Archiv pro rubriku: Nezařazené

Použití ionizační komory (2)

Při použití ionizační komory pro měření ve fotonových svazcích musí být splněno několik předpokladů, které nám zaručí, že dávka odvozená z odezvy ionizační komory odpovídá v dávce daném médiu. Nejdůležitějším předpokladem je rovnováha nabitých částic, v případě rtg diagnostiky modifikovaná na elektronovou rovnováhu.

Rovnováha nabitých částic říká, že množství a energie částic do objemu vstupujících je shodná s množstvím a energií částic z objemu vystupujících. Grafické znázornění je uvedeno na obr. 1.

Obr. 1: Znázornění rovnováhy nabitých částic [1]

Pro jednoduchost předpokládejme, že se všechny nabité částice, pro nás tedy elektrony, pohybují stejným směrem a mají stejnou energii, což je znázorněno v horní části obr. 1.  Nyní si popíšeme, co se děje s elektrony v malém objemu dV, když tento objem umisťujeme ve směru svazku hlouběji do ozařovaného objemu.

Blízko povrchu ozařovaného objemu je počet elektronů (celková ionizace) v objemu dV malý, s rostoucí hloubkou narůstá počet elektronů, které jsou uvolňovány interagujícími fotony. Množství těchto elektronů je znázorněno v dolní části obr. 1 v jednotlivých obdélníčcích. V určité hloubce od povrchu dosáhne počet elektronů (celková ionizace) maxima, graficky znázorněno na obr. 2, poté se jejich počet, stejně tak celková ionizace, snižuje, tak jak se zeslabuje svazek fotonů v materiálu. Hloubka, ve které je ionizace maximální, je mezní hloubkou, od které dále do hloubky se předpokládá, že je splněna rovnováha nabitých částic, pro nás elektronová rovnováha. Hloubka maximální ionizace odpovídá dosahu nabitých částic, pro nás elektronů vzniklých v důsledku interakcí rtg fotonů v ozařovaném objemu, v daném materiálu.

Obr. 2: Celková ionizace v závislosti na hloubce [1]

Případ znázorněný na obr. 2 předpokládá, že ionizace na povrchu je nulová, což je taktéž zjednodušení, které není reálné. Ve skutečnosti je běžné, že na povrchu materiálu se vyskytuje množství nabitých částic (elektronů), které se tam dostávají rozptylem.

Maximální ionizace je dosaženo v určité hloubce, která závisí na energii interagujících fotonů, a tedy energii vzniklých elektronů. Pro energie využívané v rtg diagnostice je hloubka maximální ionizace velmi malá, tj. maximální ionizace je dosaženo velmi blízko povrchu (hloubka odpovídající dosahu elektronů v daném materiálu, jak bylo uvedeno výše). Hodnoty hloubky, ve které je dosaženo maximální ionizace, jsou pro velké rozpětí energií uvedeny v tab. 1 pro vodu (vlastnostmi blízká měkkým tkáním) a kompaktní kost.

Tab. 1: Dosah elektronů různých energií ve vodě a v kompaktní kosti [1]

Vezmeme-li z tab. 1 pouze energie relevantní pro rtg diagnostiku, je dosah elektronů ve vodě do 1 mm, proto je i maximální ionizace dosaženo v hloubce pod 1 mm. Zatímco pro energii např. 1 MeV je to v řádu jednotek cm. Oblast mezi povrchem a dosažením maximální ionizace se označuje jako build-up oblast. Build-up efekt umožňuje v radioterapii šetřit kůži pacientů. V rtg diagnostice je build-up efekt zanedbatelný, proto je nejvíce ozařovaným orgánem v rtg diagnostice právě kůže pacienta.

Neméně důležitým předpokladem pro dosažení rovnováhy nabitých částic je homogenní složení ozařované oblasti a dále pak i homogenní rtg svazek.

Použitá literatura
[1] Dance DR, Christofides S, Maidment ADA, McLean ID, Ng KH. Diagnostic radiology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, 2014

Použití ionizační komory (1)

Za běžných podmínek se plyny chovají jako výborné izolanty, ale působením ionizujícího záření se jejich chování mění. Elektricky neutrální atomy molekuly se působením ionizujícího záření štěpí na kladné ionty a elektrony. V důsledku toho již plyn není izolant, ale stane se vodivým. Toho se využívá u plynových detektorů, mezi které se řadí i ionizační komory. Dále se do plynových detektorů řadí proporcionální detektory a Geiger-Müllerovy detektory. Všechny tyto detektory se od sebe odlišují velikostí a rozložením intenzity elektrického pole, které jsou určeny geometrií detektoru, napětím a druhem a tlakem pracovního plynu. Ukázka pracovních režimů jednotlivých typů plynových detektorů je zobrazena na obr. 1.

Obr. 1: Pracovní oblasti různých typů plynových detektorů (sebraný náboj na elektrodách v závislosti na intenzitě elektrického pole, tedy elektrickém potenciálu mezi elektrodami)

První oblast na obr. 1 („region not used“) je oblast, kdy není intenzita elektrického pole dostatečná, produkty ionizace nejsou dostatečně rychle odděleny od sebe, dochází k jejich rekombinaci. Tato oblast se označuje jako oblast rekombinační nebo oblast Ohmova zákona. Pro práci plynových detektorů se nevyužívá.

S rostoucí intenzitou elektrického pole roste i driftová rychlost vytvořených iontů a elektronů, klesá pravděpodobnost rekombinace. Od určité hodnoty napětí je velikost sebraného náboje nezávislá na intenzitě elektrického pole, protože jsou již všechny vzniklé elektrony a ionty sebrány. Tato oblast se označuje jako oblast nasyceného proudu. V této oblasti pracují ionizační komory (na obr. 1 je tato oblast označená „ion chamber region“).

Za oblastí práce ionizačních komor je oblast proporcionality (na obr. 1 označená „proportional counting region“), ve které pracují proporcionální detektory. Počet sebraných iontů a elektronů je vyšší než počet vytvořených, což je dáno plynovým zesílením detektoru. Poté následuje oblast omezené proporcionality, pro plynové detektory se běžně nepoužívá.

Se zvyšující se hodnotou intenzity elektrického pole se dostáváme do oblasti Geiger-Müllerovy (na obr. 1 označena „Geiger region“), ve které pracují Geiger-Müllerovy detektory.

Ionizační komory i proporcionální detektory umožňují měření energie částic, proto se označují jako spektrometrické detektory, zatímco Geiger-Müllerovy detektory to neumožňují, jedná se pouze o čítače částic.

Vyhodnocení odezvy ionizační komory lze provést dvěma způsoby. V radiodiagnostice se využívá vyhodnocení proudové (integrální), při kterém se měří proud odpovídající ionizací vytvořenému náboji za jednotku času. Vyhodnocení impulzní je určeno pro spektrometrické měření, ale nelze ho použít pro takové fluence, jaké se využívají v rtg diagnostice.

Celkový náboj elektronů nebo iontů stejného znaménka je výsledný signál, který je vynásobením energií potřebnou na vznik jednoho iontového páru ve vzduchu vzhledem k hmotnosti vzduchu převeden na kermu ve vzduchu. Energie potřebná pro vytvoření jednoho iontového páru ve vzduchu je rovna 33,97 eV.

Jak je již zřejmé z výše uvedeného, ionizační komory jsou plněny vzduchem a používají se k měření kermy ve vzduchu nebo dávky. Ionizační komory mohou mít různý tvar, nejčastěji se v rtg diagnostice používají cylindrické (tvar válečku, patří sem i tužkové ionizační komory) a planparalelní (tvar disku).

U planparalelní ionizační komory jsou elektrody planparalelně uspořádané vzhledem ke vstupnímu okénku (povrchu) komory. U cylindrických komor je v geometrickém středu jedna elektroda (drátek), vnější obal pak představuje druhou elektrodu. Elektroda uprostřed je anoda, plášť komory je katoda.

Vzduch v dutině ionizačních komor používaných v radiodiagnostice komunikuje s vnějším prostorem okolo, proto je potřeba korigovat odezvu ionizační komory na teplotu, tlak a vlhkost okolí. Teplota a tlak ovlivňují odezvu komory významně, vlhkost zanedbatelně.

Ionizační komory, které nekomunikují s prostorem okolo (jsou vzduchotěsné), nejsou vhodné pro měření v rtg diagnostice, protože tloušťka stěn komory nezbytná k udržení vzduchotěsnosti vykazuje velkou energetickou závislost.

Použitá literatura
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Ionization_chamber#/media/File:Detector_regions.gif
[2] Gerndt J. Detektory ionizujícího záření. České vysoké učení technické, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, 1994
[3] Dance DR, Christofides S, Maidment ADA, McLean ID, Ng KH. Diagnostic radiology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, 2014

Kerma vs. dávka v rtg diagnostice

Mějme objem určité látky V o hmotnosti m, se kterou interagují nenabité částice, pro rtg diagnostiku typicky rtg fotony. Část energie rtg fotonů ɛ_tr je vynaložena při různých interakcích na vznik sekundárních částic. Tato energie ɛ_tr je dána jako suma všech počátečních kinetických energií nabitých částic uvolněných nenabitými v daném objemu V. Nenabitými částicemi jsou pro energie v rtg diagnostice rtg fotony, nabitými částicemi elektrony, které vznikají např. při fotoefektu nebo při nekoherentním rozptylu (Comptonův rozptyl). Proto vynaložená energie ɛ_tr odpovídá sumě počátečních kinetických energií elektronů v okamžiku jejich vzniku.

