Ozáření in utero

Při expozici in utero, tj. při ozáření embrya/plodu v děloze v průběhu těhotenství, existuje pro embryo/plod určité riziko poškození, které závisí na fázi těhotenství a na velikosti dávky, kterou bylo embryo/plod ozářen. Tento článek podává krátký přehled poškození, ke kterým může dojít při ozáření in utero. Pro zjednodušení je dále embryo (jedinec od početí do 8. týdne těhotenství) i plod (od 9. týdne těhotenství do porodu) souhrně označován jako „jedinec“.

1) Letální efekt (usmrcení jedince) – velmi citlivé na ozáření je období pre-implantace (do 14. dne od početí). Při ozáření jedince dávkou menší než 0,1 Gy k letálnímu poškození jedince nedochází. U jedince se ani po narození neprojeví s velkou pravděpodobností žádné poškození. (Pravděpodobnost spontánního potratu bez jakéhokoliv ozáření je cca 15 %.)

2) Malformace (vývojové poškození) – v průběhu velké organogeneze (3.-8. týden těhotenství) může v důsledku ozáření dojít ke vzniku malformací, zvláště u orgánů, které se v době expozice vyvíjejí. Jedná se o prahový efekt, který nastává u dávek od 0,1 Gy výše. (Pravděpodobnost vzniku větších malformací v běžné populaci je 3%, tj. 3 děti ze 100 narozených se narodí s defektem bez jakéhokoliv ozáření; pro menší malformace 4%.)

3) Ovlivnění centrálního nervového systému – v období 8.-25. týdne těhotenství je centrální nervový systém zvláště citlivý na ozáření (v období 8.-15. týdne těhotenství je citlivost ještě vyšší než v období 16.-25. týdne těhotenství). Pokles inteligenčního kvocientu (IQ) není klinicky zjistitelný při dávkách menších než 0,1 Gy. Dávky v řádu 1 Gy v tomto období však mohou vést s velkou pravdědopobností k mentální retardaci. Mentální retardace nebyla zjištěna při expozici in utero před 8. týdnem těhotenství a ani po 25. týdnu těhotenství. Více o mentální retardaci a poklesu IQ v důsledku ozáření zde.

4) Leukémie a rakovina – ukázalo se, že ozáření in utero zvyšuje pravděpodobnost vzniku leukémie a jiných typů rakoviny jak v dětském, tak i dospělém období. Citlivost jedince na ozáření je stejná jako citlivost dětí, tj. riziko vzniku leukémie i jiných typů rakoviny je pro ně shodné, přibližně 3x vyšší než pro dospělé jedince (citlivost uváděná různými autory se liší).

Nicméně uvedené hodnoty a projevy mají spoustu nejistot a nepřesností, jejich přehled je uveden v článku „Gaps in epidemiology of in utero radiation-exposure effects„.

Většina správně provedených rentgenových výkonů u těhotných žen představuje neměřitelný nárůst rizika vzniku rakoviny u plodu a další efekty se projevují teprve po překročení prahové dávky (0,1 Gy).

Výborně sepsané doporučení ohledně použití různých zobrazovacích metod v těhotenství „Guidelines for diagnostic imaging during pregnancy“ z American Congress of Obstetricians and Gynecologists je zde, pdf ke stažení zde.

Použitá literatura:
National Council on Radiation Protection & Measurements. Radiation dose management for fluoroscopicallly-guided interventional medical procedures. NCRP Report No. 168, 2010
National Council on Radiation Protection & Measurements. Preconception and prenatal radiation exposure: Health effects and protective guidance. NCRP Report No. 174, 2013
Shore RE. Gaps in epidemiology of in utero radiation-exposure effects. International Congress Series, 2002; 1236: 13-18

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *