Archiv pro rubriku: Kvízy

Kvíz XVI – pokročilejší

Kvíz se týká tomografického zobrazení – MDCT = multi-detector CT (klasické CT), CBCT = cone-beam CT (angiografické systémy, zubní CBCT).

Otázky:
Q1: Z jak velkého úhlu jsou standardně nabírána data u MDCT (mimo kardiologická vyšetření)?
a) 90°
b) 180°
c) 180° + fan beam
d) 360°

Q2: Z jak velkého úhlu jsou standardně nabírána data u MDCT pro kardiologická vyšetření?
a) 90°
b) 180°
c) 180° + fan beam
d) 360°

Q3: Co mění automatická modulace proudu u MDCT na základě zeslabení pacienta?
a) Dobu rotace
b) Napětí
c) Anodový proud
d) Elektrické množství

Q4: Co mění automatická volba napětí u MDCT na základě zeslabení pacienta?
a) Dobu rotace
b) Napětí
c) Anodový proud
d) Elektrické množství

Q5: Jak společně funguje automatická modulace proudu a automatická volba napětí u MDCT v závislosti na zeslabení pacienta?
a) Po celou dobu skenu se mění proud a napětí
b) Po celou dobu skenu se drží jedna hodnota proudu a mění se napětí
c) Po celou dobu skenu se mění proud a drží se jedna hodnota napětí
d) Po celou dobu skenu se drží jedna hodnota proudu a napětí

Q6: Na základě kterého parametru lze odlišit MDCT od CBCT?
a) U MDCT obíhá rentgenka okolo pacienta o 360°, zatímco u CBCT nikoliv
b) U CBCT je maximální kolimace vždy menší než u MDCT
c) U CBCT je maximální kolimace vždy větší než u MDCT
d) U MDCT je dávka pacientovi vždy nižší než u CBCT

Q7: Jaká je typická doba rotace (s) u MDCT a jaká u CBCT?
a) 0,2-1 s u MDCT, 1-5 s u CBCT
b) 0,2-1 s u MDCT, 5-10 s u CBCT
c) 1-5 s u MDCT, 1-5 s u CBCT
d) 1-5 s u MDCT, 5-10 s u CBCT

Q8: Jak většinou souvisí počet řezů uváděný výrobcem s reálným počtem detektorových řad?
a) Počet řezů ≥ počet detektorových řad
b) Počet řezů = počet detektorových řad
c) Počet řezů ≤ počet detektorových řad
d) Nelze jednoznačně říct

Q9: S menším rekonstruovaným field of view (FoV) dochází v CT obraze ve srovnání s větším rekonstruovaným FoV:
a) Ke snížení šumu
b) Ke zvýšení šumu
c) Žádná změna
d) Nelze obecně říci

Q10: Jaká je přibližně velikost detekčního elementu u MDCT?
a) 0,05-0,1 mm
b) 0,1-0,2 mm
c) 0,2-0,6 mm
d) 0,6-1,0 mm

Q11:  Jaká je přibližně velikost detekčního elementu u angiografického CBCT?
a) 0,05-0,1 mm
b) 0,1-0,2 mm
c) 0,2-0,6 mm
d) 0,6-1,0 mm

Q12: Jak je definována velikost detekčního elementu u MDCT?
a) Je to reálná velikost detekčního elementu
b) Je to velikost detekčního elementu ve vzdálenosti 15 cm od izocentra směrem k rentgence
c) Je to velikost detekčního elementu ve vzdálenosti 15 cm od izocentra směrem od rentgenky
d) Je to velikost detekčního elementu v izocentru

Q13:  Jak je definována velikost detekčního elementu u CBCT?
a) Je to reálná velikost detekčního elementu
b) Je to velikost detekčního elementu ve vzdálenosti 15 cm od izocentra směrem k rentgence
c) Je to velikost detekčního elementu ve vzdálenosti 15 cm od izocentra směrem od rentgenky
d) Je to velikost detekčního elementu v izocentru

Q14: Množství vyprodukovaného záření na jednu rotaci je u MDCT kvantifikováno pomocí parametru CTDI_vol, který může být stanoven pro malý PMMA fantom o průměru 16 cm nebo pro velký PMMA fantom o průměru 32 cm. Jaký je přibližný vztah mezi CTDI_vol v malém a velkém fantomu při stejných expozičních parametrech?
a) CTDI_vol (malý) ≈ 1/2*CTDI_vol (velký)
b) CTDI_vol (malý) ≈ CTDI_vol (velký)
c) CTDI_vol (malý) ≈ 2*CTDI_vol (velký)
d) CTDI_vol (malý) ≈ 3*CTDI_vol (velký)

Q15: Jak se mění u MDCT s danou referenční kvalitou obrazu a tedy zapnutou automatickou modulací proudu dávka pacientovi (resp. CTDI_vol) v závislosti na rostoucím pitch faktoru?
a) S rostoucím pitch faktorem dávka pacientovi klesá
b) S rostoucím pitch faktorem dávka pacientovi zůstává přibližně stejná
c) S rostoucím pitch faktorem dávka pacientovi narůstá
d) Nelze jednoznačně říci

Q16: Jaký anodový proud bychom museli použít u MDCT skenu s parametry – rotační čas 0,5 s; pitch faktor 1,2; CTDI_vol 0,95 mGy, abychom dostali stejnou kvalitu obrazu jako při skenu s pitch faktorem 0,35; anodovým proudem 35 mA; rotačním časem 0,5 s a CTDI_vol 0,95 mGy?
a) 10 mA
b) 50 mA
c) 120 mA
d) 150 mA

Q17: Existují dva základní přístupy k nastavení automatické modulace proudu. První přístup je, že se CT skener snaží udržet poměr kontrast/šum konstantní. Druhý přístup je, že se zvyšuje akceptovatelný šum s rostoucí velikostí pacienta. Který z přístupů je šetrnější z pohledu dávky pacientovi?
a) První přístup
b) Druhý přístup
c) Nelze jednoznačně říci

Q18: Jaké je vysvětlení druhého přístupu v předešlé otázce? Proč je u větších pacientů akceptovatelnější vyšší šum?
a) Protože si radiolog zvykne
b) Protože to musí tak být kvůli akceptovatelné dávce pacientovi
c) Protože obéznější pacienti obsahují více subkutánního tuku, který lépe odděluje orgány od sebe
d) Protože obéznější pacienti obsahují více viscerálního tuku, který lépe odděluje orgány od sebe

Q19: S měnící se hodnotou napětí u MDCT se mění kvalita obrazu. Jakým způsobem? Doplňte následující tvrzení: S vyšší hodnotou napětí…:
a) Roste kontrast a klesá šum
b) Roste kontrast, ale i šum
c) Klesá kontrast a roste šum
d) Klesá kontrast, ale i šum

Q20: Které z následujících typů MDCT vyšetření bude nejvíce profitovat z nižší hodnoty napětí použitého při CT skenu?
a) Angiografické vyšetření
b) Nativní vyšetření
c) Postkontrastní vyšetření
d) Všechna vyšetření stejně

Q21: Lokalizační sken je možné pořídit v různých projekcích, typicky se využívá AP, ale je možné také PA nebo LAT. Jak ovlivňuje projekce lokalizačního skenu fungování automatické modulace proudu z hlediska hodnoty CTDI_vol u většiny výrobců?
a) Při AP lokalizačním skenu je CTDI_vol nejvyšší
b) Při PA lokalizačním skenu je CTDI_vol nejvyšší
c) Při LAT lokalizačním skenu je CTDI_vol nejvyšší
d) Při kombinaci AP a LAT lokalizačním skenu je CTDI_vol nejvyšší

Q22: Co se děje s kvalitou CT obrazu, je-li průměr vyšetřovaného pacienta větší než maximální velikost rekonstruovaného FoV?
a) Nic, nemá to vliv, hlavně že se pacient vejde do gantry
b) Zhoršuje se – vyšší šum
c) Zhoršuje se – vznik artefaktů
d) Zlepšuje se, protože využíváme větší oblast v gantry

Q23: Jakým způsobem lze redukovat kovové artefakty?
a) Zvýšit napětí a použít algoritmus pro redukci kovových artefaktů
b) Zvýšit napětí a zvýšit proud
c) Zvýšit proud a použít algoritmus pro redukci kovových artefaktů
d) Použít algoritmus pro redukci kovových artefaktů

Q24: Podstupuje-li CT vyšetření obézní pacientka, která má navíc objemná prsa, může se stát, že má prsa po stranách hrudníku, mimo rekonstruované FoV. Jakým způsobem by v takovém případě měl být proveden sken?
a) Nijak, takovou pacientku nevyšetřovat
b) Zvýšit napětí
c) Centrovat pacientku pod izocentrum
d) Doporučit pacientce, aby si vzala podprsenku, aby měla pokud možno co nejvíce kruhový průřez

Q25: Orgánová modulace proudu modifikuje použitý anodový proud v závislosti na projekci. V jakých projekcích (pozicích) rentgenka neprodukuje záření? Projekce (pozice) jsou popsány pomocí ručiček na hodinovém ciferníku.
a) 2-6
b) 6-10
c) 10-2
d) 12-4

Q26: Kterému orgánu lze použitím automatické modulace proudu ušetřit dávku?
a) Plicím
b) Kůži
c) Prsní tkáni
d) Mozku

Q27: U kterých CT výkonů je zpravidla dosahováno vyšší radiační zátěže pacientů, než je obvyklé?
a) CT mozku nativní a kontrastní
b) CT angiografie mozkových tepen
c) Dual energy CT mozku
d) CT perfuze mozku

Q28: Jak se mění CT číslo vody s rostoucí hodnotou napětí?
a) Klesá
b) Roste
c) Zůstává stejné
d) Nelze jednoznačně říct

Q29:Jak se mění CT číslo kontrastní látky s rostoucí hodnotou napětí?
a) Klesá
b) Roste
c) Zůstává stejné
d) Nelze jednoznačně říct

Q30: Jak se změní kvalita obrazu, jestliže změníme velikost rekonstruovaného FoV z 20 cm x 20 cm na 35 cm x 35 cm?
a) Zlepší se prostorové rozlišení a sníží se šum
b) Zlepší se prostorové rozlišení, ale zvýší se šum
c) Zhorší se prostorové rozlišení, ale sníží se šum
d) Zhorší se prostorové rozlišení a zvýší se šum

Odpovědi:
A1: d) 360°
A2: c) 180° + fan beam
A3: c) Anodový proud
A4: b) Napětí
A5: c) Po celou dobu skenu se mění proud a drží se jedna hodnota napětí (ačkoliv si spousta lidí myslí, že se mění po celou dobu skenu proud i napětí, tak tomu tak není, mění se pouze proud a hodnota napětí se zvolí na začátku podle lokalizačního skenu a zůstává po celou dobu skenu stejná)
A6: a) U MDCT obíhá rentgenka okolo pacienta o 360°, zatímco u CBCT nikoliv
A7: b) 0,2-1 s u MDCT, 5-10 s u CBCT
A8: a) Počet řezů ≥ počet detektorových řad
A9: b) Ke zvýšení šumu (v každém voxelu je při menším rekonstruovaném FoV méně rtg fotonů, proto vyšší šum)
A10: c) 0,2-0,6 mm
A11: b) 0,1-0,2 mm
A12: d) Je to velikost detekčního elementu v izocentru (takže reálná velikost detekčního elementu o velikosti 0,6 mm v izocentru je při zvětšení 1,5x 0,9 mm)
A13: a) Je to reálná velikost detekčního elementu
A14: c) CTDI_vol (malý) ≈ 2*CTDI_vol (velký)
A15: b) S rostoucím pitch faktorem dávka pacientovi zůstává přibližně stejná
A16: c) 120 mA (jde nám o dosažení stejné hodnoty efektivní mAs = mA*rotační čas/pitch, tedy 35*0,5/0,35 = 50 mAs, pro rotační čas 0,5 s a pitch faktor 1,2 pak musíme použít proud 120 mA)
A17: b) Druhý přístup
A18: d) Protože obéznější pacienti obsahují více viscerálního tuku, který lépe odděluje orgány od sebe
A19: d) Klesá kontrast, ale i šum
A20: a) Angiografické vyšetření
A21: b) Při PA lokalizačním skenu je CTDI_vol nejvyšší (ano, je to tak, existuje celá řada studií, např. Effect of CT Localizer Radiographs on Radiation Dose Associated With Automatic Tube Current Modulation: A Multivendor Study – ScienceDirect, které to dokazují, proto je výhodnější provádět lokalizační sken v AP projekci; v případě dvou lokalizačních skenů by druhý sken měl být v AP projekci)
A22: c) Zhoršuje se – vznik artefaktů
A23: a) Zvýšit napětí a použít algoritmus pro redukci kovových artefaktů
A24: d) Doporučit pacientce, aby si vzala podprsenku, aby měla pokud možno co nejvíce kruhový průřez
A25: c) 10-2 (rentgenka neprodukuje záření v horních 120°)
A26: c) Prsní tkáni
A27: d) CT perfuze mozku
A28: c) Zůstává stejné
A29: a) Klesá
A30: b) Zlepší se prostorové rozlišení, ale zvýší se šum

Kvíz XV

Kvíz se týká CT zobrazení a CT vyšetření.

Otázky:
Q1: Která z následujících vlastností není vlastností bow tie filtru?
a) Redukuje intenzitu svazku, která dopadá na detektor
b) Dělá šum uniformnější
c) Kolimuje rtg svazek dopadající na pacienta
d) Zvyšuje průměrnou energii dopadajícího svazku

Q2: U typického jednořadého CT skeneru je tloušťka řezu určena:
a) Velikostí ohniska
b) Šířkou rtg svazku
c) Velikosti zeslabující protirozptylové mřížky
d) Šířkou bow tie filtru

Q3: U typického multidetektorového CT skeneru je tloušťka řezu určena:
a) Velikostí ohniska
b) Šířkou rtg svazku
c) Šířkou individuálního detektoru a tím, jsou-li informace sousedních detekčních elementů kombinovány
d) Šířkou bow tie filtru

Q4: u CT skiaskopie se
a) Stůl kontinuálně pohybuje, ale rentgenka je stacionární
b) Stůl je stacionární, ale rentgenka se kontinuálně pohybuje
c) Stůl i rentgenka se kontinuálně pohybují
d) Stůl i rentgenka jsou stacionární

Q5: Které z následujících tvrzení o cone-beam svazku je nepravdivé? Poznámka: Nejedná se o CBCT jako 3D modalitu s flat panel detektorem, ale o tvar rtg svazku, kdy byl vějířový svazek nahrazen tzv. cone-beam svazkem.
a) Cone-beam svazek je na multidetektorových CT
b) U cone-beam CT platí, že periferní (vnější) detektory zachycují zeslabení z několika sousedních řezů
c) Rekonstrukce u cone-beam je jednodušší než u vějířového svazku
d) Cone-beam svazky jsou polychromatické

Q6: Prepacientská filtrace (mezi rentgenkou a pacientem) u multidetektorového CT:
a) Určuje prostorové rozlišení
b) Redukuje tvrdnutí rtg svazku
c) Zvyšuje tvrdnutí rtg svazku
d) Se používá pro tvarování rtg svazku

Q7: Která data jsou filtrována při zpětné filtrované projekcí?
a) Rekonstruovaná obrazová data
b) Projekovaná data
c) Data lokalizačního skenu
d) Koronální nebo sagitální rekonstruované obrazy

Q8: Kvantový šum u CT lze snížit:
a) Menší tloušťkou řezu
b) Zvýšením mA
c) Větší tloušťkou pacienta
d) Snížením kV

Q9: Multidetektorové CT má celkovou kolimaci 16 mm a pohyb stolu 24 mm/rotace. Jaký je pitch faktor?
a) 0,5
b) 0,7
c) 1,0
d) 1,5

Q10: Posune-li se stůl u helikálního skenu o 18 mm/rotace a pitch faktor je 1,2, jaká je celková kolimace svazku?
a) 2,1 mm
b) 21 mm
c) 1,5 mm
d) 15 mm

Q11: Který z následujících kroků zlepší podezřelost léze (bude zřetelnější, o jakou lézi se jedná)?
a) Snížení matice rekonstruovaného obrazu
b) Zmenšení tloušťky rekonstruovaného řezu
c) Snížení mA
d) Zvýšení šířky okna

Q12: Je-li napětí nastaveno na 100 kV, pak:
a) Všechny emitované fotony mají energii 100 keV
b) Průměrná hodnota energie všech fotonů je 10 keV
c) Průměrná energie všech fotonů, které dopadnou na detektor, je 100 keV
d) Maximální energie emitovaných fotonů je 100 keV