Jakmile reagují nabité částice (elektrony) s látkou, část jejich kinetické energie může být vyzářena ve formě brzdného záření. Avšak v rozsahu energií v rtg diagnostice je tato interakce velmi nepravděpodobná, tedy zanedbatelná.

Nyní máme energii ɛ_tr vynaloženou na vznik sekundárních částic v látce o objemu V a hmotnosti m. Nechť je R_in energie záření, která do objemu V vstupuje, a R_out energie, která z objemu V vystupuje. Pak sdělená energii ɛ danému objemu látky V je rovna rozdílu energií R_in a R_out, ɛ = R_in-R_out.

Na základě výše definovaných veličin již můžeme definovat kermu (akronym Kinetic Energy Released per unit MAss): K = dɛ_tr/dm neboli kerma je rovna podílu součtu počátečních kinetických energií všech nabitých částic uvolněných nenabitými v malém objemu látky dV o hmotnosti dm. Jednotkou je J/kg a nazývá se Gray, značka Gy.

Pro kermu platí, že může být definována v jakémkoli materiálu, proto je nutné uvést, ke kterému materiálu se kerma vztahuje. Kerma je definována pouze pro nenabité (nepřímo ionizující) částice, tj. fotony a neutrony. Kerma popisuje první krok při interakci nenabitých částic s látkou – předání energie z nenabitých částic na nabité částice. Neméně důležitý předpoklad pro definici kermy je ten, že energie sekundárně vzniklých částic (elektronů v rtg diagnostice) nemusí zůstat v malém objemu dV, ve kterém částice vznikly, kerma pracuje pouze s počáteční kinetickou energií těchto vzniklých částic. Kinetická energie elektronů je pak využita na excitaci a ionizaci atomů látky, ve které elektrony interagují.

Absorbovaná dávka je rovna podílu sdělené energie  dodané látce o hmotnosti dm a této hmotnosti dm. D = dɛ/dm. Jednotkou je opět Gray (J/kg), značka Gy. Absorbovaná dávka popisuje druhý krok interakce nenabitých částic s látkou, jde o popis depozice energie nabitých částic v látce.

Jak je vidět již z definic obou veličin, jsou mezi nimi rozdíly. Jedním z rozdílů je objem látky, ke kterému se veličiny vztahují. Kerma pracuje s objemem, ve kterém došlo ke vzniku částic, tedy objemem, kde byla předána energie z nenabitých částic nabitým. Dávka pracuje s objemem, ve kterém se deponovala kinetická energie těch vzniklých nabitých částic.

Největší rozdíl mezi veličinami je však na rozhraní dvou materiálů, kde jsou rozdílné hustoty ionizace a rozdílný rozptyl. Na rozhraní dvou materiálů je změna v hodnotě kermy skoková, je daná podílem hmotnostních součinitelů přenosu energie obou materiálů, zatímco dávka se mění postupně až do hloubky, která odpovídá dosahu sekundárních částic (elektronů v rtg diagnostice).

Podíl hmotnostních součinitelů přenosu energie na rozhraní kosti a měkké tkáně je graficky znázorněn na obr. 1.

Obr. 1: Podíl hmotnostních součinitelů přenosu energie na rozhraní kosti a měkké tkáně pro různé energie [1]

Z obr. 1 je zřejmé, že změny kermy pro rtg fotony v rozsahu energií používaných v rtg diagnostice jsou na rozhraní kosti a měkké tkáně velmi významné. Současně však také v závislosti na dosahu sekundárních elektronů (konkrétní hodnoty dosahu sekundárních elektronů jsou uvedeny v tab. 1) vznikajících v důsledku interakcí rtg fotonů lze říct, že absorbovaná dávka je tím ovlivněna pouze do velmi malé hloubky (odpovídající dosahu sekundárních elektronů), do hloubky menší než cca 1 mm.

Tab. 1: Dosahy sekundárních elektronů ve vodě a v kosti [1]

Obecně zjednodušeno platí, že pro energie fotonů používaných v rtg diagnostice se předpokládá, že v materiálech s nízkým Z (měkké tkáně i kosti) jsou si kerma a dávka rovny (od určité hloubky v ozařovaném objemu, kdy je dosaženo elektronové rovnováhy, tato hloubka odpovídá dosahu sekundárních elektronů, tj. od hloubky větší než cca 1 mm, tedy prakticky skoro vždy; podíl energie vynaložené na vznik brzdného záření je zanedbatelný, k této interakci při rtg energiích nedochází). U vyšších energií to však předpokládat nelze.

Použitá literatura
[1] Dance DR, Christofides S, Maidment ADA, McLean ID, Ng KH. Diagnostic radiology physics: A handbook for teachers and students. International Atomic Energy Agency, 2014

5. narozeniny webu

Dobrý den,

ráda bych Vám, všem čtenářům, poděkovala za návštěvy na webu www.sukupova.cz, který v těchto dnech oslaví páté narozeniny. Díky :).

Web vznikl na popud lidí okolo mě, kteří se mě často ptali, co znamená vyšetření v tunelu. Takže prvním článkem logicky musel být článek o vyšetření v tunelu :). Poté jsem psala o různých tématech z oblasti radiodiagnostiky, ať už o radiační ochraně nebo o technických aspektech rtg zobrazování. Celkem bylo za těch 5 let na webu uveřejněno 223 příspěvků.

Na web chodí nejčastěji lidé, kteří se učí na různé zkoušky a atestace, především radiologičtí asistenti a radiologové. Mimo ty však i moji kolegové – radiologičtí fyzici, ale i lidé z různých institucí, kteří hledají detailnější informace o zobrazování. A v nemalé míře pak i lidé, kteří hledají informace o ozáření z důvodů obav, typicky těhotné ženy po rtg nebo CT vyšetření a maminky dětí, kterých se týkají rtg vyšetření. Tu a tam přijdou i nějaké dotazy, na které se snažím samozřejmě co nejdříve odpovědět.

Počet návštěv za těch 5 let je vyšší než 80 tisíc, přičemž návštěv za první rok bylo přibližně 4,5 tisíce, zatímco poslední rok už to bylo více než 25 tisíc. Nejčastěji se jednalo o čtenáře z České republiky (87% návštěv), dále pak ze Slovenska (7%), Brazílie (1%), Německa (1%) a USA (1%).

Nejčastěji hledaná klíčová slova jsou následující (v pořadí, jak mi je poskytl analytický nástroj):

  • Rentgenka
  • Stochastické účinky
  • CT hrudníku
  • Akutní nemoc z ozáření
  • Lucie Súkupová :)
  • Kostní denzitometrie
  • Nemoc z ozáření
  • Deterministické účinky
  • Cena CT vyšetření a různé modifikace těchto slov byly na dalších asi 6 místech v seznamu.

Přiznávám, že občas mi dochází nápady o čem psát, proto uvítám, když mi klidně napíšete, jaké téma by Vás zajímalo nebo jaké téma byste uvítali.

Ještě jednou děkuji, že chodíte na tento web, velmi mě těší, že Vás téma zajímá.

Přeji krásné léto. Lucie Súkupová

Správný výběr ochranného stínění (2)

V článku „Správný výběr ochranného stínění (1)“ jsme si řekli něco o materiálech, které se používají k výrobě ochranných stínění. Dnes přidáme ještě něco o tom, jaký materiál a jaký typ stínění je pro jaké výkony vhodný.

Při výběru osobních ochranných prostředků je nutné vzít v potaz, u jakých výkonů se bude stínění využívat, tj. jaká je standardní délka těchto výkonů, frekvence provádění a průměrné množství záření použitého na jeden výkon.

Efektivita ochranného stínění (stínící ekvivalent) při zeslabení a absorpci záření při průchodu daným materiálem se vyjadřuje v ekvivalentu Pb (mm Pb), který je definován tloušťkou Pb materiálu v mm o čistotě minimálně 99,9%, který poskytuje stejné zeslabení jako daný materiál.

Tradiční Pb ochranná stínění jsou cenově nejvýhodnější, ale hmotnostně nejtěžší, nepříliš pohodlné. Jsou vhodné pro krátké rtg výkony.

Ochranná stínění ze směsi Pb a  jiného lehčího prvku dosahují hmotnosti o 25% menší ve srovnání s tradičním Pb stínění stejné velikosti a stínícího ekvivalentu. Tato stínění jsou na trhu označována jako lehká nebo ultralehká a jsou vhodná pro krátké až středně dlouhé rtg výkony.

Non-Pb materiály obsahují jiné těžké prvky než Pb. Hmotnost těchto stínění je až o 40% menší než hmotnost tradičních Pb stínění stejné velikosti a stínícího ekvivalentu. Tato stínění jsou velmi snadno recyklovatelná. Stínění z těchto materiálů jsou vhodná pro dlouhé rtg výkony.

