Často mi od vás, čtenářů, především pak čtenářek, chodí dotazy ohledně ozáření v těhotenství. Ve velké většině případů se jedná o zbytečný strach, ale proberme si to postupně.

Jde-li žena-pacientka na rentgenové (rtg) vyšetření, často se v čekárně setká s upozorněním, že má oznámit personálu, je-li těhotná nebo mohla by být těhotná. Už tady ta situace vzbuzuje v ženách strach, že ono rtg záření je skutečně nebezpečné. V některých případech dokonce vzbuzuje v pacientkách jednání, jako kdyby rtg obecně bylo téměř toxické, tj. jsem v blízkosti rtg vyšetřovny a jsem těhotná, plod určitě bude poškozený. Ale je to špatná domněnka. Rtg vyšetřovna není nebezpečná, rtg záření tam vzniká pouze tehdy, je-li v daném okamžiku provedena expozice neboli ono rtg vyšetření. Ani před ním, ani po něm nehrozí žádné nebezpečí vám, ani vašemu nenarozenému miminku, a to ani přímo na rtg vyšetřovně, už vůbec ne v jejím okolí.

Přejděme dále. Samotná těhotná pacientka má podstoupit rtg vyšetření. Oznámila personálu, že je těhotná. Jedná-li se o rtg vyšetření mimo oblast břicha a pánve, je možné rtg vyšetření provést bez jakýchkoliv obav. Např. rtg vyšetření kotníku, kolene, ramene, plic, zubů… Plod v těchto případech obdrží nulovou dávku, proto mu z těchto rtg vyšetření nehrozí jakékoliv nebezpečí. Použití ochranné zástěry má víceméně psychologický efekt, takže není potřeba ji striktně vyžadovat.

Jedná-li se o rtg vyšetření v oblasti břicha a pánve, je potřeba, aby lékař-radiolog na daném pracovišti posoudil, je-li vyšetření skutečně nutné. Jde-li odložit, pak se to doporučuje. Nejde-li to, např. z porodnických nebo ortopedických indikací, pak se provede. Dávka na plod z rtg vyšetření břicha a pánve se pohybuje v dávkách do 10 mGy. Prahová dávka pro vznik poškození je však až 100 mGy (je to přibližně stanovená hranice, neplatí, že je to hranice striktně oddělující bezpečné dávky od nebezpečných), tj. dávky jsou hluboko pod touto hranicí. Takže i takové rtg vyšetření je pro nenarozené miminko bezpečné, pacientky se nemusí obávat.

Nyní se posuneme k vyšetření, které využívá taktéž rtg záření, ale ve větší míře, a to CT vyšetření. Zde opět platí, že jedná-li se o CT vyšetření mimo oblast břicha a pánve, pak je možné ho provést bez jakýchkoliv obav. Plod už zde dostane malinkou dávku z rozptýleného záření z těla pacientky, ale ve většině případů se jedná o dávky na plod menší než 0,01 mGy. To platí i pro CT mozku, např. z důvodu cévní mozkové příhody nebo traumatu. Mírně vyšší dávky na plod, dávky do 1 mGy se mohou vyskytnout při CT vyšetření hrudníku (ale vzpomeňme si, že prahová hodnota pro vznik poškození je 100 mGy). V případě CT vyšetření z důvodu polytraumatu, např. automobilové nehody, je dávka na plod při vyšetření od mozku až po stehenní kosti v rozmezí 10-30 mGy, tj. opět hluboko pod hranicí 100 mGy.

Jedná-li se o cílené CT vyšetření břicha a/nebo pánve, zde je situace obtížnější a závisí na období vývoje plodu a současně na provedení konkrétního CT vyšetření. Z hlediska vývoje plodu platí, že jedná-li se o 0.-2. týden po početí, platí pravidlo „všechno nebo nic“, tj. buď dojde k samovolnému potratu nebo se plod vyvíjí úplně normálně bez jakýchkoliv poškození. V této fázi vývoje není zdůvodněné umělé přerušení těhotenství, tělo si s touto situací poradí samo.

Bylo-li CT vyšetření v oblasti břicha a/nebo pánve provedeno v období od 3. týdne od početí, je nutné odhadnout dávku na plod pro dané CT vyšetření a anatomické poměry pacientky. V této fázi je nutná spolupráce pracoviště, na kterém provedli CT vyšetření, a radiologického fyzika, který odhadne dávku na plod na základě všech parametrů vyšetření a pacientky. Je-li odhadnutá dávka na plod menší než 100 mGy, situaci není potřeba dále řešit, opět to není důvod k umělému ukončení těhotenství. Je-li dávka na plod vyšší než 100 mGy, což se může stát např. pro komplikovaná CT vyšetření, pak je nutné uvážit další okolnosti (jedná-li se o dlouho očekávané těhotenství, náboženské důvody), doporučuje se konzultace s genetickou poradnou. Ještě podotýkám, že hranice 100 mGy není striktní, je to pouze přibližná hranice, od které je potřeba začít se daným případem zabývat.

Publikované studie dokazují poškození plodu až od podstatně vyšších dávek, řádově okolo 500-1000 mGy. Takže ani překročení dávky 100 mGy na plod neznamená, že se poškození plodu určitě vyskytne. Pravděpodobnost vzniku poškození je sice vyšší než u dávek pod 100 mGy, ale existují případy, kdy ani dávka na plod 400 mGy nezpůsobila vůbec žádné poškození plodu a dítě se narodilo zdravé.

Bez ohledu na velikost dávky na plod při rtg vyšetření v těhotenství je potřeba si uvědomit, že bohužel existuje i výskyt spontánně vzniklých poškození, tedy bez ohledu na rtg ozáření. Např. pravděpodobnost spontánního potratu je větší než 15 %, výskyt genetických abnormalit 4-10 %, poruchy růstu se vyskytují u cca 4 % jedinců.

Závěrem lze říct, že rtg vyšetření se stala pro těhotné pacientky velkým strašákem, ale často zbytečným. Právě stres způsobený tím, že se pacientka užírá myšlenkami, jestli se něco nestalo nenarozenému dítěti při rtg vyšetření, je v mnoha případech větším nebezpečím než samotné rtg vyšetření. Trápí-li vás taková situace, zeptejte se na daném pracovišti, měli by vám poskytnout relevantní informace, abyste se nemusela zbytečně obávat.