Q13: Má-li materiál lineární součinitel zeslabení menší než voda, pak jeho CT číslo bude:
a) Negativní
b) Pozitivní
c) Nelze říct bez znalosti hustoty materiálu
d) Nelze říct bez znalosti chemického složení

Q14: Která z následujících možností neovlivňuje CT číslo voxelu?
a) Šířka okna
b) kV
c) Zeslabení okolní tkáně
d) Konvoluční kernel (filtr)

Q15: Který z typů detektorů se nejčastěji využívá na CT?
a) Scintilační detektory
b) Plynové detektory
c) Kalorimetry
d) Všechny výše uvedené, záleží na výrobci

Q16: Hrubá (raw) CT data:
a) Obsahují odezvy detektorů pro všechny projekce při akvizici
b) Obsahují rekonstrukční data pro různé tloušťky řezů
c) Jsou typicky mnohem menší než rekonstruované obrazy
d) Vypadají jako rozmazaný obraz pacienta

Q17: Které z následujících CT čísel se zobrazí bílou barvou při šířce okna 400 (WW) a středu okna 60 (WC)?
a) CT čísla nad 60 HU
b) CT čísla v rozsahu -140 až +260 HU
c) CT čísla pod -400 HU
d) CT čísla na +260 HU

Q18: Jaký je objem voxelu CT skenu o tloušťce 3 mm a velikosti pixelu 1 mm?
a) 0,3 mm^3
b) 3 mm^3
c) 30 mm^3
d) 0,3 cm^3

Q19: Jaký je rozdíl mezi pixelem a voxelem?
a) Žádný, pouze jiný název
b) Voxel reprezentuje element v pravidelné 3D síti, pixel reprezentuje element v 2D síti
c) Voxely se používají na MR, zatímco pixely na CT
d) Voxely se používají na CT, zatímco pixely na MR

Q20: Který z následujících parametrů při zachování všech ostatních parametrů konstantních zlepší prostorové rozlišení?
a) Zvýšení pitch faktoru
b) Zvýšení tloušťky řezu
c) Zmenšení velikosti ohniska
d) Zvýšení šířky okna

Q21: Jaké je typické in-plane rozlišení (v rovině XY, tj. kolmé na pacienta, axiální rovina) u CT skenu břicha?
a) 0,01-0,05 mm
b) 0,1-1,0 mm
c) 1-5 mm
d) 10-15 mm

Q22:  Jaké je typické rozlišení v podélné ose pacienta? (osa Z) u CT skenu břicha?
a) 0,01-0,05 mm
b) 0,1-1,0 mm
c) 1-5 mm
d) 10-15 mm

Q23: Který z následujících parametrů při zachování všech ostatních parametrů konstantních sníží dávku pacientovi?
a) Zvětšení velikosti pacienta
b) Zvýšení mA
c) Zvýšení pitch faktoru
d) Zvýšení počtu řad detektorů

Q24: Pro zlepšení prostorového rozlišení při zachování šumu v CT obraze je potřeba:
a) Zmenšit tloušťku řezu a snížit mA
b) Zmenšit tloušťku řezu a zvýšit mA
c) Zmenšit tloušťku řezu a zvětšit matici
d) Zmenšit tloušťku řezu a zvýšit pitch faktor

Q25: Jaké jsou výhody delší doby CT skenu (prodloužení doby rotace rentgenky v gantry) při zachování všech ostatních parametrů konstantních?
a) Lepší časové rozlišení
b) Lepší rozlišení kontrastu
c) Lepší prostorové rozlišení
d) Šetření rentgenky

Q26: Jakým způsobem lze získat z veličiny CTDI_w veličinu CTDI_vol?
a) Vynásobením číslem 1
b) Vynásobením pitch faktorem
c) Vynásobením 1/pitch faktor
d) Vynásobením skenovanou délkou

Q27: Která kombinace následujících parametrů představuje nejvyšší radiační zátěž pro pacienta?
a) 120 kV; 200 mA; 0,5 s doba rotace; 0,8 pitch faktor
b) 120 kV; 150 mA; 1,0 s doba rotace; 1,0 pitch faktor
c) 90 kV; 150 mA; 1,5 s doba rotace; 1,5 pitch faktor
d) 140 kV; 200 mA; 0,5 s doba rotace; 1,5 pitch faktor

Q28: Jak se liší dentální CBCT od klasického CT skeneru?
a) Rotačním časem
b) FOV (field of view)
c) Rozsahem použitelných kV
d) Všechny možnosti

Q29: Jaká je přibližná dávka na plod při CT vyšetření břicha těhotné pacientky (myšleno na jednu fázi)?
a) 0,01-0,05 mGy
b) 0,10-0,50 mGy
c) 1-5 mGy
d) 10-50 mGy

Q30: Jaká je přibližná dávka na kůži při CT vyšetření?
a) 0,03 mGy
b) 0,3 mGy
c) 3 mGy
d) 30 mGy

Odpovědi:
A1: c) Kolimuje rtg svazek dopadající na pacienta
A2: b) Šířkou rtg svazku
A3: c) Šířkou individuálního detektoru a tím, jsou-li informace sousedních detekčních elementů kombinovány
A4: b) Stůl je stacionární, ale rentgenka se kontinuálně pohybuje
A5: c) Rekonstrukce u cone-beam je jednodušší než u vějířového svazku
A6: d) Se používá pro tvarování rtg svazku
A7: b) Projekovaná data
A8: b) Zvýšením mA
A9: b) 1,5 (posun stolu/celková kolimace)
A10: d) 15 mm
A11: b) Zmenšení tloušťky rekonstruovaného řezu
A12: d) Maximální energie emitovaných fotonů je 100 keV
A13: a) Negativní
A14: a) Šířka okna
A15: a) Scintilační detektory
A16: a) Obsahují odezvy detektorů pro všechny projekce při akvizici
A17: d) CT čísla na +260 HU
A18: b) 3 mm^3
A19: b) Voxel reprezentuje element v pravidelné 3D síti, pixel reprezentuje element v 2D síti
A20: c) Zmenšení velikosti ohniska
A21: b) 0,1-1,0 mm
A22: c) 1-5 mm
A23: c) Zvýšení pitch faktoru
A24: b) Zmenšit tloušťku řezu a zvýšit mA
A25: d) Šetření rentgenky
A26: c) Vynásobením 1/pitch faktor
A27: b) 120 kV; 150 mA; 1,0 s doba rotace; 1,0 pitch faktor (závislost je kV^2*mAs*1/pitch)
A28: d) Všechny možnosti
A29: d) 10-50 mGy
A30: d) 30 mGy

Kvíz XIV

Nedávno jsem v jedné knize narazila na pěkné grafické znázornění toho, jak se brzdí, resp. zeslabuje záření tvořené přímo (elektrony, protony, těžké ionty) i nepřímo (fotony, neutrony)ionizujícím zářením. Myslím, že se dají křivky použít i pro otestování toho, jak člověk dané problematice rozumí, tedy pro kvíz :). Tak s chutí do toho…

Na obr. 1 jsou ve čtyřech grafech znázorněny křivky procentuální hloubkové dávky (percentage depth dose, PDD) ve vodě v závislosti na hloubce pro různé druhy záření. Naším úkolem je připsat ke každému grafu následující informace:

a) Typ záření (přímo nebo nepřímo ionizující).
b) Druh částic (foton, elektron, atd…).
c) Energie svazku (80 kV, 18 MV, 10 MeV, atd.).

Obr. 1: PDD pro různé druhy záření [1]

Správné řešení je uvedeno na obr. 2.

Obr. 2: Charakteristiky záření z obr. 1 [1]

Ještě vysvětlení některých zkratek: C.P. = nabitá částice, d = deuteron, t = triton, C = uhlíkový iont, p = proton.

Pro radioterapii se standardně jako nepřímo ionizující záření využívají fotony, jako přímo ionizující elektrony. Naopak neutrony, protony a těžké ionty patří ještě stále do speciálních technik, přestože se někde již také využívají. Jejich použití je komplikovanější a také cenově náročnější.

Použitá literatura
[1] Podgoršak EB. Compendium to radiation physics for medical physicists. 300 problems and solutions. Springer, 2014.

Kvíz XIII

Otázky:
Q1: Které z následujících tvrzení je pravdivé?
a) Průměrná doba latence u radiačně-indukovaných nádorů je více než 20 let
b) Biologická účinnost rtg záření narůstá s frakcionací
c) U jedince celotělově ozářeného gama zářením dávkou větší než 10 Gy se projeví gastrointestinální syndrom, ale nikoliv hematopoetický syndrom
d) Riziko vzniku radiačně-indukované rakoviny lineárně narůstá s rostoucím věkem

Q2: U kterého z vývojových fázích plodu je práh pro vznik radiačně-indukované mentální retardace nejnižší?
a) 0.-2. týden vývoje
b) 3.-7. týden vývoje
c) 8.-15. týden vývoje
d) 16.-25. týden vývoje

Q3: Heterogenní objekt se svým transmisním profilem je zobrazen na obrázku níže. Jak tuto vlastnost zobrazovaného objektu označujeme?
a) Rozlišení objektu
b) Detail obrazu
c) Kontrast objektu
d) Dynamický rozsah

Q4: Které ze spekter na obrázku níže má nejvyšší kvalitu?
a) Modré
b) Zelené
c) Fialové
d) Oranžové

Q5: Které ze spekter na předešlém obrázku má při daných parametrech (stejné kV a mAs) největší polotloušťku?
a) Modré
b) Zelené
c) Fialové
d) Oranžové

Q6: Jakým způsobem lze změnit tvar modrého spektra v oranžové spektrum (na předešlém obrázku)?
a) Zvýšením kV
b) Snížením HVL
c) Přidáním filtrace
d) Snížením mAs

Q7: Která z následujících interakcí je dominantní v měkké tkáni pro rtg fotony o energii 80 keV?
a) Fotoelektrický jev
b) Comptonův rozptyl
c) Produkce párů
d) Rayleighův rozptyl

Q8: Přechodný erytém (zarudnutí) kůže v důsledku velké dávky na kůži se v průběhu 14 dnů může objevit u pacientů, u nichž dávka na kůži dosáhla hodnoty:
a) 0-2 Gy
b) 2-5 Gy
c) 5-10 Gy
d) 10-15

Q9: Která z následujících tkání/orgánů je nejvíce radiosenzitivní (nejcitlivější na ozáření)?
a) Mozek
b) Tuk
c) Kostní dřeň
d) Lymfatická tkáň

Q10: Studie na všech populacích uvedených níže s výjimkou jedné prokázaly, že s rostoucím ozářením narůstá pravděpodobnost vzniku radiačně-indukované rakoviny. Na které populaci se to neprokázalo?
a) Přeživší populace z Hiroshimy a Nagasaki
b) Pacienti podstupující rtg vyšetření srdce+plic
c) Pacienti podstupující radioterapii
d) Pracovníci s radiem (prvkem radium)

Q11: Jaký je limit efektivní dávky, kterou smí jedinec obdržet při CT vyšetření?
a) 5 mSv
b) 15 mSv
c) 50 mSv
d) Limit neexistuje

Q12: Který z následujících parametrů ovlivňuje dávku pacientovi a současně kvalitu obrazu?
a) mAs a kV
b) Pitch faktor
c) Filtrace
d) Všechny z možností

Q13: Dávkový výstup rentgenky je přibližně úměrný:
a) kV
b) kV^2
c) mAs^2
d) Úhlu anodového terčíku

Q14: Zvětšení vzdálenosti mezi pacientem a flat panel detektorem vede k:
a) Menší geometrické neostrosti způsobené nenulovou velikostí ohniska
b) Větší dávce pacientovi
c) Menšímu zvětšení obrazu
d) Nevede k žádné změně

Q15: Rtg i CT vyšetření u těhotné pacientky představuje pro plod typicky dávku v rozmezí (s výjimkou CT břicha a/nebo pánve):
a) 0-10 mGy
b) 10-20 mGy
c) 20-30 mGy
d) Více než 30 mGy

Q16: International Commission on Radiological Protection v reportu 118 uvádí, že prahová hodnota absorbované dávky v oční čočce, která vede ke vzniku radiačně-indukované katarakty, je podstatně nižší, než jsme domnívali dříve. Prahová hodnota je:
a) 20 mGy
b) 50 mGy
c) 0,5 Gy
d) 1,0 Gy

Q17: Seřaďte následující modality podle velikosti ohniska od nejmenšího po největší: mamografie, skiagrafie, skiaskopie, CT.
a) Mamografie, skiagrafie, skiaskopie, CT
b) CT, mamografie, skiaskopie, skiagrafie
c) Skiaskopie, mamografie, CT, skiagrafie
d) Mamografie, skiaskopie, skiagrafie, CT

Q18: Doplňte správnou možnost: —– zlepšuje prostorové rozlišení.
a) Digitální zoom
b) Elektronické zvětšení
c) Geometrické zvětšení
d) Všechny z možností

Q19: U které z modalit se standardně využívá geometrické zvětšení?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT

Q20: U které z modalit se standardně využívá elektronické zvětšení?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT

Q21: Co platí pro pulzní skiaskopii (ve srovnání s kontinuální skiaskopií)?
a) Způsobuje menší pohybovou neostrost a nižší dávku pacientovi
b) Způsobuje větší pohybovou neostrost, ale nižší dávku pacientovi
c) Způsobuje menší pohybovou neostrost, ale větší dávku pacientovi
d) Způsobuje větší pohybovou neostrost a větší dávku pacientovi

Q22: Jak je umístěna podélná osa rentgenky (osa katoda-anoda) vzhledem k podélné ose CT skeneru?
a) Kolmo
b) Šikmo
c) Paralelně
d) Záleží na každém výrobci

Q23: Jak je umístěna podélná osa rentgenky (osa katoda-anoda) vzhledem k rovině CT obrazu?
a) Kolmo
b) Šikmo
c) Paralelně
d) Záleží na každém výrobci

Q24: Z jakého materiálu je nejčastěji vyroben bow-tie filtr CT skeneru?
a) Měď
b) Zlato
c) Hliník
d) Teflon

Q25: V jakém rozlišení jsou standardně rekonstruované CT řezy?
a) Matice 256 px x 256 px, hloubka 8 bitů
b) Matice 256 px x 256 px, hloubka 12 bitů
c) Matice 512 px x 512 px, hloubka 8 bitů
d) Matice 512 px x 512 px, hloubka 12 bitů

Q26: Která z modalit využívá spektra s největší polotloušťkou?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT

Q27: Která z modalit využívá spektra s nejmenší polotloušťkou?
a) Mamografie
b) Skiagrafie
c) Skiaskopie
d) CT

Q28: Ramp filtr u CT je:
a) Vyroben z teflonu
b) Vyroben ze směsi mědi a hliníku
c) Pouze matematický a používá se u rekonstrukce obrazu
d) Každý výrobce implementuje ramp filtr různého „složení“

Q29: Použiji-li stejnou expozici, např. 80 kV, 5 mAs, na různé anatomické oblasti pacienta. Ve které oblasti způsobí expozice nejvyšší efektivní dávku?
a) Na hlavě
b) Na hrudníku
c) Na zápěstí
d) Na stehenní kosti

Q30: Která z velikostí ohniska ovlivňuje ostrost obrazu?
a) Skutečná velikost ohniska
b) Efektivní velikost ohniska
c) Skutečná i efektivní velikost ohniska
d) Žádná z možností

Odpovědi:
A1: a) Průměrná doba latence u radiačně-indukovaných nádorů je více než 20 let.
A2: c) 8.-15. týden vývoje.
A3: c) Kontrast objektu.
A4: d) Oranžové. Nejvyšší kvalitou je myšlena nejvyšší střední energie.
A5: d) Oranžové.
A6: c) Přidáním filtrace. Filtrací se odfiltrují hlavně nízkoenergetické fotony a zvýší se efektivní energie spektra.
A7: b) Comptonův rozptyl.
A8: b) 2-5 Gy.
A9: c) Kostní dřeň.
A10: b) Pacienti podstupující rtg vyšetření srdce+plic. Report BEIR VII (UNSCEAR) to pro rtg srdce a plic neuvádí. Důvodem, že se to neprokázalo, je to, že dávky u rtg srdce a plic jsou velmi nízké. Report dále uvádí, že u pacientů, jejichž efektivní dávka je nižší než cca 100 mSv, nemá smysl odhadovat riziko spojené s ozářením kvůli velké nejistotě spojené s tímto odhadem.
A11: d) Limit neexistuje. Na lékařské ozáření, kterým je i CT vyšetření, se limity nevztahují. Zavádí se pouze diagnostické referenční úrovně, které mají charakter směrných hodnot.
A12: d) Všechny z možností.
A13: b) kV^2. S vyšší hodnotou kV narůstá nejen pronikavost, ale i efektivita produkce rtg fotonů. Dále je výstup rentgenky ůměrný i hodnotě mAs, ale pouze lineárně.
A14: b) Větší dávce pacientovi.
A15: a) 0-10 mGy.
A16: c) 0,5 Gy. Dříve byla prahová hodnota 2 Gy.
A17: d) Mamografie, skiaskopie, skiagrafie, CT.
A18: b) Elektronické zvětšení. Jedná se o možnost skiaskopických a angiografických systémů uváděných pod pojmem „zoom“, kdy se využívá pouze menší část plochy receptoru obrazu. Nezaměňovat s pojmem digitální zoom, kdy je pouze určitá část již pořízeného obrazu zvětšena při prohlížení.
A19: a) Mamografie.
A20: c) Skiaskopie. Nepoužívá se vždy, ale skiaskopické i angiografické systémy možnost zoomu standardně mají.
A21: a) Způsobuje menší pohybovou neostrost a nižší dávku pacientovi.
A22: c) Paralelně.
A23: a) Kolmo.
A24: d) Teflon.
A25: d) Matice 512 px x 512 px, hloubka 12 bitů.
A26: d) CT.
A27: a) Mamografie.
A28: c) Pouze matematický a používá se u rekonstrukce obrazu.
A29: b) Na hrudníku. Z uvedených oblastí obsahuje hrudník nejvíce radiosenzitivních orgánů (plíce, prsní tkáň, část žaludku), proto i efektivní dávka bude nejvyšší.
A30: b) Efektivní velikost ohniska.

