Narazila jsem na webu www.lidovky.cz na článek s názvem „Mamograf opředený mýty. Strach z vyšetření je zbytečný„. V druhé polovině článku se objevuje informace o tom, že dávka záření při mamografickém vyšetření je velmi malá. Ale přesto se mezi ženami objevuje strach z toho, že při mamografickém vyšetření je jim významně ozářena štítná žláza… Proto je tento článek věnován tomu, jak velké ozáření štítné žlázy lze očekávat z mamografického vyšetření.

Při mamografickém vyšetření je proskenována komprimovaná prsní tkáň žen. Žena stojí čelem k mamografu. Nad hlavou, případně v úrovni krku pacientky je umístěna rentgenka (samozřejmě ve stínícím krytu), pod prsem je receptor obrazu. Rtg svazek je kolimovaný, tj. ozařuje pouze vymezenou oblast. Při expozici se rtg záření po průchodu tkání různě odráží všemi směry, může tedy dojít k tomu, že jsou ozářeny i jiné tkáně než pouze prsní tkáň, např. hrudní stěna, štítná žláza, slinné žlázy. Avšak dávka těmto orgánům od rozptýleného záření je velmi malá. Pravděpodobnost, že by některá z těchto tkání byla ozářena primárním rtg svazkem je velmi nepravděpodobná (MUDr. Skovajsová uvádí, že příležitostně se stane, že je na rtg snímku zachycena špička nosu, ale nikdy ne brada nebo krk).

Měřením dávky z rozptýleného záření se zabývala lékařka Alison Chetlen a její kolegové z Penn State Hershey Medical Center v USA. Tato skupina provedla měření na 207 pacientkách, kterým byla měřena dávka z rozptýleného záření na několika místech. Jednalo se o měření dávky na štítné žláze, slinné žláze, hrudní kosti, děloze a na oční čočce. Měření bylo provedeno OSL dozimetry (lze si představit jako velmi malé „knoflíčky“ schopné absorbovat dávku).

Výsledky měření ukázaly, že dávky na jiné orgány mimo prsní tkáň jsou velmi nízké až zanedbatelné. Průměrná dávka na slinnou žlázu byla 0,052 mGy, na štítnou žlázu 0,049 mGy, 0,874 mGy na hrudní kost, 0,002 mGy na pupík (pro stanovení dávky na dělohu). Autoři uvádějí, že očekávali větší dávku na hrudní kost, právě z důvodu blízkosti k prsní tkáni. Z výsledků měření vyplývá, že každá z tkání mimo hrudní kost obdržela menší dávku než jsou 2% každoroční dávky z přírodního pozadí, ve které žijeme celoživotně.

Dále platí, že vzhledem k zanedbatelné dávce v oblasti pupíku představuje mamografické vyšetření provedené u těhotné ženy v rané fázi těhotenství zanedbatelné riziko poškození plodu.

Celkově ze studie vyplynulo, že riziko vzniku radiačně indukované rakoviny z důvodu mamografického vyšetření je neodlišitelné od radiačně indukované rakoviny v důsledku ozáření z přírodního pozadí. Tato informace je zvláště důležitá z hlediska vyššího výskytu rakoviny štítné žlázy u žen zjištěné v letech 2000-2008. To vedlo k domněnkám, že je to následek ozáření štítné žlázy při mamografickém vyšetření, proto některé ženy požadovaly použití ochranného stínění. Avšak toto stínění vede k horší kvalitě obrazu z mamografického vyšetření, v některých případech bylo potřeba provést vyšetření opakovaně, což vedlo k dalšímu nárůstu dávky.

Jen pro doplnění, štítná žláza dospělého člověka není zdaleka tak citlivá na ozářaní (radiosenzitivní) jako u dětí. Některé zdroje uvádějí, že v dospělosti patří štítná žláza pouze mezi tkáně se střední radiosenzitivitou.

Závěr: Při mamografickém vyšetření jsou okolní tkáně, zejména štítná žláza, ozářena pouze velmi malou dávkou. Riziko plynoucí z tohoto ozáření je tak malé, že ho nelze odlišit od rizika plynoucího z ozáření z přírodního pozadí, kterému jsme celoživotně vystaveni. Použití ochranného stínění se z důvodu horší kvality vyšetření nedoporučuje.

Použitá literatura:
www.lidovky.cz. Mamograf opředený mýty. Strach z vyšetření je zbytečný. 19.5.2015
RSNA Press Release. Scatter radiation from mammography presents no cancer risk. 27.11.2012
http://www.medscape.com/viewarticle/775583
http://www.weinsteinimaging.com/userfiles/Scatter_Effects_of_Mammography_Pose_Little_Risk.pdf
http://www.juniordentist.com/levels-of-radiosensitivity-of-organs-cells-and-structures-of-the-human-body.html