Fakt, že dítě není jen malý dospělý, představuje velkou výzvu v rtg zobrazování, včetně výpočetní tomografie. Při optimalizaci zobrazování v pediatrii je nutné uvážit tři důležité faktory:
- Tkáně u dětí jsou méně vyvinuté, proto je kontrast mezi tkáněmi horší než u dospělých pacientů, taktéž některé anatomické struktury jsou velmi malé, tedy hůře viditelné, a proto je potřeba získat obraz s lepšími detaily.
- Děti jsou podstatně radiosenzitivnější k radiobiologickým efektům záření než dospělí.
- Při zobrazování je potřeba minimalizovat pohyb, který je zvláště u dětí velký. To představuje výzvu hlavně pro radiologické asistenty.
Je-li rtg zobrazení dětí prováděno na dedikovaných pracovištích a klinikách, je zde větší pravděpodobnost, že výkony jsou optimalizovány právě pro děti. Současně personál je trénován tak, aby věděl, jak pracovat s pediatrickou populací. Nicméně v některých případech jsou rtg výkony u dětí prováděny na pracovištích pro dospělé.
Normální postup v rtg zobrazování je nastavení napětí (kV) a elektrického množství (mAs) podle velikosti pacienta. Ačkoliv se může zdát, že jde o dobrý postup, u dětí to není optimální. Optimalizace v pediatrickém zobrazování je komplexnější proces, který vyžaduje spolupráci radiologického fyzika, radiologického asistenta a taktéž lékaře – radiologa.
Inspiraci, jak postupovat při optimalizaci zobrazování v pediatrii, je možné získat z kampaně zaměřené na toto téma – Image Gently na adrese www.imagegently.org.
Použitá literatura:
Medical Physics International. The Journal of the International Organization for Medical Physics, 2015; 3(2).