Použitá literatura:
Radiological Physics 2016. Raphex diagnostic examination. 2013-2016. Radiological and Medical Physics Society of New York
https://humanhealth.iaea.org/HHW/MedicalPhysics/TheMedicalPhysicist/Studentscorner/HandbookforTeachersandStudents/Chapter_08.pdf
https://weblinkpage.wixsite.com/radphysics

Kvíz XII

Otázky:
Q1: Jaká je bitová hloubka pixelů detektoru, je-li možné zobrazit signál s rozlišením kontrastu 0,1%?
a) 2
b) 4
c) 8
d) 10

Q2: Všechny z následujících možností patří do elektromagnetického spektra s výjimkou jednoho. Kterého?
a) Gama záření
b) Rtg záření
c) Pozitronové záření
d) Mikrovlny

Q3: Mějmě hypotetický model atomu, který má vazebnou energii na slupce K 21 keV, na slupce L 14 keV a na slupce M 9 keV. Předpokládejme, že na slupce K vzniklo volné místo v elektronovém obalu. Jakou výslednou energii může mít vzniklé rtg záření?
a) Pouze 5 keV
b) Pouze 7 keV
c) 9 a 14 keV
d) 5, 7 a 12 keV

Q4: Rtg záření vzniklé rozptylem nebo brzděním nabitých částic se nazývá:
a) Čerenkovovo záření
b) Brzdné záření
c) Charakteristické záření
d) Elektrony Braggova píku

Q5: V rentgence se mění množství energie urychlených elektronů na rtg záření, ale také na teplo. Jaká část energie (v %) je vynaložena na vznik rtg fotonů?
a) 0
b) 1
c) 10
d) 50

Q6: Které tvrzení o spektrech uvedených na obrázku níže je pravdivé? Spektra převzatá z knihy Bushberg, et al.
a) Pouze spektrum uvedené vlevo je použitelné klinicky
b) Spektrum vlevo je použitelné pro ženy s menšími prsy (menší tloušťka komprimované tkáně), zatímco spektrum vpravo je použitelné pro ženy s většími prsy
c) Spektrum vlevo je použitelné pro ženy s většími prsy, zatímco spektrum vpravo je použitelné pro ženy s menšími prsy
d) Pouze spektrum uvedené vpravo je klinicky použitelné

Q7: Pro ideální zobrazovací řetězec by plocha pod křivkou v ROC (receiver operating characteristic) grafu měla mít plochu:
a) 0
b) 0,5
c) 1
d) 10

Q8: Teoreticky je vnitřní rozlišení (v lp/mm) rtg systému s flat panel detektorem se čtvercovým polem o velikosti 20 cm a matici 1024×1024 pixelů rovno:
a) 0,2 lp/mm
b) 1,3 lp/mm
c) 2,6 lp/mm
d) 4,2 lp/mm

Q9: Dynamický rozsah v digitální mamografii je typicky v rozsahu několika tisíc stupňů šedi. Jaká bitová hloubka tomu odpovídá?
a) 4
b) 8
c) 12
d) 16

Q10: Který z následujících parametrů nekvantifikuje radiační zátěž z CT vyšetření?
a) Pitch faktor
b) CTDI
c) DLP
d) Efektivní dávka

Q11: Heel efekt vzniká v důsledku absorpce v:
a) Anodě
b) Katodě
c) Krytu rentgenky
d) Žádná z možností

Q12: Za jakým účel se využívá rotační anoda v rentgence?
a) Využití malého ohniska k produkci vyšší hodnoty anodového proudu
b) Zvýšení maximální energie rtg svazku
c) Nižší tepelné zatížení anody
d) Redukce ceny rtg systému

Q13: Jaký je základní rozdíl mezi rentgenkou skiagrafického a multislice CT systému?
a) CT rentgenka pracuje při vyšším napětí
b) Skiagrafická rentgenka pracuje při vyšším napětí
c) CT rentgenka je mnohem menší, aby se vešla do gantry
d) CT rentgenka má mnohem větší tepelnou kapacitu

Q14: Charakteristické záření o energiích 20 a 23 keV je produkováno na terčíku ze kterého materiálu?
a) Wolfram
b) Rhodium
c) Molybden
d) Hliník

Q15: Současné zobrazovací rtg systémy využívají jakého generátoru napětí?
a) Jednofázový dvoupulzní
b) Třífázový šestipulzní
c) Třífázový dvanáctipulzní
d) Vysokofrekvenční

Q16: Rtg spektra, převzatá z knihy Bushberg, et al., na obrázku níže jsou produkována s odlišnými:
a) mA
b) kV
c) kV a materiálem terčíku
d) kV a filtrací

Q17: Jaký je maximální možný anodový proud generovaný rentgenkou při napětí 100 kV po dobu 0,1 s, je-li nominální zatížení anody 70 kW?
a) 7 mA
b) 70 mA
c) 700 mA
d) 7000 mA

Q18: Jaký je většinou transformační poměr u vysokonapěťových tranformátorů?
a) 50-100
b) 500-1000
c) 5000-10000
d) 50000-100000

Q19: Pro kterou z kombinací anody a terčíku bude mít rtg svazek generovaný při napětí 30 kV nejmenší polotloušťku?
a) Mo a Mo
b) Mo a Rh
c) Rh a Rh
d) W a Ag

Q20: Nevýhodou digitální mamografie ve srovnání s filmovou mamografií (myšlena kombinace film-fólie) je:
a) Horší kontrast
b) Nižší DQE (detective quantum efficiency, detekční kvantová účinnost)
c) Vyšší střední dávka v mléčné žláze
d) Horší prostorové rozlišení

Q21: Digitální tomosyntéza pro zobrazení prsní tkáně (někdy označovaná jako 3D mamografie) neumožňuje:
a) Rekonstrukci ohniskových rovin v kraniokaudálních i laterálních projekcích
b) Získání několika obrazů s dávkou odpovídající běžné mamografii
c) Získání obrazů ekvivalentních rekonstrukci z CT dat
d) Rekonstrukci syntetického 2D mamografického obrazu

Q22: Na níže uvedeném obrázku jsou rekonstruované CT obrazy. V čem se od sebe odlišují?
a) kV
b) mAs
c) Tloušťkou rekonstruovaného řezu
d) Rekonstrukčním kernelem

Q23: Artefakty na obrázku níže jsou způsobeny:

a) Pohybem pacienta
b) Podvzorkováním
c) Přítomností zubních výplní
d) Nesprávným nastavením detektoru

Q24: Při určitém CT vyšetření hlavy dospělého pacienta uvedl CT skener na konzoli hodnotu CTDI_vol 50 mGy a odhadovaná efektivní dávka je 2 mSv. Jak se změní hodnota CTDI_vol, použiji-li úplně stejné nastavení kV a mAs pro vyšetření břicha dospělého pacienta?
a) CTDI_vol i efektivní dávka se sníží
b) CTDI_vol se sníží a efektivní dávka se zvýší
c) CTDI_vol se zvýší a efektivní dávka se sníží
d) CTDI_vol i efektivní dávka se zvýší

Q25: Hodnota CTDI_vol uváděná CT skenerem je nevhodným parametrem pro odhad dávky pacienta, protože:
a) Pacient může mít odlišný průměr, než je průměr PMMA fantomu, pro který je hodnota CTDI_vol uvedená
b) Mohla být použita odlišná hodnota pitch faktoru
c) Mohla být použita odlišná hodnota mAs
c) Mohla být použita odlišná hodnota kV

Q26: Níže uvedený obrázek byl pořízen v průběhu provádění jednoho testu na rtg zařízení. K čemu tento test slouží?
a) Zjištění senzitivity a linearity
b) Zjištění kolmosti svazku a souhlasu radiačního a světelného pole
c) Zjištění velikosti detektoru
d) Zjištění rozlišení při nízkém kontrastu

Q27: Který z následujících parametrů nejméně ovlivňuje kvantový šum v CT obraze?
a) kV
b) Síla iterativní rekonstrukce
c) Velikost pacienta
d) Střed a šířka okna pro zobrazení stupňů šedi (WW, WL)

Q28: Která z následujících možností vede ke zvětšení CT obrazu zobrazeného na monitoru?
a) Zvětšení matice
b) Zvětšení FoV (field of view)
c) Zmenšení zobrazeného FoV
d) Zmenšení vzdálenosti mezi pacientem a detektorem

Q29: Zmenším-li FoV použitím primárních clon na angiografickém systému s flat panel detektorem (bez pixel binningu), jaký efekt to bude mít na prostorové rozlišení a dávku pacientovi?
a) Rozlišení se zlepší, dávka pacientovi vzroste
b) Rozlišení se zhorší, dávka pacientovi vzroste
c) Rozlišení zůstane stejné, dávka pacientovi klesne
d) Rozlišení se zlepší, dávka pacientovi klesne

Q30: Intervenční referenční bod, definovaný v České technické normě ČSN EN 60601-2-43, pro skiaskopické systémy s C-ramenem se nachází:
a) Na vstupu flat panel detektoru
b) V izocentru rotace C-ramene
c) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k rentgence
d) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k flat panel detektoru

Odpovědi:
A1: d) 10. Je-li systém schopen zobrazit rozlišení kontrastu 0,1%, musí mít dynamický rozsah minimálně 1000, tj. 2^10=1024. Pak rozlišení kontrastu 0,1% odpovídá rozdílu v signálu 1.
A2: c) Pozitronové záření.
A3: d) 5, 7 a 12 keV.
A4: b) Brzdné záření.
A5: b) 1.
A6: a) Pouze spektrum uvedené vlevo je použitelné klinicky. Spektrum vpravo je nevhodná kombinace anody a filtru, která vede k zeslabení píků charakteristického záření, což je nežádoucí.
A7: c) 1.
A8: c) 2,6 lp/mm. Velikost detekčního elementu je 20 cm/1024 = 200 mm/1024 = 0,195 mm. Rozlišení v lp/mm se stanoví jako 1/(2*velikost detekčního elementu) = 1/(2*0,195) = 2,6 lp/mm.
A9: c) 12. 2^12=4096, tedy několik tisíc.
A10: a) Pitch faktor.
A11: a) Anodě.
A12: a) Využití malého ohniska k produkci vyšší hodnoty anodového proudu. Teplo vznikající na anodovém terčíku je rozloženo do větší plochy, chlazení je efektivnější, je možné produkovat více rtg fotonů, tedy vyšší proud.
A13: d) CT rentgenka má mnohem větší tepelnou kapacitu.
A14: b) Rhodium.
A15: d) Vysokofrekvenční.
A16: b) kV.
A17: c) 700 mA.
A18: b) 500-1000.
A19: a) Mo a Mo. Tato kombinace propustí nejvíce rtg fotonů nižších energií (charakteristické fotony), ze všech uvedených kombinací.
A20: d) Horší prostorové rozlišení. U filmové mamografie bylo prostorové rozlišení vyšší než 11 lp/mm, zatímco u digitální mamografie je pro detekční element o velikosti 50-100 um prostorové rozlišení 5-10 lp/mm. U CR systémů je to okolo 10 lp/mm.
A21: c) Získání obrazů ekvivalentních rekonstrukci z CT dat. Obrazy z digitální tomosyntézy jsou koronální nebo sagitální, avšak axiální nikoliv.
A22: d) Rekonstrukčním kernelem.
A23: c) Přítomností zubních výplní
A24: b) CTDI_vol se sníží a efektivní dávka se zvýší. CTDI_vol pro břicho je uváděno pro PMMA fantom o průměru 32 cm, zatímco pro hlavu pro fantom o průměru 16 cm. Hodnoty mezi nimi jsou přibližně CTDI_vol(16 cm) = 2*CTDI_vol(32 cm). Tedy hodnota CTDI_vol se sníží. Efektivní dávka se zvýší, protože v oblasti břicha má člověk více radiosenzitivních orgánů (tlusté střevo, játra, žaludek…) než v oblasti hlavy, stejné množství záření „způsobí“ vyšší efektivní dávku.
A25: a) Pacient může mít odlišný průměr, než je průměr PMMA fantomu, pro který je hodnota CTDI_vol uvedená. Hodnota CTDI_vol se vztahuje k fantomu o průměru 16 cm nebo 32 cm, pro odhad dávky pacientovi z CT je potřeba korigovat hodnotu CTDI_vol na aktuální průměr pacienta v dané oblasti, tj. je potřeba získat hodnotu SSDE.
A26: b) Zjištění kolmosti svazku a souhlasu radiačního a světelného pole.
A27: d) Střed a šířka okna pro zobrazení stupňů šedi (WW, WL).
A28: c) Zmenšení zobrazeného FoV. Zmenšením FoV se mi stávající FoV „roztáhne“ přes celý monitor, čímž se mi zvětší CT obraz.
A29: c) Rozlišení zůstane stejné, dávka pacientovi klesne. Prostorové rozlišení se změnou FoV (velikosti pole) nemění. Měnilo by se, kdyby se jednalo o zoom (zvětšení). Dávka pacientovi klesne, protože se méně tkání nachází v primárním rtg svazku. Nicméně v praxi se stává, že dávka na detektor je mírně zvýšena, protože zvětšením daného FoV na celý monitor vzroste subjektivně vnímaný šum. Mírné zvýšení dávky vede k tomu, že i zvětšený obraz se subjektivně jeví jako stejně zašuměný jako při větším FoV.
A30: c) Ve vzdálenosti 15 cm od izocentra rotace ve směru k rentgence.

Použitá literatura:
Radiological Physics 2016. Raphex diagnostic examination. 2013-2016. Radiological and Medical Physics Society of New York.

