Absolutní a relativní riziko

Deterministickými a stochastickými účinky ozáření se zabýval jeden z minulých článků, v jiném článku pak byly ještě podrobněji objasněny stochastické účinky. V tomto článku bude řečeno něco o hodnocení stochastických účinků, tj. něco o absolutním a relativním riziku, které plyne z ozáření.

Pro hodnocení stochastických účinků ozáření se využívají dva modely, model absolutního rizika a model relativního rizika.

Absolutní riziko (absolute risk) je definováno jako pravděpodobnost, že se u zdravé osoby určitého věku vyvine rakovina v důsledku vlivu nějakého škodlivého faktoru. V případě ozáření se jedná o pravděpodobnost vzniku rakoviny v důsledku ozáření. Absolutní riziko je tedy definováno jako výskyt daného postižení v populaci, např. 100 lidí ze 100 000 ročně onemocní rakovinou v důsledku expozice ionizujícím zářením nebo i spontánně vzniklou rakovinou, 25 lidí ze 100 000 ročně onemocní rakovinou i bez expozice, tj. spontánně (75 lidí onemocní z důvodu expozice). To znamená, že celkové riziko je 100 lidí ze 100 000 ročně.

Dále se definuje také přídavné absolutní riziko (EAR, excess absolute risk), které je definováno jako rozdíl dvou absolutních rizik, např. (100 poškození/rok na 100 000 lidí) – (25 poškození/rok na 100 000 lidí) = 75 poškození/rok na 100 000 lidí.

Model relativního rizika předpokládá, že ozáření ionizujícím záření vede k většímu výskytu spontánních rakovin. Relativní riziko (RR, relative risk) se vyjadřuje jako podíl celkového výskytu poškození ku výskytu spontánního poškození v populaci, např. (100 poškození/rok na 100 000 lidí v důsledku ozáření+spontánně vzniklých) / (25 poškození/rok na 100 000 lidí spontánně) = 100/25 = 4.

Relativní riziko je tedy vždy větší než 1 (v případě, že nezahrnujeme benefit plynoucí z ozáření, tzv. hormezi). Většina výsledků je odvozována z epidemiologických studií, proto se ve většině studií využívá relativního rizika.

Dále se definuje přídavné relativní riziko (ERR, excess relative risk) jako nárůst rizika vzniku daného poškození vzhledem k absolutnímu riziku v případě absence expozice, např. [(100 poškození/rok na 100 000 lidí v důsledku ozáření+spontánně vzniklých) – (25 poškození/rok vzniklých spontánně)] / (25 poškození/rok na 100 000 lidí spontánně) = 3.

Mezi RR a ERR platí tedy vztah: RR = ERR + 1.

Jen pro zajímavost, dle výzkumu (Epidemiology and End Results (SEER) Program, http://seer.cancer.gov)  bylo v letech 2001-2005 v USA zjištěno 467 výskytů rakoviny/rok na 100 000 obyvatel.

Použitá literatura:
http://www.imagewisely.org/Imaging-Modalities/Computed-Tomography/Medical-Physicists/Articles/How-to-Understand-and-Communicate-Radiation-Risk
Wakeford R. Risk models for radiation induced leukaemia. MELODI Workshop, Helsinki, Satellite Training Event, 2012
Committee to Assess Health Risks from Exposure to Low Levels of Ionizing Radiation, Board on Radiation Effects Research, Division on Earth and Life Studies, Natinal Research Council. Health risks from exposure to low levels of ionizing radiation: BEIR VII‘ Phase 2. National Academies Press, 1st edition, 2006

1 komentář u „Absolutní a relativní riziko

  1. Martina H.

    Chtěla bych tímto poděkovat Lucii Súkupové za její vysvětlení ohledně lékařského ozáření mé dcerky, velmi mě uklidnila! Chtěla bych proto také doporučit ostatním maminkám, které se trápí tím, zda jejich dítka neutrpěla příliš velkou dávku RTG záření apod., aby se neváhaly na paní doktorku obrátit s dotazem! Martina H.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *