V minulých článcích jsme si řekli, jak vzniká zúžení koronárních tepen, jaké jsou způsoby diagnostiky tohoto onemocnění a také jaké jsou možnosti léčby. V tomto článku bych ráda dodala něco o dalších doplňkových metodách a také něco o výhodách a nevýhodách dříve zmíněných metod.

Diagnostika zúžených koronárních tepen může být provedena také pomocí neinvazivních metod, pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). Nevýhodou CT a MR je fakt, že objeví-li se zúžená tepna, nemůže lékař ihned přistoupit k léčbě angioplastikou, protože pacient není běžně nachystaný pro takový výkon (invazivní výkony jsou prováděny na jiných sálech). Zatímco po invazivní koronarografii (invazivní znamená prováděnou katetrem) může ihned následovat angioplastika. Na druhou stranu je potřeba říct, že v některých případech je provedena invazivní CA, ale není objeveno žádné zúžení tepny, tedy vyšetření má negativní nález. V takovém případě bylo jednodušší provést pouze CT nebo MR koronarografii.

Při CA a PTCA může být provedeno několik doplňujících výkonů, např. intravaskulární ultrazvuk nebo optická koherentní tomografie, které poskytnou lékaři informace o struktuře stěny tepny, např. zda obsahuje aterosklerotické pláty. Dalším doplňujícím výkonem je měření ejekční frakce levé komory, které udává, jak výkonná je levá komora, nebo levostranná ventrikulografie, která také ukáže, jak funguje levá komora. Všechny tyto doplňkové metody jsou prováděny pouze přes zavedený katetr, není tedy možné je provést při neinvazivním zobrazení (CT, MR).

Samotná PTCA může být také provedena pomocí více metod. Např. u pacientů, u kterých není možné provést roztažení silně kalcifikované tepny balónkem, může být nejprve použita rotační aterektomie. Při tomto výkonu je použit velmi rychle rotující katetr (cca 200 000 otáček za minutu) s diamantovým povrchem, který rotuje a obrušuje kalcifikované části, viz obr. č. 1. Snahou je rozdrobit tyto kalcifikace na prášek, který se odplaví krví. Po tomto výkonu následuje balónková PTCA s nebo bez implantace stentu [1].

Obr. č. 1: Rotační aterektomie [2]

Nyní něco k výhodám a nevýhodám PTCA a bypasu.

Jak PTCA, tak i bypass má své výhody i nevýhody [3].
1) Rychlejší zotavení a menší bolestivost po PTCA než po bypassu.
PTCA je pouze mininvazivní výkon, jde o roztažení tepny balónkem přes katetr, v některých případech doprovázen implantací stentu. Žádný jiný zásah na těle není proveden. V případě bypassu se jedná o klasický chirurgický výkon v anestezii (uspání), je nutné otevření hrudníku pro přístup k srdci. Po PTCA se člověk zotaví za cca 2-3 dny, po bypassu trvá zotavení týden a více.
2) Restenózy po PTCA.
Existuje pravděpodobnost, že po PTCA dojde opět ke zúžení tepny v místě stentu, jedná se o restenózu ve stentu. Pak je potřeba výkon zopakovat, někdy se výkony opakují s určitou periodou. U některých pacientů se může lékař po neúspěšných PTCA rozhodnout pro provedení bypassu. U bypassu není potřeba výkony provádět opakovaně.

Obecně lze říct, že ne všichni pacienti jsou vhodnými kandidáty na všechny metody, protože u některých pacientů mohou být některé metody léčby neúčinné. O vhodné metodě rozhoduje vždy lékař.

Použitá literatura:
[1] http://heartcenter.ucsd.edu/health-information/treatment/Pages/rotational-atherectomy.aspx
[2] http://www.drliminghaan.com/cardiac-stent-info.html
[3] http://ehealthmd.com/content/what-are-advantages-angioplasty-over-bypass-surgery