:
International Atomic Energy Agency. Did you know that…
https://rpop.iaea.org/RPoP/RPoP/Content/index.htm#
Děkuji autorce těchto stránek paní inženýrce Súkupové za milý přístup a ochotu zodpovědět mi otázky týkající se rentgenového vyšetření. Vaše odpovědi pro mne byly velmi přínosné. Moc si toho vážím.
Se srdečným pozdravem,
Dominika
Moc děkuji za milý komentář, jsem ráda, že Vám odpovědi pomohly.
L. Súkupová
Také velmi děkuji za článek, je těžké najít informace týkající se radiace a těhotenství.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je nebezpečné pro plod práce radiologického asistenta na radioterapeutickém oddělení a pokud je nebezpečná práce na sále s C ramenem. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
omlouvám se za pozdní odpověď. Práci radiologického asistenta na radioterapeutickém oddělení bohužel nedokážu posoudit, protože v této oblasti nepracuji. Co se týká práce na sále s C-ramenem, tak to záleží na spoustě okolností. Obecně se doporučuje, aby dávka na plod nepřekročila po dobu těhotenství dávku 1 mSv. Jsou-li dodržovány principy radiační ochrany (hlavně nošení ochranné stínící zástěry, nenatáčení se zády ke zdroji, ochrana vzdáleností a časem), pak limit není obvykle překročen. Nosíte-li osobní dozimetr na ochranné zástěře, pak dávka na plod je obvykle 100x nižší než dávka na dozimetru, takže si můžete zjistit, jaká je přibližná dávka na plod.
Těhotenství není důvodem k tomu, abyste ukončila práci na pracovišti se zdroji ionizujícího záření, ale je-li to Vaše přání, pak by Vám zaměstnavatel měl vyjít vstříc.
S pozdravem. L. Súkupová