Kvíz XI

Otázky:
Q1: Absorbovaná dávka je energie absorbovaná na jednotku:
a) Hustoty
b) Hmotnosti
c) Objemu
d) Plochy

Q2: Jednotkou ekvivalentní dávky je:
a) C/kg
b) Gy
c) Sv
d) Je bezrozměrná

Q3: Radiační váhový faktor pro rentgenové záření nabývá hodnoty:
a) 1
b) 2
c) 10
d) 20

Q4: Je-li dávka na kůži při rtg výkonu 10 mGy, čemu je rovna ekvivalentní dávka na kůži?
a) 0,1 mSv
b) 1,0 mSv
c) 10 mSv
d) 100 mSv

Q5: Vstupní povrchová kerma K_e je nejméně ovlivněna následujícím parametrem rtg svazku:
a) Napětím
b) Proudem
c) Expozičním časem
d) Plochou rtg svazku

Q6: Která z následujících možností je nejvhodnější pro měření vstupní povrchové kermy?
a) Ionizační komora
b) Geiger-Müllerův počítač
c) NaI krystal
d) Fotonásobič

Q7:  Jaký je nejvyšší povolený dávkový (správně kermový) příkon při skiaskopii, měřený ve vzdálenosti 30 cm před detektorem?
a) 1 mGy/min
b) 87 mGy/min
c) 200 mGy/min
d) Není omezený

Q8: Při skiaskopii platí, že po určitém čase skiaskopie se musí ozvat zvuková výstraha. Jak dlouhý je tento časový interval?
a) 1 min
b) 5 min
c) 15 min
d) Není daný

Q9: Při intervenčních výkonech platí, že po určitém počtu pořízených akvizičních (cine) scén se musí ozvat zvuková výstraha. Jaký je to počet scén?
a) 5
b) 10
c) 50
d) Není daný

Q10: Jaká je jednotka veličiny součin kermy a plochy P_KA (KAP)?
a) Gy/cm2
b) Gy*cm2
c) Gy*cm
d) Gy2/cm

Q11: Faktor zpětného rozptylu (backscatter factor) v radiodiagnostice závisí na konkrétním rtg svazku (napětí, filtrace) a na velikosti pole. Jaká je jeho přibližná hodnota (mimo mamografii)?
a) 0,7
b) 1,1
c) 1,4
d) 1,7

Q12: Faktor zpětného rozptylu (backscatter factor) v radiodiagnostice závisí na konkrétním rtg svazku (napětí, filtrace) a na velikosti pole. Jaká je jeho přibližná hodnota v mamografii?
a) 0,7
b) 1,1
c) 1,4
d) 1,7

Q13: Mějme mamografický rtg systém s funkční expoziční automatikou. Zvýšení kterého z následujících parametrů vede k největší redukci střední dávky v mléčné žláze?
a) Proud
b) Expoziční čas
c) Napětí
d) Velikost ohniska

Q14: Fantom simulující hlavu dospělého člověka pro měření CTDI je válec vyrobený z PMMA (plexiskla), jehož průměr je:
a) 10 cm
b) 16 cm
c) 24 cm
d) 32 cm

Q15: V jakém vztahu jsou veličiny CTDI_w a CTDI_vol, resp. čemu se rovná poměr CTDI_vol/CTDI_w?
a) 1
b) Pitch faktoru
c) 1/pitch faktor
d) Doba rotace rentgenky

Q16: Jaký je přibližný vztah mezi CTDI_vol pro PMMA fantom o průměru 16 cm a 32 cm při stejném množství použitého rtg záření?
a) CTDI_vol(16 cm) = 2x CTDI_vol(32 cm)
b) CTDI_vol(32 cm) = 2x CTDI_vol(16 cm)
c) CTDI_vol(16 cm) = 5x CTDI_vol(32 cm)
d) CTDI_vol(32 cm) = 5x CTDI_vol(16 cm)

Q17: V jakém případě jsou si CTDI_vol a CTDI_w rovny?
a) Nikdy
b) Pro pitch faktor = 0,5
c) Pro pitch faktor = 1,0
d) Pro pitch faktor = 2,0

Q18: Jaká je jednotka veličiny CTDI?
a) mGy
b) mGy*cm
c) mGy/cm
d) mGy*cm

Q19: Jaká je jednotka veličiny součin kermy a délky P_KL?
a) mGy
b) mGy*cm
c) mGy/cm
d) mGy*cm

Q20: Při intervenčních výkonech by měl lékař provádějící výkon pod rtg kontrolou používat ochranná stínění. Jaký by měl být minimální stínící ekvivalent stropního závěsného stínění?
a) 2,00 mm Pb
b) 1,00 mm Pb
c) 0,50 mm Pb
d) 0,30 mm Pb

Q21: Z jakého důvodu se doporučuje provádět rtg vyšetření srdce a plic v zadopřední projekci, nikoliv v předozadní?
a) Aby pacient neviděl rentgenku a neleknul se jí
b) Aby se zmenšila dávka na prsní tkáň
c) Aby byl menší srdeční stín
d) Aby se zmenšila dávka na prsní tkáň a taktéž srdeční stín je menší

Q22: CT výkony představují pouze asi 8% z celkového počtu provedených rtg výkonů. Jakou část z kolektivní dávky však zabírají?
a) 20%
b) 30%
c) 40%
d) 50%

Q23: S použitím orgánové modulace proudu na CT je možné při CT vyšetření hrudníku šetřit dávku na prsní tkáň pacientek. Který orgán však obdrží při tomto CT vyšetření vyšší dávku?
a) Štítná žláza
b) Oční čočka
c) Plíce
d) Tlusté střevo

Q24: Existuje několik způsobů, kterými lze snížit dávku radiosenzitivním orgánům při CT vyšetření. Který způsob je podle publikovaných studií a různých doporučení nejefektivnější?
a) Použití bizmutového stínění
b) Použití orgánové modulace proudu
c) Snížení proudu
d) Kombinace bizmutového stínění a orgánové modulace proudu

Q25: Nechť je AP průměr prozařovaného objemu pacienta 20 cm a kermový příkon na vstupu do pacienta odpovídá 1. O kolik vzroste kermový příkon na vstupu, vzroste-li AP průměr pacienta o 3 cm?
a) O 100%
b) O 200%
c) O 300%
d) O 400%

Q26: O kolik se zvýší kermový příkon na vstupu do pacienta ve srovnání s původní hodnotou, vzroste-li průměr pacienta o další 3 cm (AP průměr 26 cm)?
a) O 100%
b) O 200%
c) O 300%
d) O 400%

Q27: Jaký úhel svírá rtg svazek na multidetektorovém CT v axiální rovině pacienta?
a) 10-20°
b) 20-30°
c) 50-60°
d) 60-80°

Q28:  Jaký úhel svírá rtg svazek na multidetektorovém CT v podélné rovině pacienta?
a) 10-20°
b) 20-30°
c) 50-60°
d) 60-80°

Q29: Použití helikálního náběru dat na CT zlepšuje:
a) Dobu vyšetření
b) Kvantový šum
c) Prostorové rozlišení
d) Rozlišení kontrastu

Q30: Který z následujících orgánů nepatří k těm nejvíce radiosenzitivním v lidském těle?
a) Tlusté střevo
b) Žaludek
c) Plíce
d) Gonády

Odpovědi:
A1: b) Hmotnosti, absorbovaná dávka je definována jako podíl sdělené energie určitému objemu a hmotnosti tohoto objemu
A2: c) Sv
A3: a) 1
A4: c) 10 mSv, protože radiační váhový faktor je roven 1
A5: d) Plochou rtg svazku
A6: a) Ionizační komora
A7: b) 87 mGy/min
A8: b) 5 min
A9: d) Není daný, žádná výstraha u akvizic není povinná
A10: b) Gy*cm2
A11: c) 1,4
A12: b) 1,1
A13: c) Napětí
A14: b) 16 cm
A15: c) 1/pitch faktor
A16: a) CTDI_vol(16 cm) = 2x CTDI_vol(32 cm)
A17: c) Pro pitch faktor = 1,0
A18: a) mGy
A19: b) mGy*cm
A20: c) 0,50 mm Pb
A21: d) Aby se zmenšila dávka na prsní tkáň a taktéž srdeční stín je menší
A22: d) 50%, přestože je to jen 8% z celkového počtu výkon, tak zaujímají téměř 50% z kolektivní dávky
A23: c) Plíce
A24: c) Snížení proudu
A25: a) O 100%
A26: c) O 300%
A27: c) 50-60°
A28: a) 10-20°, některá CT s malým počtem řad detektorů i pod 5°
A29: a) Dobu vyšetření
A30: d) Gonády

Kvíz X

Otázky:
(otázky se týkají modality CT)

Q1: Jaká je hlavní limitace skiagrafie (2D zobrazení)?
a) Superpozice struktur
b) Chabé prostorové rozlišení
c) Nedostatečný kontrast
d) Velké množství šumu

Q2: Kolik projekcí, resp. profilů zeslabení, je nebráno v rámci jedné rotace rentgenky okolo pacienta?
a) 10
b) 100
c) 1 000
d) 10 000

Q3: U rekonstrukce CT obrazu zpětnou projekcí jsou hodnoty zeslabení v jednotlivých řádcích (sloupcích) rozděleny:
a) Rovnoměrně
b) Logaritmicky
c) Exponenciálně
d) Náhodně

Q4: Současné CT skenery rekonstruují výsledný obraz nejčastěji použitím:
a) Zpětné projekce
b) Filtrované zpětné projekce
c) Iterativní rekonstrukce
d) Algebraické rekonstrukce

Q5: Hlavní limitací CT iterativní rekonstrukce je:
a) Nutnost dostatečně výkonného počítače pro zpracování dat
b) Špatné prostorové rozlišení
c) Příliš mnoho artefaktů
d) Příliš velký šum

Q6: Jaký je standardní rozměr matice CT obrazu?
a) 128 x 128
b) 256 x 256
c) 512 x 512
d) 1024 x 1024

Q7: Jaký je objem pixelu o velikosti 0,5 mm x 0,5 mm a tloušťce řezu 10 mm?
a) 0,1 mm3
b) 0,25 mm3
c) 1,0 mm 3
d) 2,5 mm3

Q8: Jaká je přibližná velikost pixelu, je-li velikosti pole zájmu (field of view, FoV) 50 cm?
a) 0,25 mm
b) 0,5 mm
c) 1,0 mm
d) 2,0 mm

Q9: Čemu odpovídá CT číslo vody?
a) -1000 HU
b) 0 HU
c) 100 HU
d) 1000 HU

Q10: Kernel pro rekonstrukci kostí zvýrazní v obraze:
a) Detaily
b) Šum
c) Kontrast
d) Artefakty

Q11: Krenel pro rekonstrukci měkkých tkání zvýrazní v obraze:
a) Detaily
b) Šum
c) Kontrast
d) Artefakty

Q12: Bitová hloubka CT obrazu je nejčastěji:
a) 4
b) 8
c) 12
d) 16

Q13: Bude-li šířka okna (WW) 1000, střed okna (WL) 0, pixel s kterou hodnotou se zobrazí jako černý?
a) -500
b) 0
c) 500
d) 1000

Q14: Nejčastěji používaná hodnota napětí při CT vyšetření je:
a) 45 kV
b) 75 kV
c) 120 kV
d) 150 kV

Q15: Nejpravděpodobnější hodnota proudu při CT vyšetření je:
a) 0,3 mA
b) 3 mA
c) 30 mA
d) 300 mA

Q16: Nejpravděpodobnější doba rotace rentgenky při CT vyšetření je:
a) 0,1 s
b) 0,5 s
c) 1,0 s
d) 2,0 s

Q17: Čemu je ekvivalentní celková filtrace rtg svazku na CT?
a) 0,5-1,0 mm Al
b) 1-2 mm Al
c) 3-4 mm Al
d) více než 5 mm Al

Q18: Jaká je nejpravděpodobnější šířka svazku u 64-řadého CT?
a) 0,4 mm
b) 4 mm
c) 40 mm
d) 400 mm

Q19: Jaká je nejpravděpodobnější šířka jednoho detekčního elementu na CT?
a) 0,1 mm
b) 0,2 mm
c) 0,5 mm
d) 2 mm

Q20: Jaká je detekční účinnost CT detektoru?
a) 5 %
b) 25 %
c) 50 %
d) 90 %

Q21: Jaké je přibližně celkové množství detekčních elementů 128-řadého CT?
a) 128 * 10
b) 128 * 100
c) 128 * 800
d) 128 * 2000

Q22: Mis-centering neboli špatná centrace pacienta na CT ovlivňuje kvalitu obrazu i dávku, kterou pacient obdrží. Ke kterému jevu dochází při špatné centraci, kdy je pacient centrován pod izocentrum, tj. dále od rentgenky než do izocentra?
a) Dávka je vyšší, kvalita je lepší
b) Dávka je vyšší, kvalita je horší
c) Dávka je nižší, kvalita je lepší
d) Dávka je nižší, kvalita je horší

Q23: Jaká je optimální hodnota napětí pro zobrazení s jodovou kontrastní látkou?
a) 80 kV
b) 100 kV
c) 120 kV
d) 140 kV

Q24: Při jaké hodnotě napětí dochází nejvíce k potlačení kovových artefaktů v CT obraze?
a) 80 kV
b) 100 kV
c) 120 kV
d) 140 kV

Q25: Jak se nazývá jev, kdy je nutné pro rekonstrukci okrajových řezů na CT naskenovat oblast delší, než je skutečná oblast zájmu?
a) Overbeaming
b) Overscanning
c) Overranging
d) Overreconstruction

Q26: Při vyšetření které oblasti je mnohem výhodnější automatická modulace proudu než fixně nastavená hodnota proudu?
a) Hlava + krk
b) Krk + hrudník
c) Hrudník + břicho
d) Břicho + pánev

Q27: Který z následujících názvů nepopisuje stejnou techniku náběru dat na CT?
a) Axiální skenování
b) Sekvenční skenování
c) Helikální skenování
d) Technika „step-and-shoot“

Q28: Materiál pacientského stolu byl zvolen tak, aby vydržel dostatečnou zátěž, ale současně tak, aby co nejméně zeslaboval záření. Ze kterého materiálu je stůl vyroben?
a) Uhlíková vlákna
b) Plexisklo
c) Odlehčený hliník
d) Nerezová ocel

Q29: Při lokalizačním skenu na CT platí, že:
a) Rentgenka zůstává po celou dobu ve stejné pozici
b) Rentgenka rotuje velmi pomalu
c) Rentgenka nemůže být v boční pozici vzhledem k pacientovi
d) Rentgenka pro lokalizační sken a pro náběr tomografických dat se od sebe liší

Q30: Jaký je benefit rychlejšího náběru dat pro rekonstrukci CT obrazu?
a) Menší zatížení ohniska
b) Menší dávka pacientovi
c) Menší pohybová neostrost
d) Lepší prostorové rozlišení

Odpovědi:
A1: a) Superpozice struktur
A2: c) 1 000
A3: a) Rovnoměrně
A4: b) Filtrované zpětné projekce, ale častá je i možnost c) Iterativní rekonstrukce
A5: a) Nutnost dostatečně výkonného počítače pro zpracování dat
A6: c) 512 x 512
A7: d) 2,5 mm3
A8: c) 1,0 mm
A9: b) 0 HU
A10: a) Detaily, ale bohužel tím nepříznivě narůstá i šum
A11: c) Kontrast
A12: c) 12
A13: a) -500
A14: c) 120 kV
A15: d) 300 mA
A16: b) 0,5 s
A17: d) více než 5 mm Al
A18: c) 40 mm
A19: c) 0,5 mm
A20: d) 90 %
A21: c) 128 * 800
A22: d) Dávka je nižší, kvalita je horší
A23: a) 80 kV
A24: d) 140 kV
A25: b) Overscanning, někdy označovaný i jako c) Overranging
A26: b) Krk + hrudník
A27: c) Helikální skenování
A28: a) Uhlíková vlákna
A29: a) Rentgenka zůstává po celou dobu ve stejné pozici
A30: c) Menší pohybová neostrost

Kvíz IX

Otázky:
Q1: Seřaďte prostorové rozlišení následujících zobrazovacích modalit od nejlepšího po nejhorší: CT, mamografie, MR, skiagrafie, ultrazvuk.
a) MR, mamografie, skiagrafie, CT, ultrazvuk
b) Mamografie, skiagrafie, CT, MR, ultrazvuk
c) CT, mamografie, skiagrafie, ultrazvuk, MR
d) CT, MR, mamografie, skiagrafie, ultrazvuk

Q2: Scintilační materiál detektorů s nepřímou konverzí konvertuje:
a) Energii rtg fotonů na proud
b) Energii rtg fotonů na fotony ultrafialového světla
c) Energii rtg fotonů na fotony viditelného světla
d) Energii fotonů viditelného světla na rtg fotony

Q3: S rostoucím protonovým číslem Z materiálu, ve kterém záření interaguje, se zastoupení fotoelektrického jevu:
a) Zvyšuje
b) Nemění
c) Snižuje
d) Různě v závislosti na konkrétním materiálu

Q4: Je-lie dávka na vstupu pacienta při rtg vyšetření 2 mGy, jak velká je přibližně dávka na výstupu pacienta?
a) 2 mGy
b) 1,2 mGy
c) 0,2 mGy
d) 0,02 mGy

Q5: Co je hlavní nevýhodou skiagrafických vyšetření?
a) Zdlouhavá doba vyšetření
b) Příliš velká dávka pacientovi
c) Anatomický šum
d) Špatná dostupnost vyšetření

Q6:Které z následujících vyšetření neposkytuje obraz celé čelisti?
a) Intraorální
b) Ortopantomografické
c) Panoramatické
d) Cone-beam CT