Ochranná stínění jsou k dispozici v různých provedeních – zástěry, vesty, sukně, pláště, límce – s různými stínícími ekvivalenty. Při výběru ochranného stínění je nutné uvážit, je-li potřeba ochranné stínění se stínícím ekvivalentem pouze z přední strany nebo i ze zadní (typicky u sester na katetrizačních sálech, které se točí zády). Dále jaký stínící ekvivalent v každé části je potřeba (dostupné kombinace 0,50 mm Pb přední/0,25 mm Pb zadní část, 0,35 mm Pb přední/0,25 mm Pb zadní část, 0,25 mm Pb zadní i přední část). A nakonec ještě konkrétní provedení stínění, např. nevypasovaná zástěra pro použití více lidmi, vypasovaná zástěra (možno i s bederním pásem) pro konkrétního pracovníka přizpůsobená velikostí i délkou (dle aktuální normy ČSN EN 61331-3 by mělo stínění sahat až ke kolenům), vesta a sukně zvlášť pro lepší rozložení zatížení (ramena + boky), límec fixně přidělaný k zástěře nebo odstranitelný aj. Některá stínění jsou tvořena překrytím několika vrstev, např. vesta, která má v přední části dvě části, každou s ekvivalentem 0,25 mm Pb, dohromady tedy 0,50 mm Pb.

Někteří výrobci umožňují i šití na míru, podle požadavků konkrétních pracovníků.

Použitá literatura:
http://blog.universalmedicalinc.com/determine-x-ray-apron-material-right/?utm_source=blogpost2&utm_medium=blog&utm_campaign=radiation%20protection
http://blog.universalmedicalinc.com/how-to-choose-the-right-x-ray-apron-style/

Správný výběr ochranného stínění (1)

V tomto a následujícím článku si řekneme něco o tom, jak si správně vybrat ochranné stínění z hlediska použitého materiálu pro stínění, ale také dle konkrétního typu ochranného prostředku.

Jak je již známo, tak ochrana před zářením stíněním je jedním ze tří základních způsobů, jak se chránit. Těmi dalšími dvěma způsoby jsou ochrana časem (čím kratší dobu jsem v záření, tím lépe) a ochrana vzdáleností (čím dále jsem od zdroje, tím lépe).

Hlavní funkcí ochranného stínění je zeslabení a pohlcení sekundárního, ale v některých případech i primárního rtg záření za účelem minimalizace dávek pacientům i pracovníkům se zářením (personálu). U pacientů jde samozřejmě o minimalizaci dávek mimo oblast zájmu, u pracovníků jde o snížení dávek celotělově. Obecně existuje rozdílné ochranné stínění pro pacienty a pro personál, jak bylo zmíněno v článku „Ochranné prostředky před zářením„.

Dříve se ochranné prostředky vyráběly z olova (Pb), které je díky vysokému protonovému (atomovému) číslu velmi efektivní v zeslabování a absorpci rtg záření. Pb se hojně využívalo různými způsoby v oblasti radiodiagnostiky, radioterapie, nukleární medicíny i v průmyslovové oblasti. Dále se však soustředíme pouze na osobní ochranné prostředky.

Tradiční Pb stínění
Pb je chemický prvek s protonovým číslem 82 a vysokou hustotou 11,34 g/cm3, která umožňuje jeho použití pro výrobu stínění před rtg a gama zářením. Pb je velmi měkký, tvárný a korozi-rezistentní materiál, ale na druhé straně je ve své čisté formě velmi křehký, proto z něho samotného nemůže být vyrobeno stínění. V kombinaci s různými zpevňujícími a přídavnými materiály je však možné vyrobit flexibiní materiál, podobný PVC, který je již vhodný pro výrobu ochranných stínění. Ochranná stínění vyrobená z Pb patří mezi nejtěžší stínění vůbec.

Stínění z materiálu obsahující Pb
Jedná se nejčastěji o směs Pb s jiným, lehčím, prvkem. Efektivita zeslabení je dána právě přítomností samotného Pb, ale i dalšími příměsemi, jako je např. cín (Sn), guma, PVC a další materiály. Stínění z materiálu obsahujícího Pb jsou přibližně o 25% lehčí než standardní olověná stínění.

Stínění neobsahující Pb
Anglicky jsou označovány jako „non-lead“ nebo „lead free“ stínění. Tato stínění nabízejí stejný ochranný faktor jako stínění obsahující Pb. Pb je však nahrazeno jiným materiálem, který taktéž dostatečně zeslabuje a pohlcuje záření. Mezi takové materiály patří cín (Sn), antimon (Sb), wolfram (W), bismut (Bi) a další. Výhodou stínění bez Pb je jejich jednoduchá recyklovatelnost, která u stínění s obsahem Pb není možná.

Každý ze tří výše zmíněných materiálů pro výrobu ochranných stínění má své výhody a nevýhody, které by měly být vzaty v potaz při koupi ochranného stínění společně s dalšími skutečnostmi, o kterých si řekneme v následujícím článku „Správný výběr ochranného stínění (2)„.

Použitá literatura:
http://blog.universalmedicalinc.com/3-different-types-radiation-shielding-materials/?utm_source=blogpost1&utm_medium=blog&utm_campaign=radiation%20protection

Jak prezentovat nejen ve vědecké sféře?

Dnes trochu neobvyklé téma a to jak prezentovat ve vědecké sféře… Spousta lidí nesnáší nebo dokonce nenávidí prezentování výsledků před publikem, ať už před jedním posluchačem nebo celým sálem. Pro vědecké pracovníky je veřejné vystupování bohužel součástí jejich práce. Způsob prezentace výsledků nebo nových poznatků významně ovlivňuje to, jak budou nové informace vnímány posluchači, takže z části i to, jak se bude kariéra vědeckého pracovníka vyvíjet dále.

Dostatečná příprava
Prvním pravidlem je dostatečná příprava. Samotná prezentace je až výsledkem dlouhé práce, která probíhá před samotnou prezentací. Velmi vhodné je připravit si prezentaci v dostatečném předstihu, aby si člověk v průběhu následujících dnů mohl připsat poznámky ohledně toho, co změnit, co zlepšit. Doporučuje se také ujistit se, co chci u daného slidu říct a vypíchnout. Pro představu o tom, jaký má člověk veřejný proslov, je vhodné přednést si prezentaci před zrcadlem, případně si prezentaci natočit na kameru a shlédnout záznam, nebo přednést prezentaci před partnerem nebo kamarádem/kamarádkou. Tak člověk zjistí, které části nebo technické termíny jsou problematické, aby mohl svůj výstup v těchto částech vylepšit. Je nutné věnovat pozornost i technickým výrazům, aby se člověk při nich nezakoktal.

Řeč těla
Správná řeč těla může zvýšit dopad vaší přednášky na publikum, tedy to, jak budou vnímat prezentaci a jak ji budou interpretovat. Při přezentaci je vhodné stát obličejem k publiku, i když v případě popisování např. grafů a tabulek je to relativně obtížné. Je nutné zaujmout stabilní postoj, např. roztažením nohou na šířku pánve, aby člověk nepůsobil dojmem, že každou chvíli upadne. Těsně před prezentací a taktéž v průběhu prezentace je vhodné být v očním kontaktu s publikem. Oční kontakt s jednotlivci z publika nesmí trvat příliš dlouho, aby se posluchač necítil nepříjemně (a v duchu se neptal, proč na něho tak dlouze civíte). Při prezentaci je vhodné nepůsobit příliš rigidně a strnule. Je dobré pár kroků v průběhu prezentace popojít (nejde o běh na pódiu) a zase se vrátit. Vyhněte se překřížení paží, držení paží za zády nebo rukám v kapsách. Nedržte v ruce žádná fidlátka (propisky aj., nejhorší je propiska, kterou přednášející po celou dobu z nervozity cvaká), mějte ruce volné pro možnou gestikulaci.

Hlasový projev
Tón vašeho hlasu a to, jak mluvíte při prezentaci, ovlivňuje výsledný dojem, který budou mít posluchačí z vaší přednášky. Na začátku přednášky vyčkejte, až se posluchači usadí, nezačínejte mluvit ještě v průběhu toho, kdy jdete k prezentačnímu pultíku. Mluvte jasně a sebejistě, i když si nejste v některých okamžicích úplně jistí. Při přednášce se ujistěte, že i posluchačí v zadních řadách vás slyší, ale aby ti v prvních řadách neohluchli. Udržujte po celou dobu prezentace stabilní tempo řeči, které není ani rychlé, ani pomalé. Nervozita nás občas nutí k tomu mluvit rychleji, abychom měli prezentaci za sebou. Snažte se tomu vyhnout. Změňte svůj hlas, když chcete zdůraznit některou informaci. Není vhodné odpřednášet celou prezentaci monotónním hlasem. Každou větu v projevu řádně ukončete, abyste nepůsobili nejistě. Nemumlejte ani nehuhlejte. Tu a tam můžete udělat v projevu krátkou pauzu, což publiku umožní lépe vstřebat informace. V průběhu této krátké pauzy si můžete srovnat myšlenky a nachystat další větu, kterou budete pokračovat. V průběhu prezentace je lepší zmlknout, než používat citoslovce jako ummm, hmmm, jakoby, vlastně…

Znalost publika
Spousta vědeckých pracovníků přednáší prezentace pro různé posluchače v publiku. Někdy se může jednat o studenty základních škol nebo posluchače univerzity třetího věku. Zde je potřeba přednést informace velmi srozumitelně (informace musí být velmi pochopitelné, vysvětlené na úrovni obecné laické populace), bez obtížnějších technických výrazů, aby se posluchači neztratili. Pro posluchače středních a vysokých škol jiných oborů, než kterého se týká vaše prezentace, je možné použít i některé jednodušší technické termíny. Pro experty v daném oboru je pak možné již plně použít i technické termíny. Uzpůsobte i formu svého přednesu (hlas, gestikulaci) těm, kdo sedí v publiku. Uvažte také to, proč by vás publikum mělo poslouchat. Zajímala by vás vaše prezentace, kdybyste byl v publiku?

