Archiv pro rubriku: Nezařazené

5. narozeniny webu

Dobrý den,

ráda bych Vám, všem čtenářům, poděkovala za návštěvy na webu www.sukupova.cz, který v těchto dnech oslaví páté narozeniny. Díky :).

Web vznikl na popud lidí okolo mě, kteří se mě často ptali, co znamená vyšetření v tunelu. Takže prvním článkem logicky musel být článek o vyšetření v tunelu :). Poté jsem psala o různých tématech z oblasti radiodiagnostiky, ať už o radiační ochraně nebo o technických aspektech rtg zobrazování. Celkem bylo za těch 5 let na webu uveřejněno 223 příspěvků.

Na web chodí nejčastěji lidé, kteří se učí na různé zkoušky a atestace, především radiologičtí asistenti a radiologové. Mimo ty však i moji kolegové – radiologičtí fyzici, ale i lidé z různých institucí, kteří hledají detailnější informace o zobrazování. A v nemalé míře pak i lidé, kteří hledají informace o ozáření z důvodů obav, typicky těhotné ženy po rtg nebo CT vyšetření a maminky dětí, kterých se týkají rtg vyšetření. Tu a tam přijdou i nějaké dotazy, na které se snažím samozřejmě co nejdříve odpovědět.

Počet návštěv za těch 5 let je vyšší než 80 tisíc, přičemž návštěv za první rok bylo přibližně 4,5 tisíce, zatímco poslední rok už to bylo více než 25 tisíc. Nejčastěji se jednalo o čtenáře z České republiky (87% návštěv), dále pak ze Slovenska (7%), Brazílie (1%), Německa (1%) a USA (1%).

Nejčastěji hledaná klíčová slova jsou následující (v pořadí, jak mi je poskytl analytický nástroj):

  • Rentgenka
  • Stochastické účinky
  • CT hrudníku
  • Akutní nemoc z ozáření
  • Lucie Súkupová :)
  • Kostní denzitometrie
  • Nemoc z ozáření
  • Deterministické účinky
  • Cena CT vyšetření a různé modifikace těchto slov byly na dalších asi 6 místech v seznamu.

Přiznávám, že občas mi dochází nápady o čem psát, proto uvítám, když mi klidně napíšete, jaké téma by Vás zajímalo nebo jaké téma byste uvítali.

Ještě jednou děkuji, že chodíte na tento web, velmi mě těší, že Vás téma zajímá.

Přeji krásné léto. Lucie Súkupová

Správný výběr ochranného stínění (2)

V článku „Správný výběr ochranného stínění (1)“ jsme si řekli něco o materiálech, které se používají k výrobě ochranných stínění. Dnes přidáme ještě něco o tom, jaký materiál a jaký typ stínění je pro jaké výkony vhodný.

Při výběru osobních ochranných prostředků je nutné vzít v potaz, u jakých výkonů se bude stínění využívat, tj. jaká je standardní délka těchto výkonů, frekvence provádění a průměrné množství záření použitého na jeden výkon.

Efektivita ochranného stínění (stínící ekvivalent) při zeslabení a absorpci záření při průchodu daným materiálem se vyjadřuje v ekvivalentu Pb (mm Pb), který je definován tloušťkou Pb materiálu v mm o čistotě minimálně 99,9%, který poskytuje stejné zeslabení jako daný materiál.

Tradiční Pb ochranná stínění jsou cenově nejvýhodnější, ale hmotnostně nejtěžší, nepříliš pohodlné. Jsou vhodné pro krátké rtg výkony.

Ochranná stínění ze směsi Pb a  jiného lehčího prvku dosahují hmotnosti o 25% menší ve srovnání s tradičním Pb stínění stejné velikosti a stínícího ekvivalentu. Tato stínění jsou na trhu označována jako lehká nebo ultralehká a jsou vhodná pro krátké až středně dlouhé rtg výkony.

Non-Pb materiály obsahují jiné těžké prvky než Pb. Hmotnost těchto stínění je až o 40% menší než hmotnost tradičních Pb stínění stejné velikosti a stínícího ekvivalentu. Tato stínění jsou velmi snadno recyklovatelná. Stínění z těchto materiálů jsou vhodná pro dlouhé rtg výkony.

Ochranná stínění jsou k dispozici v různých provedeních – zástěry, vesty, sukně, pláště, límce – s různými stínícími ekvivalenty. Při výběru ochranného stínění je nutné uvážit, je-li potřeba ochranné stínění se stínícím ekvivalentem pouze z přední strany nebo i ze zadní (typicky u sester na katetrizačních sálech, které se točí zády). Dále jaký stínící ekvivalent v každé části je potřeba (dostupné kombinace 0,50 mm Pb přední/0,25 mm Pb zadní část, 0,35 mm Pb přední/0,25 mm Pb zadní část, 0,25 mm Pb zadní i přední část). A nakonec ještě konkrétní provedení stínění, např. nevypasovaná zástěra pro použití více lidmi, vypasovaná zástěra (možno i s bederním pásem) pro konkrétního pracovníka přizpůsobená velikostí i délkou (dle aktuální normy ČSN EN 61331-3 by mělo stínění sahat až ke kolenům), vesta a sukně zvlášť pro lepší rozložení zatížení (ramena + boky), límec fixně přidělaný k zástěře nebo odstranitelný aj. Některá stínění jsou tvořena překrytím několika vrstev, např. vesta, která má v přední části dvě části, každou s ekvivalentem 0,25 mm Pb, dohromady tedy 0,50 mm Pb.

Někteří výrobci umožňují i šití na míru, podle požadavků konkrétních pracovníků.

Použitá literatura:
http://blog.universalmedicalinc.com/determine-x-ray-apron-material-right/?utm_source=blogpost2&utm_medium=blog&utm_campaign=radiation%20protection
http://blog.universalmedicalinc.com/how-to-choose-the-right-x-ray-apron-style/

Správný výběr ochranného stínění (1)

V tomto a následujícím článku si řekneme něco o tom, jak si správně vybrat ochranné stínění z hlediska použitého materiálu pro stínění, ale také dle konkrétního typu ochranného prostředku.

Jak je již známo, tak ochrana před zářením stíněním je jedním ze tří základních způsobů, jak se chránit. Těmi dalšími dvěma způsoby jsou ochrana časem (čím kratší dobu jsem v záření, tím lépe) a ochrana vzdáleností (čím dále jsem od zdroje, tím lépe).

Hlavní funkcí ochranného stínění je zeslabení a pohlcení sekundárního, ale v některých případech i primárního rtg záření za účelem minimalizace dávek pacientům i pracovníkům se zářením (personálu). U pacientů jde samozřejmě o minimalizaci dávek mimo oblast zájmu, u pracovníků jde o snížení dávek celotělově. Obecně existuje rozdílné ochranné stínění pro pacienty a pro personál, jak bylo zmíněno v článku „Ochranné prostředky před zářením„.

Dříve se ochranné prostředky vyráběly z olova (Pb), které je díky vysokému protonovému (atomovému) číslu velmi efektivní v zeslabování a absorpci rtg záření. Pb se hojně využívalo různými způsoby v oblasti radiodiagnostiky, radioterapie, nukleární medicíny i v průmyslovové oblasti. Dále se však soustředíme pouze na osobní ochranné prostředky.

Tradiční Pb stínění
Pb je chemický prvek s protonovým číslem 82 a vysokou hustotou 11,34 g/cm3, která umožňuje jeho použití pro výrobu stínění před rtg a gama zářením. Pb je velmi měkký, tvárný a korozi-rezistentní materiál, ale na druhé straně je ve své čisté formě velmi křehký, proto z něho samotného nemůže být vyrobeno stínění. V kombinaci s různými zpevňujícími a přídavnými materiály je však možné vyrobit flexibiní materiál, podobný PVC, který je již vhodný pro výrobu ochranných stínění. Ochranná stínění vyrobená z Pb patří mezi nejtěžší stínění vůbec.

Stínění z materiálu obsahující Pb
Jedná se nejčastěji o směs Pb s jiným, lehčím, prvkem. Efektivita zeslabení je dána právě přítomností samotného Pb, ale i dalšími příměsemi, jako je např. cín (Sn), guma, PVC a další materiály. Stínění z materiálu obsahujícího Pb jsou přibližně o 25% lehčí než standardní olověná stínění.

Stínění neobsahující Pb
Anglicky jsou označovány jako „non-lead“ nebo „lead free“ stínění. Tato stínění nabízejí stejný ochranný faktor jako stínění obsahující Pb. Pb je však nahrazeno jiným materiálem, který taktéž dostatečně zeslabuje a pohlcuje záření. Mezi takové materiály patří cín (Sn), antimon (Sb), wolfram (W), bismut (Bi) a další. Výhodou stínění bez Pb je jejich jednoduchá recyklovatelnost, která u stínění s obsahem Pb není možná.

Každý ze tří výše zmíněných materiálů pro výrobu ochranných stínění má své výhody a nevýhody, které by měly být vzaty v potaz při koupi ochranného stínění společně s dalšími skutečnostmi, o kterých si řekneme v následujícím článku „Správný výběr ochranného stínění (2)„.

Použitá literatura:
http://blog.universalmedicalinc.com/3-different-types-radiation-shielding-materials/?utm_source=blogpost1&utm_medium=blog&utm_campaign=radiation%20protection

Jak prezentovat nejen ve vědecké sféře?

Dnes trochu neobvyklé téma a to jak prezentovat ve vědecké sféře… Spousta lidí nesnáší nebo dokonce nenávidí prezentování výsledků před publikem, ať už před jedním posluchačem nebo celým sálem. Pro vědecké pracovníky je veřejné vystupování bohužel součástí jejich práce. Způsob prezentace výsledků nebo nových poznatků významně ovlivňuje to, jak budou nové informace vnímány posluchači, takže z části i to, jak se bude kariéra vědeckého pracovníka vyvíjet dále.

Dostatečná příprava
Prvním pravidlem je dostatečná příprava. Samotná prezentace je až výsledkem dlouhé práce, která probíhá před samotnou prezentací. Velmi vhodné je připravit si prezentaci v dostatečném předstihu, aby si člověk v průběhu následujících dnů mohl připsat poznámky ohledně toho, co změnit, co zlepšit. Doporučuje se také ujistit se, co chci u daného slidu říct a vypíchnout. Pro představu o tom, jaký má člověk veřejný proslov, je vhodné přednést si prezentaci před zrcadlem, případně si prezentaci natočit na kameru a shlédnout záznam, nebo přednést prezentaci před partnerem nebo kamarádem/kamarádkou. Tak člověk zjistí, které části nebo technické termíny jsou problematické, aby mohl svůj výstup v těchto částech vylepšit. Je nutné věnovat pozornost i technickým výrazům, aby se člověk při nich nezakoktal.

