Při ozáření určité části těla vyšší dávkou může dojít ke vzniku lokálních poškození, jejichž podstatou je smrt buněčné populace dané tkáně. V případě celotělového ozáření, nejčastěji v případě radiační nehody, reaguje lidské tělo jako celek komplexním poškozením, např. poškozením buněčného parenchymu, cév, ale i dalších podpůrných tkání. Reakce na ozáření se může u člověka objevit již dvě hodiny po ozáření [1].
Nedávné studie založené na pozorování účinků ozáření na populaci v Japonsku po atomových útocích uvádějí, že letální dávka pro celotělové ozáření, v důsledku níž zemře polovina ozářené populace v průběhu 60 dní po ozáření, je cca 3-4 Gy v případě, že není pacient léčen, a 6-7 Gy, je-li pacient léčen antibiotiky a dostane-li krevní transfuzi [1].
K časnému úmrtí v důsledku ozáření může dojít v důsledku syndromů na několika úrovních, konkrétně se jedná o hematopoetický, gastrointestinální, cerebrovaskulární a pulmonární syndrom, v případě ozáření velké plochy kůže je nutné uvážit také kožní syndrom [1].
Akutní radiační syndrom vzniká u lidí po celotělovém ozáření, popř. po ozáření významné části těla dávkou 1 Gy a více. V závislosti na velikosti dávky se mohou symptomy ozáření projevit v průběhu hodin až týdnů. Mezi symptomy patří zvracení, malátnost, únava. Poté se může projevit latentní fáze, kdy člověk může pociťovat zlepšení po dobu až několika týdnů. Poté může dojít k projevu onemocnění, kdy dochází k selhání imunity. Přežije-li člověk tuto fázi, dojde pravděpodobně k celkovému zotavení [1].
Hematopoetický syndrom vzniká v důsledku poškození kostní dřeně, nejčastěji po celotělovém ozáření dávkami 2-10 Gy. Úbytek buněk kostní dřeně se projeví již v průběhu 24 hodin po ozáření, maximálního úbytku je dosaženo v období 3-5 dnů po ozáření. V průběhu následujících týdnů se vyvíjí krize kvůli nedostatku kostní dřeně, dochází k úbytku neutrofilů i krevních destiček, což vede k infekci a krvácení, které může dokonce končit smrtí [1].
Gastrointestinální syndrom vzniká v důsledku ozáření dávkami 10-50 Gy. Není mnoho údajů o takto velkých dávkách u lidí, data pocházejí z ozáření zvířat v rámci výzkumu. V případě ozáření dávkou větší než 20 Gy dochází ke smrti jedince mezi čvrtým a desátým dnem po ozáření v důsledku gastrointestinálního syndromu, který se vyskytne dříve než syndrom hematopoetický.
U gastrointestinálního syndromu dochází k úbytku střevního epitelu a k porušení sliznice. Tyto změny se projevují bolestí v břiše, průjmem, zvracením a jedinec je náchylnější k infekci. Po těchto prvotních příznacích nastupuje doba latence, kdy mohou symptomy polevit. Poté však dochází k návratu symptomů, dochází k dehydrataci, k neprůchodnosti střev, které vyústí v poškození střev s následným krvácením, což vede k sepsi, renálnímu selhání a smrti jedince [1].
Při léčbě leukémie je provedeno celotělové ozáření dávkami 10 Gy a výše, ale dávka je dodána s menším dávkovým příkonem, což je bezpečnější.
Cerebrováskulární syndrom se může ve formě přechodných příznaků projevit ihned po ozáření, ale trvalé změny v nervové soustavě se mohou projevit v průběhu měsíců až let po ozáření.
Akutní cerebrovaskulární syndrom vzniká pouze v případech celotělového ozáření dávkou vyšší než 50 Gy a ke smrti jedince dochází do 48 hodin. Mezi symptomy patří horečka, nízky krevní tlak a problémy s rozpoznáním okolí. V další fázi je jedinec dezorientovaný, zmatený, může se projevit také ztráta rovnováhy a mohou vznikat záchvaty. Poté následuje latentní fáze, kdy může dojít k mírnému zlepšení stavu jedince, avšak poté dochází k dalším symptomům, jako je průjem, problémy s dýcháním, vysoká horečka a kardiovaskulární šok. V důsledku toho vznikají oběhové komplikace, otok mozku, tím se zvyšuje intrakraniální tlak a v průběhu dvou dnů dochází ke smrti jedince [1].
Pulmonární syndrom se objevuje u dávek okolo 10 Gy a má dvě fáze. Ranou fází je pneumonitida a otok plic objevující se v průběhu několika týdnů po ozáření a trvající až několik měsíců, v pozdní fází dochází ke změnám v plicní tkáni, která je nahrazena jizevnatou (fibrózní) tkání tvořenou kolagenem. Mezi symptomy pulmonárního syndromu patří dechová nedostatečnost, horečka a kašel. Standardně není pneumonitida příčinou smrti, k té dochází v důsledku časněji se projevujícího hematopoetického syndromu [1].
Použitá literatura:
[1] Health Protection Agency. High dose radiation effects and tissue injury. Elsevier, 2009