Zvítězte nad svým strachem
Abyste mohli zvítězit nad svým strachem, je dobré ho poznat, vědět, co nejhoršího se může v důsledku nervozity stát. Když budete dostatečně a důkladně připraveni, nervozita nebude tak velká. Nepijte kofeinové nápoje těsně před prezentací, protože zvýrazní vaši nervozitu. Mějte k dispozici vodu pro případ, že by vám vyschlo v ústech. Nejezte před prezentací kaloricky velmi náročně jídlo, budete pak mít problém se soustředěním. Uvědomte si, že publikum tam není proto, aby se na vás dívalo, ale proto, abyste jim řekli nové informace. Nejsou to nepřátelé, nechtějí, abyste v něčem pochybil. Neoznamujte publiku, že jste nervózní. Nezajímá je to. Téměř každý trpí nervozitou před veřejným vystoupením, není to nic neobvyklého. Je-li to možné, dýchejte správně proti nervozitě, např. nádech na 4 doby, zadržet dech na 2 doby a na 8 dob vydechovat. Taktéž funguje to, když si představíte nějaké oblíbené místo, kde dozajista nejste nervózní.

Odhoďte své poznámky
Ačkoliv je vhodné, když máte poznámky ke svým slidům, neberte si tyto poznámky k prezentačnímu pultíku. Vezmete-li si je, nebudete působit jako profesionál (a o to nám jde :)), navíc vás to může někdy velmi splést. Bude to mít rušivý efekt na publikum, protože při čtení poznámek s ním ztratíte kontakt. Při čtení poznámek bude i velmi vzrušující téma působit nudně.

Příprava slidů
Slidy k dané prezentaci by měly být nejen příjemné na pohled, ale měly by obsahovat i podstatné informace. Počet slov na slidech by měl být co nejnižší, jde spíše o to uvádět důležité informace heslovitě, abyste věděli, o čem chcete mluvit u daného slidu. Slova na slidech musí dostatečně velká, aby byla čitelná pro posluchače i ze zadních řad. Na slidech by měly být pouze obrázky, grafy a videa, která lépe ozřejmují sdělované informace. Animace netýkající se tématu pouze odvádějí pozornost posluchačů.

Snažte se si to užít
Když budete při přednášení vypadat nudně, budete nudit i posluchače. A i když máte prezentaci o nejnudnějším tématu, snažte se z něho udělat zajímavé téma. Proč by toto téma mohlo být zajímavé pro posluchače? Pře prezentaci se usmívejte, měli byst působit spokojeně a vyjádřete poděkování, že tam můžete být. Je-li vaše sebejistota dostatečná, můžete přidat i milý vtípek, který vám pomůže prolomit ledy. Ale pozor, u velmi nervózních přednášejících působí vtipy spíše křečovitě.

Poučte se ze svých chyb a úspěchů
Pokaždé, když budete mít prezentaci, zapamatujte si, co bylo pozitivní a co jste považovali za chybu, abyste se jí příště mohli vyhnout. U chyby si ještě zanalyzujte, co bylo její příčinou.

Co když se stane nehoda?
Stane-li se vám těsně před prezentací nehoda, např. si polejete košili kávou, nesnažte to za každou cenu schovat. Budete pak působit velmi nervózně a stejně to nejspíš neskryjete. posluchači si vás budou naopak ještě více prohlížet. Můžete např. hned na počátku prezentaci zmínit v malém žertíku, že se vám stala nehoda, např. že znáte spoustu způsobů, jak lze odstranit fleky od kávy, ale že v současné chvíli nelze použít ani jeden :). U žen se sukní se doporučuje, aby měly s sebou náhradní silonky.

Za jedny z nejlepších přednášek jsou považovány přednáky na TEDx, spousta z nich je ke shlédnutí na youtube.com. Za skutečného mistra řečníka moderní toby je považován Steve Jobs…

Použitá literatura:
[1] http://www.scientifica.uk.com/neurowire/9-simple-and-effective-public-speaking-tips-for-scientists
[2] Bruno T, Adamczyk G. Řeč těla. Jak rozumět signálům řeči těla a cíleně je používat. GRADA Publishing, 2013
[3] Helcl Z. Jak zvládnout 77 obtížných situaí při prezentacích a přednáškách. Osvědčené rady a příklady z praxe. Grada Publishing, 2013
[4] Hlaváček L. Základy rétoriky v praxi. Kurz v rámci Institutu pro veřejnou správu, Praha, 1. 12. 2016
[5] Boušková P. Pán Prezentace a Trémy. Kurz v rámci Naučmese.cz, Praha, 12. 1. 2017

Kolik stojí CT vyšetření?

Na internetu je relativně častým dotazem z oblasti zobrazovacích metod „kolik stojí CT vyšetření“, které je mezi laickou veřejností popisováno jako vyšetření „v tunelu“. Ale zde pozor, není tunel jako tunel… Na dotaz ohledně ceny CT vyšetření lze snadno odpovědět. Cena CT vyšetření se pohybuje v řádu jednotek tisíc Kč (1-4 tisíce Kč). Záleží na konkrétním typu CT vyšetření, je-li použita kontrastní látka atd. Avšak u CT vyšetření není problémem cena, ale jiná skutečnost, o které jsem již v některých předešlých článcích psala, a to je dodržení principu zdůvodnění. Tento princip je často opomíjen právě u CT vyšetření, které si pacient téměř agresivně vynucuje s tím, že si vyšetření klidně zaplatí sám.

Princip zdůvodnění říká, že vyšetření (výkon) s použitítím ionizujícího záření může být provedeno pouze tehdy, převýší-li benefit plynoucí z daného vyšetření možné riziko spojené s použitím ionizujícího záření. Co je tím rizikem spojeným s použitím ionizujícího záření?

Rizikem spojeným s použitím ionizujícího záření je poškození důležitých součástí buněk, což může vést ke smrti buňky nebo k pozměnění (mutaci) DNA, na základě čehož může dojít ke vzniku nádorových bujení. 99,99% poškození DNA dokáže tělo samo opravit, takže pouze velmi malé množství poškození DNA setrvává v buňkách. Ale jakým způsobem probíhá poškození?

Ionizující záření je to záření, které má dostatečnou energii k ionizaci molekul vody. Ionizací vznikají volné radikály, které mohou poškodit DNA, ale i jiné součásti buněk. Radikál je vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více nepárových elektronů, proto se „snaží“ interagovat s okolím, které poškozuje. V boji proti volným radikálům pomáhají ony známé antioxidanty, které reagují s radikálem. Tím dochází k zániku radikálu.

Voda tvoří cca 70% lidského těla, proto má záření „hodně“ příležitostí k tomu, aby ionizovalo molekuly vody, ze které vznikají radikály. K poškození důležitých součástí buněk zářením může dojít i přímo, tj. bez vzniku radikálů. Většina záření však interaguje prostřednictvím vzniku volných radikálů.

Mezi ionizující záření patří rtg záření, které se využívá při běžných rentgenových výkonech, v CT, ale i v mamografii, nepatří sem ultrazvuk a magnetická rezonance (MR).

Každý lékař, který „předepisuje“ pacientovi žádanku na vyšetření s použitím rtg záření, např. na CT vyšetření, musí vždy uvážit riziko, které plyne z provedení daného vyšetření a benefit spojený s vyšetřením. Benefitem je zde myšleno získání správné diagnózy. Proto někteří lékaři s vyšetřením váhají (mají určitě i jiné důvody), i když si ho bohužel někteří pacienti téměř vynucují.

Rtg metody fungují zejména jako anatomické metody (s výjimkou CT perfúze mozku a srdce), tj. zobrazují aktuální anatomii, která může být pozměněna nějakou patologií, jako je např. výskyt krvácení, cyst, nádorů. Ale není-li podkladem daného onemocnění anatomicko-patologická změna, nemusí CT vyšetření nic ukázat. To je další důvod, proč někteří lékaři váhají s indikací (žádankou) na dané vyšetření.

Mimo anatomické metody existují i funkční zobrazovací metody, které jsou schopné zobrazit změny ve funkčnosti jednotlivých orgánů a tkání, typicky změny metabolismu a krevního průtoku. Patří sem vyšetření v nukleární medicíně, jako je SPECT, PET a pak také některé typy MR vyšetření.

MR vyšetření nevyužívá ionizujícího záření, není tak škodlivé pro lidské tělo jako rtg záření, ale dostupnost MR vyšetření je horší (delší čekací doby při objednání) a cenově se MR vyšetření pohybuje mezi 5 – 15 tisíci Kč. Obvykla je cena MR vyšetření 2-5x vyšší než cena CT vyšetření. Ale opět záleží na konkrétním vyšetření.

