Radiologie, při které jsou obrazová data přenášena k prohlížení a popisu na vzdálené diagnostické stanice, např. mimo dané oddělení, pracoviště nebo i zemi.

Množství tepla, které může být vyprodukováno na anodě, aniž by došlo k jejímu poškození. Pro diagnostické rentgenky může jít až do milionu Joulů.

Množství tepla předané z anody, které je schopen pojmout kryt rentgenky.

Při interakci urychlených elektronů s anodou dochází ke vzniku fotonů rtg záření, ale také ke vzniku velkého množství tepla. Pouze přibližně 1% kinetické energie elektronů je využito na produkci rtg záření (množství energie využité na vznik rtg záření je úměrné kinetické energii urychlených elektronů a protonovému číslu Z materiálu terčíku, čím vyšší, tím lepší; např. v radioterapii se pro energie elektronů 6MeV spotřebuje přes 50% kinetické energie elektronů na vznik rtg záření), zbytek na vznik tepla. Velké množství tepla by mohlo vést ke zničení anody, proto je nutné, aby každá rentgenka byla chlazena. Odvádění tepla se děje buď obtékajícím olejem nebo vodou, chlazení olejem je efektivnější.

Proces, kterým jsou produkovány elektrony na katodovém vlákně, které jsou urychlovány elektrickým potenciálem na anodu. K termoemisi dochází díky tomu, že jakmile obvodem katody, tedy i katodovým vláknem, prochází proud, tzv. žhavící, dochází vlivem odporu k zahřívání katodového vlákna. Po zahřátí na určitou teplotu pak dochází k termoemisi (Edisonův efekt) elektronů z katodového vlákna. Termoemise je úměrná druhé mocnině teploty katodového vlákna. Výsledné množství vyprodukovaných rtg fotonů je přímo úměrné množství elektronů, které jsou vyprodukovány katodou, je-li potenciál mezi katodou a anodou dostatečný k urychlení všech elektronů. Není-li tomu tak, projevuje se efekt stínění katody.

Lokalizační sken, který se provádí na začátku CT vyšetření. Na tomto skenu se poté plánuje oblast zájmu, která je skenována. Označení topogram používá výrobce Siemens.