Q7: S vyšší hodnotou napětí narůstá:
a) Prostupnost vznikajících rtg fotonů
b) Efektivita tvorby rtg fotonů (vzniká více fotonů)
c) Maximální energie v rtg spektru
d) Všechny z možností

Q8: Kde nachází cone-beam CT v dentální radiologii hlavní uplatnění?
a) Při běžném zobrazení zubů
b) Při nedostupnosti intraorálního rtg
c) V rekonstrukční stomatologii a při výrobě různých implantátů
d) Všechny z možností

Q9: Uspořádajte efektivní dávky z jednotlivých dentálních vyšetření od nejnižší po nejvyšší: Intraorální, panoramatické, cone-beam CT.
a) Intraorální, panoramatické, cone-beam CT
b) Cone-beam CT, panoramatické, intraorální
c) Panoramatické, intraorální, cone-beam CT
d) Intraorální, cone-beam CT, panoramatické

Q10: U kterého CT vyšetření se při rekonstrukci přednostně využívá vyhlazovacího filtru pro redukci šumu?
a) CT jater
b) CT bederní páteře
c) CT aortografie
d) CT plic

Q11: Které z následujících tvrzení není pravdivé? Dopadající a vstupní povrchová kerma se od sebe liší:
a) Nijak, jedná se o dva názvy pro tutéž veličinu
b) Zpětným rozptylem
c) Nepřítomností a přítomností pacienta
d) Dopadající kerma je menší než vstupní povrchová kerma

Q12: Která veličina vyjadřuje celkové množství záření vyprodukované při CT vyšetření?
a) CTDI_w
b) CTDI_vol
c) Součin kermy a délky P_KL
d) Součin kermy a plochy P_KA

Q13: Který z uvedených orgánů má nejnižší radiosenzitivitu?
a) Prsní tkáň
b) Plíce
c) Tlusté střevo
d) Gonády

Q14: Která z uvedených veličin není přímoměřitelná?
a) Součin kermy a plochy
b) Střední dávka v mléčné žláze
c) Dopadající kerma
d) Vstupní povrchová kerma

Q15: Která/které veličiny jsou nejvhodnější pro porovnání radiační zátěže z různých zobrazovacích modalit?
a) Orgánové dávky
b) Efektivní dávka
c) Součin kermy a plochy
d) CTDI_vol

Q16: Jaká část všech poškození způsobených ionizujícícm zářením je opravena reparačními mechanizmy buňky?
a) Téměř 70 %
b) Téměř 80 %
c) Téměř 90 %
d) Téměř 100 %

Q17: Na základě čeho byla primárně stanovena radiosenzitivita jednotlivých tkání?
a) Pacienti podstupující radioterapii
b) Přeživší v Černobylu
c) Přeživší v Hiroshimě a Nagasaki
d) Přeživší ve Fukushimě

Q18: Ve kterém období je plod nejnáchylnější ke vzniku malformací centrální nervové soustavy v souvislosti s ozářením plodu vyššími dávkami?
a) 0. – 2. týden vývoje
b) 3. – 8. týden vývoje
c) 9. – 15. týden vývoje
d) 16. – 25. týden vývoje

Q19: Ve kterém období je plod nejnáchylnější ke vzniku mentální retardace v souvislosti s ozářením plodu vyššími dávkami?
a) 0. – 2. týden vývoje
b) 3. – 8. týden vývoje
c) 9. – 15. týden vývoje
d) 16. – 25. týden vývoje

Q20: Ve kterém období je plod nejnáchylnější k poklesu IQ v souvislosti s ozářením plodu vyššími dávkami?
a) 0. – 2. týden vývoje
b) 3. – 8. týden vývoje
c) 9. – 15. týden vývoje
d) 16. – 25. týden vývoje

Q21: Je možné provést plánovaný rtg výkon u pacientky, uvede-li, že je těhotná?
a) Ano, bez ohledu na její těhotenství
b) Ano, bez ohledu na její těhotenství, ale musí podepsat souhlas
c) Ano, ale v závislosti na výkonu
d) Ne, v žádném případě

Q22: Efektivita ochranného stínění je nejvyšší pro:
a) Nízké energie fotonů
b) Střední energie fotonů
c) Vysoké energie fotonů
d) Stejná pro všechny energie fotonů

Q23: Který způsob redukce dávky na oční čočku při CT vyšetření mozku je nejefektivnější (efektivitou je myšleno snížení dávky a minimum artefaktů)?
a) Použití bismutového stínění v primárním rtg svazku
b) Orgánová modulace proudu
c) Snížení proudu rentgenky
d) Všechny možnosti jsou srovnatelné

Q24: Do jaké vzdálenosti od primárního rtg svaku je použití ochranného stínění ještě efektivní?
a) Do vzdálenosti 5 cm
b) Do vzdálenosti 10 cm
c) Do vzdálenosti 20 cm
d) V jakékoliv vzdálenosti

Q25: Doporučuje se použití ochranného stínění štítné žlázy v mamografii?
a) Ano, použití je vhodné vždy
b) Ano, pokud si to pacientka vyžádá
c) Ano, pokud to doporučí radiologický asistent
d) Ne, stínění může zabránit získání dostatečné diagnostické informace

Q26: Co přispělo velmi významně ke snížení osobních dávek lékařů provádějících intervenční výkony?
a) Standardní umístění rentgenky pod vyšetřovacím stolem a receptoru obrazu nad ním
b) Zavedení ochranných prostředků
c) Zavedení pulzní skiaskopie
d) Zavedení digitálních detektorů

Q27: Která z následujících možností nepředstavuje způsob, jak lze snížit osobní dávky lékařů provádějících intervenční výkony?
a) Odstínit rozptýlené záření z pacienta použitím stínících roušek
b) Redukovat použití akvizic
c) Použít angiografický injektor při akvizici
d) Použít zoom

Q28: Který typ katarakty je spojen s ozářením oční čočky ionizujícím zářením především?
a) Nukleární katarakta
b) Kortikální katarakta
c) Posteriorní subkapsulární katarakta
d) Všechny tři druhy se vyskytují se stejnou mírou

Q29: V jakém formátu jsou standardně uchovávána data v PACS systémech?
a) DICOM
b) JPG
c) BMP
d) TIFF

Q30: Elektronický šum má svůj původ:
a) Ve statistickém charakteru distribuce detekovaných fotonů
b) V samotné elektronice při jejím zahřívání
c) V různé citlivosti každého detekčního elementu
d) V nežádoucích anatomických oblastech v obraze

Odpovědi:
A1: b) Mamografie, skiagrafie, CT, MR, ultrazvuk
A2: c) Energii rtg fotonů na fotony viditelného světla
A3: a) Zvyšuje
A4: d) 0,02 mGy
A5: c) Anatomický šum
A6: a) Intraorální
A7: d) Všechny z možností
A8: c) V rekonstrukční stomatologii a při výrobě různých implantátů
A9: a) Intraorální, panoramatické, cone-beam CT
A10: a) CT jater
A11: a) Nijak, jedná se o dva názvy pro tutéž veličinu
A12: c) Součin kermy a délky P_KL
A13: d) Gonády
A14: b) Střední dávka v mléčné žláze
A15: b) Efektivní dávka
A16: d) Téměř 100 % (ve skutečnosti 99,999 % poškození)
A17: c) Přeživší v Hiroshimě a Nagasaki
A18: b) 3. – 8. týden vývoje
A19: c) 9. – 15. týden vývoje
A20: c) 9. – 15. týden vývoje
A21: c) Ano, ale v závislosti na výkonu. Rtg výkony mimo oblast břicha a pánve lze provádět bez omezení, ale pozor na psychologický efekt na pacientku
A22: a) Nízké energie fotonů
A23: c) Snížení proudu rentgenky. Orgánová modulace proudu je také velmi vhodná, ale není běžně používána a není dostupná na všech CT skenerech
A24: a) Do vzdálenosti 5 cm. Nachází-li se orgán, který chceme stínit poocí ochranného stínění, ve vzdálenosti větší než 5 cm od primárního rtg svazku, nemá použití stínění z fyzikálního hlediska význam. U některých pacientů však může mít psychologick efekt.
A25: d) Ne, stínění může zabránit získání dostatečné diagnostické informace. V horším případě je nutné expozici opakovat.
A26: a) Standardní umístění rentgenky pod vyšetřovacím stolem a receptoru obrazu nad ním. V dřívějších dobách se pro záznam výkonu používaly filmy, který se velmi ryhcle měnily. Celé toto zařízení bylo příliš velké a těžké, aby mohlo být umístěno nad vyšetřovací stůl. Ke změně však došlo zavedením nové technologie – zesilovač obrazu, která již umožnila umístit receptor obrazu nad vyšetřovací stůl.
A27: d) Použít zoom
A28: c) Posteriorní subkapsulární katarakta
A29: a) DICOM
A30: b) V samotné elektronice při jejím zahřívání

Kvíz VIII

Poznámka: Všechny otázky se týkají výpočetní tomografie (CT).

Otázky
Q1: Velikost voxelu se získá jako součin kterých dvou hodnot?
a) Velikosti matice a velikosti pixelu
b) Velikosti pixelu a tloušťky řezu
c) Velikosti matice a tloušťky řezu
d) Ani jedna z možností

Q2: U které z následujících tloušťěk řezu se projeví nejvíce partial volume artefakt?
a) 1 mm
b) 3 mm
c) 5 mm
d) 10 mm

Q3: Který z následujících parametrů nemá měřitelný efekt na prostorové rozlišení?
a) Velikost ohniska
b) Napětí
c) Vzorkovací frekvence
d) Velikost matice

Q4: Obraz CT angiografie je rekonstruován speciálním způsobem tak, že je započítána pouze nejvyšší denzita v průběhu každého svazku. Jak se tento typ rekonstrukce nazývá?
a) 3D rekonstrukce
b) Objemově renderovaná rekonstrukce (volume-rendered)
c) MIP rekonstrukce (maximum intensity projection)
d) Povrchově renderovaná rekonstrukce (surface-rendered image)

Q5: Co se vyjadřuje v Hounsfieldových jednotkách?
a) Absolutní součinitel zeslabení
b) Relativní součinitel zeslabení
c) Celková dávka pacientovi
d) Dávka pacientovi na jeden řez

Q6: Filtr rtg svazku umístěný v blízkosti rentgenky se nazývá:
a) Kernel
b) Vodní filtr
c) Bow-tie filtr
d) Wedge filtr

Q7: Hlavní nevýhodou zpětné projekce (nefiltrované) je přítomnost:
a) Partial volume artefaktu
b) Kruhové artefaktu (ring artifact)
c) Gibbsova artefaktu
d) Hvězdicového artefaktu (star artifact)

Q8: Rozlišení při nízkém kontrastu nezávisí na:
a) Velikosti ohniska
b) Tloušťce řezu
c) Rekonstrukčním algoritmu
d) Poměru signál/šum

Q9: Jakou funkci má bow-tie filtr?
a) Odfiltrovává nízkoenergetické fotony
b) Homogenizuje fluenci fotonů dopadajících na detektor
c) Žádnou, běžně se nevyužívá
d) Odfiltrovává charakteristické píky rtg spektra

Q10: Hlavním účelem slip ring technologie je:
a) Zvýšit počet detektorů, které se vejdou do gantry
b) Snížit hluk CT skeneru při skenování
c) Umožnit kontinuální rotaci detektorů a rentgenky okolo pacienta
d) Redukovat potenciální pohybové artefakty způsobené spirálním náběrem dat

Q11: CT číslo vody je:
a) Liší se v závislosti na skenované měkké tkáni
b) Vždy blízko 0
c) Není relevantní při CT skenování
d) Může být různé

Q12: Doplňte: – – – – – detekuje záření prošlé pacientem v axiálním (příčném) směru, konvertuje fotony na elektrický signál a posílá elektrický signál ke zpracování.
a) Kolimátor
b) Detektor
c) Filtr
d) Slip ring

Q13: Který typ kolimátoru obsahuje CT skener?
a) Pre-pacientský kolimátor (umístěný před vstupem rtg svazku do pacienta)
b) Post-pacientský kolimátor (umístěny za výstupem z pacienta)
c) Pre- a post-pacientský kolimátor
d) Automatický kolimátor

Q14: Tenší (menší) kolimace vede k:
a) Horšímu prostorovému rozlišení
b) Lepšímu prostorovému rozlišení
c) Obě možnosti
d) Ani jedna z možností

Q15: Skenovaná oblast zájmu je zvolena:
a) Před tím, než CT sken začne
b) Po tom, co je CT sken ukončen
c) V průběhu CT skenu
d) Ani jedna z možností, oblast zájmu se nevolí

Q16: Doplňte: Rekonstruovaná oblast zájmu může být stejná nebo – – – – – než skenovaná oblast zájmu.
a) Menší než
b) Větší než
c) Stejná jako
d) Ani jedna z možností

Q17: Prostorové rozlišení udává, jak malé objekty mohou být zobrazeny.
a) Pravda
b) Lež

Q18: Data před zpracováním (pre-processed) jsou označována jako:
a) Hrubá data (raw data)
b) Obrazová data (image data)
c) Zobrazená data (display data)
d) Skenovaná data (scan data)

Q19: Rekonstrukce obrazu provedená mnohem později po získání dat se nazývá:
a) Multiplanární rekonstrukce
b) Minimum intensity projection rekonstrukce
c) Retrospektivní rekonstrukce
d) Prospektivní rekonstrukce

Q20: Rovina, která rozděluje pacienta na horní a dolní polovinu, se nazývá:
a) Koronální rovina
b) Axiální rovina
c) Sagitální rovina
d) Ani jedna z možností

Q21: Kontrastní látka může být podána:
a) Orálně, rektálně
b) Orálně, intravenózně, rektálně
c) Intravenózně
d) Orálně

Q22: Pacientovi alergickému na kontrastní látku může být aplikována kontrastní látka po správné premedikaci:
a) Pravda
b) Lež

Q23: Která z částí CT skeneru obsahuje zařízení umožňující náběr dat?
a) Generátor
b) Počítač
c) Gantry
d) Stůl

Q24: Detektory, které umožňují detekovat záření, které projde pacientem, jsou umístěny:
a) Uvnitř rentgenky
b) Pod rentgenkou
c) Naproti rentgenky
d) Vedle rentgenky

Q25: Při větší hodnotě pitch faktoru se stůl s pacientem pohybuje:
a) Rychleji
b) Pomaleji
c) Stejnou rychlostí

Q26: Vyšší hodnota pitch faktoru znamená (při konstantní hodnotě dalších parametrů):
a) Dvojnásobnou dávku pacientovi
b) Vyšší hodnotu dávky
c) Dávka zůstává stejná
d) Nižší hodnotu dávky

Q27: Šířka okna (window width) udává maximální – – – – -, který(á) může být zobrazen(a).
a) Počet pixelů
b) Počet řezů
c) Počet stupňů šedi
d) Velikost matice

Q28: Pixel je – – – – – element, kterému je připsán stupeň šedi v závislosti na jeho CT čísle.
a) 2D
b) 3D
c) Malý
d) Ani jedna z možností

Q29: – – – – – se projevuje jako zrnitá struktura v obraze a je nehomogenní.
a) Rozlišení
b) Kontrast
c) Šum
d) Matice

Q30: S vyšší rychlostí aplikace kontrastní látky se stupeň projasnění – – – – -, ale doba trvání projasnění se zkracuje:
a) Zlepšuje
b) Snižuje
c) Nemění se

Odpovědi
A1: b) Velikosti pixelu a tloušťky řezu
A2: d) 10 mm
A3: b) Napětí
A4: c) MIP rekonstrukce (maximum intensity projection)
A5: b) Relativní součinitel zeslabení
A6: c) Bow-tie filtr
A7: d) Hvězdicového artefaktu (star artifact)
A8: a) Velikosti ohniska
A9: b) Homogenizuje fluenci fotonů dopadajících na detektor
A10: c) Umožnit kontinuální rotaci detektorů a rentgenky okolo pacienta
A11: b) Vždy blízko 0
A12: b) Detektor
A13: c) Pre- a post-pacientský kolimátor
A14: b) Lepšímu prostorovému rozlišení
A15: a) Před tím, než CT sken začne
A16: a) Menší než
A17: a) Pravda
A18: a) Hrubá data (raw data)
A19: c) Retrospektivní rekonstrukce
A20: b) Axiální rovina
A21: b) Orálně, intravenózně, rektálně
A22: a) Pravda
A23: c) Gantry
A24: c) Naproti rentgenky
A25: a) Rychleji
A26: d) Nižší hodnotu dávky
A27: c) Počet stupňů šedi
A28: a) 2D
A29: c) Šum
A30: a) Zlepšuje

Použitá literatura
http://www.proprofs.com/quiz-school/story.php?title=test-1-ct-scan-anatomy
http://www.proprofs.com/quiz-school/quizshow.php?title=test-1-ct-scan-anatomy&q=1

Kvíz VII

Poznámka: Všechny otázky se týkají výpočetní tomografie (CT).