Řeč těla
Správná řeč těla může zvýšit dopad vaší přednášky na publikum, tedy to, jak budou vnímat prezentaci a jak ji budou interpretovat. Při přezentaci je vhodné stát obličejem k publiku, i když v případě popisování např. grafů a tabulek je to relativně obtížné. Je nutné zaujmout stabilní postoj, např. roztažením nohou na šířku pánve, aby člověk nepůsobil dojmem, že každou chvíli upadne. Těsně před prezentací a taktéž v průběhu prezentace je vhodné být v očním kontaktu s publikem. Oční kontakt s jednotlivci z publika nesmí trvat příliš dlouho, aby se posluchač necítil nepříjemně (a v duchu se neptal, proč na něho tak dlouze civíte). Při prezentaci je vhodné nepůsobit příliš rigidně a strnule. Je dobré pár kroků v průběhu prezentace popojít (nejde o běh na pódiu) a zase se vrátit. Vyhněte se překřížení paží, držení paží za zády nebo rukám v kapsách. Nedržte v ruce žádná fidlátka (propisky aj., nejhorší je propiska, kterou přednášející po celou dobu z nervozity cvaká), mějte ruce volné pro možnou gestikulaci.

Hlasový projev
Tón vašeho hlasu a to, jak mluvíte při prezentaci, ovlivňuje výsledný dojem, který budou mít posluchačí z vaší přednášky. Na začátku přednášky vyčkejte, až se posluchači usadí, nezačínejte mluvit ještě v průběhu toho, kdy jdete k prezentačnímu pultíku. Mluvte jasně a sebejistě, i když si nejste v některých okamžicích úplně jistí. Při přednášce se ujistěte, že i posluchačí v zadních řadách vás slyší, ale aby ti v prvních řadách neohluchli. Udržujte po celou dobu prezentace stabilní tempo řeči, které není ani rychlé, ani pomalé. Nervozita nás občas nutí k tomu mluvit rychleji, abychom měli prezentaci za sebou. Snažte se tomu vyhnout. Změňte svůj hlas, když chcete zdůraznit některou informaci. Není vhodné odpřednášet celou prezentaci monotónním hlasem. Každou větu v projevu řádně ukončete, abyste nepůsobili nejistě. Nemumlejte ani nehuhlejte. Tu a tam můžete udělat v projevu krátkou pauzu, což publiku umožní lépe vstřebat informace. V průběhu této krátké pauzy si můžete srovnat myšlenky a nachystat další větu, kterou budete pokračovat. V průběhu prezentace je lepší zmlknout, než používat citoslovce jako ummm, hmmm, jakoby, vlastně…

Znalost publika
Spousta vědeckých pracovníků přednáší prezentace pro různé posluchače v publiku. Někdy se může jednat o studenty základních škol nebo posluchače univerzity třetího věku. Zde je potřeba přednést informace velmi srozumitelně (informace musí být velmi pochopitelné, vysvětlené na úrovni obecné laické populace), bez obtížnějších technických výrazů, aby se posluchači neztratili. Pro posluchače středních a vysokých škol jiných oborů, než kterého se týká vaše prezentace, je možné použít i některé jednodušší technické termíny. Pro experty v daném oboru je pak možné již plně použít i technické termíny. Uzpůsobte i formu svého přednesu (hlas, gestikulaci) těm, kdo sedí v publiku. Uvažte také to, proč by vás publikum mělo poslouchat. Zajímala by vás vaše prezentace, kdybyste byl v publiku?

Zvítězte nad svým strachem
Abyste mohli zvítězit nad svým strachem, je dobré ho poznat, vědět, co nejhoršího se může v důsledku nervozity stát. Když budete dostatečně a důkladně připraveni, nervozita nebude tak velká. Nepijte kofeinové nápoje těsně před prezentací, protože zvýrazní vaši nervozitu. Mějte k dispozici vodu pro případ, že by vám vyschlo v ústech. Nejezte před prezentací kaloricky velmi náročně jídlo, budete pak mít problém se soustředěním. Uvědomte si, že publikum tam není proto, aby se na vás dívalo, ale proto, abyste jim řekli nové informace. Nejsou to nepřátelé, nechtějí, abyste v něčem pochybil. Neoznamujte publiku, že jste nervózní. Nezajímá je to. Téměř každý trpí nervozitou před veřejným vystoupením, není to nic neobvyklého. Je-li to možné, dýchejte správně proti nervozitě, např. nádech na 4 doby, zadržet dech na 2 doby a na 8 dob vydechovat. Taktéž funguje to, když si představíte nějaké oblíbené místo, kde dozajista nejste nervózní.

Odhoďte své poznámky
Ačkoliv je vhodné, když máte poznámky ke svým slidům, neberte si tyto poznámky k prezentačnímu pultíku. Vezmete-li si je, nebudete působit jako profesionál (a o to nám jde :)), navíc vás to může někdy velmi splést. Bude to mít rušivý efekt na publikum, protože při čtení poznámek s ním ztratíte kontakt. Při čtení poznámek bude i velmi vzrušující téma působit nudně.

Příprava slidů
Slidy k dané prezentaci by měly být nejen příjemné na pohled, ale měly by obsahovat i podstatné informace. Počet slov na slidech by měl být co nejnižší, jde spíše o to uvádět důležité informace heslovitě, abyste věděli, o čem chcete mluvit u daného slidu. Slova na slidech musí dostatečně velká, aby byla čitelná pro posluchače i ze zadních řad. Na slidech by měly být pouze obrázky, grafy a videa, která lépe ozřejmují sdělované informace. Animace netýkající se tématu pouze odvádějí pozornost posluchačů.

Snažte se si to užít
Když budete při přednášení vypadat nudně, budete nudit i posluchače. A i když máte prezentaci o nejnudnějším tématu, snažte se z něho udělat zajímavé téma. Proč by toto téma mohlo být zajímavé pro posluchače? Pře prezentaci se usmívejte, měli byst působit spokojeně a vyjádřete poděkování, že tam můžete být. Je-li vaše sebejistota dostatečná, můžete přidat i milý vtípek, který vám pomůže prolomit ledy. Ale pozor, u velmi nervózních přednášejících působí vtipy spíše křečovitě.

Poučte se ze svých chyb a úspěchů
Pokaždé, když budete mít prezentaci, zapamatujte si, co bylo pozitivní a co jste považovali za chybu, abyste se jí příště mohli vyhnout. U chyby si ještě zanalyzujte, co bylo její příčinou.

Co když se stane nehoda?
Stane-li se vám těsně před prezentací nehoda, např. si polejete košili kávou, nesnažte to za každou cenu schovat. Budete pak působit velmi nervózně a stejně to nejspíš neskryjete. posluchači si vás budou naopak ještě více prohlížet. Můžete např. hned na počátku prezentaci zmínit v malém žertíku, že se vám stala nehoda, např. že znáte spoustu způsobů, jak lze odstranit fleky od kávy, ale že v současné chvíli nelze použít ani jeden :). U žen se sukní se doporučuje, aby měly s sebou náhradní silonky.

Za jedny z nejlepších přednášek jsou považovány přednáky na TEDx, spousta z nich je ke shlédnutí na youtube.com. Za skutečného mistra řečníka moderní toby je považován Steve Jobs…

Použitá literatura:
[1] http://www.scientifica.uk.com/neurowire/9-simple-and-effective-public-speaking-tips-for-scientists
[2] Bruno T, Adamczyk G. Řeč těla. Jak rozumět signálům řeči těla a cíleně je používat. GRADA Publishing, 2013
[3] Helcl Z. Jak zvládnout 77 obtížných situaí při prezentacích a přednáškách. Osvědčené rady a příklady z praxe. Grada Publishing, 2013
[4] Hlaváček L. Základy rétoriky v praxi. Kurz v rámci Institutu pro veřejnou správu, Praha, 1. 12. 2016
[5] Boušková P. Pán Prezentace a Trémy. Kurz v rámci Naučmese.cz, Praha, 12. 1. 2017

Kolik stojí CT vyšetření?

Na internetu je relativně častým dotazem z oblasti zobrazovacích metod „kolik stojí CT vyšetření“, které je mezi laickou veřejností popisováno jako vyšetření „v tunelu“. Ale zde pozor, není tunel jako tunel… Na dotaz ohledně ceny CT vyšetření lze snadno odpovědět. Cena CT vyšetření se pohybuje v řádu jednotek tisíc Kč (1-4 tisíce Kč). Záleží na konkrétním typu CT vyšetření, je-li použita kontrastní látka atd. Avšak u CT vyšetření není problémem cena, ale jiná skutečnost, o které jsem již v některých předešlých článcích psala, a to je dodržení principu zdůvodnění. Tento princip je často opomíjen právě u CT vyšetření, které si pacient téměř agresivně vynucuje s tím, že si vyšetření klidně zaplatí sám.

Princip zdůvodnění říká, že vyšetření (výkon) s použitítím ionizujícího záření může být provedeno pouze tehdy, převýší-li benefit plynoucí z daného vyšetření možné riziko spojené s použitím ionizujícího záření. Co je tím rizikem spojeným s použitím ionizujícího záření?

Rizikem spojeným s použitím ionizujícího záření je poškození důležitých součástí buněk, což může vést ke smrti buňky nebo k pozměnění (mutaci) DNA, na základě čehož může dojít ke vzniku nádorových bujení. 99,99% poškození DNA dokáže tělo samo opravit, takže pouze velmi malé množství poškození DNA setrvává v buňkách. Ale jakým způsobem probíhá poškození?

Ionizující záření je to záření, které má dostatečnou energii k ionizaci molekul vody. Ionizací vznikají volné radikály, které mohou poškodit DNA, ale i jiné součásti buněk. Radikál je vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více nepárových elektronů, proto se „snaží“ interagovat s okolím, které poškozuje. V boji proti volným radikálům pomáhají ony známé antioxidanty, které reagují s radikálem. Tím dochází k zániku radikálu.

Voda tvoří cca 70% lidského těla, proto má záření „hodně“ příležitostí k tomu, aby ionizovalo molekuly vody, ze které vznikají radikály. K poškození důležitých součástí buněk zářením může dojít i přímo, tj. bez vzniku radikálů. Většina záření však interaguje prostřednictvím vzniku volných radikálů.

Mezi ionizující záření patří rtg záření, které se využívá při běžných rentgenových výkonech, v CT, ale i v mamografii, nepatří sem ultrazvuk a magnetická rezonance (MR).

Každý lékař, který „předepisuje“ pacientovi žádanku na vyšetření s použitím rtg záření, např. na CT vyšetření, musí vždy uvážit riziko, které plyne z provedení daného vyšetření a benefit spojený s vyšetřením. Benefitem je zde myšleno získání správné diagnózy. Proto někteří lékaři s vyšetřením váhají (mají určitě i jiné důvody), i když si ho bohužel někteří pacienti téměř vynucují.

Rtg metody fungují zejména jako anatomické metody (s výjimkou CT perfúze mozku a srdce), tj. zobrazují aktuální anatomii, která může být pozměněna nějakou patologií, jako je např. výskyt krvácení, cyst, nádorů. Ale není-li podkladem daného onemocnění anatomicko-patologická změna, nemusí CT vyšetření nic ukázat. To je další důvod, proč někteří lékaři váhají s indikací (žádankou) na dané vyšetření.

Mimo anatomické metody existují i funkční zobrazovací metody, které jsou schopné zobrazit změny ve funkčnosti jednotlivých orgánů a tkání, typicky změny metabolismu a krevního průtoku. Patří sem vyšetření v nukleární medicíně, jako je SPECT, PET a pak také některé typy MR vyšetření.

MR vyšetření nevyužívá ionizujícího záření, není tak škodlivé pro lidské tělo jako rtg záření, ale dostupnost MR vyšetření je horší (delší čekací doby při objednání) a cenově se MR vyšetření pohybuje mezi 5 – 15 tisíci Kč. Obvykla je cena MR vyšetření 2-5x vyšší než cena CT vyšetření. Ale opět záleží na konkrétním vyšetření.

Zde je přehled cen i dalších zobrazovacích modalit (pouze velmi orientační):

  • Běžné rtg – stovky Kč (používá ionizující záření)
  • Mamografie – stovky Kč (používá ionizující záření)
  • Ultrazvuk – stovky až tisíc Kč (nepoužívá ionizující záření)
  • CT – 1-4 tisíce Kč (používá ionizující záření)
  • MR – 5-15 tisíc Kč (nepoužívá ionizující záření)

Zatížení svalů při nošení ochranných zástěr

Není žádným tajemstvím, že nošení ochranných zástěr, které váží přibližně 14-17 kg, vede k bolestem zad a kloubů v důsledku kvazistatického vzpřímeného postoje. S nošením zástěry o této hmotnosti je spojeno zatížení meziobratlových plotének až 2000 kPa. S bolestmi zad a kloubů a velmi často i bolestmi (unaveností) svalů se potýkají především lékaři provádějící intervenční výkony pod rtg kontrolou, u kterých je povinnost nosit ochranné zástěry s olověným ekvivalentem. Ekvivalent se pohybuje mezi 0,25 mm Pb až do 1,0 mm Pb, což představuje extrémně těžkou zástěrou. V důsledku nošení ochranných zástěr (zástěra visí především na ramenech) musí tělo vynaložit větší úsilí, aby udrželo vzpřímenou pozici, což vede k většímu zatížení některých svalů.

Autoři jedné studie Alexandre et al provedli pokus, kdy termograficky prostřednictvím infračerveného záření měřili teplotu vybraných svalů při provádění výkonů bez ochranné stínící zástěry a se zástěrou, která měla v přední části ekvivalent 0,5 mm Pb, v zadní části 0,25 mm Pb. Jednalo se o výkony na gastroenterologickém sále určeném pro intervenční výkony.

Autoři zjišťovali teplotu několika vybraných svalů při provádění výkonu bez ochranné zástěry a se zástěrou. Jednalo se o trapézový sval, deltový sval, velký prsní sval, svaly v oblasti bederní páteře a dvouhlavý sval stehenní.

Trapézový sval je jeden z nejdůležitejších svalů zad, který je zodpovědný za pohyb a rotaci lopatky a taktéž za pozici hlavy vzhledem ke krku. Deltový sval je velký sval trojúhelníkového tvaru, který pokrývá ramenní kloub, a je potřebný při oddalování (zvedání) paží od těla.

Z měření vyplynulo, že nejvíce zatěžovaný sval je trapézový sval a velký prsní sval, jejichž teplota se nošením zástěry při výkonu zvýšila téměř o 1°C. Menší změna v teplotě byla zaznamenána u deltového svalu a svalů okolo bederní páteře, jejichž teplota se změnila přibližně o 0,7°C. Nejmenší změna teploty byla zaznamenána u dvouhlavého svalu stehenního, kdy rozdíl činil přibližně 0,5°C. Z měření tedy vyplynulo, že svaly používané k udržení vzřímeného postoje při nošení zástěry, jako jsou trapézový sval, deltový sval a velký prsní sval, patří mezi skutečně nejvíce zatěžované.

Mimo to z měření vyplynulo, že většinou bylo zatížení těla rovnoměrně rozdělené na pravou a levou polovinu.

Ukázka zatížení při práci se zástěrou a bez ní je pro 4 měřené pracovníky znázorněna na obr. 1. Každý řádek obrázků představuje jednoho jedince zpředu a zezadu, první tři figury znázorňují teplotu v klidu, při práci bez zástěry a při práci se zástěrou zpředu. Další tři figury představují totéž ale zezadu.

zatizeni_zasteraObr. 1: Prokrvení svalů zpředu a zezadu pro klid, práci s ochrannou zástěrou a práci bez ochranné zástěry, každý řádek představuje jednoho měřeného pracovníka [1]

Použitá literatura
[1] Alexandre D, Prieto M, Beaumont F, Taiar R, Polidori G. Wearing lead aprons in surgical operating rooms: ergonomic injuries evidenced by infrared thermography. Journal of Surgical Research 2017; 209: 227-233

Seminář „Novinky z radiodiagnostiky“

seminar_2Zde a zde (dodatečně přednášky o DICOMu a Managementu dávek) jsou ke stažení přednášky ze semináře „Novinky z radiodiagnostiky„, který se konal 30.11. 2016 v IKEMu. Přednášky jsou chráněny heslem, v případě, že máte zájem o heslo, napiště mi mail. Přednáška Mgr. Petra Papírníka s tématem „Změny v legislativě SÚJB týkající se radiodiagnostiky“ je volně přístupná i bez hesla.

Tady je seznam přednášek z programu semináře:

MUDr. Iva Krulová (Nemocnice Na Homolce) – Snímek hrudníku a co od něj očekáváme

MUDr. Petra Steyerová (VFN/Breast Unit Prague) – Klinické využití zobrazovacích metod v diagnostice onemocnění prsu

Bc. Kateřina Chytrá (SÚRO) – Dávky a DRÚ pro dětské pacienty

MUDr. Bronislav Janek, CSc. (IKEM) – Co je nového v intervenční kardiologii

Ing. Lucie Súkupová, PhD. (IKEM) – Dozimetrie oční čočky lékařů

MUDr. Jan Beran, PhD. (IKEM) – Intervenční radiologie s praktickou ukázkou instrumentária

Mgr. Petr Papírník (SÚJB) – Změny_v legislativě SÚJB týkající se radiodiagnostiky

Ing. Kateřina Daníčková (VFN/FN Motol) – Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologické výkony

RNDr. Dana Kurková, PhD. (SÚRO) – Měření energetických spekter rentgenových svazků CdTe detektorem

Mgr. Václav Porod (IKEM) – Zobrazování digitálních snímků (DICOM, prohlížeče, monitory)

Mgr. Filip Jírů, PhD. (IKEM) – Management dávek (DICOM, reportování dávek)

Všem přednášejícím i posluchačům děkuji za účast, myslím, že se nám seminář vydařil :).

L. Súkupová

 

Černobyl (12)

21. května 1986
Vliv havárie černobylské jaderné elektrárny na životní podmínky v Československu

(čtk): Komise, která řídí a vyhodnocuje měření radioaktivity všech složek životního prostředí, vody i potravin, vydala přehled o vývoji radiační situace na území ČSSR. Vyplývá z něj, že po dobu zvýšeného výskytu radioaktivních látek byla zajištěna nezávadnost všech potravin dodávaných do obchodní sítě, včetně mléka a mléčných výrobků.

Dávkové příkony vnějšího záření na volném prostranství se z běžných přírodních hodnot okolo 0,1 mikrogray za hodinu, neboli 10 mikrorentgenů za hodinu zvýšily v počátečním období na 0,2-0,5 mikrogray za hodinu. Od 10. května už toto zvýšení není větší než 0,3 mikrogray za hodinu neboli 30 mikrorentgenů za hodinu a od 17. května než 0,15 mikrogray za hodinu neboli 15 mikrorentgenů za hodinu.

Kontaminace povrchů jódem 131 je od 10. května menší než 10 kilobecquerelů na m2 a kontaminace césiem 137 menší než 1 kilobecquerel na m2, maximální hodnoty nepřesáhly trojnásobek těchto hodnot.

K výraznější kontaminaci vod nedošlo, obsah radionuklidů v nich je nízký, pod 1 becquerel na litr.

Úroveň kontaminace jódem 131 u mléka dodávaného pro obyvatelstvo nepřekročila limit stanovený našimi hygieniky jako horní mez pro zdravotně nezávadnou konzumaci této potraviny. Od 15. května se tato úroveň pohybuje od 50 do 400 becquerelů na litr a nadále klesá.

Nebylo potřebné přistoupit k omezování konzumu mléka a prováděna byla pouze určitá preventivní opatření přímo ve výrobě mléka, která se týkala způsobu krmení dobytka.

Na základě celkových výsledků měření lze potvrdit, že dočasné zvýšení úrovně kontaminace bylo mnohokrát nižší, než aby i při trvalém působení představovalo ohrožení zdraví. Nebyly a evidentně nebudou překročeny hodnoty doporučené Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii jako hodnoty vyžadující provedení ochranných opatření.

Celkové hodnocení vývoje situace ukazuje, že z hlediska zdravotního u nás nebylo zapotřebí podnikat kroky, které by vedly k narušování zvyklostí a potřeb obyvatelstva, např. ve výživě nebo omezování jejich pohybu v přírodě.

Cernobyl_20

31. května 1988
Dva roky po havárii v Černobylu
Život v dezaktivované oblasti

MOSKVA: Nyní je mimořádně důležité informovat o skutečné radiační situaci a umět příslušné informace správně vysvětlit, zdůrazňuje list Pravda v zamyšlení nad nedávnou vědeckou konferencí Lékařské aspekty havárie v černobylské jaderné elektrárně, která se konala v Kyjevě. Konference se zúčastnili jak sovětští, tak zahraniční odborníci.

