V dnešní době existuje několik zobrazovacích modalit, jejichž výběr závisí na požadované informaci indikujícího lékaře a na stavu pacienta. Ne všichni pacienti jsou schopni podstoupit jakékoliv vyšetření. Typickým případem je klaustrofobie, která omezuje vyšetření pacienta magnetickou rezonancí.

Mezi vyšetřovací modality patří vyšetření pomocí „škodlivého“ rentgenového záření (např. prostý snímek nebo CT) anebo bez použití „škodlivého“ ionizujícího záření, kdy se jedná o vyšetření magnetickou rezonancí nebo ultrazvukem. Každá z těchto metod má své výhody i nevýhody.

Nejprve něco k výhodám a nevýhodám prostého rentgenového (rtg) vyšetření. Velkou výhodou je, že rentgenové zařízení pro provedení prostého snímku některé části těla je přítomno na většině zdravotnických pracovišt. Čekací doba na toto vyšetření je velmi krátká, samotné vyšetření trvá pár minut včetně přípravy pacienta (existují i vyšetření, kdy je příprava delší, např. enteroklýza), dávka je nízká, cena vyšetření je také nízká. Mimo rtg přístroje instalované ve vyšetřovnách existují i mobilní rtg přístroje, které se používají pro snímkování nepohyblivých nebo špatně pohyblivých pacientů, kdy je možné provést rtg snímek i na posteli. Ve výsledném obraze jsou dobře odlišitelné kosti od měkkých tkání. Nevýhodou je, že mezi měkkými tkáněmi samotnými je jednak malý kontrast a současně se jedná o sumační snímek (3D tělo se promítne pouze do 2D roviny), takže některé důležité detaily nejsou ze snímku patrné.
Dalším typem vyšetření s použitím rtg záření je CT. CT vyšetření je první volbou u pacientů po nehodách (skvěle zobrazí čerstvé krvácení), je možné ho použít pro navádění při biopsiích, pro hodnocení průběhu léčby rakoviny atd. Výhodou je, že CT je přítomno na mnoha pracovištích, čekací doba je relativně krátká, doba vyšetření je pár minut (v některých případech desítky sekund). Ve výsledném obraze je patrných více detailů než při prostém rtg vyšetření a lze mezi sebou odlišit některé měkké tkáně (stále však pouze některé). Nevýhodou je vyšší cena vyšetření a stejně tak dávka, výsledný kontrast měkkých tkání stále není dostatečný pro posouzení všech patologií, které se mohou vyskytnout v lidském těle. Jednou z nevýhod je také možnost alergické reakce na kontrastní látku. Kontrastní látka však není podávána při všech vyšetřeních.

Další zobrazovací modalitou je magnetická rezonance (MR). Výhod vyšetření na MR je mnoho, jednak není použito „škodlivé“ ionizující záření, dochází pouze ke stimulaci vodíkových jader v lidském těle pomocí radiofrekvenčních pulzů. Dále platí, že v obrazu z MR je mezi měkkými tkáněmi nesrovnatelně lepší kontrast ve srovnání s CT modalitou, nastavením parametrů MR sekvencí je možné ve výsledném obraze zvýraznit konkrétní tkáně a posoudit tak možnou patologii. Typickým příkladem je zobrazení tkáně myokardu, kdy je možné posoudit, která část myokardu prodělala infarkt. Nevýhodou je horší dostupnost vyšetření (přístrojů není zdaleka tolik, kolik je CT přístrojů), delší čekací doba na vyšetření, delší doba samotného vyšetření (desítky minut), vyšší cena vyšetření. Podobně jako u CT je možné aplikovat kontrastní látku, na kterou se však může projevit alergie. Další nevýhodou je možná dočasná nervová stimulace kvůli silnému magnetickému poli (pacient může cítit nervové tiky v okolí vyšetřované tkáně) a nepříjemný hlasitý zvuk v průběhu vyšetření. Taktéž zde existují kontraindikace, kdy často není možné provést vyšetření, např. implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor, zavedená inzulinová pumpa nebo implantace jiných kovových materiálů.

Poslední zobrazovací modalitou je ultrazvuk (někdy se označuje jako ultrasonografie nebo zjednodušeně sono). Ultrazvuk využívá vlastností mechanického vlnění s frekvencí větší než 20 kHz, kdy v závislosti na rozhraní může dojít k odrazu, absorpci nebo lomu tohoto vlnění [1]. Velmi častou indikací je vyšetření břišní dutiny pomocí ultrazvuku. Výhodou ultrazvuku je možnost zobrazení měkkých tkání včetně jejich krevního průtoku (např. v cévách), absence „škodlivého“ ionizujícího záření, relativně nízká cena vyšetření a dobrá dostupnost vyšetření. Nevýhodou je nepropustnost kostních tkání (proto není možné zobrazit mozek), nemožnost zobrazení tkání s plynem a také nemožnost zobrazení hluboko uložených tkání u obézních lidí. Další velkou nevýhodou je, že ultrazvukové vyšetření je velmi výrazně závislé na znalostech a praxi lékaře provádějícího vyšetření. Mezi další nevýhody patří tepelné a kavitační účinky ultrazvuku na lidské tělo.

Následují obrázky CT a MR vyšetření hlavy pro možnost porovnání měkkotkáňového kontrastu. Pro MR jsou uvedeny tři obrázky, přičemž každý byl získán při použití různých parametrů.

Ještě pár slov na závěr. CT vyšetření je nenahraditelným vyšetřením v případě pacientů po haváriích a úrazech kvůli své rychlosti. MR vyšetření je jednoznačně nejlepší modalitou pro zobrazení mozku a dalších měkkých tkání, ale je hůře dostupné. Naopak ultrazvukové vyšetření je velmi dobře dostupné, ale jeho použití je limitované znalostmi lékaře a jsou zde i anatomické limitace pacienta.

Přes všechny možné nevýhody, které ultrazvukové vyšetření s sebou nese, by tato modalita měla být volena vždy, kdy je to možné pro získání požadované informace. Není-li vyšetření dostatečné, mělo by následovat vyšetření magnetickou rezonancí a teprve poté CT vyšetření. Volba modality však záleží na indikujícím lékaři a také na dostupnosti jednotlivých modalit.

Použitá literatura:
[1] Nádeníček, P. Ultrazvuk – kontrastní látky a nové modality zobrazení. Přednášky pro ČVUT – FJFI – KDAIZ, 2007.
[2] www.auntminnie.com
[3] Tintěra, J. Spinové echo. Přednášky pro ČVUT – FJFI – KDAIZ, 2007