Otázky
Q1: Která z následujících charakteristik je ovlivněna vzdáleností mezi jednotlivými řezy u CT vyšetření (při ostatních parametrech konstantních)?
a) Prostorové rozlišení
b) Kvantový šum
c) Dávka záření pacientovi
d) Poměr signál/šum

Q2: Který z pojmů spojených se spirální výpočetní tomografií je definován jako poměr posunu stolu v mm při rotaci rentgenky o 360° vzhledem k celkové kolimaci (total collimation)?
a) Rotace (rotation)
b) Spirála (spiral)
c) Šroubovice (helix)
d) Pitch faktor (pitch)

Q3: K jaké změně v počtu fotonů dojde v případě, že se celková kolimace změní z 5 mm na 10 mm při zachování ostatních parametrů?
a) Pokles o 50 %
b) Pokles o 25 %
c) Nárůst o 50 %
d) Nárůst o 100 %

Q4: Která z následujících změn vede ke zvětšení zobrazované oblasti?
a) Zvětšení velikosti oblasti zájmu (field of view, FoV)
b) Zmenšení velikosti pole zájmu
c) Zvětšení tloušťky skenované oblasti
d) Zmenšení tloušťky skenované oblasti

Q5: Která z následujících možností určuje maximální počet stupňů šedi, které se zobrazí na CT displeji?
a) Window level (střední hodnota okna)
b) Window width (šířka okna)
c) Velikost pixelu
d) Velikost zobrazované matice

Q6: Která z následujících možností je výhodou při nabírání menší tloušťky řezu?
a) Redukce partial volume artefaktu a zlepšení prostorového rozlišení
b) Zkrácení skenovacího času a pokrytí větší anatomické oblasti

Q7: Která z následujících CT čísel se zobrazí šedou barvou při následujícícm nastavení okna – window width 300, window level 0?
a) CT čísla vyšší než 300
b) CT čísla mezi 100 a 300
c) CT čísla mezi -100 a +100
d) CT čísla nižší než -100

Q8: Která z následujících možností určuje střední hodnotu z celkového rozsahu stupňů šedi při zobrazení na displeji?
a) Window width
b) Window level
c) Oblast zájmu
d) Dávkový index

Q9: Která z následujících změn vede ke zvýšení poměru signál/šum?
a) Zvýšení mAs a větší tloušťka řezu
b) Zvýšení mAs a vyšší detekční účinnost
c) Větší tloušťka řezu a vyšší detekční účinnost
d) Zvýšení mAs, větší tloušťka řezu a vyšší detekční účinnosti

Q10: Která z následujících možností umožňuje vyhnout se kvantovému šumu při tenkých CT řezech?
a) Zvýšení mAs
b) Zmenšení oblasti zájmu (FoV)
c) Zvětšení matice obrazu
d) Snížení doby skenu

Q11: Který znásledujících popisů je pravdivý (při jinak nezměněných parametrech)?
a) S větší tloušťkou skenu nárůstá šum
b) S větší tloušťkou skenu klesá šum
c) S menší tloušťkou skenu klesá šum
d) S menší tloušťkou skenu se šum nemění

Q12: Která z následujících charakteristik se používá pro popis schopnosti systému zobrazit dostatečně velký objekt, který se svou hustotou jen velmi málo odlišuje od svého okolí?
a) Rozlišení při vysokém kontrastu
b) Rozlišení při nízkém kontrastu
c) Linearita
d) Prostorové rozlišení

Q13: Která z následujících anatomických oblastí by měla být prohlížena v okně s relativně velkým window width?
a) Plíce a vnitřní ucho
b) Plíce a mozek
c) Vnitřní ucho a mozek
d) Žádná z možností

Q14: Jak často by měla být prováděna kalibrace CT čísel s vodním fantomem?
a) Denně
b) Týdně
c) Měsíčně
d) Ročně

Q15: Který z následujících popisů je pravdivý (při jinak nezmeněných parametrech)?
a) S větší hodnotou pitch faktoru nárůstá dávka pacientovi
b) S větší hodnotou pitch faktoru klesá dávka pacientovi
c) S menší hodnotou pitch faktoru klesá dávka pacientovi
d) S menší hodnotou pitch faktoru se dávka pacientovi nemění

Q16: Která z následujících charakteristik se používá pro popis schopnosti systému rozlišit malé objekty velmi rozdílných hustot?
a) Rozlišení při vysokém kontrastu
b) Rozlišení při nízkém kontrastu
c) Linearita
d) Prostorové rozlišení

Q17: Který hlavní typ interakce se podílí na tvorbě CT obrazu?
a) Produkce párů
b) Fotoelektrický jev (fotoefekt)
c) Comptonův rozptyl
d) Rayleighův rozptyl

Q18: Který z následujíích filtrů je nejvhodnější pro zobrazení struktury vnitřního ucha?
a) Vyhlazující filtr (smooth)
b) Filtr pro zvýraznění detailů (sharp)
c) Běžný filtr
d) Filtr pro zobrazení měkkých tkání

Q19: Který z následujících scintilačních materiálů využívají CT detektory?
a) Gadolinium based ceramic a bismuth germanate
b) Gadolinium based ceramic a calcium fluoride
c) Bismuth germanate a calcium fluoride
d) Gadolinium based ceramic, bismuth germanate a calcium fluoride

Q20: Které z následujících tvrzení ohledně kvality obrazu je pravdivé?
a) Je ovlivněna prostorovým rozlišením a rozlišením při nízkém kontrastu, ale není ovlivněna šumem
b) Je ovlivněna rozlišením při nízkém kontrastu a šumem, ale není ovlivněna prostorovým rozlišením
c) Je ovlivněna prostorovým rozlišením, rozlišením při nízkém kontrastu a šumem
d) Ani jedno tvrzení není pravdivé

Q21: Jaké jsou hlavní výhody tenšího svazku?
a) Lepší prostorové rozlišení a redukce partial volume artefaktu
b) Lepší prostorové rozlišení a větší kontrast v obraze
c) Redukce partial volume artefaktu a větší kontrast v obraze
d) Lepší prostorové rozlišení, redukce partial volume artefaktu a větší kontrast v obraze

Q22: Která z následujících možností umožňuje redukci partial volume artefaktu?
a) Tenší řezy
b) Tlustší řezy
c) Vyšší napětí
d) Nižší napětí

Q23: Který z následujících popisů definuje nárůst střední energie polychromatického rtg svazku při průchodu objektem?
a) Partial volume artefakt
b) Efekt tvrdnutí svazku (beam hardening)
c) Linearita
d) Streak artefakt

Q24: Kontrastní látka, která se rozkládá na nabité částice při umístění do roztoku, se nazývá:
a) Pozitivní
b) Neionická
c) Ionická
d) Negativní

Q25: Vlastnost, která udává schopnost tekutiny „proudit“, se nazývá:
a) Hustota
b) Viskozita
c) Osmolalita
d) Osmolarita

Q26: Která z následujících interakcí mezi rtg fotony a materiálem představuje největší expozici pro pracovníky?
a) Fotoelektrický jev
b) Comptonův rozptyl
c) Produkce brzdného záření
d) Všechny interakce jsou nebezpečné stejně

Q27: Ve srovnání s konvenční rtg technikou (skiagrafie) je CT obraz lepší z hlediska:
a) Lepšího rozlišení nízkokontrastních objektů
b) Lepšího prostorového rozlišení
c) Lepšího rozlišení detailů
d) Redukce dávky pacientovi

Q28: Která z následujících metod je v současné době nejčastěji používána při rekonstrukci CT obrazu?
a) Zpětná projekce
b) Filtrovaná zpětná projekce
c) Fourierova transformace
d) Iterativní rekonstrukce

Q29: Jaká je průměrná hodnota krve v CT číslech?
a) -50 HU
b) 0 HU
c) +45 HU
d) +100 HU

Q30: Před tím, než může být zrekonstruován CT obraz, je nejprve potřeba detekovaný signál konvertovat pomocí:
a) Rekonstrukčního kernelu
b) Analogově-digitálního převodníku
c) Digitálně-analogového převodníku
d) Ani jedna z možností

Odpovědi
A1: c) Dávka záření pacientovi
A2: d) Pitch faktor (pitch)
A3: d) Nárůst o 100 %
A4: b) Zmenšení velikosti pole zájmu
A5: b) Window width (šířka okna)
A6: a) Redukce partial volume artefaktu a zlepšení prostorového rozlišení
A7: c) CT čísla mezi -100 a +100
A8: b) Window level
A9: d) Zvýšení mAs, větší tloušťka řezu a vyšší detekční účinnosti
A10: a) Zvýšení mAs
A11: b) S větší tloušťkou skenu klesá šum
A12: b) Rozlišení při nízkém kontrastu
A13: a) Plíce a vnitřní ucho
A14: a) Denně
A15: b) S větší hodnotou pitch faktoru klesá dávka pacientovi
A16: a) Rozlišení při vysokém kontrastu, d) Prostorové rozlišení – obě možnosti jsou správně
A17: c) Comptonův rozptyl
A18: b) Filtr pro zvýraznění detailů (sharp)
A19: d) Gadolinium based ceramic, bismuth germanate a calcium fluoride
A20: c) Je ovlivněna prostorovým rozlišením, rozlišením při nízkém kontrastu a šumem
A21: a) Lepší prostorové rozlišení a redukce partial volume artefaktu
A22: a) Tenší řezy
A23: b) Efekt tvrdnutí svazku (beam hardening)
A24: c) Ionická
A25: b) Viskozita
A26: b) Comptonův rozptyl
A27: a) Lepšího rozlišení nízkokontrastních objektů
A28: b) Filtrovaná zpětná projekce, ale taktéž iterativní rekonstrukce je hojně využívána
A29: c) +45 HU
A30: b) Analogově-digitálního převodníku

Použitá literatura
http://www.proprofs.com/quiz-school/story.php?title=test-1-ct-scan-anatomy

Kvíz VI

Otázky
Q1: Které z následujících záření je příkladem částicového záření s vysokým LET (linear energy transfer, lineární přenos energie)?
a) Mikrovlny
b) Elektronový svazek
c) Protonový svazek
d) Gama záření

Q2: Energie každého fotonu vzniklého při anihilaci pozitronu, který je téměř v klidu, s elektronem je rovna:
a) 5 eV
b) 144 keV
c) 511 keV
d) 1 MeV
e) 3 MeV

Q3: Braggův pík bývá spojován s:
a) Elektrony
b) Rtg zářením
c) Mikrovlnami
d) Protony

Q4: Seřaďte následující druhy záření podle významnosti možného poškození kůže (od nejmenšího poškození k největšímu):
a) Elektron, neutrino, proton (100 keV), foton (diagnostické energie)
b) Foton (diagnostické energie), elektron, proton (100 keV), neutrino
c) Neutrino, foton (diagnostické energie), elektron, proton (100 keV)
d) Proton (100 keV), neutrino, foton (diagnostické energie), elektron

Q5: Dominantním typem interakce fotonů o energii 120 keV, používaných při CT vyšetření, v měkké tkáni je:
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q6: Použije-li radiologický asistent napětí 90 kV při AP projekci bederní páteře, která z následujících interakcí bude dominujícím typem interakce v kostech?
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q7: Se zvyšováním kterého z následujících parametrů roste i zastoupení Comptonova rozptylu v průběhu zobrazování pacienta?
a) Expoziční čas
b) Velikost ohniska
c) Napětí
d) Vzdálenost ohnisko – receptor obrazu

Q8: Která z následujících interakcí je je primárně zodpovědná za dávku pacientovi?
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q9: V důsledku kterého faktoru dochází k prudkému nárůstu v absorpci při fotoelektrickém jevu?
a) Vyšší hustoty
b) Nižší hustoty
c) Energie dopadajícího fotonu je o něco málo nižší než vazebná energie elektronu
d) Energie dopadajícího fotonu je o něco málo vyšší než vazebná energie elektronu

Q10: Radiologický asistent proveden rtg vyšetření břicha u těhotné pacientky, přičemž použije následující expoziční hodnoty: 80 kV, 30 mAs. Jakou dávku obdrží embryo umístěné 9 cm pod povrchem?
a) 100 % vstupní povrchové dáky
b) 50-75 % vstupní povrchové dávky
c) 12,5-25 % vstupní povrchové dávky
d) 1-3 % vstupní povrchové dávky

Q11: Které z následujících částic jsou nejpronikavější?
a) Fotony z rtg spektra s maximální energií 140 keV
b) Fotony z radioaktivního rozpadu Tc-99m
c) Beta částice z radioaktivního rozpadu F-18
d) Fotony z radioaktivního rozpadu F-18

Q12: Absorbovaná dávka násobená radiačním váhovým faktorem se označuje jako:
a) Integrální absorbovaná dávka
b) Ekvivalentní dávka
c) Efektivní dávka
d) Povrchová dávka

Q13: Absorbovaná dávka v ováriích při CT skenu o celkové délce 8 cm, kdy 2 cm navazujících axiálních řezů prochází přes ovária, je 8 mGy. Prodlouží-li se délka skenu z 8 cm na 16 cm, které z následujících tvrzení je pravdivé?
a) Absorbovaná dávka v ováriích je 16 mGy
b) Efektivní dávka je 8 mSv
c) Ekvivalentní dávka je 8 mSv
d) Celková absorbovaná energie se nezměnila

Q14: Existuje několik způsobů, jak lze snížit dávku pacientům při intervenčních skiaskopicky-vedených výkonech. Který z následujících kroků však dávku pacientům zvýší?
a) Odstranění protirozptylové mřížky, je-li pacient menší velikosti
b) Vyšší přídavná filtrace
c) Použití virtuální kolimace k nastavení clon
d) Zvětšení FoV
e) Redukce počtu pulzů/s ve skiaskopickém módu

Q15: V rtg místnosti dedikované pro provádění rtg vyšetření plic vestoje by měla být orientace rentgenky následující:
a) Anoda nahoře, katoda dole
b) Anoda dole, katoda nahoře
c) Anoda dole nebo nahoře, není v tom rozdíl
d) Orientace rentgenky záleží na velikosti pacienta
e) Orientace rentgenky závisí na preferencích radiology

Q16: Jakého efektu je dosaženo použitím přídavné filtrace v rtg svazku?
a) Charakteristické záření je odfiltrováno
b) Zlepší se kontrast obrazu
c) Zvýší se maximální energie fotonů ve spektru
d) Sníží se tepelné zatížení ohniska
e) Sníží se dávka pacientovi

Q17: Velikost ohniska je vždy kompromisem mezi … a … .
a) FoV, geometrická neostrost
b) Dávka pacientovi, FoV
c) Tepelná kapacita anody, geometrická neostrost

Q18: Geometrická neostrost roste s:
a) Přiblížením pacienta k receptoru obrazu
b) Zvětšením velikosti ohniska
c) Použitím delšího expozičního času
d) Snížením napětí
e) Zvýšením přídavné filtrace

Q19: Dávka na kůži pacienta je redukována:
a) Zvýšením přídavné filtrace
b) Použitím protirozptylové mřížky s vyšším poměrem
c) Snížením napětí
d) Zmenšením ohniska
e) Žádná z odpovědí

Q20: Heel efekt je významnější, je-li:
a) Receptor obrazu umístěn dále od ohniska
b) Použitím většího ohniska
c) Použitím menšího FoV
d) Odstraněna protirozptylová mřížka
e) Použita rentgenka s menším úhlem anody

Q21: Faktory, které určují biologický efekt dávky, zahrnují všechny mimo jeden z následně uvedených faktorů:
a) Absorbovaná dávka
b) Dávkový příkon
c) Reparační mechanismy
d) Typ a energii záření

Q22: Která z molekul je hlavním cílem radiačně-indukovaných poškození?
a) DNA
b) RNA
c) DNA polymeráza
d) Hemoglobin

Q23: Které z následujících poškození patří mezi stochastické účinky záření?
a) Ztáta vlasů
b) Erytém
c) Katarakta
d) Rakovina

Q24: Která z následujících hodnot dávky dodané celotělově je letální?
a) 10 Gy
b) 1 Gy
c) 0,1 Gy
d) 0,01 Gy

