V současné době je na světě každoročně provedeno několik milionů rentgenových (rtg) vyšetření zubů. Mezi tato vyšetření patří intraorální snímek zubů, panoramatický snímek zubů (ortopantomografický) a kefalometrický snímek, ale také CT vyšetření horní a dolní čelisti. Řadí se sem však i zobrazení temporomandibulárního kloubu a další. Pacient obdrží při těchto vyšetřeních určitou dávku od rtg záření. Jakých hodnot však tyto dávky dosahují?
Mezi nejčastěji prováděná rtg vyšetření ve stomatologii patří intraorální snímek zubů a panoramatický snímek. Při intraorálním snímku se pacientovi vkládá do úst malý snímek nebo detektor. Při panoramatickém snímku se projekuje obraz horní a dolní čelisti do roviny. Při tomto vyšetření si pacient položí hlavu do stojanu a kolem něj oběhne po kruhové dráze rentgenka s protilehlým detektorem.
Efektivní dávky pro různá rtg vyšetření zubů jsou dle dokumentu Evropské komise [1] následující:
| Typ vyšetření | Efektivní dávka (mSv) |
| Intraorální snímek | 0,001 – 0,008 |
| Okluzní snímek | 0,008 |
| Panoramatický (ortopantomografický) snímek | 0,003 – 0,030 |
| Boční kefalometrický snímek | 0,002 – 0,003 |
| CT vyšetření horní čelisti | 0,1 – 3,3 |
| CT vyšetření dolní čelisti | 0,36 – 1,2 |
Efektivní dávky při dentálních vyšetřeních s výjimkou CT vyšetření jsou velmi nízké až zanedbatelné, odpovídají dávkám, které obdrží každý člověk za pár hodin z přírodního pozadí. Stejnou efektivní dávku jako při intraorálním snímku zubů obdrží člověk za 3-23 hodin z přírodního pozadí.
Efektivní dávky při CT vyšetření čelisti jsou vyšší, odpovídají dávce, kterou člověk obdrží za dobu 12 dnů až jeden rok z přírodního pozadí. Přehled efektivních dávek z jiných rtg vyšetření je zde.
Dávka na plod při dentálním rtg vyšetření ženy je tak nízká, že těhotenství není kontraindikací dentálního rtg vyšetření, je-li dentální vyšetření zdůvodněné. Není potřeba používat ochrannou stínící zástěru, avšak doporučení v některých zemích mohou ochranné stínění doporučovat. Důvodem je spíše psychický klid pacientky.
Při dentálním rtg vyšetření je ozáření gonád pacienta z velké části způsobeno interním ozářením, tj. zářením, které se rozptýlilo uvnitř těla pacienta od jednotlivých orgánů. Proti tomuto záření je ochranná zástěra neúčinná. V některých zemích se doporučuje použít ochrannou zástěru pro stínění břicha a gonád, avšak dávka s a bez použití ochranné zástěry se významně neliší [1].
Štítná žláza je velmi citlivým orgánem, který je relativně často ozařován rozptýleným rtg zářením, avšak pouze výjimečně primárním rtg svazkem. Stínění štítné žlázy ve formě ochranného olověného límce může být použito při intraorálním snímku, doporučuje se použití zvláště u mladších jedinců. Použití stínění štítné žlázy je nevhodné při panoramatických vyšetřeních, protože může nepříznivě ovlivňovat primární rtg svazek. U kefalometrických vyšetření je stínění štítné žlázy nutné, je-li štítná žláza v primárním rtg svazku.
U CT vyšetření hlavy se doporučuje použití stínění štítné žlázy, protože může snížit dávku na štítnou žlázu až o 45 %.
Obecně platí, že ochranné stínění štítné žlázy by mělo být použito tehdy, nachází-li se štítná žláza přímo v primárnám rtg svazku, popř. velmi blízko něho. Výjimku tvoří panoramatická dentální vyšetření.
Použitá literatura:
[1] European Commission. Radiation Protection 136. European guidelines on radiation protection in dental radiology. The safe use of radiographs in dental practice. EC, 2004