Zde je přehled cen i dalších zobrazovacích modalit (pouze velmi orientační):

  • Běžné rtg – stovky Kč (používá ionizující záření)
  • Mamografie – stovky Kč (používá ionizující záření)
  • Ultrazvuk – stovky až tisíc Kč (nepoužívá ionizující záření)
  • CT – 1-4 tisíce Kč (používá ionizující záření)
  • MR – 5-15 tisíc Kč (nepoužívá ionizující záření)

Zatížení svalů při nošení ochranných zástěr

Není žádným tajemstvím, že nošení ochranných zástěr, které váží přibližně 14-17 kg, vede k bolestem zad a kloubů v důsledku kvazistatického vzpřímeného postoje. S nošením zástěry o této hmotnosti je spojeno zatížení meziobratlových plotének až 2000 kPa. S bolestmi zad a kloubů a velmi často i bolestmi (unaveností) svalů se potýkají především lékaři provádějící intervenční výkony pod rtg kontrolou, u kterých je povinnost nosit ochranné zástěry s olověným ekvivalentem. Ekvivalent se pohybuje mezi 0,25 mm Pb až do 1,0 mm Pb, což představuje extrémně těžkou zástěrou. V důsledku nošení ochranných zástěr (zástěra visí především na ramenech) musí tělo vynaložit větší úsilí, aby udrželo vzpřímenou pozici, což vede k většímu zatížení některých svalů.

Autoři jedné studie Alexandre et al provedli pokus, kdy termograficky prostřednictvím infračerveného záření měřili teplotu vybraných svalů při provádění výkonů bez ochranné stínící zástěry a se zástěrou, která měla v přední části ekvivalent 0,5 mm Pb, v zadní části 0,25 mm Pb. Jednalo se o výkony na gastroenterologickém sále určeném pro intervenční výkony.

Autoři zjišťovali teplotu několika vybraných svalů při provádění výkonu bez ochranné zástěry a se zástěrou. Jednalo se o trapézový sval, deltový sval, velký prsní sval, svaly v oblasti bederní páteře a dvouhlavý sval stehenní.

Trapézový sval je jeden z nejdůležitejších svalů zad, který je zodpovědný za pohyb a rotaci lopatky a taktéž za pozici hlavy vzhledem ke krku. Deltový sval je velký sval trojúhelníkového tvaru, který pokrývá ramenní kloub, a je potřebný při oddalování (zvedání) paží od těla.

Z měření vyplynulo, že nejvíce zatěžovaný sval je trapézový sval a velký prsní sval, jejichž teplota se nošením zástěry při výkonu zvýšila téměř o 1°C. Menší změna v teplotě byla zaznamenána u deltového svalu a svalů okolo bederní páteře, jejichž teplota se změnila přibližně o 0,7°C. Nejmenší změna teploty byla zaznamenána u dvouhlavého svalu stehenního, kdy rozdíl činil přibližně 0,5°C. Z měření tedy vyplynulo, že svaly používané k udržení vzřímeného postoje při nošení zástěry, jako jsou trapézový sval, deltový sval a velký prsní sval, patří mezi skutečně nejvíce zatěžované.

Mimo to z měření vyplynulo, že většinou bylo zatížení těla rovnoměrně rozdělené na pravou a levou polovinu.

Ukázka zatížení při práci se zástěrou a bez ní je pro 4 měřené pracovníky znázorněna na obr. 1. Každý řádek obrázků představuje jednoho jedince zpředu a zezadu, první tři figury znázorňují teplotu v klidu, při práci bez zástěry a při práci se zástěrou zpředu. Další tři figury představují totéž ale zezadu.

zatizeni_zasteraObr. 1: Prokrvení svalů zpředu a zezadu pro klid, práci s ochrannou zástěrou a práci bez ochranné zástěry, každý řádek představuje jednoho měřeného pracovníka [1]

Použitá literatura
[1] Alexandre D, Prieto M, Beaumont F, Taiar R, Polidori G. Wearing lead aprons in surgical operating rooms: ergonomic injuries evidenced by infrared thermography. Journal of Surgical Research 2017; 209: 227-233

Seminář „Novinky z radiodiagnostiky“

seminar_2Zde a zde (dodatečně přednášky o DICOMu a Managementu dávek) jsou ke stažení přednášky ze semináře „Novinky z radiodiagnostiky„, který se konal 30.11. 2016 v IKEMu. Přednášky jsou chráněny heslem, v případě, že máte zájem o heslo, napiště mi mail. Přednáška Mgr. Petra Papírníka s tématem „Změny v legislativě SÚJB týkající se radiodiagnostiky“ je volně přístupná i bez hesla.

Tady je seznam přednášek z programu semináře:

MUDr. Iva Krulová (Nemocnice Na Homolce) – Snímek hrudníku a co od něj očekáváme

MUDr. Petra Steyerová (VFN/Breast Unit Prague) – Klinické využití zobrazovacích metod v diagnostice onemocnění prsu

Bc. Kateřina Chytrá (SÚRO) – Dávky a DRÚ pro dětské pacienty

MUDr. Bronislav Janek, CSc. (IKEM) – Co je nového v intervenční kardiologii

Ing. Lucie Súkupová, PhD. (IKEM) – Dozimetrie oční čočky lékařů

MUDr. Jan Beran, PhD. (IKEM) – Intervenční radiologie s praktickou ukázkou instrumentária

Mgr. Petr Papírník (SÚJB) – Změny_v legislativě SÚJB týkající se radiodiagnostiky

Ing. Kateřina Daníčková (VFN/FN Motol) – Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologické výkony

RNDr. Dana Kurková, PhD. (SÚRO) – Měření energetických spekter rentgenových svazků CdTe detektorem

Mgr. Václav Porod (IKEM) – Zobrazování digitálních snímků (DICOM, prohlížeče, monitory)

Mgr. Filip Jírů, PhD. (IKEM) – Management dávek (DICOM, reportování dávek)

Všem přednášejícím i posluchačům děkuji za účast, myslím, že se nám seminář vydařil :).

L. Súkupová

 

Černobyl (12)

21. května 1986
Vliv havárie černobylské jaderné elektrárny na životní podmínky v Československu

(čtk): Komise, která řídí a vyhodnocuje měření radioaktivity všech složek životního prostředí, vody i potravin, vydala přehled o vývoji radiační situace na území ČSSR. Vyplývá z něj, že po dobu zvýšeného výskytu radioaktivních látek byla zajištěna nezávadnost všech potravin dodávaných do obchodní sítě, včetně mléka a mléčných výrobků.

Dávkové příkony vnějšího záření na volném prostranství se z běžných přírodních hodnot okolo 0,1 mikrogray za hodinu, neboli 10 mikrorentgenů za hodinu zvýšily v počátečním období na 0,2-0,5 mikrogray za hodinu. Od 10. května už toto zvýšení není větší než 0,3 mikrogray za hodinu neboli 30 mikrorentgenů za hodinu a od 17. května než 0,15 mikrogray za hodinu neboli 15 mikrorentgenů za hodinu.

Kontaminace povrchů jódem 131 je od 10. května menší než 10 kilobecquerelů na m2 a kontaminace césiem 137 menší než 1 kilobecquerel na m2, maximální hodnoty nepřesáhly trojnásobek těchto hodnot.

K výraznější kontaminaci vod nedošlo, obsah radionuklidů v nich je nízký, pod 1 becquerel na litr.

Úroveň kontaminace jódem 131 u mléka dodávaného pro obyvatelstvo nepřekročila limit stanovený našimi hygieniky jako horní mez pro zdravotně nezávadnou konzumaci této potraviny. Od 15. května se tato úroveň pohybuje od 50 do 400 becquerelů na litr a nadále klesá.

Nebylo potřebné přistoupit k omezování konzumu mléka a prováděna byla pouze určitá preventivní opatření přímo ve výrobě mléka, která se týkala způsobu krmení dobytka.

Na základě celkových výsledků měření lze potvrdit, že dočasné zvýšení úrovně kontaminace bylo mnohokrát nižší, než aby i při trvalém působení představovalo ohrožení zdraví. Nebyly a evidentně nebudou překročeny hodnoty doporučené Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii jako hodnoty vyžadující provedení ochranných opatření.

Celkové hodnocení vývoje situace ukazuje, že z hlediska zdravotního u nás nebylo zapotřebí podnikat kroky, které by vedly k narušování zvyklostí a potřeb obyvatelstva, např. ve výživě nebo omezování jejich pohybu v přírodě.

Cernobyl_20

31. května 1988
Dva roky po havárii v Černobylu
Život v dezaktivované oblasti

MOSKVA: Nyní je mimořádně důležité informovat o skutečné radiační situaci a umět příslušné informace správně vysvětlit, zdůrazňuje list Pravda v zamyšlení nad nedávnou vědeckou konferencí Lékařské aspekty havárie v černobylské jaderné elektrárně, která se konala v Kyjevě. Konference se zúčastnili jak sovětští, tak zahraniční odborníci.

V prvních dnech po havárii (duben 1986) bylo v moskevských a kyjevských nemocnicích s podezřením z nemocni z ozáření hospitalizováno asi 500 lidí. Předběžná diagnóza se potvrdila v 237 případech. Od té doby 193 lidí nastoupilo do zaměstnání, kde není vystaveno ozáření, 16 zatím ještě nepracuje. 28 lidí se nepodařilo zachránit.

Úmrtnost se v oblastech, kde se následky havárie projevily, nejen nezvýšila, ale naopak poklesla. Porodnost se zde ve stejném období prakticky nezměnila. Podle odborníků z různých zemí není v souvislosti s havárií potřeba očekávat nějaké genetické odchylky.