Q25: CT vyšetření z důvodu plicní embólie u 28-leté ženy v 30. týdnu těhotenství zvyšuje riziko plodu z hlediska:
a) Fetálních malformací
b) Prenatálního úmrtí
c) Rakoviny v dětském věku
d) Katarakty

Q26: Který orgán je nejcitlivější na ozáření u 24-leté ženy?
a) Prsní tkáň
b) Plíce
c) Ovária
d) Kůže

Q27: Který z modelů se nejčastěji využívá pro stanovení rizika plynoucího z ozáření?
a) Lineárně-kvadratický
b) Lineární prahový
c) Lineární bezprahový
d) Model zahrnující hormezi

Q28: Doporučení ICRP vydalo v roce 2011 dokument, ve kterém byla prahová dávka na oční čočku z důvodu vzniku katarakty změněna z 2 Gy na:
a) 3 Gy
b) 4 Gy
c) 8 Gy
d) 0,5 Gy
e) 0,5 mGy

Q29: Jaký typ dozimetru se nejčastěji používá jako osobní dozimetr?
a) Ionizační komora
b) Scintilační detektor
c) Geiger-Müllerův detektor
d) Termoluminiscenční dozimetr
e) Filmový dozimetr

Q30: Jaký typ dozimetru se nejčastěji používá pro stanovení dávkového příkonu rtg svazku?
a) Ionizační komora
b) Scintilační detektor
c) Geiger-Müllerův detektor
d) Dozimetr s opticky stimulovanou luminiscencí

Odpovědi
A1: c) Protonový svazek
A2: c) 511 keV
A3: d) Protony
A4: c) Neutrino, foton (diagnostické energie), elektron, proton (100 keV)
A5: b) Comptonův rozptyl
A6: c) Fotoelektrický jev (max. energie 90 keV odpovídá střední energii mezi 1/2-1/3 maximální energie, tj. 30-45 keV, kdy je dominantním efektem v kostech fotoelektrický jev)
A7: c) Napětí
A8: c) Fotoelektrický jev
A9: d) Energie dopadajícího fotonu je o něco málo vyšší než vazebná energie elektronu
A10: c) 12,5-25 % vstupní povrchové dávky
A11: d) Fotony z radioaktivního rozpadu F-18
A12: b) Ekvivalentní dávka
A13: c) Ekvivalentní dávka je 8 mSv
A14: d) Zvětšení FoV (při ozáření většího pole vzroste i celková dávka)
A15: a) Rentgenka orientována tak, aby anoda byla nahoře, katoda dole
A16: e) Sníží se dávka pacientovi
A17: c) Tepelná kapacita anody, geometrická neostrost
A18: b) Zvětšením velikosti ohniska
A19: a) Zvýšením přídavné filtrace
A20: e) Použita rentgenka s menším úhlem anody
A21: c) Reparační mechanismy
A22: a) DNA
A23: d) Rakovina
A24: a) 10 Gy
A25: c) Rakoviny v dětském věku
A26: a) Prsní tkáň
A27: c) Lineární bezprahový
A28: d) 0,5 Gy
A29: d) Termoluminiscenční dozimetr, ale i e) Filmový dozimetr, záleží na státě
A30: a) Ionizační komora

Použitá literatura
Diagnostic Radiology Residents Physics Curriculum. AAPM subcommittee of the Medical physics education of physicians committee. Updated with Q&A. November 2013

Kvíz V

Otázky
Q1: Pro jaké energie je zastoupení fotoefektu a Comptonova rozptylu v kosti stejné?
Q2: S rostoucí velikostí rtg pole…. (roste, klesá) podíl rozptýleného záření.
Q3: Jednou z nejdůležitějších charakteristik obrazu je…
Q4: Co je to kontrast obrazu?
Q5: Jak by vypadal obraz, kdyby byly pro jeho tvorbu použity pouze fotony, které prošly a nerozptýlily se?
Q6: Jak by vypadal obraz, kdyby byly pro jeho tvorbu použity pouze rozptýlené fotony?
Q7: Jak vypadá obraz, když jsou pro jeho tvorbu použity fotony, které prošly objektem, i fotony, které se rozptýlily?
Q8: Které části rtg systému redukují množství rozptýleného záření?
Q9: Co je to mimoohniskové záření?
Q10: Co způsobuje mimoohniskové záření v obraze?
Q11: Světelné pole vymezující rtg svazek by mělo velikostí odpovídat…
Q12: Co je to protirozptylová mřížka?
Q13: Čím je tvořena protirozptylová mřížka?
Q14: Jakým způsobem funguje protirozptylová mřížka?
Q15: Mřížky s vysokou hustotou absorbují přibližně kolik procent rozptýleného záření?
Q16: Jaké tři parametry charakterizují protirozptylovou mřížku?
Q17: Co vyjadřuje parametr „poměr mřížky“?
Q18: Jaké jsou nejčastěji poměry mřížek?
Q19: Jaké typy protirozptylových mřížek existují?
Q20: Kolik rozptýleného záření pohltí mřížka s vysokým poměrem ve srovnání s mřížkou s nízkým poměrem?
Q21: Jaký má vliv na dávku pacientovi použití protirozptylové mřížky?
Q22: V jakým případech se nedoporučuje použití protirozptylové mřížky?
Q23: Proč se u dětí nedoporučuje použití protirozptylové mřížky?
Q24: S vyšší energií rtg se záření se používá mřížka s … (vyšším, nižším) poměrem.
Q25: Co se stane s kontrastem obrazu, když nahradím mřížku s poměrem 8:1 mříkou s poměrem 12:1?
Q26: Co se stane s dávkou pacientovi, když nahradím mřížku s poměrem 8:1 mříkou s poměrem 12:1?
Q27: Co znamená zkratka DSA?
Q28: Jak lze získat DSA?
Q29: Co zobrazuje DSA?
Q30: Při DSA jsou od sebe odečteny dva obrazy. Co se děje se šumem?

Odpovědi
A1: 40 keV.
A2: Roste.
A3: Kontrast.
A4: Rozdíl v denzitě (zčernání) dvou sousedních tkání nebo oblastí.
A5: Ostrý obraz s vysokým kontrastem.
A6: Šedivý, s velmi malým kontrastem.
A7: Obraz se středním kontrastem.
A8: Kolimátory a protirozptylová mřížka.
A9: Záření, které vzniká při interakci elektronů z katodového vlákna jinde než na anodovém terčíku.
A10: Rozmazání (zhoršuje geometrickou neostrost).
A11: Radiačnímu poli (rtg svazku).
A12: Mřížka, která redukuje množství rozptýleného záření, které vychází z pacienta.
A13: Pravidelným střídáním lamel z materiálu o vysoké (olovo) a nízké hustotě (hliník, uhlík) formovaných do určitého tvaru.
A14: Propustí pouze záření, které prošlo přímo skrze pacienta, redukuje rozptýlené záření.
A15: 80-90%.
A16: Tloušťka olověných lamel, vzdálenost lamel od sebe a výška mřížky.
A17: Jedná se o poměr výšky mřížky a vzdálenosti lamel mezi sebou.
A18: 5:1, 6:1, 8:1, 10:1, 12:1, někdy až 14:1.
A19: Paralelní, fokuzované, criss-cross mřížky (navzájem na sebe kolmé lamely).
A20: Mřížka s vysokým poměrem pohltí více rozptýleného záření.
A21: Dávka pacientovi narůstá.
A22: Při zobrazení dětí.
A23: Protože dochází k výraznému nárůstu dávky bez výrazného zlepšení kvality obrazu, protože u menších zobrazovaných objektů není tolik rozptýleného záření, jako u větších objektů (dospělých).
A24: Vyšším.
A25: Zvýší se.
A26: Zvýší se.
A27: Digitální subtrakční angiografie.
A28: Odečtením nativního obrazu (masky) od obrazu s kontrastní látkou.
A29: Distribuci kontrastní látky, protože anatomické struktury se odečtou, např. kontrastní látka v tepnách.
A30: Šum výsledného obrazu vzroste.

Použitá literatura
http://quizlet.com/19662741/radiographic-equipment-operations-flash-cards/

Kvíz IV

Otázky
Q1: Kontrast v obraze s rostoucí hodnotou kV… (roste, klesá).
Q2: Co redukuje přídavná filtrace rtg svazku?
Q3: Tvrdnutím rtg svazku se snižuje počet… ve spektru.
Q4: Rtg svazek libovolné energie je pronikavější v materiálu s… (nízkým, vysokým) Z než v materiálu s… (nízkým, vysokým) Z.
Q5: Jaké hlavní jevy přispívají k zeslabení rtg svazku při průchodu materiálem?
Q6: Čím je mimo kV a filtraci definována kvalita rtg svazku?
Q7: Jaký efekt má zvýšení hodnoty mAs na kvalitu rtg svazku?
Q8: Jaký efekt má zvýšení hodnoty mAs na kvantitu rtg svazku?
Q9: Jaký efekt má zvýšení hodnoty kV na kvalitu rtg svazku?
Q10: Jaký efekt má zvýšení hodnoty kV na kvantitu svazku?
Q11: Jaký efekt má zvětšení filtrace na kvalitu rtg svazku?
Q12: Jaký efekt má zvětšení filtrace na kvantitu rtg svazku?
Q13: Jaký efekt má zvětšení vzdálenosti na kvalitu rtg svazku?
Q14: Jaký efekt má zvětšení vzdálenosti na kvantitu rtg svazku?
Q15: Jaké dva druhy filtrace odlišujeme?
Q16: Do filtrace se řadí ještě jeden typ filtrů, který?
Q17: Které dva druhy interakcí jsou nejvíce zastoupeny v rozsahu energií používaných v rtg diagnostice?
Q18: Který ze dvou typů interakcí uvedených v odpovědi A17 je jevem úplné absorpce?
Q19: Co je výsledkem fotoefektu?
Q20: Co je výsledkem Comptonova rozptylu?
Q21: Co je výsledkem koherentního rozptylu?
Q22: Pravděpodobnost fotoefektu roste s… (rostoucím, klesajícím) Z.
Q23: Pravděpodobnost Comptonova rozptylu roste s… (rostoucím, klesajícím) Z.
Q24: Pravděpodobnost fotoefektu roste s… (rostoucí, klesající) energií rtg fotonů.
Q25: Pravděpodobnost Comptonova rozptylu roste s… (rostoucí, klesající) energií rtg fotonů.
Q26: Která interakce je zodpovědná za kontrast v obraze?
Q27: Která interakce naopak zhoršuje kvalitu obrazu (zhoršuje kontrast)?
Q28: Proč je při nízkých energiích (cca 30 keV) vidět kontrast mezi tukem a svalem?
Q29: Proč se u vyšších energií ztrácí kontrast mezi měkkými tkáněmi?
Q30: Jaký vliv mají rozptýlené rtg fotony na výsledný obraz?

Odpovědi
A1: Klesá.
A2: Dávku pacientovi (ale i kontrast).
A3: Nízkoenergetických fotonů.
A4: Nízkým, vysokým.
A5: Absorpce a rozptyl.
A6: Polotloušťkou (HVL).
A7: Žádný.
A8: Zvyšuje se počet fotonů v rtg svazku.
A9: Zvyšuje se pronikavost rtg svazku.
A10: Zvyšuje se množství fotonů v rtg svazku.
A11: Zvyšuje se pronikavost rtg svazku.
A12: Snižuje se množství fotonů v rtg svazku.
A13: Žádný.
A14: Snižuje se množství fotonů v rtg svazku.
A15: Základní a přídavnou.
A16: Kompenzační filtr.
A17: Fotoefekt a Comptonův rozptyl.
A18: Fotoefekt.
A19: Emise fotonu charakteristického záření nebo Augerova elektronu.
A20: Rozptýlený foton a uvolněný elektron.
A21: Rozptýlený foton.
A22: Rostoucím.
A23: Trošku chyták, pravděpodobnost je nezávislá na Z.
A24: Klesající.
A25: Klesající.
A26: Fotoefekt.
A27: Comptonův rozptyl.
A28: Protože fotony interagují fotoefektem.
A29: Protože fotony interagují Comptonovým rozptylem.
A30: Zvyšují šum.

Kvíz III

Otázky
Q1: Jak se nazývají atomy jednoho prvku (stejné protonové číslo Z) s různým hmotnostním číslem A?
a) Izobary
b) Izomery
c) Izotony
d) Izotopy

Q2: Hmotnostní číslo A je rovno:
a) Počtu neutronů
b) Počtu protonů
c) Počtu neutronů a protonů
d) Počtu protonů a elektronů

Q3: Vazebná energie elektronu na K-slupce je rovna:
a) Energii elektronu, kterou potřebuje, aby zůstal na K-slupce
b) Energii potřebné pro přechod elektronu z K-slupky na L-slupku
c) Energii potřebné pro uvolnění elektronu z K-slupky
d) Žádná z možností

Q4: Proton je elektrostaticky odpuzován:
a) Elektrony
b) Neutrony
c) Pozitrony a neutrony
d) Alfa částicemi a elektrony
e) Pozitrony a alfa částicemi

Q5: Elektromagnetické záření lze rozdělit do skupin ionizující a neionizující. Na základě čeho je záření děleno do těchto dvou skupin?
a) Vlnové délky
b) Frekvence
c) Energie
d) Rychlosti

Q6: Které z následujících druhů záření je klasifikováno jako ionizující (bráno jako záření, které dokáže ionizovat molekuly vody)?
a) Radiofrekvenční, infračervené, viditelné
b) Infračervené, viditelné, ultrafialové
c) Radiofrekvenční, viditelné, rentgenové
d) Ultrafialové, rentgenové, gamma
e) Rentgenové, gamma

Q7: Které z následujících druhá záření je považováno za záření s vysokou hodnotou LET (linear energy transfer, lineární přenos energie)?
a) Mikrovlny
b) Svazek elektronů
c) Svazek protonů
d) Gama záření

Q8: Jaká je přibližná energie každého z fotonů, které vzniknou při anihilaci pozitronu s elektronem?
a) 5 eV
b) 144 keV
c) 511 keV
d) 1 MeV
e) 3 MeV

Q9: Braggův pík je spojován s:
a) Elektrony
b) Rentgenovým zářením
c) Mikrovlnami
d) Protony

Q10: Vyberte možnost, ve které je správně seřazeno záření podle škodlivých účinků na kůži od nejméně škodlivého po nejvíce škodlivé:
a) Elektron, neutrino, proton (100 keV), foton (diagnostická energie)
b) Foton (diagnostická energie), elektron, proton (100 kEv), neutrino
c) Neutrino, foton (diagnostická energie), elektron, proton (100 keV)
d) Proton (100 keV), neutrino, foton (diagnostická energie), elektron

Q11: Který typ interakce je dominantní pro rentgenové fotony o energii 120 kV, které jsou často využívány ve výpočetní tomografii (CT)?
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q12: Která z následujících typů interakcí s kostmi bude dominanovat v případě expozice o napětí 90 kV?
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q13: S nárůstem kterého z následujících parametrů je spojen i nárůst zastoupení Comptonova rozptylu?
a) Expoziční čas
b) Velikost ohniska
c) Napětí
d) Vzdálenost ohnisko-detektor

Q14: Která z následujících interakcí je zodpovědná za dávku pacientovi v radiodiagnostice?
a) Koherentní rozptyl
b) Comptonův rozptyl
c) Fotoelektrický jev
d) Produkce párů

Q15: Jaká je jednotka veličiny LET (lineární přenos energie)?
a) keV/mikrometr
b) keV/g.cm-3
c) keV/mg
d) keV/g

Q16: Radiologický asistent provede AP expozici pánve těhotné pacientky s expozičními parametry 80 kV, 30 mAs. Jakou procentuální dávku přibližně obdrží embryo, které se nachází v hloubce 9 cm od vstupu svazku?
a) Dávku rovnu 100 % vstupní povrchové dávky
b) Dávku rovnu 50-75 % vstupní povrchové dávky
c) Dávku rovnu 12,5-25 % vstupní povrchové dávky
d) Dávku rovnu 1-3 % vstupní povrchové dávky

Q17: Absorbovaná dávka vynásobená radiačním váhovým faktorem je rovna:
a) Integrální absorbované dávce
b) Ekvivalentní dávce
c) Efektivní dávce

Q18: Absorbovaná dávka na vaječníky při CT scanu o délce 8 cm, s kolimovanou tloušťkou 2 cm je 8 mGy. Rozšíří-li se oblast scanu z 8 na 16 cm, které z následujících tvrzení je pravdivé?
a) Dávka na vaječníky je 16 mGy
b) Efektivní dávka je 8 mSv
c) Ekvivalentní dávka je 8 mSv
d) Celková dávka zůstane nezměněná

