V tomto článku bych ráda přiblížila, jaké jsou nejnovější technologie zobrazování. Definice nové technologie v zobrazování je dle [1] následující:
1) technologie, která stěží existovala před 10 lety nebo nebyla rutinně používána;
2) technologie, která umožňuje použití různých aplikací, které dříve nebyly používány;
3) technologie, která vedla k významnému zlepšení používaných aplikací a k velkému zvýšení počtu použití dané aplikace.

Mezi tyto nové technologie patří např. hybridní zobrazení PET/CT (pozitron emisní tomografie v kombinaci s výpočetní tomografií, více viz [2] a [3]), použití CT v kardiologii, a CT kolonografie (vyšetření tlustého střeva). Samozřejmě neplatí, že by CT před deseti lety neexistovalo, ale nebylo možné provádět některá vyšetření tak kvalitně, jak je to možné v dnešní době.

Před deseti a více lety byla pozornost u CT zobrazení věnována hlavně zkrácení času vyšetření, zatímco v posledních letech je pozornost věnována hlavně snížení dávek při vyšetřeních. K této změně došlo díky médiím, která upozorňovala na stále rostoucí dávky populaci, viz např. článek „Radiation concerns rise with patients‘ exposure“ z června roku 2012, který vyšel v The New York Times, nebo článek „With rise in radiation exposure, experts urge caution on test“ z června roku 2007, který opět vyšel v The New York Times.

Pozornost mezinárodních organizací se v současné době zaměřuje na individuální dávky pacientům (někteří pacienti podstupují opakovaně CT ale i jiná vyšetření), zatímco dříve byla jejich pozornost zaměřena spíše na kolektivní dávku, což je zjednodušenně řečeno celková dávka, kterou dostala část populace.

CT bylo objeveno v roce 1972 a od té doby prošlo obrovským vývojem. V dnešní době je možné na CT zobrazit celé srdce v průběhu jednoho srdečního cyklu (cca 0,6 – 1,5 sekundy), což bylo po dlouhá léta velkou výzvou pro všechny výrobce CT přístrojů.

Na začátku vývoje bylo možné vytvořit scan jednoho řezu pacienta na jednu rotaci rentgenky, která trvala 300 s. Později bylo možné vytvořit 4 řezy, 16 řezů, 64 řezů a v dnešní době je možné vytvořit až 320 řezů na jednu rotaci rentgenky v čase dokonce menším než 1 sekunda!

Pozornost výrobců je v dnešní době zaměřena právě na snížení dávek při CT vyšetřeních. Dříve se dávky na jedno vyšetření pohybovaly v desítkách mSv, dnes se pohybují v jednotkách mSv a snahou výrobců je snížit je až na desetiny mSv. Např. CT koronarografie představovala v dřívější době dávku pacientovi 35-45 mSv, zatímco v dnešní době je možné provést toto vyšetření s dávkou 3-7 mSv. Na některých novějších CT přístrojích je možné provést vyšetření dokonce s dávkou v řádu desetin mSv [1].

V současné době se snížení dávek pacientům při CT vyšetřeních v kardiologii dosahuje hlavně použitím EKG-prospektivního gatingu (pacient je napojen na EKG a expozice je provedena opakovaně pouze v určitých fázích srdečního cyklu, dříve se používal pouze EKG-retrospektivní gating, kdy expozice trvala po celou dobu několika srdečních cyklů), využívá se modulace proudu rentgenky (je-li rentgenka nad pacientem, je použit nižší proud rentgenky, aby byla dávka na prsní tkáň co nejmenší, je-li rentgenka pod pacientem, je proud rentgenky vyšší; nižší proud rentgenky znamená nižší dávku) a také se používá nižší napětí rentgenky. Ale největší snížení dávek je spojeno se zavedením iterativní rekonstrukce obrazu (relativně obtížné na vysvětlení, prostě to tak je), což umožnilo 3-10 násobné snížení dávek pacientům [1].

Dávky na PET/CT vyšetření se v současné době pohybují v rozmezí 15-21 mSv. Největším pokrokem pro snížení dávek se zde jeví možnost snížení aplikovaného množství radiofarmaka do těla pacienta, ale stále musí být získána dostatečná diagnostická informace z vyšetření [1].

CT kolonografie je novou metodou vyšetření tlustého střeva. Efektivní dávka pro toto vyšetření se pohybuje v rozmezí 4-12 mSv. Je zde mnoho faktorů, které ovlivňují dávku, např. délka skenovaného objemu, kvalita výsledného obrazu atd. Použitím protokolů s ultra nízkou dávkou lze provést toto vyšetření s dávkou 0,5-2,0 mSv [1]. Toto vyšetření zatím nepatří mezi rutinně prováděná vyšetření v České republice.

Použitá literatura:
[1] Rehani, M. Radiation protection in newer imaging technologies. Radiation Protection Dosimetry, Vol. 139, No. 1-3, 357-362, 2010
[2] http://www.sukupova.cz/neni-tunel-jako-tunel/
[3] http://www.sukupova.cz/transmisni-a-emisni-metody-zobrazeni