Havárie v Černobylu vytvořila mimořádnou situaci, na niž nebyly psychologicky připraveni ani široké vrstvy obyvatelstva, ani řada činitelů, vědců a lékařů, píše list. Upozorňuje, že mezi obyvatelstvem se šíří různé nepodložené pověsti, obavy a nedůvěra k lékařům. To se ovšem negativně odráží na jejich zdraví. Řda Kyjevanů například dobrovolně omezila příjem potravin.

Na syndromu radiofobie neseme vinu všichni, cituje list ředitele Biofyzikálního ústavu ministerstva zdravotnictví SSSR L. Iljina, který zdůrazňuje především převažující neznalost obyvatelstva v oblasti ochrany před radiací. Zcela odůvodněná a účelná hygienická a organizační opatření část obyvetelstva proměnila v omezování, které má mnohdy škodlivý charakter.

Někteří lidí například odmítají navštěvovat pláže, parky, nekupují potraviny na trhu, masově přestávají využívat zahrádky a cokoliv na nich pěstovat. List v této souvislosti cituje řadu zahraničních odborníků, kteří konstatují, že oblast je dobře dezaktivována a radioaktivita nepřevyšuje obecně stanovené normy.

Cernobyl_21

26. dubna 1991
Pět let po Černobylu
Utajené počty

KYJEV – Za pět let, které odplynuly od výbuchu na černobylské jaderné elektrárně, zahynulo v důsledku radiace 7000 osob. Prohlísil to včera přední ukrajinský expert na problematiku černobylské havárie a obvinil sovětské vedení, že tuto skutečnost důkladně tají.

Volodymyr Šovkošytnyj, náměstek předsedy komise ukrajinského parlamentu, jež má na starosti záležitosti související s jadernou havárií z 26. dubna 1986, v projevu při příležitosti pátého výročí nejhorší jaderné katastrofy v dějinách dále uvedl, že sovětští vědci a zdravotníci oficiálně odmítají, že by v důsledku černobylské havárie zahynuly tisíce lidí. Svazová vláda se stále snaží předstírat, že se „vlastně nic nestalo“, uvedl Šovkošytnyj. Na odmořování se podle jeho slov podílelo kolem 700 000 osob. Z nich asi jedna osoba ze sta během uplynulých pěti let zemřela. Podle oficiálních sovětských zdrojů zahynulo v důsledku Černobylu 31 osob.

Cernobyl_22

Přehled dávek z rtg výkonů v čase

V dnešním článku si řekneme něco o tom, jak se v průběhu let měnily dávky v jednotlivých orgánech pro typická skiagrafická vyšetření.

Při skiagrafické expozici je možné ovlivnit dávku pacientovi několika parametry, např. použitou hodnotou napětí, proudu, času, nebo součinu proudu a času, ale také filtrací. Filtrace je považována za jeden z nejdůlěžitejších faktorů, které ovlivňují dávku. Filtrace redukuje dávku pacientovi tím způsobem, že odstraňuje ze spektra nízkoenergetické fotony, které by se pohltily v pacientovi, ale nepřispěly by k tvorbě obrazu. Filtrace taktéž zvyšuje efektivní energii spektra neboli penetrabilitu (prostupnost), tj. spektrum se použitím filtrace stává tvrdším. S vyšší energií spektra tedy fotony prostupují v pacientovi hlouběji, více jich doletí na receptor obrazu. Proto je postačující nižší množství vyprodukovaných fotonů k získání dostatečného množství fotonů na receptoru obrazu. Jinak řečeno, s vyšší efektivní energií spektra, které lze dosáhnout taktéž zvýšením napětí (kV), je dostatečné použití nižšího množství mAs.

Celková filtrace se skládá ze dvou základních složek. Základní filtrace a přídavná filtrace. Základní (inherentní) filtrace je tvořena materiálem uvnitř rentgenky, včetně chladícího média, a je fixní. Přídavná filtrace se vkládá do svazku k výstupu rentgenky a je volně modifikovatelná. Do 20. letech 20. století byla celková filtrace ve většině případů menší než 0,5 mm Al. Od 60. let 20 století se pro napětí 70 kV a více používala celková filtrace alespoň 2,5 mm Al.

Následující tabulky poskytují přehled dávek jednotlivým orgánům pro standardní typy skiagrafických vyšetření. Vyšetření se mezi sebou lišila nejen použitou technikou (kV, mAs, filtrace), ale v některých případech i použitými projekcemi. Přehled o dávkách pro další orgány – mozek, jícen, červenou kostní dřeň, plíce, srdce, žaludek, játra, močový měchýř a varlata jsou uvedeny v článku [1].

davky_stitna_zlazaTabulka 1: Přehled dávek na štítnou žlázu v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

davky_prsni_tkanTabulka 2: Přehled dávek na prsní tkáň v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

davky_vajecnikyTabulka 3: Přehled dávek na vaječníky v závislosti na typu provedeného rtg vyšetření v různých obdobích

Z tabulky 1 je zřejmé, že dávka na štítnou žlázu při rtg vyšetření hlavy poklesla z původních více než 20 mGy na necelých 0,5 mGy. Z tabulky 2 je zřejmý pokles dávky na prsní tkáň při rtg vyšetření srdce a plic, kdy došlo ke snížení o cca 40%. To je zejména díky tvrdé technice (vysoké kV) a taktéž vyšší filtraci. V tabulce 2 taktéž stojí za zmínku, že dávka na prsní tkáň při vyšetření žeber dosahovala hodnot i přes 40 mGy, zatímco v dnešní době je to dávka 17-krát nižší. Z tabulky 3 je zřejmé, že dávka na vaječníky poklesla při rtg vyšetření pánve, břicha a bederní páteře pod 2 mGy z původních až 28 mGy.

Ze všech tří tabulek je zřejmé, že s postupujícím časem se dávky na různé orgány významně snižují, což je díky zejména třem skutečnostem: použití vyšší celkové filtrace, zavedením zesilujících fólií a taktéž upravením počtu a typu některých projekcí. Rtg vyšetření v dnešní době nejsou z hlediska dávky zdaleka tak zatěžující jako dříve. Avšak jsou částečně nahrazeny jinou modalitou, konkrétně výpočetní tomografií (CT), která dodává efektivní dávky cca 100-1000-krát vyšší.

Použitá literatura:
[1] Melo DR, Miller DL, Chang L, Moroz B, Linet MS, Simon SL. Organ doses from diagnostic medical radiography – Trends over eight decades (1930 to 2010). Health Physics 2016; 111(3): 235-255

Novinky z radiodiagnostiky

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych Vás pozvala na akci pro radiologické fyziky s názvem:

Seminar_1
Akce se bude konat 30.11.2016 od 9,00 do 17,00 hod v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4, 3. patro, učebna č.2.

Předběžný program je následující (ke stažení zde):

08,30 – 09,00: Registrace

09,00 – 09,05: Zahájení

09,05 – 09,45: MUDr. Iva Krulová (Nemocnice Na Homolce)
Snímek hrudníku a co od něj očekáváme

09,45 – 10,25: MUDr. Petra Steyerová (VFN/Breast Unit Prague)
Klinické využití zobrazovacích metod v diagnostice onemocnění prsu

10,25 – 11,05: Bc. Kateřina Chytrá (SÚRO)
Dávky a DRÚ pro dětské pacienty

11,05 – 11,30: Coffee break

11,30 – 12,10: MUDr. Bronislav Janek, CSc. (IKEM)
Co je nového v intervenční kardiologii

12,10 – 12,50: Ing. Lucie Súkupová, PhD. (IKEM)
Dozimetrie oční čočky lékařů

12,50 – 13,20: Oběd

13,20 – 14,00: Mgr. Petr Papírník (SÚJB)
Změny v Národních radiologických standardech

14,00 – 14,40: Ing. Kateřina Daníčková (VFN/FN Motol)
Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologické výkony

14,40 – 15,20: RNDr. Dana Kurková, PhD. (SÚRO)
Měření energetických spekter rentgenových svazků CdTe detektorem

15,20 – 15,35: Coffee break

15,35 – 16,15: Mgr. Václav Porod (IKEM)
Zobrazování digitálních snímků (DICOM, prohlížeče, monitory)

16,15 – 16,55: Mgr. Filip Jírů, PhD. (IKEM)
Management dávek (DICOM, reportování dávek)

16,55 – 17,00: Ukončení

Pozvánka ke stažení zde, registrace zde.

Černobyl (11)

17. května 1986
Podvod skončil ostudou

ŘÍM: Obrovskou ostudou, která významně odhaluje praktiky západních sdělovacích prostředků, skončila aféra kolem falešného filmu s údajnými snímky hořící elektrárny v Černobylu. Jak včera sdělila agentuře Reuters italská policie, byl v římském ústředí americké televize NBC zatčen Francouz T. Garenq, který prodal filmový podvrh italským a americkým televizním stanicím. Hochštapler, snažící se vydělat na neštěstí v jaderné elektrárně, byl obviněn z podvodu. Filmový brak pochopitelně neměl s havárií v Černobylu nic společného: záběry ve skutečnosti zachycovaly cementárnu v severoitalském Terstu zahalenou průmyslovým kouřem. A přesto italská televizní stanice RAI a americké společnosti ABC a NBC tento jasný podvrh ochotně odvysílaly.