V prvních dnech po havárii (duben 1986) bylo v moskevských a kyjevských nemocnicích s podezřením z nemocni z ozáření hospitalizováno asi 500 lidí. Předběžná diagnóza se potvrdila v 237 případech. Od té doby 193 lidí nastoupilo do zaměstnání, kde není vystaveno ozáření, 16 zatím ještě nepracuje. 28 lidí se nepodařilo zachránit.

Úmrtnost se v oblastech, kde se následky havárie projevily, nejen nezvýšila, ale naopak poklesla. Porodnost se zde ve stejném období prakticky nezměnila. Podle odborníků z různých zemí není v souvislosti s havárií potřeba očekávat nějaké genetické odchylky.

Havárie v Černobylu vytvořila mimořádnou situaci, na niž nebyly psychologicky připraveni ani široké vrstvy obyvatelstva, ani řada činitelů, vědců a lékařů, píše list. Upozorňuje, že mezi obyvatelstvem se šíří různé nepodložené pověsti, obavy a nedůvěra k lékařům. To se ovšem negativně odráží na jejich zdraví. Řda Kyjevanů například dobrovolně omezila příjem potravin.

Na syndromu radiofobie neseme vinu všichni, cituje list ředitele Biofyzikálního ústavu ministerstva zdravotnictví SSSR L. Iljina, který zdůrazňuje především převažující neznalost obyvatelstva v oblasti ochrany před radiací. Zcela odůvodněná a účelná hygienická a organizační opatření část obyvetelstva proměnila v omezování, které má mnohdy škodlivý charakter.

Někteří lidí například odmítají navštěvovat pláže, parky, nekupují potraviny na trhu, masově přestávají využívat zahrádky a cokoliv na nich pěstovat. List v této souvislosti cituje řadu zahraničních odborníků, kteří konstatují, že oblast je dobře dezaktivována a radioaktivita nepřevyšuje obecně stanovené normy.

Cernobyl_21

26. dubna 1991
Pět let po Černobylu
Utajené počty

KYJEV – Za pět let, které odplynuly od výbuchu na černobylské jaderné elektrárně, zahynulo v důsledku radiace 7000 osob. Prohlísil to včera přední ukrajinský expert na problematiku černobylské havárie a obvinil sovětské vedení, že tuto skutečnost důkladně tají.

Volodymyr Šovkošytnyj, náměstek předsedy komise ukrajinského parlamentu, jež má na starosti záležitosti související s jadernou havárií z 26. dubna 1986, v projevu při příležitosti pátého výročí nejhorší jaderné katastrofy v dějinách dále uvedl, že sovětští vědci a zdravotníci oficiálně odmítají, že by v důsledku černobylské havárie zahynuly tisíce lidí. Svazová vláda se stále snaží předstírat, že se „vlastně nic nestalo“, uvedl Šovkošytnyj. Na odmořování se podle jeho slov podílelo kolem 700 000 osob. Z nich asi jedna osoba ze sta během uplynulých pěti let zemřela. Podle oficiálních sovětských zdrojů zahynulo v důsledku Černobylu 31 osob.

Cernobyl_22

Přehled dávek z rtg výkonů v čase

V dnešním článku si řekneme něco o tom, jak se v průběhu let měnily dávky v jednotlivých orgánech pro typická skiagrafická vyšetření.

Při skiagrafické expozici je možné ovlivnit dávku pacientovi několika parametry, např. použitou hodnotou napětí, proudu, času, nebo součinu proudu a času, ale také filtrací. Filtrace je považována za jeden z nejdůlěžitejších faktorů, které ovlivňují dávku. Filtrace redukuje dávku pacientovi tím způsobem, že odstraňuje ze spektra nízkoenergetické fotony, které by se pohltily v pacientovi, ale nepřispěly by k tvorbě obrazu. Filtrace taktéž zvyšuje efektivní energii spektra neboli penetrabilitu (prostupnost), tj. spektrum se použitím filtrace stává tvrdším. S vyšší energií spektra tedy fotony prostupují v pacientovi hlouběji, více jich doletí na receptor obrazu. Proto je postačující nižší množství vyprodukovaných fotonů k získání dostatečného množství fotonů na receptoru obrazu. Jinak řečeno, s vyšší efektivní energií spektra, které lze dosáhnout taktéž zvýšením napětí (kV), je dostatečné použití nižšího množství mAs.

Celková filtrace se skládá ze dvou základních složek. Základní filtrace a přídavná filtrace. Základní (inherentní) filtrace je tvořena materiálem uvnitř rentgenky, včetně chladícího média, a je fixní. Přídavná filtrace se vkládá do svazku k výstupu rentgenky a je volně modifikovatelná. Do 20. letech 20. století byla celková filtrace ve většině případů menší než 0,5 mm Al. Od 60. let 20 století se pro napětí 70 kV a více používala celková filtrace alespoň 2,5 mm Al.

Následující tabulky poskytují přehled dávek jednotlivým orgánům pro standardní typy skiagrafických vyšetření. Vyšetření se mezi sebou lišila nejen použitou technikou (kV, mAs, filtrace), ale v některých případech i použitými projekcemi. Přehled o dávkách pro další orgány – mozek, jícen, červenou kostní dřeň, plíce, srdce, žaludek, játra, močový měchýř a varlata jsou uvedeny v článku [1].

davky_stitna_zlazaTabulka 1: Přehled dávek na štítnou žlázu v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

davky_prsni_tkanTabulka 2: Přehled dávek na prsní tkáň v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

davky_vajecnikyTabulka 3: Přehled dávek na vaječníky v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

Z tabulky 1 je zřejmé, že dávka na štítnou žlázu při rtg vyšetření hlavy poklesla z původních více než 20 mGy na necelých 0,5 mGy. Z tabulky 2 je zřejmý pokles dávky na prsní tkáň při rtg vyšetření srdce a plic, kdy došlo ke snížení o cca 40%. To je zejména díky tvrdé technice (vysoké kV) a taktéž vyšší filtraci. V tabulce 2 taktéž stojí za zmínku, že dávka na prsní tkáň při vyšetření žeber dosahovala hodnot i přes 40 mGy, zatímco v dnešní době je to dávka 17-krát nižší. Z tabulky 3 je zřejmé, že dávka na vaječníky poklesla při rtg vyšetření pánve, břicha a bederní páteře pod 2 mGy z původních až 28 mGy.

Ze všech tří tabulek je zřejmé, že s postupujícím časem se dávky na různé orgány významně snižují, což je díky zejména třem skutečnostem: použití vyšší celkové filtrace, zavedením zesilujících fólií a taktéž upravením počtu a typu některých projekcí. Rtg vyšetření v dnešní době nejsou z hlediska dávky zdaleka tak zatěžující jako dříve. Avšak jsou částečně nahrazeny jinou modalitou, konkrétně výpočetní tomografií (CT), která dodává efektivní dávky cca 100-1000-krát vyšší.

Použitá literatura:
[1] Melo DR, Miller DL, Chang L, Moroz B, Linet MS, Simon SL. Organ doses from diagnostic medical radiography – Trends over eight decades (1930 to 2010). Health Physics 2016; 111(3): 235-255

Novinky z radiodiagnostiky

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych Vás pozvala na akci pro radiologické fyziky s názvem:

Seminar_1
Akce se bude konat 30.11.2016 od 9,00 do 17,00 hod v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, 3. patro, učebna č.2.

Předběžný program je následující (ke stažení zde):

08,30 – 09,00: Registrace

09,00 – 09,05: Zahájení

09,05 – 09,45: MUDr. Iva Krulová (Nemocnice Na Homolce)
Snímek hrudníku a co od něj očekáváme

09,45 – 10,25: MUDr. Petra Steyerová (VFN/Breast Unit Prague)
Klinické využití zobrazovacích metod v diagnostice onemocnění prsu

10,25 – 11,05: Bc. Kateřina Chytrá (SÚRO)
Dávky a DRÚ pro dětské pacienty

11,05 – 11,30: Coffee break

11,30 – 12,10: MUDr. Bronislav Janek, CSc. (IKEM)
Co je nového v intervenční kardiologii

12,10 – 12,50: Ing. Lucie Súkupová, PhD. (IKEM)
Dozimetrie oční čočky lékařů

12,50 – 13,20: Oběd

13,20 – 14,00: Mgr. Petr Papírník (SÚJB)
Změny v Národních radiologických standardech

14,00 – 14,40: Ing. Kateřina Daníčková (VFN/FN Motol)
Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologické výkony

14,40 – 15,20: RNDr. Dana Kurková, PhD. (SÚRO)
Měření energetických spekter rentgenových svazků CdTe detektorem

15,20 – 15,35: Coffee break

15,35 – 16,15: Mgr. Václav Porod (IKEM)
Zobrazování digitálních snímků (DICOM, prohlížeče, monitory)

16,15 – 16,55: Mgr. Filip Jírů, PhD. (IKEM)
Management dávek (DICOM, reportování dávek)

16,55 – 17,00: Ukončení

Pozvánka ke stažení zde, registrace zde.

Černobyl (11)

17. května 1986
Podvod skončil ostudou

ŘÍM: Obrovskou ostudou, která významně odhaluje praktiky západních sdělovacích prostředků, skončila aféra kolem falešného filmu s údajnými snímky hořící elektrárny v Černobylu. Jak včera sdělila agentuře Reuters italská policie, byl v římském ústředí americké televize NBC zatčen Francouz T. Garenq, který prodal filmový podvrh italským a americkým televizním stanicím. Hochštapler, snažící se vydělat na neštěstí v jaderné elektrárně, byl obviněn z podvodu. Filmový brak pochopitelně neměl s havárií v Černobylu nic společného: záběry ve skutečnosti zachycovaly cementárnu v severoitalském Terstu zahalenou průmyslovým kouřem. A přesto italská televizní stanice RAI a americké společnosti ABC a NBC tento jasný podvrh ochotně odvysílaly.

