V minulém článku jsme se dozvěděli, že existují tři způsoby léčby ischemické choroby srdeční, přičemž první dva z nich byly i popsány. V tomto článku se budeme zabývat třetím způsobem léčby, a to je provedení perkutánní transluminální koronární angioplastiky, která je často předcházena koronarografií.

Koronarografie (CA) je diagnostický výkon, jehož podstatou je zjištění, zda je některá tepna zúžená, nebo je-li úplně uzavřená. Lékař zavede do pacienta femorální (tříselná) nebo radiální (zápěstní) tepnou katetr, který posunuje v krevním řečišti až k srdci. Toto posouvání se děje pod rentgenovou (rtg) kontrolou, jedná se o kontinuální sledování, tzv. skiaskopii (SS). Až je katetr u srdce, vstříkne lékař do tepny kontrastní látku a vidí, jak se kontrastní látka šíří tepnami a zda je někde šíření nepřiřozené, např. právě kvůli zúžené tepně. Nástřik a šíření kontrastní látky je zaznamenáno také pomocí rtg, tentokrát ve skiagrafickém režimu (SG). Jedná se o režim poskytující podstatně kvalitnější obraz, ale za cenu vyšší dávky. Na obr. č. 1 je zachycen nástřik koronárních tepen kontrastní látkou pomocí rtg ve SG režimu (to tmavé je kontrastní látka, která se šíří koronárními tepnami).

Obr. č. 1: Zobrazení sycení koronárních tepen

V případě, že lékař objeví zúženou tepnu, neboli stenózu, musí posoudit míru zúžení a rozhodnout se, jak bude postupovat dále. Zda zúžené místo nebude léčit a počká ještě nějakou dobu, jak se zúžení vyvine dále nebo jestli zúžení bude léčit. Ukázka zúžené (stenotické) tepny je na obr. č. 2, zúžení je vyznačeno bílou šipkou.

Obr. č. 2: Zúžená tepna [1]

Je-li zmenšen průsvit (průřez) tepny o více než 70 %, často se lékař rozhodne k léčbě tohoto zúžení, např. pomocí perkutánní transluminální koronární angioplastiky (PTCA) [2].

Při PTCA lékař zavádí katetrem do zúženého místa tepny (vše pod rtg kontrolou) vyfouknutý balónek. Balónek se nafoukne ve zúženém místě, čímž se roztáhne (dilatuje) zúžené místo tepny, viz obr. č. 3. V některých případech je roztažení zúženého místa tepny velmi obtížné kvůli aterosklerotickým plátům, které mohou být kalcifikované (ztvrdlé). Pak je potřebné roztažení tepny několikrát zopakovat.

Obr. č. 3: Zúžené místo a dilatace balónkem [3]

V případě, že by mohlo dojít k opětovnému zúžení, je do roztaženého místa zaveden stent. Stent je pevná kovová výstuž pletivového charakteru. Ukázka balónku se stentem je na obr. č. 4.

Obr. č. 4: Implantace stentu do dilatované tepny [3]

Při roztažení tepny může dojít k poškození struktury tepny, roztažená tepna nemá stejný charakter a chování jako zdravá tepna, kvůli aterosklerotickým plátům není pružnost stěny tepny zdaleka taková, jako je u zdravé tepny. Ukázka zúžené tepny a tepny zprůchodněné zavedením stentu je na obr. č. 5.

Obr. č. 5: Zúžená tepna a zprůchodněná tepna [3]

Existuje velké množství stentů, které se liší velikostí, délkou a charakterem, např. existují stenty lékové (léky se uvolňují ze stentu postupně až v tepně) a nelékové a mnoho dalších. Výběr stentu závisí na lékaři, který výkon provádí.

V některých případech může dojít k opětovnému zúžení tepny i v místě stentu, vytvoří se tzv. restenóza ve stentu. Léčba je obtížnější a záleží opět na lékaři, jaký druh léčby zvolí.

O dalších možnostech koronarografie a léčbě zúženýchch koronárních tepen v přístím článku.

Použitá literatura:
[1] http://www.auntminnieeurope.com/index.aspx?sec=sup&sub=car&pag=dis&ItemID=606478
[2] Súkupová, L. Radiační zátěž pacientů v intervenční kardiologii. Dizertační práce, ČVUT – Fakulta jaderná a fyzikálně inženárská, 2012
[3] http://www.qualitycardiaccare.com/test%20%281%29.html