VÍDEŇ: Vídeňský konzervativní list Die Presse se vzácnou sebekritičností poukazuje na neodpovědné zprávy rakouských sdělovacích prostředků o havárii černobylské jaderné elektrárny. List píše: „Vlastně se příliš málo diskutovalo o skandálu kolem filmu, který se na Západě předváděl jako požár jaderné elektrárny v Černobylu, zatímco ve skutečnosti to byl požár cementárny v Terstu. Vlastně se opomnělo využít této příležitosti k radikální sebekritice sdělovacích prostředků a ke konstatování, že se příliš lehkovážně a nekriticky přebíraly zprávy, snímky, horrorové zvěsti a předkládaly se veřejnosti, již tak propadlé hysterii.“

KYJEV: Kyjevská odbočka Inturistu nezastavila po havárii v černobylské jaderné elektrárně ani na okamžik svou činnost. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu TASS ředitel této odbočky V. Fedorčenko. V hlavním městě Ukrajiny je nyní 1300 zahraničních turistů z Evropy, Asie i Ameriky. V těchto dnech se očekává také příjezd dvoumilióntého návštěvníka z Československa.

Cernobyl_1819. května 1986
O jaderné energetice

MOSKVA: Perspektivám rozvoje jaderné energetiky a mezinárodním ohlasům na havárii v černobylské jaderné elektárně byl věnován sobotní publicistický pořad ústřední sovětské televize Studio 9. Jeho hosty byli náměstek ředitele výpočetního střediska Akademie věd SSSR akademik N. Moisejev, náměstek ředitele ústavu jaderné energie I. V. Kurčatova, člen-korespondent Akademie věd SSSR L. Feoktistov a komentátor listu Izvěstija A. Bovin. Při havárii v černobylské elektrárně došlo k úniku radioaktivity, která se postupem času hromadí v každém reaktoru, uvedl L. Feoktistov. Zbytky jaderného štěpení, kterých reaktor černobylského typu „vyrobí“ zhruba tunu ročně, se v reaktoru částečně rozpadají a částečně „přežívají“. Situace je dnes složitá v bezprostřední blízkosti elektrárny, kde se soustřeďuje mimořádné úsilí na likvidaci následků havárie. Zveličovat nebezpečí však není na místě. Při hodnocení perspektiv jaderné energetiky je třeba si uvědomit, že životní úroveň lidí dnes bezprostředně souvisí s úrovní výroby elektrického proudu na jednoho obyvatele. Žádná reálná alternativa jaderné energetiky v podstatě neexistuje.

Prakticky všechny části havarovaného reaktoru v černobylské jaderné elektrárně jsou ochlazeny a pouze v centru se udržuje mírně zvýšená teplota. Ochlazení reaktoru je fakticky ukončeno a možnost vážnějších komplikací lze vyloučit. Prohlásil to v sobotu večer v sovětské televizi náměstek předsedy rady ministrů SSSR I. Silajev. Pokračuje dezaktivace okolí elektrárny a zároveň se intenzívně pracuje na zakonzervování havarovaného reaktoru v betonovém bloku. Do zóny reaktoru se nepřetržitě přečerpává tekutý dusík a pod objektem se připravuje proražení tunelu, který umožní vybudovat betonové ochlazovací zařízení, jež bude spolehlivě oddělovat reaktor od země, prohlásil I. Silajev.

Sovětští lidé přicházejí na pomoc Černobylu. Mnozí vedoucí specialisté kolské jaderné elektrárny projevili přání podílet se na likvidaci důsledků havárie a odletěli na Ukrajinu, aby se připojili k těm, kdo plní složitou a odpovědnou práci na dezaktivaci území černobylské elektrárny. Tisíce obyvatel země, celé pracovní kolektivy zasílají část svých výdělků a prémií a někteří dokonce i své osobní úspory na fond pomoci Černobylu.

Cernobyl_19

Černobyl (10)

14. května 1986
Práce v Černobylu pokračují
Ukončeno zasypávání reaktoru

MOSKVA: Ve čtvrtém energobloku černobylské jaderné elektrárny pokračují intenzívní práce na likvidaci následků havárie a dezaktivaci elektrárny. Podle informací sovětského tisku bylo zakončeno zasypávání havarovaného reaktoru látkami pohlcujícími radioaktivitu a plánuje se uzavřít reaktor betonovým blokem, kterým bude objekt izolován i od země. Počítá se kromě toho s vybudováním speciální ochlazovací soustavy, která zabrání zvyšování teploty pod reaktorem vlivem přirozeného radioaktivního rozpadu. Pokračují práce spojené s dezaktivací elektrárny a jejího okolí. Povrch budov počínaje střechami se omývá, odpad čištění je odváděn do speciální kanalizace a čistících zařízení. Podobné práce budou provedeny i v blízké vesnici. Vrchní vrstva půdy v zamořené zóně se snímá a celé toto území bude zabetonováno.

Náměstek předsedy rady ministrů SSSR B. Ščerbina se včera setkal s velvyslanci Finska, Itálie, Kanady, NSR, Nizozemí, Norska, Španělska, Švédska, Turecka a Velké Británie akreditovanými v SSSR, dále s chargé d’affaires Dánska, Francie, Lucemburska a Rakouska a s představitelem velvyslanectví USA. Velvyslancům byly zevrubně vysvětlovány otázky týkající se situace v černobylské jaderné elektrárně. Byli informováni o opatřeních, která se podnikají k odstranění následků havárie, a o radiační situaci na území Ukrajiny, Běloruska a na západních hranicích SSSR. Diplomaté byli seznámeni s opatřeními k dezaktivaci oblasti elektrárny a dopravních komunikací. Zároveň dostali odpověď na všechny položené otázky.

Náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. Loginov včera přijal představitele zastupitelských úřadů BLR, ČSSR, KLDR, Kuby, Laosu, MLR, MoLR, NDR, Polska, Rumunska a Vietnamu v Sovětském svazu a podrobně je informoval o situaci a opatřeních v souvislosti s likvidací následků havárie v černobylské jaderné elektárně.

Cernobyl_16

15. května 1986
Černobyl: Dezaktivace dále pokračuje
Práce pod reaktorem. Tekutý dusík vytvoří ochrannou vrstvu.

MOSKVA: V černobylské jaderné elektrárně pokračuje dezaktivace energetických objektů, budov a půdy. Podle údajů sovětského tisku je hlavní úsilí soustředěno na očištění poškozeného reaktoru a jeho bezprostředního okolí.

Náměstek předsedy rady ministrů SSSR I. Silajev v rozhovoru se sovětskými novináři konstatoval, že zhruba 300 000 čtverečních metrů zamořeného území se denně pokrývá speciální dezaktivační fólií, která zabraňuje pronikání radioaktivního prachu do půdy a vody. Byla rovněž zahájena výroba dezaktivační chemikálie, která dosahuje 30 tun denně.

Pod reaktorem byly zahájeny složité podzemní práce – připravuje se budování šachty, která umožní vytvořit pod reaktorem mohutnou podložku. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proniknout pod reaktor a zahájit přečerpávání tekutého dusíku, který vytvoří další pevnou ochrannou vrstvu. Odborníci pracují na vytvoření betonového „sarkofágu“ kolem reaktoru. Nepůjde o pouhý betonový blok, ale o složitou technickou stavbu, která bude kontrolovat vnitřní teplotu a odvádět zbytkové teplo.

V okolí elektrárny byly maximálně omezeny možnosti přenesení radioaktivních látek za ochrannou zónu, řekl dále I. Silajev. Na hranicích zóny byla vytvořena tři překladiště, na nichž se náklady přenášejí z „čistých“ dopravních prostředků. Velký význam má i železniční doprava, protože dezaktivace železničních vagonů je podstatně prostší, než čištění automobilů, uvedl I. Silajev.

Téměř polovina osob hospitalizovaných v kyjevských nemocnicích a poliklinikách byla propuštěna, napsal list Sovětskaja Rossija. V Kyjevě a celé kyjevské oblasti byla zřízena síť radiační kontroly, jejíž pracovníci provedli kolem 250 000 měření. Kontroluje se i složení krmiva skotu. Každý den kontrolují epidemiologické služby zhruba sto druhů nejrůznější produkce. Pod přísnou kontrolou jsou obchody a trhy. Dozimetrická stanoviště pracují na letištích, na železnici i v automobilové dopravě. V Kyjevě a dalších městech oblasti se pravidelně kropí silnice, uvedl list Sovětskaja Rossija.

Na ministerstvu zahraničních věcí SSSR v Moskvě se včera uskutečnilo setkání s velvyslancem SFRJ v SSSR M. Drulovičem a velvyslancem KLDR v SSSR Ri Dže-hwanem. Náměstek ministra zahraničních věcí SSSR V. Loginov podrobně informoval diplomaty o situaci na černobylské jaderné elektrárně a o opatřeních, které se podnikají k odstranění následků havárie.

VÍDEŇ: Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) H. Blix kritizoval západní hromadné sdělovací prostředky za způsob, jakým informovaly o havárii v černobylské jaderné elektrárně. Zdůraznil, že západní informace byly „často matoucí, zvláště pokud jde o rozsah škod a počet obětí“.