VÍDEŇ: Vídeňský konzervativní list Die Presse se vzácnou sebekritičností poukazuje na neodpovědné zprávy rakouských sdělovacích prostředků o havárii černobylské jaderné elektrárny. List píše: „Vlastně se příliš málo diskutovalo o skandálu kolem filmu, který se na Západě předváděl jako požár jaderné elektrárny v Černobylu, zatímco ve skutečnosti to byl požár cementárny v Terstu. Vlastně se opomnělo využít této příležitosti k radikální sebekritice sdělovacích prostředků a ke konstatování, že se příliš lehkovážně a nekriticky přebíraly zprávy, snímky, horrorové zvěsti a předkládaly se veřejnosti, již tak propadlé hysterii.“

KYJEV: Kyjevská odbočka Inturistu nezastavila po havárii v černobylské jaderné elektrárně ani na okamžik svou činnost. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu TASS ředitel této odbočky V. Fedorčenko. V hlavním městě Ukrajiny je nyní 1300 zahraničních turistů z Evropy, Asie i Ameriky. V těchto dnech se očekává také příjezd dvoumilióntého návštěvníka z Československa.

Cernobyl_1819. května 1986
O jaderné energetice

MOSKVA: Perspektivám rozvoje jaderné energetiky a mezinárodním ohlasům na havárii v černobylské jaderné elektárně byl věnován sobotní publicistický pořad ústřední sovětské televize Studio 9. Jeho hosty byli náměstek ředitele výpočetního střediska Akademie věd SSSR akademik N. Moisejev, náměstek ředitele ústavu jaderné energie I. V. Kurčatova, člen-korespondent Akademie věd SSSR L. Feoktistov a komentátor listu Izvěstija A. Bovin. Při havárii v černobylské elektrárně došlo k úniku radioaktivity, která se postupem času hromadí v každém reaktoru, uvedl L. Feoktistov. Zbytky jaderného štěpení, kterých reaktor černobylského typu „vyrobí“ zhruba tunu ročně, se v reaktoru částečně rozpadají a částečně „přežívají“. Situace je dnes složitá v bezprostřední blízkosti elektrárny, kde se soustřeďuje mimořádné úsilí na likvidaci následků havárie. Zveličovat nebezpečí však není na místě. Při hodnocení perspektiv jaderné energetiky je třeba si uvědomit, že životní úroveň lidí dnes bezprostředně souvisí s úrovní výroby elektrického proudu na jednoho obyvatele. Žádná reálná alternativa jaderné energetiky v podstatě neexistuje.

Prakticky všechny části havarovaného reaktoru v černobylské jaderné elektrárně jsou ochlazeny a pouze v centru se udržuje mírně zvýšená teplota. Ochlazení reaktoru je fakticky ukončeno a možnost vážnějších komplikací lze vyloučit. Prohlásil to v sobotu večer v sovětské televizi náměstek předsedy rady ministrů SSSR I. Silajev. Pokračuje dezaktivace okolí elektrárny a zároveň se intenzívně pracuje na zakonzervování havarovaného reaktoru v betonovém bloku. Do zóny reaktoru se nepřetržitě přečerpává tekutý dusík a pod objektem se připravuje proražení tunelu, který umožní vybudovat betonové ochlazovací zařízení, jež bude spolehlivě oddělovat reaktor od země, prohlásil I. Silajev.

Sovětští lidé přicházejí na pomoc Černobylu. Mnozí vedoucí specialisté kolské jaderné elektrárny projevili přání podílet se na likvidaci důsledků havárie a odletěli na Ukrajinu, aby se připojili k těm, kdo plní složitou a odpovědnou práci na dezaktivaci území černobylské elektrárny. Tisíce obyvatel země, celé pracovní kolektivy zasílají část svých výdělků a prémií a někteří dokonce i své osobní úspory na fond pomoci Černobylu.

Cernobyl_19

Černobyl (10)

14. května 1986
Práce v Černobylu pokračují
Ukončeno zasypávání reaktoru

MOSKVA: Ve čtvrtém energobloku černobylské jaderné elektrárny pokračují intenzívní práce na likvidaci následků havárie a dezaktivaci elektrárny. Podle informací sovětského tisku bylo zakončeno zasypávání havarovaného reaktoru látkami pohlcujícími radioaktivitu a plánuje se uzavřít reaktor betonovým blokem, kterým bude objekt izolován i od země. Počítá se kromě toho s vybudováním speciální ochlazovací soustavy, která zabrání zvyšování teploty pod reaktorem vlivem přirozeného radioaktivního rozpadu. Pokračují práce spojené s dezaktivací elektrárny a jejího okolí. Povrch budov počínaje střechami se omývá, odpad čištění je odváděn do speciální kanalizace a čistících zařízení. Podobné práce budou provedeny i v blízké vesnici. Vrchní vrstva půdy v zamořené zóně se snímá a celé toto území bude zabetonováno.

Náměstek předsedy rady ministrů SSSR B. Ščerbina se včera setkal s velvyslanci Finska, Itálie, Kanady, NSR, Nizozemí, Norska, Španělska, Švédska, Turecka a Velké Británie akreditovanými v SSSR, dále s chargé d’affaires Dánska, Francie, Lucemburska a Rakouska a s představitelem velvyslanectví USA. Velvyslancům byly zevrubně vysvětlovány otázky týkající se situace v černobylské jaderné elektrárně. Byli informováni o opatřeních, která se podnikají k odstranění následků havárie, a o radiační situaci na území Ukrajiny, Běloruska a na západních hranicích SSSR. Diplomaté byli seznámeni s opatřeními k dezaktivaci oblasti elektrárny a dopravních komunikací. Zároveň dostali odpověď na všechny položené otázky.

Náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. Loginov včera přijal představitele zastupitelských úřadů BLR, ČSSR, KLDR, Kuby, Laosu, MLR, MoLR, NDR, Polska, Rumunska a Vietnamu v Sovětském svazu a podrobně je informoval o situaci a opatřeních v souvislosti s likvidací následků havárie v černobylské jaderné elektárně.

Cernobyl_16

15. května 1986
Černobyl: Dezaktivace dále pokračuje
Práce pod reaktorem. Tekutý dusík vytvoří ochrannou vrstvu.

MOSKVA: V černobylské jaderné elektrárně pokračuje dezaktivace energetických objektů, budov a půdy. Podle údajů sovětského tisku je hlavní úsilí soustředěno na očištění poškozeného reaktoru a jeho bezprostředního okolí.

Náměstek předsedy rady ministrů SSSR I. Silajev v rozhovoru se sovětskými novináři konstatoval, že zhruba 300 000 čtverečních metrů zamořeného území se denně pokrývá speciální dezaktivační fólií, která zabraňuje pronikání radioaktivního prachu do půdy a vody. Byla rovněž zahájena výroba dezaktivační chemikálie, která dosahuje 30 tun denně.

Pod reaktorem byly zahájeny složité podzemní práce – připravuje se budování šachty, která umožní vytvořit pod reaktorem mohutnou podložku. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proniknout pod reaktor a zahájit přečerpávání tekutého dusíku, který vytvoří další pevnou ochrannou vrstvu. Odborníci pracují na vytvoření betonového „sarkofágu“ kolem reaktoru. Nepůjde o pouhý betonový blok, ale o složitou technickou stavbu, která bude kontrolovat vnitřní teplotu a odvádět zbytkové teplo.

V okolí elektrárny byly maximálně omezeny možnosti přenesení radioaktivních látek za ochrannou zónu, řekl dále I. Silajev. Na hranicích zóny byla vytvořena tři překladiště, na nichž se náklady přenášejí z „čistých“ dopravních prostředků. Velký význam má i železniční doprava, protože dezaktivace železničních vagonů je podstatně prostší, než čištění automobilů, uvedl I. Silajev.

Téměř polovina osob hospitalizovaných v kyjevských nemocnicích a poliklinikách byla propuštěna, napsal list Sovětskaja Rossija. V Kyjevě a celé kyjevské oblasti byla zřízena síť radiační kontroly, jejíž pracovníci provedli kolem 250 000 měření. Kontroluje se i složení krmiva skotu. Každý den kontrolují epidemiologické služby zhruba sto druhů nejrůznější produkce. Pod přísnou kontrolou jsou obchody a trhy. Dozimetrická stanoviště pracují na letištích, na železnici i v automobilové dopravě. V Kyjevě a dalších městech oblasti se pravidelně kropí silnice, uvedl list Sovětskaja Rossija.

Na ministerstvu zahraničních věcí SSSR v Moskvě se včera uskutečnilo setkání s velvyslancem SFRJ v SSSR M. Drulovičem a velvyslancem KLDR v SSSR Ri Dže-hwanem. Náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. Loginov podrobně informoval diplomaty o situaci na černobylské jaderné elektrárně a o opatřeních, které se podnikají k odstranění následků havárie.

VÍDEŇ: Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) H. Blix kritizoval západní hromadné sdělovací prostředky za způsob, jakým informovaly o havárii v černobylské jaderné elektrárně. Zdůraznil, že západní informace byly „často matoucí, zvláště pokud jde o rozsah škod a počet obětí“.

ŘÍM: Italská státní televize RAI-TV potvrdila, že film, který vysílala jako záběry hořící jaderné elektrárny v Černobylu, je podvrh. Na filmu, který měl údajně několik dnů po havárii natočit jugoslávský turista ze vzdálenosti 14 km od černobylské elektrárny, byla zachycena, jak se nyní ukázalo, cementárna v severoitalském Terstu.
Cernobyl_17

Černobyl (9)

13. května 1986
Tisková konference v Moskvě
Západ vytváří ovzduší nedůvěry v mezinárodních vztazích

MOSKVA: Západní státy vyvolaly hysterickou psychózu kolem havárie v černobylské jaderné elektrárně a nyní se ji snaží využít k ospravedlnění svých diskriminačních opatření proti socialistickým zemím východní Evropy. Prohlásil to na tiskové konferenci v Moskvě vedoucí tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí SSSR V. Lomejsko.

Omezení dovozu zemědělské produkce ze socialistických států není ničím podložené a je neospravedlnitelné, uvedl Vladimir Lomejko, účastníci nedávné konzultativní porady Světové zdravotnické organizace (WHO) označili zdůvodnění diskriminačních opatření proti socialistickýcm státům za neudržitelné. V dokumentech WHO se praví, že omezení dovozu potravin je oprávněné jen v případě produktů poškozených ozářením, tedy těch, které byly vypěstovány v bezprostřední blízkosti černobylské elektrárny. O vývoz těchto produktů však nejde a jít nemůže, upozornil V. Lomejko. Diskriminační opatření se týkají produktů vypěstovaných v oblastech, kde k nebezpečnému zvýšení radiace nedošlo.

V. Lomejko dále hovořil o propagandistické protisovětské kampani, kterou v souvislosti s havárií v černobylské elektrárně vyvolala západní reakce. Protisovětská psychóza je nebezpečná, protože vytváří ovzduší nedůvěry v mezinárodních vztazích. Oficiální sovětské informace se na Západě ignorují a nahrazují se výmysly, za nimiž následuje tvrzení, že SSSR nelze v žádném ohledu důvěřovat, uvedl V. Lomejko.

Vedoucí tiskového odbotu ministerstva zahraničí SSSR dále komentoval činnost SSSR v některých mezinárodních organizacích a na dvoustranných a mnohostranných jednáních a odzbrojení. Připomněl, že 5. května začalo v New Yorku zasedání komise OSN pro odzbrojení, které je věnováno prioritním otázkám mezinárodní bezpečnosti. Delegáti se soustřeďují na problémy odvrácení militarizace vesmírum, zákazu jaderných pokusů, omezení a likvidace jaderných zbraní a na cesty k omezení zbraní konvenčních. Sovětská delegace znovu upozornila účastníky zasedání na prohlášení generálního tajemníka ÚV KSČ M. Gorbačova z 15. ledna letošního roku. Toto prohlášení bylo mezníkem v zahraničně politické činnosti SSSR a vyjádřením filozofie bezjaderného světa v jaderném a kosmickém věku, uvedl V. Lomejko.

Cernobyl_14

13. května 1986
Zpráva Sovětské vlády: Likvidace následků havárie

MOSKVA: Rada ministrů SSSR včera vydala tuto zprávu: V uplynulých 24 hodinách byly v černobylské jaderné elektrárně značně rozšířeny práce na dezaktivaci objektů elektrárny od radioaktivních látek. Pokračuje účinné ochlazování poškozeného reaktoru a betonáž bloku. Radiační situace v Bělorusku a na Ukrajině, včetně Kyjeva, se zlepšuje. V oblastech za třicetikilometrovou zónou se provádějí zemědělské práce, nromálně pracují průmyslové podniky a turistické trasy jsou běžně přístupné. U postižených jsou uplatňována léčebná a preventivní opatření. 35 lidí je v těžkém stavu, šest osob zemřelo na následky popálení a ozáření. Při urychlené likvidaci následků havárie v černobylské jaderné elektrárně pomáhají všechny sovětské republiky. Dělníci z oděských loděnic odelslai svůj výdělek za práci nad plán na pomoc postiženým. Mnohé kolektivy navrhují uskutečnit sobotnik, odpracovat bezplatnou směnu nebo věnovat část měsíčního platu.

BONN: Radioaktivita měřená ve vzduchu se v NSR vrátila na normální úroveň. Prohlásil to včera v Bonnu mluvčí západoněmecké vlády F. Ost. Bonnská vláda už předtím upozorňovala obyvatelstvo, že i poněkud zvýšená radioaktivita naměřená po havárii reaktoru v černobylské jaderné elektrárně nedosáhla úrovně ohrožující zdraví.

Cernobyl_15

Černobyl (8)

12. května 1986
Likvidace důsledků havárie
Představitelé MAAE ocenili rozsah a charakter informací od SSSR

MOSKVA: Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří přijeli do SSSR v souvislosti s havárií černobylské jaderné elektrárny, si o katastrofě mohli udělat sami představu. Prohlásil to v sobotu generální ředitel MAAE Hans Blix na tiskové konferenci v tiskovém středisku ministerstva zahraničních věcí SSSR,

Město Černobyl, které je od jaderné elektrárny vzdáleno 18 km, jsme obletěli ve vrtulníku a poškozený agregát jsme pozorovali ze vzdálenosti 800 m. Řetězová reakce v černobylské jaderné elektárně byla automaticky zastavena v okamžiku havárie. Třetí reaktor, který je v bezprostřední blízkosti poškozeného čtvrtého, při havárii poškozen nebyl, jeho chladící a bezpečnostní systém fungují normálně. Poškozený reaktor utrpěl hořením grafitu. Tyto vzněty byly uhašeny, ale teplota je i nadále vysoká. Bylo rozhodnuto celý čtvrtý reaktor zabetonovat. Byly zahájeny práce na vybudování betonového základu pod reaktorem. Maximální úroveň radiace v třicetikilometrové oblasti dosahovala 10-15 milirentgenů za hodinu. 5. května klesla na 2-3 milirentgeny za hodinu a 8. května na 0,15 milirentgenu za hodinu. Radioaktivita v kyjevských vodních nádržích byla celou dobu normální, řekl na tiskové konferenci ředitel oddělení pro jadernou bezpečnost MAAE M. Rosen.

Představitelé MAAE pak odpověděli na četné otázky novinářů. Na otázku, zda je spokojen s rozsahem a charakterem informací, které dostal za svého pobytu v SSSR, H. Blix odpověděl: Zcela jistě ano. Dále zdůraznil, že měl velmi otevřené diskuse s ministry a experty, a že v mnoha případech to byli lidé, s nimiž udržuje pracovní kontakty již dávno. Řekl, že se sovětskou stranou byla vypracována úmluva o poskytování stálých informací. Domnívám se, že to je první krok v mezinárodním úsilí o vytvoření určitého systému včasného varování, řekl. H. Blix.

Na závěr návštěvy generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hanse Blixe v Sovětském svazu bylo vydáno komuniké, v němž se mj. píše: Během návštěvy byly H. Blixovi a odborníkům, kteří ho doprovázeli, poskytnuty informace o havárii v čenobylské jaderné elektrárně. Byly projednány způsoby zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky rozšířením mezinárodní spolupráce a zvýšením úlohy MAAE v této oblasti. Sovětská strana vyjádřila v souladu s výzvou generálního ředitele MAAE ochotu poskytnout o havárii informace, o nichž by se moho jednat na poradě expertů na otázky jaderné bezpečnosti, aby se členské země MAAE mohly poučit ze zkušeností s cílem dále zvýšit bezpečnost jaderné energetiky. Sovětská strana prohlásila, že tato havárie neovlivní realizaci vytyčených plánů rozvoje jaderné energetiky v SSSR,

Agentura TASS včera zveřejnila tuto zprávu rady ministrů SSSR: Na černobylské jaderné elektrárně a v jejím blízkém okolí se dnes dezaktivovalo území, objekty elektrárny a dopravní komunikace. Připravuje se dezaktivace obytných domů. Podniká se komplex přípravných opatření k betonování reaktorového oddělení čtvrtého energetického bloku. Radiační situace na západních hranicích SSSR je normální. Na území Ukrajiny a Běloruska zůstává radiace na dosavadní úrovni.

Washington pokračuje v protisovětské kampani, která se vyznačuje nejrůznějšími podvrhy a urážkami SSSR. USA využily havárie v černobylské jaderné elektrárně a zahájily palbu proti rostoucí mezinárodní autoritě Sovětského svazu a proti samotné myšlence vzájemné důvěry mezi státy. Konstatoval to včera komentátor agentury TASS V. Černyšev.

KYJEV: Nynější situace v černobylské jaderné elektrárně už nepředstavuje velké nebezpečí, řekl sovětským novinářům víceprezident Akademie věd SSSR akademik Jevgenij Velichov. Včerejšek označil za rozhodující. Začíná nová etapa prací. Je třeba provést celou řadu měření, výzkumů a určit nejvíce zamořená místa. V nanejvýš obtížných podmínkách vysoké radioaktivity uvnitř bloku se provádějí speciální práce. Mnoho nyní dělají stavbaři. Ochlazují půdu a dodávají velké množství betonu. Cílem je „pohřbít“ havarovaný reaktor.

BONN: Spolkový kancléř Helmut Kohl byl v sobotu nucen přiznat, že západoněmecké obyvatelstvo v žádném okamžiku nebylo a není bezprostředně ohroženo havárií jaderné elektrárny u Černobylu.

Cernobyl_13

Černobyl (7)

9. května 1986
Úmyslně přehnané nebezpečí
Situace v oblasti havárie se nadále stabilizuje

Moskva: Politické byro ÚV KSSS na svém včerejším zasedání projednalo zprávu vládní komise o odstraňování následků havárie v černobylské jaderné elektrárně.

Bylo konstatováno, že komise, místní stranické orgány a sověty operativně provádějí nezbytná opatření k překonání následků havárie. Sovětští lidé projevují za složité situace velkou uvědomělost, houževnatost a statečnost. Přesně a obětavě pracuje obsluha elektrárny, vědci, inženýrskotechničtí i zdravotničtí pracovníci, pracovníci dopravy i vojáci – všichni, kdo se podílejí na prováděných opatřeních. Všem evakuovaným bylo v krátké době zajištěno ubytování, strava a lékařská péče. Obyvatelé sousedních okresů jim poskytují starostlivou péči. ÚV KSSS, prezidium Nejvyššího sovětu SSSR, rada ministrů SSSR a všesvazová ústřední rada odborů schválily usnesení o mzdových podmínkách a o materiálním zabezpečení pracovníků podniků a organizací v oblasti černobylské jaderné elektrárny.

Sovětská tisková agentura TASS včera zveřejnila tuto zprávu: Na Západě byly v souvislosti s havárií v černobylské jaderné elektrárně rozšířeny výmysly, že sovětské vývozní zboží a dopravní prostředky znamenají prý vzhledem ke svému „radioaktivnímu zamoření“ nebezpečí. Řada západoevropských zemí přijala opatření k omezení dovozu potravin a dalších druhů zboží ze SSSR a z některých evropských zemí, jež jsou členy RVHP. Tyto akce podkopávají cíle mezinárodních dohod o obchodu, hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci uzavřených mezi příslušnými zeměmi a SSSR, a neodpovídají obecně uznávané praxi řešení otázek vznikajících v mezinárodním obchodě. Příslušné státní orgány SSSR přijaly a nadále přijímají nezbytná operativní opatření. Sovětské zboží a dopravní prostředky neznamenají z hlediska radioaktivity nebezpečí ani pro obyvatelstvo SSSR, ani pro občany jiných států.

Předseda rady ministrů Ukrajinské SSR A. Ljasko se včera odpoledne setkal se skupinou zahraničních novinářů, kteří přicestovali do Kyjeva. Informoval je o opatřeních, která jsou podnikána k likvidaci havárie v černobylské jaderné elektrárně. Konstatoval, že situace v oblasti elektrárny je pod kontrolou. Teplota v poškozeném bloku elektrárny se nyní snížila na 300 stupňů Celsia. To ukazuje, že proces spalování v reaktoru je zastaven. Zdraví obyvatel není ohroženo, národní hospodářství kyjevské oblasti funguje stabilně. Novináři byli současně upozorněni na to, že některé západní sdělovací prostředky rozpoutaly kolem havárie pomlouvačnou kampaň, jejímž cílem bylo oklamat světovou veřejnost a odvést ji od aktuálních otázek ozdravení mezinárodního ovzduší. Generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hans Blix, který je v SSSR na pozvání sovětské vlády, navštívil Kyjev a včera přijel do oblasti černobylské jaderné elektrárny, kde byl seznámen se situací. Po návštěvě v oblasti černobylské jaderné elektrárny poskytl interview sovětské televizi. Viděli jsme ze vzduchu prostranství černobylské jaderné elektrárny a byli jsme svědky toho, že se dělá mnoho, aby byl reaktor udržen pod kontrolou. Je zřejmé, že za uplynulé dva týdny se udělalo hodně práce a byla úspěšná, konstatoval generální ředitel MAAE.