Q19: V intervenční radiologii existuje několik možností, jak snížit dávku pacientovi. Která z následujících možností naopak zvýší dávku pacientovi?
a) Odstranění protirozptylové mřížky, je-li pacient relativně malý
b) Větší přídavní filtrace
c) Použití virtuální kolimace pro nastavení clon kolimátoru
d) Zvětšení (zoom, magnification)
e) Redukce počtu pulzů/s u pulzní skiaskopie

Q20: Jak by měla být orientována rentgenka pří rentgenovém snímku plic vestoje?
a) Anoda rentgenky nahoře, katoda dole
b) Anode dole, katoda nahoře
c) Je to jedno
d) Záleží na pacientovi
e) Záleží na volbě radiologa

Q21: Jakou změnu způsobí přídavná filtrace v rentgenovém svazku?
a) Odstranění charakteristického záření
b) Zlepšení kontrastu
c) Zvýšení maximální energie fotonů
d) Menší tepelné zatížení rentgenky
e) Redukce povrchové dávky pacientovi

Q22: Velikost ohniska je vždy kompromisem mezi ____ a ____. Vyberte správnou možnost:
a) Velikostí pole, geometrickou neostrostí
b) Dávkou pacientovi, velikostí pole
c) Tepelným zatížením rentgenky, geometrickou neostrostí
d) Dávkou pacientovi, tepelným zatížením rentgenky

Q23: Geometrická neostrost roste:
a) Se zmenšující se vzdáleností pacienta od receptoru obrazu
b) Se zvětšujícím se ohniskem
c) S delším expozičním časem
d) S menší hodnotou kV
e) S větší přídavnou filtrací

Q24: Dávku na kůži pacienta lze redukovat:
a) Větší přídavnou filtrací
b) Použitím protirozptylové mřížky s vyšší hodnotou poměru
c) Snížením kV
d) Zmenšením velikosti ohniska
e) Žádná z možností

Q25: Heel efekt je výraznější, jestliže:
a) Je receptor obrazu blíže k ohnisku
b) Je použito větší ohnisko
c) Je použito menší ohnisko
d) Není použita protirozptylová mřížka
e) Je použita rentgenka s menším sklonem terčíku

Q26: Která z částic má nejvyšší hodnotu LET (linear energy transfer)?
a) Alfa částice
b) Gama záření
c) Rentgenové záření
d) Beta částice

Q27: Která z molekul je místem, ve kterém se radiačně-indukované poškození projeví nejvýrazněji?
a) Deoxyribonukleová kyselina
b) Ribonukleová kyselina
c) DNA polymeráza
d) Hemoglobin

Q28: Která z následujících možností představuje stochastické účinky záření?
a) Ztráta vlasů
b) Kožní erytém
c) Katarakta
d) Rakovina

Q29: Který z orgánů je u 24-leté ženy nejcitlivější na ozáření?
a) Prsní tkáň
b) Plíce
c) Vaječníky
d) Kůže

Q30: V roce 2011 vydalo ICRP dokument, ve kterém byl dávkový práh pro vytvoření katarakty změněn z původní hodnoty 2 Gy na hdonotu:
a) 3 Gy
b) 4 Gy
c) 8 Gy
d) 0,5 Gy
e) 0,5 mGy

Odpovědi
A1: d) Izotopy
A2: c) Počtu neutronů a protonů, neboli nukleonů
A3: c) Energie potřebná pro uvolnění elektronu z K-slupky
A4: e) Pozitrony a alfa částicemi (protony, pozitrony i alfa částice mají kladný náboj, proto se odpuzují)
A5: c) Energie (energie a frekvence spolu souvisí, ale ionizace závisí na energii fotonu)
A6: d) Ultrafialové, rentgenové, gamma
A7: c) Svazek protonů
A8: c) 511 keV
A9: d) Protony
A10: c) Neutrino, foton (diagnostická energie), elektron, proton (100 keV)
A11: b) Comptonův rozptyl
A12: c) Fotoefekt (max. energie ve svazku je 90 keV, efektivní energie je cca 30-45 keV)
A13: c) kV
A14: c) Fotoelektrický jev
A15: a) keV/mikrometr
A16: c) Embryo obdrží dávku rovnou 12,5-25 % vstupní povrchové dávky
A17: b) Ekvivalentní dávce
A18: c) Ekvivalentní dávka je 8 mSv
A19: d) Zvětšení (nejedná-li se o elektronický zoom).
A20: a) Anoda rentgenky nahoře, katoda dole (z důvodu heel efektu je potřeba silnější část těla pacienta umístit ke katodě – bránice pacienta, tenší část k anodě – krk pacienta)
A21: e) Redukce povrchové dávky pacientovi
A22: c) Tepelným zatížením rentgenky, geometrickou neostrostí
A23: b) Se zvětšujícím se ohniskem
A24: a) Větší přídavnou filtrací
A25: e) Je použita rentgenka s menším sklonem terčíku
A26: a) Alfa částice
A27: a) Deoxyribonukleová kyselina
A28: d) Rakovina
A29: a) Prsní tkáň
A30: d) 0,5 Gy

Kvíz II

Otázky
Q1: Jak se změní film po exponování světlem?

Q2: Jaký je film s velkým závojem?

Q3: Pravda/lež – zkroucená nebo pokažená filmová kazeta může způsobit, že část filmu bude exponována světlem.

Q4: Který z následujících materiálů se používá jako kolimátor?
a) Pb deska
b) Al deska
c) Cu deska
d) Všechny možnosti jsou správné

Q5: Nepřímé radiační poškození vzniká v případech, kdy:
a) Rtg fotony interagují s kritickým cílem buňky
b) Rtg fotony projdou přes buňku
c) Rtg fotony se absorbují v buňce a vytvoří radikály
d) Rtg fotony interagují s DNA buňky
e) Žádná z možností není správná

Q6: Jaká je výhoda oboustranně polévaného filmu (double-coating film)?
a) Je potřeba méně záření pro vytvoření obrazu
b) Vzniklý obraz je méně zkroucený
c) Film je méně citlivý na záření

Q7: Radiační poškození, která nejsou viditelná na lidech po ozáření, ale objevují se až v dalších generacích:
a) Somatické účinky
b) Genetické účinky
c) Brzké (krátkodobé, short-term) účinky
d) Pozdní (dlouhodobé, long-term) účinky

Q8: Charakteristika filmu, která udává, kolik záření je potřeba ke snímku standardní kvality se označuje jako:
a) Kontrast
b) Citlivost (film speed)
c) Rozlišení obrazu
d) Velikost

Q9: Zesilující fólie, která emituje zelené světlo a musí být použita s filmem citlivým na zelené světlo, je fólie obsahující:
a) Vápník a wolfram
b) Vzácné zeminy
c) Fosfor

Q10: Jak se označuje film, který se vkládá do úst pacienta při dentálním vyšetření?
a) Extraorální film
b) Intraorální film
c) Žádná z možností

Q11: Které z následujících tvrzení je pravdivé?
a) Brzké (krátkodobé) účinky ozáření se vyskytují po krátkodobém ozáření malými dávkami
b) Brzké (krátkodobé) účinky ozáření se vyskytují po dlouhodobém ozáření malými dávkami
c) Pozdní (dlouhodobé) účinky se vyskytují po krátkodobém ozáření malými dávkami
d) Pozdní (dlouhodobé) účinky se vyskytují po dlouhodobém ozáření malými dávkami

Q12: Jakou barvu má podvyvolaný film?
a) Světlou
b) Bílou
c) Černou
d) Tmavou
e) Šedou

Q13: Které z následujících buněk jsou považovány za radiorezistentní?
a) Nezralé reprodukující se buňky
b) Mladé kostní buňky
c) Dospělé kostní buňky
d) Epitelové buňky
e) Žádná z možností

Q14: Doplňte chybějící údaj pro správnou filtraci:
a) Rtg zařízení pracující při napětí 70 kV a menším vyžaduje…. mm hliníku
b) Rtg zařízení pracující při napětí větším než 70 kV vyžaduje … mm hliníku

Q15: Jak vypadá podexponovaný snímek?
a) Jasný
b) Černý
c) Světlý
d) Tmavý

Q16: Čím je určena citlivost tkáně na ozáření?
a) Mitotickou aktivitou
b) Buněčnou diferenciací
c) Metabolismem buňky
d) Všechny možnosti
e) Žádná z možností

Q17: Jaký je nejvýznamnější zdroj umělého ozáření populace?
a) Radioaktivní materiály
b) Lékařské ozáření
c) Jaderné zbraně
d) Palivový jaderný cyklus

Q18: Pravda/lež – kombinace film-fólie je citlivější na fluorescenční světlo než na přímé ozáření rtg zářením.

Q19: Která z následujících tkání je nejvíce citlivá na ozáření?
a) Kostní tkáň
b) Malé lymfocyty
c) Svalová tkáň
d) Nervová tkáň
e) Epitelová tkáň

Q20: Pravda/lež – u každého pacienty by mělo být individuálně uváženo, zda je potřebné provádět snímek.

Q21: Které z následujících tvrzení je nesprávné?
a) Rtg záření není škodlivé pro žijící organismy
b) Z dentálního snímku plyne pro pacienta benefit
c) V dentální radiologii je riziko způsobené ozářením převáženo benefitem plynoucím z odhalení choroby
d) Rtg vyšetření by mělo být předepsáno pouze tehdy, převáží-li benefit riziko plynoucí z tohoto vyšetření
e) V důsledku rtg ozáření může dojít k biologickému poškození

Q22: Množství záření, které pacient obdrží při expozici, se liší  v závislosti na:
a) Citlivosti filmu (film speed)
b) Kolimaci
c) Použité technice
d) Expozičních faktorech
e) Všechny možnosti

Q23: Pravda/lež – závoj filmu je důsledek nesprávného skladování.

Q24: Které z následujících možností přispívají k radiačnímu poškození?
a) Celková dávka
b) Dávkový příkon
c) Citlivost buněk
d) Všechny možnosti

Q25: Která z následujících složek formuje velikost a tvar pole?
a) Filtr
b) Kolimátor
c) Značka filmu

Q26: Která z následujících možností představuje efektivnější metodu redukce dávek pacientům?
a) Použití ochranné (olověné) stínící zástěry
b) Vyšší citlivost filmu (film speed)

Q27: Která z následujících možností je pravdivá?
a) Filtr redukuje velikost pole a formuje tvar pole
b) Filtr odstraňuje nízkoenergetické fotony ze spektra
c) Filtr snižuje střední energii rtg svazku

Q28:  Z jakého důvodu je na zadní straně dentálního filmu umístěna olověná fólie?
a) Ochrana filmu před primárním zářením
b) Ochrana filmu před slinami
c) Ochrana filmu před zpětně rozptýleným zářením

Q29: Co se stane, když není zesilující fólie v dobrém kontaktu s filmem?
a) Fólie je tím zničená
b) Film je tím zničený
c) Dojde ke ztrátě ostrosti obrazu
d) Žádná z možností

Q30: Jak vypadá převyvolaný film?
a) Světlý
b) Bílý
c) Černý
d) Tmavý
e) Šedý

Odpovědi
A1: Zčerná.
A2: Šedý.
A3: Pravda.
A4: a) Pb deska.
A5: c) Rtg fotony se absorbují v buňce a vytvoří radikály.
A6: a) Je potřeba méně záření pro vytvoření obrazu.
A7: b) Genetické účinky.
A8: b) Citlivost (film speed).
A9: b) Vzácné zeminy.
A10: b) Intraorální film.
A11: d) Pozdní (dlouhodobé) účinky se vyskytují po dlouhodobém ozáření malými dávkami.
A12: a) Světlou.
A13: c) Dospělé kostní buňky.
A14: a) 1,5 mm Al.
A14: b) 2,5 mm Al.
A15: c) Světlý.
A16: d) Všechny možnosti.
A17: b) Lékařské ozáření.
A18: Pravda.
A19: b) Malé lymfocyty.
A20: Pravda.
A21: a) Rtg záření není škodlivé pro žijící organismy.
A22: e) Všechny možnosti.
A23: Pravda.
A24: d) Všechny možnosti.
A25: b) Kolimátor.
A26: b) Vyšší citlivost filmu (film speed).
A27: b) Filtr odstraňuje nízkoenergetické fotony ze spektra.
A28: c) Ochrana filmu před zpětně rozptýleným zářením.
A29: c) Dojde ke ztrátě ostrosti obrazu.
A30: d) Tmavý

Použitá literatura:
http://quizlet.com/7544965/learn

Kvíz I

Otázky
Q1: Z jakého důvodu rentgenka rotuje?
Q2: Prostřednictvím jakého procesu vzniká většina fotonů ve spektru?
Q3: Čím je určena ostrost obrazu?
Q4: Anoda je kladně nebo záporně nabitou částí rentgenky?
Q5: Pravda/lež – čím šikmější je úhel anodového terčíku, tím větší je rozdíl mezi skutečnou a efektivní velikostí ohniska.
Q6: Co ovlivňuje napětí (kVp)?
Q7: Katodové vlákno je kladně nebo záporně nabitou částí rentgenky?
Q8: Kolik elektronů je v atomu wolframu?
Q9: Jaký je úhel anodového terčíku rentgenky používané pro běžné účely?
Q10: Jak se nazývá proces, při kterém jsou z rentgenového spektra odstraněny fotony s dlouhou vlnovou délkou?
Q11: Odkud pocházejí volné elektrony pro tvorbu rentgenového záření?
Q12: Jak se označuje doba, po kterou rentgenka produkuje rentgenové záření?
Q13: Co se stane, zdvojnásobí-li se hodnota proudu (mA)?
Q14: Jakou minimální filtraci musí mít rentgenový systém umožňující produkci rentgenového záření při 70 kV a více (jaká je nejmenší požadovaná filtrace pro 70 kV a více)?
Q15: Čím je ovlivňována pronikavost rentgenového záření?
Q16: Jaký tvar má katodové vlákno?
Q17: Jaký je důsledek „heel efektu“?
Q18: Pravda/lež – rychlost elektronů je závislá na použitém napětí rentgenky.
Q19: Co ovlivňuje úhel anodového terčíku?
Q20: Jak se nazývá malá oblast terčíku, na kterou jsou fokuzovány elektrony z katodového vlákna?
Q21: Co znamená zkratka kVp?
Q22: Co umožňuje vysokorychlostní rotace anody (10 000 otáček/minuta)?
Q23: Označili byste rentgenový svazek za homogenní nebo heterogenní?
Q24: Jaký úhel se u rentgenky označuje ve stupních?
Q25: Pravda/lež – zvýšením napětí vznikají fotony o kratší vlnové délce a větší energii.
Q26: Jakým způsobem vznikají elektrony okolo katodového vlákna?
Q27: V co se přemění více než 99 % energie elektronů?
Q28: Jakou veličinou se kvantifikuje velikost expozice?
Q29: Zvýšením napětí se sníží nebo zvýší kontrast obrazu?
Q30: Jak se nazývá efekt, v důsledku kterého má rentgenové pole různou intenzitu v různých místech?

Odpovědi
A1: Za účelem zvýšení tepelné kapacity anody (rozprostření tepla na větší plochu).
A2: Brždění elektronů (brzdné záření).
A3: Efektivní velikostí ohniska.
A4: Kladně.
A5: Pravda.
A6: Pronikavost záření a kontrast.
A7: Záporně.
A8: 74.
A9: 12°.
A10: Filtrace svazku.
A11: Z katodového vlákna.
A12: Expoziční čas.
A13: Zvýší se dvojnásobně dávka pacientovi, zvýší se počet fotonů ve spektru, zvýší se optická denzita obrazu.
A14: Alespoň 2,5 mm Al nebo ekvivalentní.
A15: Napětím (kVp).
A16: Tvar spirály.
A17: Nerovnoměrná distribuce záření v poli záření.
A18: Pravda.
A19: Skutečnou a efektivní velikost ohniska.
A20: Ohnisko.
A21: Maximální hodnota napětí v elektrickém cyklu (kVp = kV peak).
A22: Disipaci energie (rozptýlení energie).
A23: Heterogenní (rentgenový svazek obsahuje fotony různých energií).
A24: Sklon anodového terčíku.
A25: Pravda.
A26: Termoemisí.
A27: V teplo.
A28: Elektrické množství (mAs, součin proudu rentgenky a expozičního času).
A29: Sníží.
A30: Heel efekt.

Použitá literatura:
http://quizlet.com/973697/ch-5-x-ray-production-flash-cards/