ŘÍM: Italská státní televize RAI-TV potvrdila, že film, který vysílala jako záběry hořící jaderné elektrárny v Černobylu, je podvrh. Na filmu, který měl údajně několik dnů po havárii natočit jugoslávský turista ze vzdálenosti 14 km od černobylské elektrárny, byla zachycena, jak se nyní ukázalo, cementárna v severoitalském Terstu.
Cernobyl_17

Černobyl (9)

13. května 1986
Tisková konference v Moskvě
Západ vytváří ovzduší nedůvěry v mezinárodních vztazích

MOSKVA: Západní státy vyvolaly hysterickou psychózu kolem havárie v černobylské jaderné elektrárně a nyní se ji snaží využít k ospravedlnění svých diskriminačních opatření proti socialistickým zemím východní Evropy. Prohlásil to na tiskové konferenci v Moskvě vedoucí tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí SSSR V. Lomejsko.

Omezení dovozu zemědělské produkce ze socialistických států není ničím podložené a je neospravedlnitelné, uvedl Vladimir Lomejko, účastníci nedávné konzultativní porady Světové zdravotnické organizace (WHO) označili zdůvodnění diskriminačních opatření proti socialistickýcm státům za neudržitelné. V dokumentech WHO se praví, že omezení dovozu potravin je oprávněné jen v případě produktů poškozených ozářením, tedy těch, které byly vypěstovány v bezprostřední blízkosti černobylské elektrárny. O vývoz těchto produktů však nejde a jít nemůže, upozornil V. Lomejko. Diskriminační opatření se týkají produktů vypěstovaných v oblastech, kde k nebezpečnému zvýšení radiace nedošlo.

V. Lomejko dále hovořil o propagandistické protisovětské kampani, kterou v souvislosti s havárií v černobylské elektrárně vyvolala západní reakce. Protisovětská psychóza je nebezpečná, protože vytváří ovzduší nedůvěry v mezinárodních vztazích. Oficiální sovětské informace se na Západě ignorují a nahrazují se výmysly, za nimiž následuje tvrzení, že SSSR nelze v žádném ohledu důvěřovat, uvedl V. Lomejko.

Vedoucí tiskového odbotu ministerstva zahraničí SSSR dále komentoval činnost SSSR v některých mezinárodních organizacích a na dvoustranných a mnohostranných jednáních a odzbrojení. Připomněl, že 5. května začalo v New Yorku zasedání komise OSN pro odzbrojení, které je věnováno prioritním otázkám mezinárodní bezpečnosti. Delegáti se soustřeďují na problémy odvrácení militarizace vesmírum, zákazu jaderných pokusů, omezení a likvidace jaderných zbraní a na cesty k omezení zbraní konvenčních. Sovětská delegace znovu upozornila účastníky zasedání na prohlášení generálního tajemníka ÚV KSČ M. Gorbačova z 15. ledna letošního roku. Toto prohlášení bylo mezníkem v zahraničně politické činnosti SSSR a vyjádřením filozofie bezjaderného světa v jaderném a kosmickém věku, uvedl V. Lomejko.

Cernobyl_14

13. května 1986
Zpráva Sovětské vlády: Likvidace následků havárie

MOSKVA: Rada ministrů SSSR včera vydala tuto zprávu: V uplynulých 24 hodinách byly v černobylské jaderné elektrárně značně rozšířeny práce na dezaktivaci objektů elektrárny od radioaktivních látek. Pokračuje účinné ochlazování poškozeného reaktoru a betonáž bloku. Radiační situace v Bělorusku a na Ukrajině, včetně Kyjeva, se zlepšuje. V oblastech za třicetikilometrovou zónou se provádějí zemědělské práce, nromálně pracují průmyslové podniky a turistické trasy jsou běžně přístupné. U postižených jsou uplatňována léčebná a preventivní opatření. 35 lidí je v těžkém stavu, šest osob zemřelo na následky popálení a ozáření. Při urychlené likvidaci následků havárie v černobylské jaderné elektrárně pomáhají všechny sovětské republiky. Dělníci z oděských loděnic odelslai svůj výdělek za práci nad plán na pomoc postiženým. Mnohé kolektivy navrhují uskutečnit sobotnik, odpracovat bezplatnou směnu nebo věnovat část měsíčního platu.

BONN: Radioaktivita měřená ve vzduchu se v NSR vrátila na normální úroveň. Prohlásil to včera v Bonnu mluvčí západoněmecké vlády F. Ost. Bonnská vláda už předtím upozorňovala obyvatelstvo, že i poněkud zvýšená radioaktivita naměřená po havárii reaktoru v černobylské jaderné elektrárně nedosáhla úrovně ohrožující zdraví.

Cernobyl_15

Černobyl (8)

12. května 1986
Likvidace důsledků havárie
Představitelé MAAE ocenili rozsah a charakter informací od SSSR

MOSKVA: Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří přijeli do SSSR v souvislosti s havárií černobylské jaderné elektrárny, si o katastrofě mohli udělat sami představu. Prohlásil to v sobotu generální ředitel MAAE Hans Blix na tiskové konferenci v tiskovém středisku ministerstva zahraničních věcí SSSR,

Město Černobyl, které je od jaderné elektrárny vzdáleno 18 km, jsme obletěli ve vrtulníku a poškozený agregát jsme pozorovali ze vzdálenosti 800 m. Řetězová reakce v černobylské jaderné elektárně byla automaticky zastavena v okamžiku havárie. Třetí reaktor, který je v bezprostřední blízkosti poškozeného čtvrtého, při havárii poškozen nebyl, jeho chladící a bezpečnostní systém fungují normálně. Poškozený reaktor utrpěl hořením grafitu. Tyto vzněty byly uhašeny, ale teplota je i nadále vysoká. Bylo rozhodnuto celý čtvrtý reaktor zabetonovat. Byly zahájeny práce na vybudování betonového základu pod reaktorem. Maximální úroveň radiace v třicetikilometrové oblasti dosahovala 10-15 milirentgenů za hodinu. 5. května klesla na 2-3 milirentgeny za hodinu a 8. května na 0,15 milirentgenu za hodinu. Radioaktivita v kyjevských vodních nádržích byla celou dobu normální, řekl na tiskové konferenci ředitel oddělení pro jadernou bezpečnost MAAE M. Rosen.

Představitelé MAAE pak odpověděli na četné otázky novinářů. Na otázku, zda je spokojen s rozsahem a charakterem informací, které dostal za svého pobytu v SSSR, H. Blix odpověděl: Zcela jistě ano. Dále zdůraznil, že měl velmi otevřené diskuse s ministry a experty, a že v mnoha případech to byli lidé, s nimiž udržuje pracovní kontakty již dávno. Řekl, že se sovětskou stranou byla vypracována úmluva o poskytování stálých informací. Domnívám se, že to je první krok v mezinárodním úsilí o vytvoření určitého systému včasného varování, řekl. H. Blix.

Na závěr návštěvy generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hanse Blixe v Sovětském svazu bylo vydáno komuniké, v němž se mj. píše: Během návštěvy byly H. Blixovi a odborníkům, kteří ho doprovázeli, poskytnuty informace o havárii v čenobylské jaderné elektrárně. Byly projednány způsoby zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky rozšířením mezinárodní spolupráce a zvýšením úlohy MAAE v této oblasti. Sovětská strana vyjádřila v souladu s výzvou generálního ředitele MAAE ochotu poskytnout o havárii informace, o nichž by se moho jednat na poradě expertů na otázky jaderné bezpečnosti, aby se členské země MAAE mohly poučit ze zkušeností s cílem dále zvýšit bezpečnost jaderné energetiky. Sovětská strana prohlásila, že tato havárie neovlivní realizaci vytyčených plánů rozvoje jaderné energetiky v SSSR,

Agentura TASS včera zveřejnila tuto zprávu rady ministrů SSSR: Na černobylské jaderné elektrárně a v jejím blízkém okolí se dnes dezaktivovalo území, objekty elektrárny a dopravní komunikace. Připravuje se dezaktivace obytných domů. Podniká se komplex přípravných opatření k betonování reaktorového oddělení čtvrtého energetického bloku. Radiační situace na západních hranicích SSSR je normální. Na území Ukrajiny a Běloruska zůstává radiace na dosavadní úrovni.

Washington pokračuje v protisovětské kampani, která se vyznačuje nejrůznějšími podvrhy a urážkami SSSR. USA využily havárie v černobylské jaderné elektrárně a zahájily palbu proti rostoucí mezinárodní autoritě Sovětského svazu a proti samotné myšlence vzájemné důvěry mezi státy. Konstatoval to včera komentátor agentury TASS V. Černyšev.

KYJEV: Nynější situace v černobylské jaderné elektrárně už nepředstavuje velké nebezpečí, řekl sovětským novinářům víceprezident Akademie věd SSSR akademik Jevgenij Velichov. Včerejšek označil za rozhodující. Začíná nová etapa prací. Je třeba provést celou řadu měření, výzkumů a určit nejvíce zamořená místa. V nanejvýš obtížných podmínkách vysoké radioaktivity uvnitř bloku se provádějí speciální práce. Mnoho nyní dělají stavbaři. Ochlazují půdu a dodávají velké množství betonu. Cílem je „pohřbít“ havarovaný reaktor.

BONN: Spolkový kancléř Helmut Kohl byl v sobotu nucen přiznat, že západoněmecké obyvatelstvo v žádném okamžiku nebylo a není bezprostředně ohroženo havárií jaderné elektrárny u Černobylu.

Cernobyl_13