Situace v oblasti černobylské jaderné elektrárny se nadále stabilizuje. Za třicetikilometrovou evakuační zónou kolem elektrárny nikomu nehrozí nebezpečí. Uvedli to včera na tiskové konferenci v Moskvě představitelé ministerstva zdravotnictví SSSR a Státního výboru SSSR pro hydrometeorologii a kontrolu životního prostředí. První náměstek ministra zdravotnictví SSSR Jevgenij Vorobjov zdůraznil, že v černobylské jaderné elektrárně nedošlo k jadernému výbuchu. V důsledku havárie jaderného reaktoru však do okolí a do ovzduší unikly radioaktivní látky, zejména radioizotopy jódu 131, které však mají krátký poločas rozpadu. Hospitalizováno bylo 204 lidí. Z 18 těžce zasažených zemřel jeden, čímž počet mrtvých stoupl na tři. Škody na zdraví utrpěli pouze lidé, kteří se v době havárie a po ní nacházeli v bezprostřední blízkosti poškozeného reaktoru. Profesor Viktor Knižnikov z ministerstva zdravotniství SSSR odpověděl na dotazy týkající se radioaktivního zamoření potravin. Nebezpečí představuje pouze raná zelenina a mléko v oblastech se zvýšenou radiací. Přijatá opatření však poškození zdraví lidí touto cestou vylučují. Budoucí úroda ohrožena není, neboť radiaktivní látky, které unikly, představuje především izotop jódu 131 s poločasem rozpadu 8,3 dne.

Cernobyl_11

9. května 1986
Opatření k ochraně zdraví nejsou nutná
Rozhovor s odborníkem pro hygienu záření MUDr. E. Kunzem, CSc.

(čtk): Čs. televize vysílala ve včerejších Televizních novinách rozhovor s hlavním odborníkem ministerstva zdravotnictví ČSR pro hygienu záření MUDr. Emilem Kunzem, CSc.

Do jaké míry se zvýšil obsah radioaktivních látek na volném prostranství v Československu v souvislosti s havárií v černobylské elektrárně?
Dodávkové příkony záření na volném prostranství, které dříve měly zejména přírodní původ, se nám zvýšily zhruba dva až třikrát oproti přírodním hodnotám. Ale radioaktivní jódy v ovzduší nebo potravinách jsme dříve neměřili vůbec. Ale obecně mohu říci, že nedošlo k takovému zvýšení, které by jakýmkoliv způsobem bylo nebezpečné lidskému zdraví.

Úroveň radioaktivity se měří na celém území Československa?
Ano, hned od počátku jsme rozvinuli rozsáhlou síť, měří hygienické stanice, jaderné elektrárny, výzkumná a jiná pracoviště, která mají potřebnou aparaturu, měří systematicky nejrůznější složky životního prostředí, předávají denně svá hlášení, která se u nás v Institutu hygieny a epidemiologie vyhodnocují.

Vy jste se právě vrátil z jednání Světové zdravotnické organizace v Kodani. Jaký je názor expertů na úroveň radiace ve střední Evropě?
Prakticky shodný s tím, co jsem říkal. Opatření k ochraně zdraví nejsou pokládána za nutná. A dokonce asi nebyla ani nutná, když je některé státy přijímaly. Zejména je zdůrazňováno, aby si lidé nebrali jodid draselný, který je nezdůvodnitelný a který může způsobit sám o sobě určitá poškození zdraví. Nejsou důvody k opatřením u těhotných žen a malých dětí a lze se plně spolehnout na měření, která provádějí státní orgány, aby zajistily nezávadné potraviny.

Přesto existují obavy z deště, z pitné vody, obavy z požívání mléka. Jaké hodnoty jste naměřeili?
Naměřili jsme např. v povrchových vodách nebo v pitné vodě skutečně nepatrné zvýšení. Nejsou žádné důvody k tomu, aby se lidé báli pitné vody ani mléka. A pokud se týče deště, hodnoty radioaktivity, které v něm jsou, nemohou způsobit žádné vážné ozáření.

Jaký očekáváte další vývoj v radioaktivní situaci v Československu?
Stručně řečeno pokles. Již ho pozorujeme a pozorují ho i v jiných státech Evropy.

Cernobyl_12

Jakým způsobem pozorujeme rentgenový obraz? (3)

V předešlých dvou článcích jsme si řekli něco o receptorech světla a taktéž o tom, jak „skáčeme“ v obraze z jednoho místa na druhé. V tomto posledním článku zabývajícícm se „viděním“ při pozorování obrazu si řekneme ještě pár dalších informací.

Zrakový (optický) systém člověka prošel dlouhým vývojem, v průběhu kterého se zdokonalovaly různé vlastnosti vidění. Cílem vývoje bylo maximalizovat prostorové rozlišení, maximalizovat zorné pole a minimalizovat neurální zdroje (vynakládat co nejmenší energii na zrakový systém). Jak tedy dopadl vývoj našeho zrakového systému?

Ze 130 milionů receptorů světla, které máme (cca 5 mil. čípků, 125 mil. tyčinek), vede do mozku pouze cca 10 milionů nervových vláken, což přispívá k menší spotřebe energie při zpracování informací.

Nejlepšího prostorového rozlišení je dosaženo v centrální části žluté skvrny. Periferně je na žluté skvrně dosaženo horšího prostorového rozlišení. Horší prostorové rozlišení je kompenzováno rychlým pohybem očí z jednoho bodu do jiného, takže obraz vnímáme jako ostrý. Ukázka různého prostorového rozlišení je uvedena na obr. 1. Při zafixování pohledu na centrální část obr. 1 zjistíme, že všechna písmena jsou pro nás stejně čitelná, protože malá písmena v centrální části jsou vnímána centrální částí žluté skvrny, tedy s lepším prostorovým rozlišením. Periferní větší písmena jsou vnímána perifernější částí, ale stále jsou pro nás stejně čitelná jako malá písmena.

Eye_spatial_resolution_1Obr. 1: Čitelnost písmen v závislosti na jejich poloze [1]

Při zrakovém vjemu je pro nás důležité, jaké je zastoupení prostorových frekvencí v obraze. Při pohledu na obr. 2, 3 a 4 zjistíme, že v závislosti na vzdálenosti se liší i objekt, který na obraze vidíme. Když jsme blízko u displeje (obr. 2), vnímáme vysoké frekvence a vidíme Alberta Einsteina. Při větší vzdálenosti (obr. 3) vnímáme méně vysokých frekvencí a více nízkých frekvencí, Albert Einstein přechází v Marilyn Monroe. V největší vzdálenosti (obr. 4) vnímáme nízké frekvence, Marilyn je jasně rozpoznatelná.

Eye_spatial_resolution_2Obr. 2: Albert Eisntein [1]

Eye_spatial_resolution_3Obr. 3: Přechod mezi Albertem a Marilyn [1]

Eye_spatial_resolution_4Obr. 4: Marilyn Monroe [1]

Jak je to však možné? Původní obraz vznikl superpozicí dvou obrazů. Jednoho s nízkými frekvencemi, což znamená obraz s dobrým kontrastem, druhého s vysokými frekvence. Oba dva tyto obrázky jsou znázorněny na obr. 5 (vlevo nízké frekvence, vpravo vysoké frekvence).

Eye_spatial_resolution_5Obr. 5: Superponované obrazy [1]

V závislosti na tom, v jaké vzdálenosti (pod jakým úhlem) sledujeme obrazy, pak vidíme i různý obsah. Buď vidíme jen vysoké frekvence nebo jen nízké frekvence nebo oba druhy frekvencí.

Lidské oko je nejcitlivější na prostorovou frekvenci 4 cykly/°. Při nižší frekvenci je citlivost oka menší, stejně tak při vyšší frekvenci. Závislost viditelnosti kontrastu na prostorové frekvenci pro lidské oko je znázorněna na obr. 6.

Eye_spatial_resolution_6Obr. 6: Citlivost lidského oka na kontrast v závislosti na prostorové frekvenci [1]

Křivka zobrazená na obr. 6 vypadá odlišně pro jedince s posteriorní subcapsulární kataraktou (vzniká v důsledku ozáření nejčastěji). V důsledku katarakty dochází k poklesu citlivosti na kontrast.

Porovnáme-li citlivost na kontrast v závislosti na prostorové frekvenci pro člověka a různá zvířata, pak zjistíme, že se velmi podstatně liší. Např. pro sokola (falcon) je citlivost na kontrast podstatně lepší až pro vyšší frekvence, což odpovídá menším objektům. Proto sokol vidí i velmi malé hlodavce z velké výšky.

Použitá literatura:
[1] Bochud F. Basics of human vision. Performance of the visual system. EUTEMPE-RX, Module 08, 14.-18.3.2016, Lausanne, Switzerland

Jakým způsobem pozorujeme rentgenový obraz? (2)

Mimo samotnou stavbu oka ovlivňuje pozorování i několik dalších faktorů. Jedním z nich je např. neustálý pohy oka při pozorování nebo čtení způsobený aktivací očních svalů. Při čtení se tedy oko nepohybuje kontinuálně přes každé písmenko, ale skáče z jednoho místa na další. Tato místa jsou od sebe vzdálena asi o 5°. Skákání z jednoho místa na další se anglicky nazývá saccade. Tento skok trvá asi 30 ms, tj. oko se dokáže pohybovat rychlostí 170°/s. [1]

Z pohledu sítnice znamená saccade posun vizuálního obrazu. Tento posun aktivuje hodně gangliových buněk, ale ačkoliv zde není žádná korekce, my tento pohyb oka nevnímáme. Je to z toho důvodu, že pohyb oka je velmi rychlý. Naopak se spíše domníváme, že náš obraz je velmi stabilní.

Mezi jednotlivými saccades je oko stabilní, existuje zde určitá doba fixace, kdy se oko nepohybuje. Tato doba trvá typicky 150-250 ms. Průměrná doba fixace cca 200 ms znamená, že se naše oko pohne přibližně 5x za sekundu.

Pohyby oka – saccades můžeme pozorovat i při čtení radiologického obrazu. Na následujícím obr. 1 je uvedena trajektorie pohybu oka společně s fixacemi oka při čtení rentgenového obrazu srdce a plic. Každá doba fixace (1/60 s) je na obr. 1 vlevo znázorněna malým čtverčkem, na obr. 1 vpravo je pak znázorněna trajektorie s jednotlivými body fixace grupovanými do tzv. klastrů. Doba trvání každého klastru byla mezi 20 ms a 1 s. Pohyb oka byl měřen speciálním zařízením (eye tracker).

Eye_movements_1Obr. 1: Pohyb oka pro jednotlivé doby fixace (vlevo) a trajektorie oka (vpravo) [2]

Podobný obraz vzniknul také pro mamografii. Trajektorie pohybu oka je znázorněna na obr. 2. Lékař začíná prohlížet obrazy v bodě mezi CC a MLO projekcí uprostřed (horní dva levé obrázky) a tráví zde dobu cca 5 s. Pohled lékaře ulpí na lézi v CC projekci a poté ještě projde celkový obraz. Až do 13. sekundy tráví lékař čas na lézi v MLO projekci, následuje celkové prohlédnutí MLO projekce. Čas mezi 13. a 21. sekundou tráví lékař prohlížením léze v CC a MLO projekci a porovnáváním. Posledních 10 sekund tráví lékař opět prohlídnutím celé CC a MLO projekce.

Eye_movements_2Obr. 2: Trajektorie pohybu oka pro mamografii [3]

Stejně jako oko se stále pohybuje i hlava. Nicméně pohyb hlavy je korigován pohybem očí. V důsledku permanentního pohybu hlavy a očí není ani odezva na point spread function ideální, protože se odezva skládá z odezvy několika čípků právě v důsledku pohybu hlavy a očí. Korekce na pohyb hlavy je založena na nervech vnitřního ucha, které vedou do mozku. Tyto nervy informují mozek o rotaci a orientaci hlavy, což generuje signál v mozku, který jde do očních svalů. Ty pak korekcí pohybu očí kompenzují pohyb hlavy. Celková korekce pohybů je provedena s nejistotou 0,5°. To je důvod, proč při pohledu na objekt na obr. 3 vidíme bílou mřížku, která se nám částečně promítá přes černé čtverce (soustřeďte zrak na bílý puntík po dobu aspoň 20 s, poté zaměřte zrak na černý puntík). Jednoduše řečeno, hlava ani oči nedokážou korigovat pohyb tak, abychom při pohledu na obr. 3 viděli bílou mřížku ve fixní poloze. [1]

Eye_movements_3Obr. 3: Zafixujte pohled na bílý puntík po dobu aspoň 20 s, poté přesměřujte zrak na černý puntík [1]

Mozek dokáže částečně korigovat různý pohyb, proto při porovnání pohybu při chůzi a běhu zjišťujeme, že korigovaná horizontální rychlost při upřeném pohledu, viz obr. 4 „gaze“, je velmi podobná pro chůzi i běh.

Eye_movements_4Obr. 4: Horizontální rychlost při chůzi a běhu [1]

Při pozorování obrazu probíhá několik druhů pohybů, které jsou navzájem korigovány tak, že výsledný obraz vnímáme jako statický.

Použitá literatura:
[1] Bochud F. Basics of human vision. Looking. EUTEMPE-RX, Module 08, 14.-18.3.2016, Lausanne, Switzerland
[2] Nodine CF, Kundel HL. Using eye movements to study visual search and to improve tumor detection. RadioGraphics 1987; 7(6): 1241-1250
[3] Kundel HL, Nodine CF, Conant EF, Weinstein SP. Holistic component of image perception in mammogram interpretation: Gaze-tracking study. Radiology 2007; 242(2): 396-402

Jakým způsobem pozorujeme rentgenový obraz? (1)

Tento článek a několik následujících článků bude trochu z jiné oblasti, ale je to oblast, která souvisí i s radiodiagnostikou. Jedná se o vizuální vjem obrazu a o to, jak vlastně obraz vzniká, jak obraz vnímáme. Začněme popisem světelného vjemu okem…

Poznámka: Chtěla bych jen podotknout, že nejsem biolog, lékař ani fyzik specializující se na optiku oka, ale jde mi spíše o přiblížení fungování oka při pozorování obrazu.

Při světelném vjemu světlo prochází nejprve přes rohovku, pak přes přední komoru, zornici a poté čočku. Zornice mění svůj tvar pomocí svalů – duhovky, čímž reguluje množství světla dopadajícího na čočku. Čočka společně s rohovkou se podílejí na zaostření, tj. na tom, aby svazek světla správně dopadal na sítnici, resp. na její nejcitlivější část – žlutou skvrnu (makulu). Vnitřní část oka je tvořena sklivcem, který udržuje v oku stálý tlak. [1]

Dopad světla na sítnici způsobuje fotochemické reakce ve světlocitlivých prvcích – v tyčinkách a čípcích. Ty pak vysílají nervové impulsy zrakovým nervem do mozku. Celé oko je zobrazeno na obr. 1 i s popisem jednotlivých částí.

Stavba okaObr. 1: Stavba oka [1]

Při dopadu světla na na sítnici je světlo detekováno pomocí fotoreceptorů, které mění světelný signál na elektrický signál, který je zpracovávaný několika druhy buněk, např. horizontálními, bipolárními, amakrinními a gangliovými buňkami. Každý z těchto druhů těchto buněk zpracovává signál jiným způsobem. Ukázka různých druhů buněk společně s fotoreceptory, které jsou tvořeny tyčinkami a čípky, a neurony, které zpracovávají výsledný signál, je uvedena na obr. 2. Výsledný signál je poté optickým nervem přiveden do mozku. [1]

RetinaObr. 2: Ukázka stavby sítnice – různé druhy buněk pro zpracování signálu, fotoreceptory – světlocitlivé tyčinky (rods) a čípky (cones), neurony pro zpracování signálu [2]

Při pohledu na stavbu sítnice nás možná napadne, kolik fotocitlivých prvků (tyčinek a čípků) má lidské oko a jak na tom vlastně je ve srovnání se současnými fotoaparáty. Počet detekčních elementů fotoaparátů se v dnešní době pohybuje mezi 10 a 14 Mpx, tj. 10-14 milionů pixelů. Ale oko dosahuje počtu cca 130 milionů fotocitlivých prvků, takže je podstatně lepší ve srovnání s fotoaparátem. [3]

Nyní se podívejme blíže na fotocitlivé prvky, tj. na čípky (cones) a tyčinky (rods). Čípky jsou prvky, které jsou barvocitlivé (citlivost na jasné světlo). Nacházejí se hlavně v oblasti žluté skvrny. Každý z čípků je připojen ke svému vlastnímu nervu. Čípků máme 5-7 milionů v každém oku. Zbývajících cca 125 milionů fotocitlivých prvků je tvořeno tyčinkami. Tyčinky jsou zodpovědné za celkový vzhled zorného pole, ale nijak se neuplatňují při vnímání barev. Na rozdíl od čípků, které mají každý svůj nerv, sdílí několik tyčinek jeden nerv. Tyčinky jsou citlivé na nízkou intenzitu světla – na tlumené světlo. [3]

Při pohledu na Polárku dopadá na naši žlutou skvrnu přibližně 100 tisíc fotonů za 1 s. 25% těchto fotonů dopadá na malou část žluté skvrny, na kruhovou plochu o průměru 5-50 mikrometrů. V této malé části je soustředěno nejvíce čípků. Prostorové uspořádání (hustota rozmístění) čípků je uvedeno na obr. 3. Nejvíce čípků je soustředěno uprostřed žluté skvrny. Z obr. 3 je zřejmé, že jejich hustota uprostřed žluté skvrny je až 160 tisíc na 1 mm2, směrem od středu jejich hustota klesá. [3]

Distribution_conesObr. 3: Prostorová distribuce světlocitlivých čípků v oku [3]

Prostorové rozložení tyčinek je velmi odlišné od rozložení čípků. Rozložení tyčinek je uvedeno na obr. 4. Uprostřed žluté skvrny je pouze velmi málo tyčinek, naopak směrem od středu jejich hustota narůstá a dosahuje podobně jako u čípků hustoty až 160 tisíc na 1 mm2. Rozložení tyčinek i čípků lze samozřejmě přepočítat i na úhel. Největší hustota tyčinek odpovídá úhlu 15°[3]

Distribution_rodsObr. 4: Prostorová distribuce světlocitlivých čípků v oku [3]

Jas neboli množství fotonů, které vstupují do oka, je ovlivněn zejména zornicí. Zornice je schopná reagovat na velký rozsah jasu, hodnoty jasu se pohybují od 10^-7 až po 10^5 cd/m2. To je umožněno tím, že citlivost tyčinek je až 100x vyšší než citlivost čípků, takže tyčinky reagují i při velmi malém jasu. Ukázka šířky zornice a variabilita této hodnoty pro různé hodnoty jasu pro lidskou populaci je uvedena na obr. 5. [3]

Jas_sirka_zorniceObr. 5: Šířka zornice v závislosti na jasu [3]

Jak bylo zmíněno výše, velká citlivost tyčinek umožňuje i vnímání světla při velmi malé intenzitě. Rozložení tyčinek (okolo centrální části, která je vyplněna čípky) je pak i podstatou toho, proč např. při pohledu na hvězdy vidíme nejjasněji hvězdy mimo střed pole, nejjasněji vidíme hvězdy pod úhlem 15° a zdají se nám jasnější než hvězdy v centrální části pole viděné díky čípkům. Proto jsou i dalekohledy ve hvězdárnách nastaveny tak, že nejjasnější hvězdy jsou pod úhlem 15°. [3]

O čípcích je známo, že nejsou saturovány, tj. na každé zvýšení jasu reagují, ale naopak u tyčinek je známo, že nad určitou hladinu jsou saturovány. Z toho je zřejmé, že oko umožňuje detekovat interakce jednotlivých fotonů až po velké kupy fotonů. Oko je např. schopné fungovat i při tak nízkém jasu, kdy jsme stěží schopní rozeznat ve tmě stromy od zamračené oblohy. [3]

Použitá literatura:
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidské_oko
[2] http://www.faculty.virginia.edu/ASTR3130/lectures/humaneye/humaneye.html
[3] Bochud F. Basics of human vision. Mechanics of the eye. EUTEMPE-RX, Module 08, 14.-18.3.2016, Lausanne, Switzerland